Nejasná zpráva o rytíři na Kolbově domě
Rytíř v životní velikosti, s přilbou na hlavě, mohutným palcátem v ruce a štítem se symboly dvou hvězd a dvou podkov je z umělého kamene vymodelován na nároží domu č. p. 91/2 v ulici 28. října. Přestože je dům přiřazen už k vedlejší ulici, rytíř svoji šedivou hlavu vystrkuje ze žluté fasády přímo do prostoru Horního náměstí. Díky své poloze ve druhém patře je tak vlastně jeho dokonalým ochráncem.
O rytíři a domu, který zdobí, se toho dnes v Jablonci příliš neví. Dokonce i plány z dob první republiky se kdysi ze zdejšího stavebního archivu ztratily. Pouze z literatury je tak možné zjistit, že objekt s rytířem navrhl jablonecký architekt Rudolf Günther (1902–1984), nadaný žák slavného Josefa Gočára. Günther je autorem několika expresionistických staveb ve městě, například Schneiderovy vily, Štěpánkova domu na rohu Pražské a Sadové či Linkeho domu na rohu Komenského a Máchovy. Z jeho dílny pocházel i zaniklý pomník padlým v 1. světové válce v Rýnovicích. Günterovy domy jsou zvláště rozevláté, drží v detailu přímé linie, ale v celkovém výrazu jsou různě zprohýbané, zalomené a nesymetrické, což je nejen oku lahodící, ale hlavně velmi dobře využitelné ve svažitém jabloneckém terénu.
Štěpánkův a Linkeho dům jsou v literatuře v souvislosti s Günterem zmiňovány vcelku často, u stavby na rohu Horního náměstí, fasádou se od obou dvou značně lišících, nebyla spojitost s tímto tvůrcem vždy tak zřejmá. Až v knize Umělci z jizersko-ještědského kraje, vydané v roce 1988 a nakonec Rudolfu Güntherovi i věnované, je u jeho díla uváděn také tzv. Kolb Haus, tedy dům s rytířem na rohu. U obrázku je uveden i letopočet 1930. Pokud ovšem je tento letopočet správný, odkazuje patrně na vypracování projektu. Günther v té době stavěl v Jablonci hodně moderních staveb – Linkeho a Štepánkův dům byly dokončeny právě v této době. Jenže na jaře 1931, jak je vidno z dobových fotografií, stojí jen první část Kolbova domu. Po nárožním objektu ještě není ani památky. Pokud jej začali stavět záhy poté, mohl být dokončen nejdříve v roce 1931; to potvrzují i fotografie ze zavěšení nových zvonů do kostela Nejsvětějšího Srdce Ježíšova ze září 1931, na nichž je již celá hmota domu patrná. Kolb Haus by byl tak nejmladší Güntherovou realizací jabloneckých polyfunkčních domů, čemuž by nasvědčoval i odlišný styl fasády, která na rozdíl od Linkeho a Štěpánkova domu, a dokonce i od pomníku v Rýnovicích, vůbec nevyužívá režných cihelných obkladů fasády.
O staviteli Kolbova domu víme pramálo. Adresář z roku 1931 uvádí v Jablonci jediného Kolba – a sice Alfreda, poštovního pokladníka na penzi, který žil v Grünwalderstrasse 3. Tato adresa odpovídá domu v Palackého ulici, na dohled od rytíře. Poštovní úředník Alfred Kolb je pak v roce 1939 již k nalezení na adrese Dr-Karl-Richard-Fischer-Platz 7, což je starší z obou částí Kolbeho domů, dokončená asi skutečně roku 1930 (dnes Horním náměstí č. 2816/7), ačkoliv tvoří s druhým objektem jeden architektonický celek.
Je zvláštní, že Günther na domě použil právě figuru rytíře. Na jeho ostatních domech z té doby žádné figurální, ani jiné ozdoby nejsou. Muselo to mít tedy nějaký význam. Mohlo to souviset s očekávaným umístěním sochy Rüdigera na náměstí, o němž se již tehdy vědělo? Nebo šlo jen o přání investora, v historii Jablonce nad Nisou prozatím neznámého Alfreda Kolba? Mohl si přát pro svůj rozlehlý a jistě nákladný dům strážce se symboly naděje (hvězda) a štěstí (podkova) na ochranném štítě? Téměř devadesátiletý rytíř se jen lehce usmívá. Asi ví svoje.
Marek Řeháček
