Plán na obnovu a opravy majetku města je na stole – není na co čekat
Strategie se samozřejmě nemá tvořit jen od úřednického stolu, základním vodítkem má být vůle občanů Jablonce. Ptali jsme se tedy v průzkumu provedeném na reprezentativním vzorku 410 jabloneckých obyvatel. Nechali jsme je oznámkovat úroveň jejich spokojenosti s aspekty života v Jablonci nad Nisou. Na otázku, co konkrétně se jim na životě v Jablonci nelíbí, odpovědělo nejvíc respondentů, že je to zanedbanost města, chátrající budovy, stav vozovek a chodníků. A jaké oblasti bychom tedy podle průzkumu měli v následujících letech přednostně podporovat? „Zvítězilo“ parkování, stav vozovek a stav chodníků. Do „top čtyřky“ priorit se dokázala vklínit jen na 3. místě bezpečnost ve městě, která jediná přímo nesouvisí s obnovou majetku.
Prioritou jsou komunikace
Řečeno s klasikem: úkol zní tedy jasně. Konečně, fotografie zanedbaných komunikací a objektů, které vidíte, dokumentují jen zlomek z celkového stavu, který všichni známe. Všechno ale začíná a končí financemi. Jablonec má každý rok ve svém rozpočtu po odečtení nákladů na provoz města k dispozici zhruba 300 milionů korun, z nichž 225 milionů korun jde podle priorit na investice a výstavbu. Tento objem investic rozhodně potřebujeme udržet a dále navyšovat, tím spíše, že máme před sebou zásadní projekty typu terminál a další. Dostaneme se tím prakticky na hranu kapacity lidí, kteří investice ve městě procesně řeší.
Na obnovu a údržbu majetku města pak zbývá ročně zhruba 75 milionů korun a pokud stav majetku města chceme dovést do optimálního stavu, spočítali jsme, že současnou roční částku je třeba navýšit na dvojnásobných 150 milionů korun.
Protože mluvíme o komunikacích jako o hlavní prioritě, podívejme se podrobněji na čísla: z celkových 164 km komunikací patřících městu Jablonec je celých 45 km ve dvou nejhorších kategoriích na pětistupňové škále, tedy v kategoriích „nevyhovující“ a „havarijní“. Abychom je vrátili alespoň do 3. kategorie – „vyhovující“, potřebujeme zvednout výdaje z 20 milionů na 40 milionů korun ročně. U mostů je ideální stav 10 milionů korun ročně.
K dosažení ideálního stavu je tedy potřeba vkládat jen do oprav a obnovy komunikací a mostů 50 milionů korun ročně namísto dosavadních zhruba 25 milionů. Z nich se opravují akutní škody na komunikacích, např. výtluky po zimě apod. Teprve z toho, co zbyde, se financují velkoplošné opravy, na kterých nám záleží nejvíc a které ale také dokážou „spolykat“ ročně mnoho milionů. Proto velkoplošné opravy důsledně koordinujeme se síťaři, abychom předcházeli excesům, kdy je nově položený povrch komunikace za několik týdnů či měsíců znehodnocen rozkopáním kvůli havarijnímu stavu sítí vedoucích pod ním.
Komunikace jsou sice podstatnou, ale zdaleka ne jedinou položkou ve struktuře majetku města. Existuje i jasná představa, o kolik bychom mohli u jednotlivých skupin majetku každoročně vyčlenit více na opravy, pokud se nám podaří zmiňované navýšení na 150 milionů korun ročně.
Nechceme si půjčovat na opravy
Stav majetku města odpovídá dosavadním možnostem a strategii předchozích vedení, která dávala prioritu snižování zadluženosti města. Tiše nám tak léta narůstal vnitřní dluh na majetku. Je třeba zdůraznit, že na opravy a údržbu si nechceme půjčovat. Úvěr je odpovědné si brát jen na investice. U těch se předpokládá určitá míra návratnosti ve formě úspor nebo výnosů (např. u nového veřejného osvětlení dosáhneme úspory energií, u oprav bytů inkasujeme nájemné). Tady má smysl využívat možnosti financování z cizích zdrojů – modernizační fond EU, investiční úvěry. Komunikace a mosty si ale na sebe nevydělají, proto jejich údržba a opravy jsou pro nás čistým nákladem.
Plán, jak zařadit vyšší rychlost obnovy
Dobrá zpráva je, že v roce 2020 jsme definitivně splatili velký investiční úvěr a město má tak v rozpočtu pro každý rok k dispozici navíc zhruba 20 milionů. S touto částkou také počítáme v připravovaném návrhu na zřízení fondu obnovy a údržby majetku. V něm bychom změnou rozpočtových priorit a narovnáním daně z nemovitosti mohli ročně disponovat 150 miliony korun neboli částkou 1,5 miliardy korun během 10 let. Vznik fondu tedy chápejme jako systematický krok, který nám umožní zdvojnásobit tempo oprav. Tím bychom u pozemních komunikací, školských, bytových, sportovních a kulturních objektů, veřejného osvětlení apod. dosáhli v průběhu příštích 10 let stavu, jaký si všichni přejeme. Věřím, že se nám podaří na tomto plánu nalézt shodu a Jablonec se začne před našima očima výrazně rychleji měnit k lepšímu.
Milan Kouřil, náměstek primátora pro ekonomiku
