Výtvarné umění 60.–80. let 20. století ve veřejném prostoru Jablonce – XV. díl
Paprsek od sochaře Jiřího Dostála vznikl na konci osmdesátých let jako
výtvarná dominanta prostranství u prodejny potravin v Jitřní ulici na
sídlišti Šumava. Jeho záře rychle zmizela, ale s připravovanou
revitalizací území svítá naděje.
„Chodil jsem se tam často dívat a vždycky se mi líbilo, když do těch míst dopadly první ranní paprsky. Proto asi dostala ulice Jitřní své jméno, a proto jsem také navrhl Paprsek symbolicky složený z několika druhů kamene,“ říká k dílu autor. Komolý kuželový objekt je složen z vrstev vračanského vápence, syenitu, červeného slivence, bílého mramoru a karary. Na špičce ho původně zakončovalo souvrství třícentimetrového broušeného skla a bílé karary s malou ploškou na vrcholu. Právě skleněná špička však byla ukradena nedlouho po osazení sochy a dílo tak zůstalo bez svého nejvýraznějšího akcentu. Stejně tak okolí paprsku postupně ztratilo na záři a úpadek zanedbaného veřejného prostranství dovršilo otevření dalšího casina.
Je proto dobře, že se město rozhodlo přistoupit k postupné revitalizaci sídliště Šumava a ve spolupráci s jeho obyvateli formulovat aktuální potřeby pro úpravy veřejného prostoru. Chvályhodná je i snaha zpracovat území sídliště koncepčně jako jeden celek a zohlednit tak komplexní urbanistické souvislosti. Zároveň je škoda, že město nevyužilo pro zpracování tohoto dokumentu dotační titul MMR na územní studie veřejných prostranství. Nejen kvůli úspoře v městském rozpočtu, ale také kvůli dobře zpracované metodice. Ta zohledňuje kromě praktických provozních témat i význam architektonického detailu veřejného prostranství. Právě architektonická kvalita je přes svou obtížnou měřitelnost rozhodujícím aspektem toho, zda si místa oblíbíme, máme chuť o ně pečovat a ona pak fungují, či nikoli.
Bude-li v rámci projektové přípravy věnována dostatečná pozornost architektonickému zpracování všech úprav veřejného prostranství, může návrat chybějící skleněné špičky Paprsku rozzářit nejen významného jabloneckého výtvarníka Jiřího Dostála, ale i celou, dnes zanedbanou část města.
