Fiedlerova vyhlídka nad Pasekami
Cesta od pasecké železniční stanice vzhůru na Kynast nabízí jeden z nejkrásnějších výletů do bezprostředního okolí Jablonce. Lesy, skály a nahoře – daleké výhledy!
Ačkoliv tak úplně nepůsobí, je ta strmá lesní silnička vlastně jabloneckou ulicí nazvanou Pod Kynastem. Od budov bývalého sanatoria Dr. Glettlera, sloužících dnes domovu důchodců, stoupá hustými smrkovými porosty k několika osamělým domkům. Ty prý kdysi bývaly lidově nazývány Drachenviertel neboli Dračí čtvrť. Toto pojmenování ovšem nemá žádnou souvislost s pohádkovými příšerami, ale mělo vzniknout od hašteřivých povah obyvatelek domků, které prý měly mít tak ostré jazyky, že se jim přezdívalo dračice. Všechny domky – původně dřevěné chalupy – zde vyrostly někdy na počátku 19. století a okolo nich pak vznikly rozsáhlé pastviny, dnes už zase vesměs zarostlé smrčinami.
Za posledním z domků ční z lese nalevo od cesty velká žulová skála. Na jaře působí mohutněji, poté ji však z velké části pohltí bujné houštiny. Vysekaná plocha pro tabuli a zrezavělé zbytky zábradlí dávají tušit, že tento skalní blok byl z nějakého důvodu kdysi upraven lidmi. Dlouhá léta se přitom tradovalo, že tato skála na cestě k horskému hostinci Kynast byla upravena jako vyhlídkové místo nazvané Fiedlerhöhe čili Fiedlerova výšina; a stalo se tak roku 1926, kdy zemřel dlouholetý pasecký obecní představený Anton Fiedler. Zajímavé ovšem je, že existuje stará fotografie nové vyhlídky, na níž jsou dobře patrné turistky v oblečení tak elegantním, jaké se dnes nosí tak do divadla či na ples. Takto ale chodívali do přírody výletníci v dobách starého mocnářství, tedy mnohem dříve, než mělo výletní místo nad paseckým sanatoriem vzniknout. Navíc jsem ve starých jabloneckých novinách našel článek z června 1912, v němž jistý W. K. Zimmermann líčí krásy okolí Jabloneckých Pasek včetně skály na Fiedlerově výšině. Takže je jisté, že toto místo bylo pojmenováno a turisticky využito již před první světovou válkou. Spojení skály s památkou starosty Fiedlera ale sedí. Anton Fiedler byl mnoho let oblíbeným představitelem Jabloneckých Pasek. Když se roku 1904 tehdejší vesnice Schlag oddělila od vsi Grünwaldu, čili Mšena, a stala se samostatnou obcí, stanul v jejím čele právě on. Ovšem již předtím byl Antonín Fiedler, mimo jiné nadšený dobrovolný hasič, místním představeným pasecké správy, která sice podléhala té mšenské, ale přesto měla od roku 1871 nějaké vlastní rozhodovací pravomoci. Anton Fiedler se na konci 19. století osobně podílel na značném rozvoji Jabloneckých Pasek. Kupříkladu roku 1893 byl při poklepání na základní kámen Glettlerova sanatoria, kde velkolepě prohlásil: „Kde voda z pramene prýští, tam ze země i zdravý život tryská.“ Fiedler řídil obec dlouhých dvacet dva let, skutečně až do roku 1926. Historická fotografie vyhlídky pochází podle některých názorů z roku 1905. Zřízení a pojmenování skály by tedy mohlo spíše odkazovat na značnou zásluhu Antona Fiedlera při vzniku samostatných Jabloneckých Pasek, což byl pro zdejší obyvatele velký krok.
Místo měl zvelebit zdejší okrašlovací spolek a asi to ani nebylo příliš náročné. Do stěny žulového skaliska byla jen vytesána mělká obdélníková nika a do ní byl na bílý podklad vepsán ozdobnými písmeny černý nápis Fiedler-Höhe. Pod něj byly umístěny dvě lavičky. A to bylo všechno. Později ještě přibyl vpředu kus víceméně zbytečného železného zábradlí. Vyhlídka na Jablonec tak byla hotova. Chodívali sem pak nahoru s oblibou turisté i pasečtí lázeňští hosté; u skály byl proto k občerstvení zřízen i malý stánek. Kde je mu dnes konec. I sama vyhlídka je dávno opuštěná, zarostlá a počmáraná sprejery. Ale novější lesnický průsek ve smrčině pod ní dává jistou naději v oživení fantastického výhledu na Jablonec a jeho okolí. A když lesníci obnoví výhled, jistě se brzy najde i někdo, kdo se postará o vzkříšení staré Fiedlerovy vyhlídky.
Marek Řeháček
