Primátor Petr Beitl navrhl udělit panu Zdeňkovi Nerudovi titul Čestný občan města Jablonec nad Nisou za jeho celoživotní postoje a názory, které jsou vzorem pro mladší generace. Čestné občanství si pan Zdeněk Neruda převzal na slavnostním Novoročním koncertu v Městském divadle v Jablonci nad Nisou 1. ledna 2015.
Zděnek Neruda se narodil 12. 7. 1920 v Brně. Pochází ze sedmi dětí. Jako prvorozenému mu bylo dopřáno vzdělání na gymnáziu. Díky zaměstnání otce se rodina často stěhovala
V roce 1935 se rodina usadila v Jablonci nad Nisou. Zde všechny Nerudovy děti posilovaly svoji lásku k vlasti v místních organizacích Sokola, v českém fotbalovém klubu Čechie Jablonec nad Nisou, na společných rodinných výletech.
Po obsazení Sudet v roce 1938 musela rodina Nerudových Jablonec opustit. Své útočiště nalezla na statku u Benešova. Mladý Zdeněk v tomto období vystřídal několik zaměstnání – práci na statku, v cihelně, v kamenosochařství, jako pomocný číšník, pomocník zeměměřiče, nakonec jako chemik v místní mlékárně.
V roce 1940 Zdeněk Neruda požádal o přijetí do vládního vojska. Vojenskou službu nastoupil v Lipníku nad Bečvou, odkud byl koncem roku 1943 po ukončení externího studia na gymnáziu a na doporučení velitele roty převelen do Prahy do důstojnické školy.
V roce 1944 byl Zdeněk Neruda s vládním vojskem odsunut do Itálie. Zdejší partyzáni umožnili českým vojákům přeběhnout na švýcarskou stranu.
V srpnu téhož roku rozhodla exilová vláda o zařazení našeho vojska do zahraniční armády a o přesunu k britské posádce v Neapoli a odtud lodí do Anglie. Zde se Zdeněk Neruda přihlásil k letectvu a absolvoval výcvik navigátora. Po ukončení 2. světové války v květnu 1945 se Zdeněk Neruda vrátil s ostatními zahraničními vojáky zpět do České republiky, do Jablonce nad Nisou, kam se již stačili přestěhovat i jeho rodiče. Zde se seznámil se svojí budoucí manželkou, se kterou se o rok později oženil.
Po pěti letech vojenské služby byl Zdeněk Neruda na svoji žádost propuštěn do civilu a začal pracovat v exportním domě. Po Únoru 1948 byly podniky znárodňovány, nepohodlná inteligence likvidována. Bývalí zahraniční vojáci byli označeni za zrádce, přišly dny vyhazovů, zatýkání, strachu o existenci. Zdeněk Neruda získal zaměstnání ve znárodněném podniku Skleněná bižuterie. Po sedmi letech byl pro politickou nespolehlivost přeřazen z administrativy do výroby. Byl sledován a pravidelně předvoláván k výslechům STB pro údajné styky s C.I.C.
Částečné uvolnění atmosféry nastalo v roce 1968, kdy s gen. mjr. Karlem Mrázkem založili v Jablonci Svaz zahraničních vojáků. Nová atmosféra dlouho nevydržela a dalších čtyřicet let celá společnost žila pod nadvládou komunistické strany.
Teprve po Listopadu 1989 nastal zlom. Zdeněk Neruda spolu s Karlem Mrázkem a dalšími deseti odbojáři stáli u zrodu Občanského fóra v Jablonci. Podařilo se jim odstranit dosavadní vedení Československého svazu protifašistických bojovníků a sami se ujali vedení.
Od roku 1990 vykonával Zdeněk Neruda po dobu 20 let funkci tajemníka Českého svazu bojovníků za svobodu v Jablonci. Za jeho působení byl ČSBS hodnotným partnerem města Jablonec nad Nisou, zapojoval se do všech vzpomínkových akcí pořádaných městem. Zdeněk Neruda ve svých výstupech vždy připomínal Masarykovské tradice a lásku k vlasti tak, jak ho učili rodiče. Svými zkušenostmi a znalostmi mnohokrát přispěl k uvádění skutečností na pravou míru. Jeho prvním porevolučním počinem bylo přejmenování ulice Protifašistických bojovníků na ulici Generála Mrázka. Zasadil se o vytvoření pomníku Bojovníkům za svobodu vlasti a obětem bezpráví v parku pod hotelem Rehavital. Tento památník měl být původně věnován pouze zahraničním vojákům, ale na přání Konfederace politických vězňů se nápis upravil tak, aby zahrnul obě skupiny obětí.
Po lidské stránce pan Zdeněk Neruda vždy byl člověk čestný, hrdý, pracovitý a spravedlivý, který se nebál své názory sdělovat i v době totality.
Zdeněk Neruda zemřel 5. října 2018 v Jablonci nad Nisou.