Ing. Karel Mrázek se narodil v roce 1910 v Náchodě jako předposlední syn ze sedmi dětí. Jeho otec pracoval jako přednosta stanice v Náměští nad Oslavou, matka byla v domácnosti. V tomto městě absolvoval obecnou školu, v Brně pak 4 roky měšťanku. V roce 1925 nastoupil jako učeň do MEZ V Brně a po absolvování Vyšší průmyslové školy elektrotechnické v Brně vstoupil 1. září 1932 do LVÚ (letecký vojenskou útvar), což byla toho času škola pro důstojníky v záloze. Poté sloužil u leteckého pluku v Nitře jako četař aspirant a v letech 1933-34 jako podporučík letectva. Po mnichovském diktátu a následném obsazení našeho území vojsky hitlerovského Německa odchází do Krakova, kde s ostatními emigranty z řad příslušníků čs. armády odjíždí lodí do přístavu Boulogne ve Francii. V září roku 1939 pak pokračuje do Afriky, kde v Sidi Bel Abes téhož měsíce vstupuje do cizinecké legie.
Po pádu Francie je propuštěn z francouzského letectva a v červenci 1940 připlouvá do Liverpoolu. Je umístěn na leteckou bázi RAF (Royal Air Force) v Cosfordu, téhož měsíce přísahá věrnost králi Jiřímu VI. a nastupuje na letiště v Duxfordu k 310. čs. stíhací peruti, kde začíná jeho válečná činnost. Ta je velmi poutavě shrnuta do knihy Velel jsem stíhačům, kterou napsal podle pamětí generála Mrázka František Fajtl. Zde se čtenář dozví mnoho z osudů pilotů, kteří bojovali na západní frontě. Tam bojoval i jeho bratr Emil Mrázek, seržant 311. bombardovací perutě, který však v jednom z leteckých soubojů nad Biskajským zálivem v březnu 1943 padl.
Po skončení se Karel Mrázek navrátil do vlasti. Po počáteční euforii z vítězství však přišel rok 1948 a po něm perzekuce a pronásledování, zproštění vojenské činné služby. Na tento okamžik vzpomíná generál Mrázek zvlášť trpce, protože dekret ministerstva obrany, který jej postavil mimo službu, podepsal tehdejší ministr obrany a Mrázkův oblíbený učitel, generál Svoboda. Na radu lékaře pak opouští nezdravé brněnské ovzduší a stěhuje se do Jablonce nad Nisou, kde však nenalézá klid, protože byl v neustálé péči Státní bezpečnosti jako politický nespolehlivec a nepřítel lidu. To bylo ocenění za jeho každodenní nasazování života v boji za svobodu. Opovržení, prázdnota, beznaděj. Tak se zachovala jeho vlast k němu i k mnohým jeho spolubojovníkům. Zapomněla na ně. Až teprve prezident Havel mohl říci na hřbitově Royal Air Force v Broowoodu v Anglii u příležitosti pietního aktu, že: Země, která zapomněla na své hrdiny, se na ně rozpomíná. Chce se říci pozdě, ale přece.
Za svoji odbojovou činnost obdržel celou řadu válečných vyznamenání a paměťních medailí. V roce 1989 se dočkal také vyznamenání ve své vlasti, kdy mu byl udělen Řád generála M.R.Štefánika. V roce 1992 mu byl udělen starostou města titul Čestný občan Města Jablonce nad Nisou. Generálmajor ing. Karel Mrázek zemřel v Jablonci nad Nisou 5.12.1998 ve věku 88 let.