23.05.2026 - Informace o obsazení a činnosti radnice v letech 1935 – 1948

Dobrý den,

požaduji informace podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím ve věci obsazení a činnost radnice v létech 1935 až 1948. Jedná se o seznam členů vedení radnice a města Jablonec n/Nisou.

Dále o situaci v městě v inkriminovaných letech.

Částečné poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů

Vážený pane,

na základě Vaší žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., kterou Magistrát města Jablonec nad Nisou obdržel dne 23. 5. 2026 prostřednictvím e-podalelny a která se týkala informací obsazení a činnosti radnice v letech 1935 – 1948 (seznam členů vedení města a města Jablonec nad Nisou) a situaci ve městě v inkriminovaných letech Vám níže poskytuji informace, které máme k dispozici.

Pro dané období disponujeme seznamem vrcholných představitelů města:

• 1934 – 1938 – starosta Gustav Petrovsky, narozený roku 1877 v Hodkovicích nad Mohelkou
• 1938 – 1945 – starosta Oswald Wondrak. Politik narozený roku 1906 byl mužem pohnutých osudů. Starostou byl od roku 1938 do roku 1945. Během války, kdy musel narukovat, řídil město za jeho nepřítomnosti (jako jeho zástupce) Anton Lehmann. Wondrak, jenž padl do ruského zajetí, byl po propuštění jedním z aktivních organizátorů výstavby centra Neugablonz u bavorského města Kaufbeuren. V polovině sedmdesátých let tam Wondrak založil původní tzv. Gablonzer Haus (po přestavbě byl nově otevřen v létě 2003 jako Isergebirgshaus). Zemřel v roce 1985.
• květen 1945 – předseda Revolučního národního hnutí Ing. Karel Šimon. Český vlastenec původem z Turnova se narodil v roce 1887. Do Jablonce přišel až po první světové válce, ve které bojoval za vznik Československé republiky jako francouzský legionář. Podle mnoha svědectví je třeba právě ing. Šimonovi poděkovat za nekrvavé převzetí moci v Jablonci z německých rukou. Šlo totiž o široce akceptovatelnou osobnost s výrazným vlivem, která byla uklidňujícím činitelem v napjatých vztazích mezi dožívající německou veřejnou správou, z ilegality vystoupivšími českými odbojovými silami i nově se formujícím českým správním aparátem.
• květen – červen 1945 – předseda Revolučního národního hnutí Karel Šilhán.
• červen 1945 – březen 1946 – předseda místní správní komise Josef Florián. V červnu 1945 byla v Jablonci ustavena - jako všude na územích s většinovým „národnostně nespolehlivým“ obyvatelstvem - tzv. Místní správní komise. Jejím předsedou se stal národní socialista Josef Florián. Rodák z Tábora (1885) se později usadil v Jablonci a působil zde jako knihkupec. Druhou světovou válku strávil v Turnově. Po návratu do Jablonce v roce 1945 pak mohl naplno využít své předválečné zkušenosti z jablonecké komunální politiky.
• březen 1946 – únor 1948 – předseda Místního národního výboru Robert Koumar. V březnu 1946 Okresní správní komise rozhodla o nahrazení Místní správní komise v Jablonci Místním národním výborem. Do jeho čela se dostal komunista Robert Koumar. Na rozdíl od svých předchůdců v úřadě byl R. Koumar (narozený 1890) jabloneckým rodákem. Byl vyučen, pracoval jako dopravní dělník. Za druhé světové války byl vězněn v koncentračním táboře. Ve funkci předsedy zůstal i po volbách v květnu 1946, a to i navzdory faktu, že tyto v Jablonci vyhráli národní socialisté.
• únor 1948 – 1952 – předseda národního výboru Bohumír Zlatník, člen KSČ.

Seznam členů širšího vedení města nemáme k dispozici.

Situace ve městě v inkriminovaných letech:

Ještě před mnichovským diktátem navštívil 19. 8. 1936 naše město prezident Eduard Beneš a ve stejném roce přijela do Jablonce n. N. též budoucí hlava státu, Klement Gottwald. Pamětníci tvrdí, že Gottwald promluvil na jablonecké Střelnici pouze německy. Poměry se v té době rychle vyhrocovaly, stupňovala se protičeská kampaň a k ní se připojil antisemitismus. Dne 23. 3. 1938 byla vyhlášena všeobecná mobilizace.

Ale již 1. a 2. 10. musela armáda opustit hranici a 9. 10. byl Jablonec obsazen německou armádou. Následující den byla na dnešním na Horním náměstí uspořádána velká oslava. Promluvil zde Konrád Henlein, městem prošel lampiónový průvod, zněly sirény i zvony. Češi prchali do vnitrozemí, přičemž zde často museli ponechat většinu svého majetku.

Desátého listopadu 1938, během tzv. „křišťálové noci“, byly i v našem městě vyrabovány židovské obchody a byla též zničena židovská synagoga z r. 1892. Byla zakázána činnost téměř všech zájmových a kulturních spolků, němčina se stala jedinou úřední řečí.

Avšak prvotní nadšení vzápětí vystřídala nejistota. Muži odcházeli na frontu a ženy je pochopitelně nemohly ve výrobě zcela nahradit. Pracovní místa byla proto obsazována totálně nasazenými a zajatci z pracovních táborů. Špatné zprávy, přicházející s postupem času z fronty a válečné ztráty těch nejbližších, způsobovaly rozčarování. Lidé si začali uvědomovat, že se blíží konec. Gestapo a další represivní orgány sice ještě dokázaly udržet klid, ale drobný odboj, sabotáže a černý trh byly stále zřetelnější. Postupně docházelo k jednání českého odboje s francouzskými a italskými válečnými zajatci, které Češi a někteří Němci podporovali jídlem a léky.

Na konci války byla zahájena jednání mezi dosavadním vedením města a Revolučním národním výborem, vedeným ing. Šimonem. Ten také 8. 5. 1945, ve tři hodiny odpoledne, převzal vládu nad městem. Strach Němců před postupující Rudou armádou všechno velice usnadňoval. Ustupující německá armáda odevzdávala na Horním náměstí těžké zbraně a ve spěchu do místních událostí nezasahovala.

Dne 10. 5. 1945 dorazili vojáci 88. střelecké divize generálmajora N. S. Samochvalova a tím válka definitivně skončila. Postupimská dohoda vyřešila situaci odsunem německého obyvatelstva a jako válečnou reparaci zabavení jeho majetku. Dá se pochopit, že nahromaděná nenávist související s válečným strádáním vedla i k řadě excesů.

S odsunem Němců souvisel také pokles počtu obyvatel města. Jestliže v roce 1930 žilo v Jablonci 33 958 obyvatel, z nichž bylo 5 602 Čechů, pak roku 1940 tady bydlelo pouhých 28 845 obyvatel a z toho bylo 1 193 Čechů. Většina z nich žila ve smíšených manželstvích. V červnu 1947 mělo už město jen 22 891 obyvatel, žijících ve 3 122 domů. Z nich bylo 17 563 Čechů a 5 328 Němců (k nim patřilo 4 962 tzv. specialistů a 88 antifašistů). S přilehlými obcemi Paseky, Mšeno, Rýnovice, Vrkoslavice a Kokonín tvořil Jablonec n. N. souvislou aglomeraci s 31 200 obyvateli.

Život se pomalu navracel do normálních kolejí. Drobné živnosti a služby zajišťovali „národní správci“, kteří řídili někdejší německé firmy. Byla obnovena Obchodní akademie i Průmyslová škola, rozvíjela se kultura, hrálo divadlo, činní byli například ochotníci ve spolku J. K. Tyla. Mohutně se o slovo hlásili také sportovci. Oblíbené byly zimní sporty, v provozu byly lyžařské můstky a kluziště. V areálu Novoveského koupaliště se hrál hokej, provozovala se tu i lehká atletika, na stadionu Střelnice se hrál fotbal. Činnost obnovily i mnohé spolky, v Jablonci jich v té době působilo na padesát. Ve městě existoval Svaz přátel SSSR i USA a také Společnost přátel Lužice. Působilo zde sedm církví.

V provozu zůstala městská plynárna a elektrárna, nepřerušena byla městská tramvajová doprava. Změny ve výrobě bižuterie přinesl po 6. 1. 1947 vznik „Společné správy podniků pro výrobu jablonecké bižuterie.“ V jejím čele stáli ing. Jan Culka, JUC. Josef Rothmann a Marcel Jílek, pozdější ředitel národního podniku Kovová bižuterie. Ke dni 31. 12. 1948 měl podnik 4 048 zaměstnanců. Z toho bylo 329 úředníků, 2 365 dílenských a 1 198 domácích dělníků a také 156 učňů. Do roku 1948 byl Jablonec prosperujícím a plně funkčním městem. Je nutné si uvědomit, že do pohraničí nepřicházeli jenom zlatokopové a dobrodruzi. Zásadní změny poté přinesl „vítězný únor.“ Nová situace nastala nejen doma, ale i ve světě, který byl rozdělen „železnou oponou“.

Pro získání dalších informací Vás mohu nasměrovat na webové stránky statutárního města Jablonec nad Nisou https://www.mestojablonec.cz/o-meste

Případně je možné obrátit se na Státní okresní archiv Jablonec nad Nisou, Turnovská 40a, 466 01 Jablonec nad Nisou, tel.: 483 319 149, 737 660 240, e-mail: sokajbc@soalitomerice.cz, web: https://www.soalitomerice.cz

S pozdravem

Ing. Martina Vacková
vedoucí odboru kancelář tajemníka