Polemika k Metznerově kašně - Názor Jaroslavy Slabé
Celé znění Petice je:
My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme, aby kašna s pomníkem Rüdigera von Bechelaren od Franze Metznera, jako dílo, které bylo původně určeno pro Vídeň, se v Jablonci již neobnovovala. Celý příběh kašny a pomníku je „spjat s Podunajím, s Vídní, kde právě okolo roku 1900 začali „objevovat“ staroněmecké mýty naroubované na domácí katolickou tradici“. Viz Pomníky a zapomníky, Zdeněk Hojda a Jiří Pokorný 1996. S Jabloncem nad Nisou příběh kašny ani postava Rüdigera nesouvisí. K významnému městskému jubileu v příštím roce navrhujeme pro Horní náměstí rekonstrukci jeho opěrné zdi tak, aby nedošlo k havárii horní pochozí plochy.
Pomník dle Wikipedie
„Pomník je umělecky ztvárněný objekt, jehož úkolem je veřejně připomenout nějakou historickou událost nebo historicky významnou osobu“.
Děkujeme.
Petiční výbor:
- Ing. Jaroslava Slabá, Březová 15, Jablonec nad Nisou
- Ing. Vladimír Opatrný, Mírové náměstí 492/11, Jablonec nad Nisou
- Vladimíra Bukvicová, Korálková 28, Jablonec nad Nisou
- Václav Vostřák, Mozartova 6, Jablonec nad Nisou
Raději upřesňuji:
na Horním náměstí v letech 1930 až 45 stála kašna se sochou Ruedigera von Becheleren autorů Josefa Zascheho (kašna) a Franze Metznera (socha). Metzner sochu Ruedigera navrhl na začátku 20. století pro Vídeň, kam svým námětem socha patří, vídeňští radní ji ale pro své město neodsouhlasili. Socha Ruedigera se pak objevila až na posmrtné Metznerově výstavě v Berlíně roku 1919, poté ji odkoupilo město Jablonec nad Nisou. Sochu provizorně umístili na sokl po odstraněném Josefu II. v parčíku naproti kostelu Svaté Anny a po výstavbě kostela na Horním náměstí byla součástí kašny před kostelem. Mytologické příběhy o Nibelunzích, Burgundech byly znázorněny po obvodu kašny a jeden příběh představoval i samotný Ruediger. Během let 1938 až 45 po okupaci našeho území kašna s Ruedigerem sloužila jako místo setkávání nacionalisticky smýšlejících Němců. Fotografie a i vzpomínky lidí připomínají plné náměstí hajlujích Němců pod prapory s hákovými kříži. Není tedy divu, že po útrapách 2. světové války, kdy od okupace do roku 1945 bylo jen v našich zemích 300 000 obětí, lidé kašnu zbourali a Ruedigera umístili do tehdejších Technických služeb. V roce 1968 ji z Národní galerie odkoupilo město Kaufbeuren – Neugablonz, kde žije velká část odsunutých českých Němců právě z Jablonce nad Nisou, proto Neugablonz. Sochu Ruedigera po velkých diskuzích umístili před obdobný kostel jaký je na Horním náměstí a stojí tam dodnes.
Dovolte mi citovat z referátu Pomníky našich Němců pro Dějiny vizuální kultury autora Mgr. Martina Krska, pracovníka ústeckého muzea:
„Pomníky čeští Němci stavěli především z důvodů symboliky a až na druhém místě bylo umění. To ostatně platí pro pomníky obecně.“
„ Pomníky iniciované a vytvořené českými Němci lze pojímat jako jakési hraniční kameny, jimiž si nárokovali své národnostní teritorium uvnitř českých zemí.“
A dále cituji z publikace Zdeňka Hojdy a Jiřího Pokorného Pomníky a zapomníky:
„Dle pozdní interpretace – tedy interpretace z let 1930 až 1945 měl Ruediger v Jablonci nad Nisou opět zosobňovat spor dvojí loajality, tentokrát přenesený na všechny sudetské Němce: totiž loajalitu k národu, ke „kmeni“, a loajalitu k Československé republice. Jak známo, z různých důvodů posléze převážila ta prvá. Důsledkem bylo po roce 1945 rozebrání plastiky.“
Z pohledu politického je socha pro řadu jabloneckých obyvatel rozporuplná a nacionalistická
pro zosobňování dilema dvojí loajality. Jak se zachovala většina českých Němců k Československé republice je z historie a dějepisu známo.
A nyní zpět k Petici:
Podnět k petici jsme dali jako členové Komise městské památkové péče. Do petičního výboru se přihlásil i Ing. Vladimír Opatrný, zastupitel města Jablonec nad Nisou. Komise doporučuje rekonstrukce fasád, oprav domů, rekonstrukce historických vodojemů a křížků. Ale k zásadním stavbám, jako je například stavba repliky kašny na Horním náměstí a dokonce rekonstrukce celého Horního náměstí, se členové komise, ale zřejmě ani nikdo jiný, neměl ani vyjadřovat, ale jak je v Jablonci nad Nisou zvykem, měl se dozvědět až ex post, až by bylo zadáno a s obnovou započato?
Podívejme se i na časovou posloupnost tzv. „Metznerovy kašny“. Dne 30. srpna 2015 se osm signatářů obrátilo na primátora města s Memorandem k významnému jubileu roku 2016, kde v poslední větě cituji: „Především bychom rádi iniciovali diskuzi o obnově Metznerovy kašny, uměleckého díla evropského významu.“ Ale již 17. září bez diskuze veřejnosti, bez diskuze v komisích města a bez posudku odborných pracovníků Národního památkového ústavu schválilo zastupitelstvo záměr obnovy tzv. Metznerovy kašny. Vy jako zastupitelé města jste si zřejmě neuvědomili, že zodpovědnost není na signatářích Memoranda, ale na vás. Vy jste odpovědni za koncepční vedení města. A mimochodem, je obnova kašny ve Strategických materiálech města?
Vedení města v posledních letech seznamuje obyvatele s projekty města až poté, kdy už zakázku zadalo, anebo kdy se zakázka již realizuje. Mám na mysli například rekonstrukci Dolního náměstí, anebo stavbu nového obchodního domu v centru města.
Velice zajímavé jsou názory pro Petici, tedy proti obnově kašny se sochou Ruedigera, ráda vám je, vážení zastupitelé, předávám:
1)
Jablonec nad Nisou nemá zajištěny dostatečné plochy pro parkování uvnitř města, nemá dobře vyřešen vnitřní a vnější informační systém, na to by se mělo vedení města zaměřit přednostně. Teprve po vyřešení zmíněného je možné uvažovat o zrušení parkování na Horním náměstí. Při případné rekonstrukci celého Horního náměstí je nutné zadávat a realizovat takové architektonické návrhy, které nabídnou vlídné, laskavé a moderní pojetí plochy bez kontroverzních soch, někdy se ozvalo militantních soch.
A nejen moje poznámka:
chceme, aby obyvatelé ztratili zájem o město, kde žijí? Ve Strategickém materiálu Jablonce nad Nisou se státní správa v odstavci D 2.3.1 Aktivity zavazuje, že nastaví funkční systém komunikace s občany, širší zapojování občanů do činnosti orgánů SMJN, ale realita prozatím svědčí o opaku, jak jsem se na jednání s primátorem města sama přesvědčila.
V zahraničí, ale i u nás v České republice, jsou města a obce, která se pyšní tím, že jsou komunikujícími městy. Vedení měst a obcí zjistí například metodou akčního plánování, jaké jsou požadavky a nároky obyvatel na stavby, rekonstrukce či obnovy míst, obnovy veřejných ploch atp. Tyto požadavky jsou pak zakotveny do zadávacích podmínek architektonických studií. Tři nebo více architektonických návrhů pak vedení města předloží veřejnosti. Realizuje se vítězný návrh.
Přála bych nám všem, aby v našem městě byla zákoutí i velké veřejné plochy jako náměstí vlídné, vstřícné s prvky hravosti a laskavosti bez prvků, které pobuřují a rozdělují obyvatele města.
2)
Proč se má v Jablonci nad Nisou obnovovat pomník, který ve městě byl vybudován před 80 ti lety a na Horním náměstí stál pouhých 15 let?
Nejen moje poznámka
Ptám, paní a pánové zastupitelé, proč nerespektujete pohnutky lidí, kteří prožili 2. světovou válku a na základě svých osudů a prožitků sochu Ruedigera von Bechelaren s kašnou ihned po válce zbourali?
3)
To nemyslí vedení města Jablonce nad Nisou vážně, nic takového na náměstí přece nemůže být. To by měl primátor města z funkce odstoupit.
Nejen moje poznámka
Po ustanovení Petičního výboru a vydání Petice si pozval primátor města Jablonce nad Nisou Ing. Petr Beitl nejdříve zastupitele Václava Vostřáka, kterého zřejmě přesvědčil, že může mluvit jen za sebe. Poté pozval primátor i mne. Přizvala jsem si k jednání další členy výboru Petice, paní Bukvicovou a ing. Vladimíra Opatrného a dále předsedu Komise památkové péče Mgr. Krčmáře. Při jednání u primátora byli přítomni dva signatáři Memoranda Ak. soch. Jiří Dostál, Ak. soch. Vladimír Komňacký a JUDr. Marek Řeháček. Diskuze nevedla k žádné dohodě, žádnému řešení. Pro objasnění: architekt Josef Zasche se zasloužil o dva architektonické jablonecké skvosty, starokatolický kostel Povýšení svatého kříže a o římskokatolický kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Horním náměstí. Město Jablonec nad Nisou dle našeho mínění přispívá na obnovu a rekonstrukce těchto objektů dostatečnou měrou a nemusí si přičítat viny, které nemá a nenese je. V diskuzi totiž zaznělo, že jsme přece povinni architektu Zaschemu, abychom kašnu se sochou znovu postavili, ale my o této povinnosti přesvědčeni nejsme. Nejsme ani povinni Franzi Metznerovi, který jen tak mimochodem nemá nic společného s Jabloncem nad Nisou a své dílo Ruedigera tvořil na objednávku pro Vídeň. Zrovna tak jako nejsme vinni za hrůzy dvou světových válek a za jejich způsoby ukončení.
Vážené dámy a pánové zastupitelé, Petici Vám předáme v příštím týdnu, ale již dnes Vám ráda sděluji, že k Petici se přihlásilo více než 600 občanů, mladých, starších i pamětníků.
Na úplný závěr připomínám:
K zabrání našeho pohraničí došlo po Mnichovské dohodě, diktátu čtyř států Německa, Anglie, Francie a Itálie ze dne 30. září 1938.
Dne 15. března 1939 obsadilo nacistické Německo zbylé území Čech a Moravy.
Dne 1. září 1939 začala 2. světová válka přepadením Polska nacistickým Německem.
Bezpodmínečnou kapitulací německých ozbrojených sil byla dne 8. května 1945 ukončena 2. světová válka v Evropě.
Postupimskou dohodou „Velké trojky“, Sovětského Svazu, Spojených států amerických a Spojeného britského království ze dne 2. srpna 1945 byl určen odsun, transfer Němců zůstávajících mimo německé hranice, tedy z Československa, Polska a Maďarska.
Musím ještě připomenout, že na Postupimské konferenci byl dohodnut odsun, nikoli vyhnání Němců, jak někteří zahraniční, ale i čeští novináři, a nejen oni, nesprávně používají.
A jedno z dobrých českých přísloví platí i pro tuto událost: „S čím kdo zachází, tím také schází“.
Tím myslím, že my Češi nejsme nikomu nic dlužni a nemusíme se nikomu za nic omlouvat a před nikým se sklánět.
Vážení zastupitelé, věřím, že rozhodnete správně a budete usilovat o to, aby z Jablonce se stalo vlídné, vstřícné a laskavé město.
Děkuji za pozornost.
V Jablonci nad Nisou dne 21. 1. 2016
Ing. Jaroslava Slabá
