Kamenický smrk v Rýnovicích

Na starobylý symbol kdysi samostatné obce Rýnovice jsem narazil úplně náhodou na zcela nečekaném místě – na historické papírové pečeti tamního obecního úřadu. Ta je jasným důkazem, že Rýnovice měly svůj symbol v podobě ztepilého smrku!

Nešlo ovšem jen tak o nějaký obyčejný smrk, ale o strom nazývaný kdysi Kamnitzer Fichte čili Kamenický smrk. Nezvykle mohutný strom, který převyšoval všechny ostatní a ani dva chlapi najednou nemohli obejmout jeho kmen. Stával u cesty v dnešní ulici Pod Vodárnou. Našli bychom jej tam ve svahu v místě zvaném Kirchgrund neboli Kostelní údolí, jak bývala označována proláklina pod rýnovickým hřbitovem. Podle slov starých vlastivěd rostl strom nějaké tři stovky kroků od kostelní zdi směrem severozápadním.

Kamenický smrk byl dlouho jakýmsi přirozeným milníkem u starodávné cesty, která propojovala Jablonec s Libercem. V 19. století býval proto vyhlášeným odpočinkovým místem. V jeho stínu na mohutných kořenech sedávali a dlouhé stoupání od Liberce vydýchávali pocestní i poutníci. Dlouhá léta to bývalo uprostřed hustého lesa, až ve 30. letech 19. století byl vykácen všechen porost v Kostelním údolí. Snad proto, že se vyprávělo, jak na tomto místě straší duchové a nad bažinami tančí bludičky. Jen jediný kmen tehdy lidé ušetřili – Kamenický smrk!

Kostelní údolí patřívalo libereckému panství, částečně jej spravovali přímo lidé od pana hraběte, ale horní část u kostela byla svěřena do užívání rýnovické faře. A obrovský smrk stál poté v louce na farské části. Na jeho kmeni visel svatý obrázek: olejomalba znázorňující Ježíše a dva učedníky před Emauzy. Tam došel Ježíš po svém vzkříšení a právě tam mělo dojít na ono pověstné „lámání chleba“. Mladíci na obrázku sdělovali Ježíšovi: „Pane, zůstaň u nás, nastává večer a den se naklání.“ Tradovalo se, že obrázek, mnohokrát obnovovaný, pořídili zdejší skláři či pověrčiví lidé, kteří se tak snažili vyhnat strašidla z farského pozemku. Naposledy jej – ještě před zničením smrku – nechala roku 1933 nově vymalovat právě rýnovická farnost. Určitými nejasnostmi býval opředen zvláštní název stromu. Přeci jen – řeka Kamenice protéká jizerskohorským podhůřím až několik kilometrů více k východu. A také se usuzovalo, že strom nemá s tímto vodním tokem vůbec nic společného. Vlastivědci předpokládali, že jeho název je naopak odvozen až od padesát kilometrů vzdáleného městečka Česká Kamenice, německy nazývaného kdysi Kamnitz. Právě tam často docházeli skláři z podhůří Jizerských hor, kteří tamním obchodníkům dodávali skleněné zboží. Skláři z okolí Smržovky a Jablonce se měli před svými cestami na západ shromažďovat právě pod mohutným smrkem s obrázkem, odkud pak společně - s krosnami, trakaři a ručními vozíky naplněnými zbožím – putovali po staré cestě k Liberci a dále pak podhůřím Lužických hor do České Kamenice. A lidé proto pojmenovali smrk s obrázkem podle jejich cíle.

V lidové tradici se ovšem dochovala také zpráva, že lidé z Jablonecka v barokních časech často putovali do České Kamenice, kde se snažili vyprosit zdraví a štěstí u tamní zázračné sošky Panny Marie. A proudy poutníků z okolí Janova, Jablonce a Lučan se měly spojovat taktéž u Kamenického smrku, kde lidé odpočívali a rozjímali pod svatým obrázkem s Ježíšem a učedníky a poté společně putovali dále na západ.

Sláva Kamenického smrku byla spojena zejména s časy od konce 18. století do poloviny století následujícího. Poté byl již mohutný strom značně zbědovaný, v posledních letech jeho bytí byl již velmi poškozen bouřemi a sněhy. Jeho kmen byl dokonce zčásti dutý. Smrk nakonec neodolal silné bouři, která se 7. prosince 1868 prohnala nad Rýnovicemi.

Ze známého přírodního milníku u staré cesty, místa odpočinku, rozjímání a nakonec i symbolu obce zůstalo jen torzo. Hned druhý den běžel jeden rýnovický stolař do Vratislavic, kam tehdy patřila správa zdejší farnosti, a vyprosil si u tamního faráře prodej dřeva z Kamenického smrku za patnáct zlatých. Nutno dodat, že k velké nevoli všech, kteří si na něj dělali také zálusk, ale doběhli do Vratislavic až po něm.

Tři roky pro zániku stromu byl farský pozemek prodán Augustinu Jägerovi z Rýnovic za značnou sumu 3 260 zlatých. A právě on se na konci 19. století nakonec rozhodl zaniklý symbol Rýnovic obnovit a na místě vysadit nový smrk. Místní doufali, že strom brzy vyroste a bude na něm obnoven také svatý obrázek, který byl při pádu starého stromu zničen. Skutečně se tak stalo a podle soupisu z časů první republiky byl Emauzský obrázek na novém Kamenickém smrku řazen mezi drobné sakrální památky Rýnovic. Strom samotný byl i nadále ve znaku coby symbol obce a její správy.

Kdy přesně Kamenický smrk zanikl, nevíme, stejně jako nevíme, kde skončil onen svatý obrázek. Strom každopádně padl a v Kostelním údolí jej již nenajdeme.

Kdo ale dnes přijde na křižovatku ulic Pod Vodárnou a Selská, zhruba do míst, kde kdysi měl Kamenický smrk hrdě čnít, může si vedle aleje vedoucí k rýnovickému kostelu sv. Ducha všimnout malého smrčku, který zde několik posledních let roste. Zasadil jej tam nějaký milovník rýnovických tradic či se tu jen přirozeně objevil coby posel zašlé minulosti a slávy Rýnovic?

Marek Řeháček