Mozaika na hrobce rodiny Pfeiffer-Kral

Carl Kral byl nejen vážený advokát, ale i člen jablonecké městské rady, který měl ve městě zásadní vliv na leccos, ale dodnes se na něj pamatuje především jako na iniciátora stavby zdejšího divadla. Jeho pohřeb směřující z kostela na nově zřízený hřbitov Na Roli byl nejrozsáhlejším posledním rozloučením, které bylo v té době v Jablonci nad Nisou k vidění. Davy sledovaly s dojetím spouštění kovové rakve, zasypané květy, do rodinné hrobky za doprovodu zpěvu pěveckého sboru. V den pohřbu byly zavřeny všechny jablonecké školy a na hřbitově bylo přítomno mnoho studentů, především z jabloneckého gymnázia a obchodní akademie, jež Carl Kral finančně podporoval. Lina Kral svého manžela přežila o pouhý rok, zemřela dne 14. března 1901 nečekaně na zápal plic. Za dva dny byla uložena po bok svého manžela do hrobky v rohu hřbitova. 
Hrobka Pfeiffer-Kral dostala až po jejich smrti velkolepou výzdobu. Architektonické návrhy se do současnosti nedochovaly, pouze se traduje, že je vytvořil známý architekt Josef Zasche. Hrobka spojená se žulovou hřbitovní zdí je vytvořena ze šedé žuly, částečně leštěné. V jabloneckém prostředí funerální architektury je zcela výjimečná tím, že je ozdobena skleněnou mozaikou, umístěnou do půlkruhové niky náhrobku. Sestává z osmi segmentů, na kterých se opakuje stejná dekorace se stylizovanými zelenými úponky a fialovými květy bodláků provedenými na modrém pozadí a ohraničenými zlatou linkou. Pod mozaikou je kruhový reliéf, pocházející z roku 1902, signovaný vídeňskou firmou Othmara Schimkowitze, symbolizující zápas člověka se smrtí. A níže pak nápis: Naše dny na Zemi jsou jako stín a nejsou věčné! Přesný rok realizace výzdoby hrobky není známý, ale vročení reliéfu by jej směřovalo nejspíše k onomu roku 1902. Ví se, že realizátorem mozaiky byla vyhlášená mnichovská firma Luigiho Solertiho Königlich Bayerischen Mosaik-Hofkunstanstalt (Královský bavorský dvorní umělecký ústav mozaik). A šlo o dílo opravdu úctyhodné – sestávalo z tisíců štípaných skleněných kostek o přibližné velikosti 16ī12 milimetrů.
Jablonecké drsné podnebí ovšem mozaice vytvořené v duchu italské elegance příliš nesvědčilo. Už v roce 1935 poškození musel opravit berlínský podnik Puhl & Wagner. Na začátku 21. století už byla celá výzdoba hrobky ve zcela žalostném stavu a pokud by se rychle nepřistoupilo k záchraně, mozaika by se po pár letech zcela rozpadla. V roce 2012 proto město Jablonec nad Nisou zahájilo opravy – restaurátorské práce prováděla přední česká odbornice na mozaiky Magdalena Kracík Štorkánová a trvaly více jak 4 roky. Všechna sklíčka musela být sejmuta, doplněna, znovu poskládána a opět vrácena na místo. Restaurátorka se svými spolupracovníky musela rozkreslit každou chybějící kostičku a pečlivě zvolit barvy doplňovaného skleněného materiálu. Na místo se sejmutá, obnovená a doplněná mozaika vrátila v roce 2017. Kvetou tak zase v plné kráse nad hlavami Carla a Liny Králových ony fialové bodláky, typické rostliny vrcholného léta v Jizerských horách.    

Marek Řeháček