Kontakty Dokumenty Úřední deska

Křížek v Lesní ulici

Kříž v Lesní ulici - detail
Autor: kresba Petr Ferdyš Polda

Je tak krásné pozdvihnout a vrátit do života něco zasutého. Cosi, co pozbylo svůj význam a téměř i tvar. Tak jako se to stalo křížku v Lesní ulici… 



Není snad v celém Jablonci nad Nisou hrubšího a rustikálnějšího kamenického díla, než je žulový podstavec kovaného kříže se stříškou, který v roce 1822 nechal postavit Paul Schöler v horní části Lesní ulice. Místo bývalo v té době označováno jako Grund čili Dolina. To proto, že zde stará cesta vedla nad hlubokým údolím potoka, který přitékal ze svahu Bartelova vrchu a dole se vléval do Nisy. Rod Schölerových je zde připomínán již v 17. století, jejich prapředek Christoph Schöler (psaný též Scheler) přišel tehdy do Jablonce ze sousedních Lučan. Na rozsáhlých rodových pozemcích, táhnoucích se od dnešního autobusového nádraží až nahoru pod lesy, vzniklo postupně několik chalup Schölerových; dodnes se z nich dochovalo jediné stavení – starobyle působící dřevěný dům č. 5 v Lovecké ulici. Donátor kříže Paul Schöler žil ve své chalupě č. 224 v Lesní ulici, ta stávala přibližně v místě dnešní stavby č. 1037/9a.

Schölerovi v čase prvního velkého rozkvětu Jablonce na počátku 19. století velkou část svých pozemků rozprodali pro další výstavbu. Na okraji prudké stráně, svažující se do údolí potoka, pak dal Paul vztyčit kříž. Josef Ressel ve svém díle Geschichte der Kirche und Schule in Gablonz roku 1878 napsal, že hospodář kříž zřídil na své zahradě a o jeho udržování se, pokud byl živ, sám co nejlépe staral. Podíváme-li se ovšem na mapu, zjistíme, že kříž nestál přímo u Schölerovy chalupy, ale až téměř půldruhého sta metrů výše, a mohl tak vytyčovat novou hranici jeho majetku po zmíněných prodejích parcel výše.

Kříž v Lesní uliciPaul Schöler dne 16. května 1838 zemřel, stár 62 let a syt svých dnů. Starobylá jablonecká matrika uvádí, že podlehl plicní nemoci a dva dny po té jej pohřbil jablonecký farář P. Anton Miksch. Podle všeho byl Paul posledním členem svého rodu, protože ještě téhož roku byla schölerovská usedlost prodána, což dokazuje zápis kupní smlouvy z 31. prosince 1838 v registru maloskalského panství. Budoucí kupující se v ní zavazuje pečovat o realitu, a to včetně zajištění údržby kříže. Ve druhé polovině 19. století patřil pozemek s křížem panu Franzi Kiesewetterovi, krejčovskému mistru z č. 522/24, který nechal svaté znamení roku 1868 obnovit.

V 90. letech 19. století se života v Lesní ulici značně dotkla výstavba železniční trati z Jablonce do Tanvaldu. Část hluboké rokle byla tehdy zavezena tělesem náspu; pokáceny byly dva mohutné stromy rostoucí do té doby okolo křížku. Podstavec byl patrně tehdy přemístěn dále do zahrady, která později připadla k domu č. 610/16 v sousední ulici Pod Hájem.

Tam, po válce již bez železného kříže s Ježíšem, vydržela památka na starý Jablonec až do nedávna; dokonale zapomenutá. Až v roce 2016 se neočekávaně ozval jeden ze sousedů. Sdělil jabloneckému magistrátu, že se na zahradě domu nachází polozasypaný podstavec kříže, který by stálo za to ve zmodernizovaném pojetí navrátit do veřejného prostoru. Iva Řimnáčová – ona dobrá duše jabloneckých drobných památek – záhy zjistila, že zahrada s kamenem patří Mirce Rýžakové, kolegyni z úřadu. Ta, uměnímilovná, s obnovou souhlasila a kámen s písmeny PS čili monogramem Paula Schöfela a rokem stavby 1822 městu darovala.

Místo pro nové umístění se hledalo těžko, pod okolím Lesní ulice je dnes neuvěřitelné množství inženýrských sítí. Nakonec se povedlo najít vhodnou plochu před domem č. 1435/25. Kámen pak v úterý 19. září 2017 přemístil, následně očistil a nakonzervoval pražský sochař a restaurátor Martin Wagner. Nový kříž s korpusem Krista, v osobitě modernizovaném, ale velmi citlivém pojetí, vykoval jablonecký umělecký kovář Jan Nikendey. Na podzim toho roku bylo ušlechtilé dílo dokončeno; hrubý křivě tesaný podstavec od Paula Schölera se zase vrátil mezi lidi. Ach ano; bylo tak krásné pozdvihnout a vrátit do života něco zasutého, co pozbylo svůj význam a téměř i tvar...

Marek Řeháček

Další informace