„Míst, která nás spojují s dávno minulou či nedávnou historií, je na území města hodně. Neměli bychom na svědky minulosti zapomínat, měli bychom o ně pečovat a vážit si jejich poselství. Výročí města, která si připomeneme příští rok, jsou dobrým důvodem k tomu, abychom sfoukli prach z historických událostí a opět trochu naleštili to, co po nich zbylo.
Jablonec je plný památek. Některé nejsou v majetku města a je mnohdy nemožné přispět k jejich obnově, ale snažíme se s vlastníky komunikovat, vysvětlit jim důležitost historických souvislostí. Drobné památky ve vlastnictví města postupně systematicky obnovujeme s ohledem na jejich stav i finanční náročnost. Děkuji všem, kteří si váží historie našeho města, jsou schopni vidět dál než přes plot vlastního pozemku a mají zájem a chuť přispět k zachování historie a současnosti pro budoucnost,“ říká primátor Petr Beitl.
Vodojem opět zdobí louku na Dobré Vodě
V březnu letošního roku přibyl na mapu nemovitých kulturních památek v Jablonci další bod. Je jím vodojem umístěný v sousedství vyhlídky zvané Schnuppstein nad silnicí vedoucí z Vrkoslavic na Dobrou Vodu.
Projekt na rekonstrukci vodojemu a přilehlého okolí ležel na radnici v šuplíku už několik let. V době jeho vzniku se ale nerealizoval kvůli velké finanční náročnosti.
„Zažádali jsme na ministerstvu kultury o zařazení vodojemu mezi nemovité kulturní památky, žádosti bylo vyhověno a ministerstvo poskytlo dotaci na jeho obnovu,“ popisuje v kostce složitý proces vedoucí odboru stavebního a životního prostředí Ivana Řimnáčová. Vlastní oprava proběhla letos v létě. Vodojem z roku 1915 a čerpací stanice z roku 1914 jsou součástí vodovodu, který od roku 1908 zásoboval vodou Kokonín a horní části Vrkoslavic. Podle statistiky vodovodů z roku 1928 bylo vodou ze šesti místních pramenů zásobováno 1 530 obyvatel v 250 domech Horního Kokonína a 2 466 obyvatel ve 243 domech části Vrkoslavic.
Na dnes již nefunkční stavbě vodojemu se podepsal nejen zub času, ale také vandalové, kteří zanechali své stopy zejména uvnitř v nádržích. Naštěstí nebyla poškození pro objekt nijak zásadní. Obnova přišla na 550 tisíc korun, přičemž 293 tisíc činil příspěvek na obnovu nemovité kulturní památky od Ministerstva kultury ČR.
I křížky mají bratříčky
Drobné sakrální památky po městě stále častěji budí pozornost místních. Pár dotazů všímavých Jablonečanů přišlo na radnici ohledně chybějícího křížku ve Vysoké ulici na sídlišti Šumava. Plechový krucifix nikdo neukradl. V současné době prochází na náklady města opravou a bude co nevidět navrácen na své původní místo. Do jednoduchého žulového podstavce byl kovaný kříž s plechovým korpusem zasazen již v roce 1777. Je velmi pravděpodobné, že autorem jeho současné podoby je akademický malíř Václav Pokorný. Křížek ve Vysoké ulici má bratříčka nejspíš ze stejné doby a od stejného autora na druhém konci města v průmyslovém areálu v ulici U Nisy. Tenhle křížek je snad i díky oplocení v podstatně lepším stavu než ten šumavský.
Křížek se vrátil po dlouhých letech i před kokonínskou školu v Rychnovské ulici. O jeho znovuzrození se zasloužil nadšenec, pan Josef Sláma, který usilovně hledal pro opuštěný žulový sokl vhodný kříž. To se mu podařilo díky spolupráci se stejně nadšenou paní Podzimkovou ze Smržovky. Křížek našli, nechali očistit od rzi a opravit. Do záchranné akce kokonínského křížku zasvětil pan Sláma jabloneckou radnici i obyvatele Kokonína. Magistrát na své náklady zajistil kamenické práce, zhotovení ozdobného plůtku a osázení květinami. Všechny, kteří se na obnově křížku podíleli, zasáhlo nakažlivé nadšení Josefa Slámy a všichni dodavatelé nabídli své služby za příznivou cenu.
Válečné památky a hroby
Drobné křížky ale nejsou jediné památky, které přitahují pozornost lidí. Kdo se někdy procházel nad areálem bývalého Elitexu nebo na Staré Osadě, asi si všiml jednoduchých betonových objektů, které vypadají jako tlustá pastelka nebo možná jako včelí úl. Jedná se o vojenské objekty, pozůstatky druhé světové války, malé pevnůstky, které sloužily jako pozorovatelny pro jednoho muže, odtud název Einmannbunker. Jejich nejčastějším úkolem bylo střežení průmyslových areálů a dopravních uzlů vyklizených z důvodu nastávajícího náletu a pozorování situace kvůli snazší lokalizaci míst dopadu nevybuchlých pum. „I tyto ,einmannbunkry‘ plánujeme v blízké budoucnosti opravit a rádi bychom je ve spolupráci s Jabloneckým kulturním a informačním centrem označili informačními tabulemi, aby lidé věděli, k čemu sloužily,“ prozrazuje Ivana Řimnáčová.
Válečné konflikty se současníkům připomínají na více místech v Jablonci. Kromě tradičních, jako je památník v Rýnovicích nebo pomník padlým v první světové válce v Tyršově parku, je to i tzv. Pyramida v Kokoníně. Tento pomník a válečný hrob je připomínkou prusko-rakouské války v roce 1866, jejíž 150. výročí si v příštím roce připomeneme. „Oprava pomníku Pyramida je naplánována na příští rok, pro tento účel budeme žádat o státní dotaci na zabezpečení péče o válečné hroby Ministerstvo obrany ČR. Snad uspějeme a budeme opravu moci realizovat,“ věří Řimnáčová.
Pomník z roku 1874 připomíná památku pohřbeného vojáka Carla Gustava Pählkeho z pruského 4. magdeburského pěšího pluku, jenž padl 26. června 1866 u Rychnova. V roce 1912 došlo k doplnění jmen kokonínských občanů padlých v bitvě 3. července 1866 u Hradce Králové a v bitvě u italské Custozzy 24. června 1866, jména byla doplněna na obě boční plochy kamenného jehlanu.
V kokonínském lesoparku je ukrytý i další válečný pomník, tentokrát památník 1. světové války, který je již hodně zdevastovaný a jeho obnova si vyžádá nemalé finanční prostředky. I s jeho obnovou se v dohledné době počítá.
Zvláštní pozornost si zaslouží také hroby jabloneckých starostů. V minulých letech byly opraveny hroby Josefa Pfeiffera a Adolfa H. Posselta na hlavním městském hřbitově. Nyní na opravu čeká místo posledního odpočinku Karla R. Fischera.
