Pavel Janoušek - Jsem přímý a nemám rád intriky

Pavel Janoušek se narodil v Jablonci. Je absolventem Odborného učiliště slévárenského v Kutné Hoře, následně pracoval v jabloneckém Elitexu. V roce 1991 se vydal na podnikatelskou dráhu v oblasti zateplování oken, stínící techniky, garážových vrat a oplocení. Je dobrovolný dárce krve (105 odběrů), držitel Zlatého kříže ČČK 3. třídy. Mezi jeho koníčky patří turistika, cestování karavanem a jachting. Je ženatý, má syna a dceru. Do ZM kandidoval v roce 2018 za ODS.

Proč jste se rozhodl vstoupit do komunální politiky?

Není mi lhostejný osud města, ve kterém od narození žiju. Do politiky jsem vstupoval s domněním a odhodláním, že něco změním a ovlivním. Chci se podílet na rozvoji města.

Čemu se v komunální politice věnujete?

Zajímám se o problematiku dopravy. Jsem členem krajského výboru dopravy, předsedou dopravní komise ve městě a ve své práci se zabývám parkovacími plochami a hladšími průjezdy městem. Jako podnikatel se denně pohybuji po Jablonci, ať jako chodec, nebo jako řidič. Průjezd centrem, zejména v dopravních špičkách, je katastrofální. Historicky se mluví o různých tunelech (vrkoslavický, mšenský), tangentách (západní, jižní, severní). Zatím má největší šanci ta západní, která jako jediná už se reálně připravuje, jinak ale „skutek utek“. Naposledy se hovořilo o obchvatu ulice E. Floriánové přes ulici Pod Baštou, ale ani to se zatím nepodařilo.

Pracoval jste ve slévárně, po revoluci jste začal podnikat, proč?

Nová doba přinesla nové možnosti. Naskytla se možnost, které jsem využil. Začínali jsme jako rodina se švédským těsněním do oken, následně jsme přidali stínící prvky (žaluzie, rolety) a portfolio postupně rozšiřovali. Začali jsme montovat garážová vrata, dělat ploty a mnohé další. Postupně jsme vybudovali firmu, kterou po odchodu maminky do důchodu vedu s bratrem. Za rok oslavíme už třicet let na trhu.

Jak jde skloubit podnikání s prací zastupitele?

Všemu se musí dát jasný řád. Zpočátku to bylo složitější, musel jsem si zvyknout. Do té doby jsem nepotřeboval diář, dokázal jsem si vše pamatovat, ale s přibývající činností jsem začal více plánovat. Podařilo se mi každý měsíc vyčlenit tzv. politický týden. V pondělí mám zastupitelský klub, v úterý dopravní výbor, ve středu místní komisi a ve čtvrtek zastupitelstvo města. Průběžně po celý měsíc samozřejmě sleduji situaci ve městě a seznamuji se s činnostmi komisí a výboru a studuji materiály na zastupitelstvo.

Zbývá vám volný čas?

Volný čas a relax je nutný. Od malička mám rád přírodu, turistiku všeho druhu, od pěší přes koloběžky po cyklistiku. Mám karavan a velmi rád jezdím do přírody, nejlépe na místa, kde jsme s manželkou sami. Mám moc rád procházky s naší fenkou stafordširského bulteriéra Rony a velmi rád houbařím.

Nezapomněl jste na jachting?

To je samostatná kapitola. Nikdy mě to k vodě moc netáhlo, dělalo se mi špatně i na houpačce. Jednou mě však přátelé přemluvili a já s nimi vyrazil na jachtu. Po vyplutí se počasí velmi zhoršilo a s naší desetimetrovou lodí si vlny pět hodin „hrály“. Létali jsme nahoru dolů, byla obrovská zima, bylo mi zle. Jedním slovem strašné. Vše jsme přečkali a když jsme dopluli, rozhodl jsem se, že si udělám kapitánské zkoušky, abych ostatním ukázal, jak se to dělá, když to někdo umí. Takže jsem se k jachtingu dostal tak trochu z trucu. První zkoušky jsem si udělal v Chorvatsku, další v České republice, pak rozšíření B na osmnáctimetrovou jachtu též na Ministerstvu dopravy ČR a poslední na SPS na místní řeky a vodní plochy. Paradox je, že mám sice troje kapitánské zkoušky, ale stále nemam licenci na plachetnici na Orlíku.

Co vám dává plavba na moři?

Jsou to úžasné pocity, ticho, uklidnění, rozjímání… Často také plavba odhalí charakter lidí. Například na loňské plavbě v Tichomoří jsem plul mimo jiné i s Milanem Kroupu, tehdy ještě primátorem. Mnozí mi to vyčítali. Nevnímal jsem ho a nevnímám jako politického soka a díky plavbě jsem ho poznal z jiné stránky. Podle mého názoru je jedno, čím člověk v životě je, ale jde o to, jaký je a co umí. Na lodi je důležité, a platí to i pro politiku, zvlášť tu komunální, aby všichni táhli za jeden provaz bez ohledu na to, v jakém barevném tričku zrovna jsou. Společným cílem je vždy stanout nohama na pevné zemi.

Máte místa, která byste rád poznal?

Míst na světě je mnoho a „kvůli koronaviru“ mám jedinečnou možnost objevovat krásy naší vlasti, kterou jsem dosud poněkud zanedbával, ale nebude to snadné. Za poslední dva roky se velmi znásobil počet lidí s karavany a místa pro ně jsou omezená. Rád navštěvuji méně frekventované lokality bez lidí a jako „zálesák“ rád trávím čas na různých osamocených místech. Často se stává, že tam nejprve uklidím po těch, kteří je navštívili přede mnou, od plastu až po tzv. vajgly, které kuřák odhazuje kdekoli si usmyslí. Nepořádek je to, co mě na cestách nejvíce vadí. Věřte, že je ho mnoho na pevnině i na moři. To je bohužel nešvar současné společnosti.

Jaký je Pavel Janoušek?

Zde je jasná odpověď – asi jsem cholerik. Bouchnu do stolu, „vyřvu se“ a v pohodě jedu dál. Jsem přímý a nemám rád intriky a zákulisní hry. Věci řeším racionálně, možná někdy trochu agresivně, mám rád tah na branku.

Jiří Endler