Parkuji, parkuješ, parkujeme

Parkování je téma, které se dotýká všech skupin obyvatel. Po možnosti zaparkovat volají lidé jak v centru města v blízkosti obchodů, úřadů a dalších institucí, tak na sídlištích a v obytných zónách. 

Na jedné straně lidé vyžadují možnost zaparkovat, na druhé straně řidiči poukazují na potíže se zaparkovanými vozidly v místech, kde to není z hlediska provozu nejvhodnější. Samostatnou skupinou jsou obyvatelé sídlišť, kteří protestují proti budování nových parkovacích míst na úkor zelených ploch. Pravdu mají všichni.

30 minut zdarma

Přípravou koncepce parkování v centru města jsme se začali zabývat už v roce 2012. Byli jsme tenkrát vedeni snahou oživit střed Jablonce a zredukovat rozbujelý systém parkovacích karet. Zcela běžně se stávalo, že parkoviště v centru byla po celý den obsazena vozidly s parkovacími kartami a člověk, který si během dne potřeboval ve městě něco vyřídit nebo jen rychle nakoupit, neměl možnost zaparkovat. Od ledna 2013 začal postupně fungovat nový systém, v němž jsme zavedli tzv. rychloobrátková parkoviště se stáním prvních 30 minut zdarma, rozšířili jsme počet parkovacích míst a zavedli zpoplatnění pouze ve všední dny. Všechna tato opatření měla vést k podpoře podnikatelů v provozovnách v centru a k vyššímu komfortu obyvatel – uživatelů služeb. Jak se později ukázalo předpoklad byl správný a po počátečních diskuzích s rezidenty bydlícími v centru města se situace zklidnila a všichni si na nový systém poměrně rychle zvykli.

Parkování pod Jabloní

Téma parkování ve středu města se v minulosti otevřelo ještě několikrát v souvislosti se stavbou obchodního centra ve středu města. Nejprve se hovořilo o tom, kolik bude v novém obchoďáku parkovacích míst, pak přišla na řadu vskutku nerudovská otázka „Kam s nimi?“, tedy s auty v době bourání Jabloně a stavby Centralu, kdy nebylo možné využívat velké parkoviště naproti poště. Po krušných letech výstavby se nakonec i tato situace zklidnila. Auta opět mohou parkovat bez potíží jak v ulici Komenského, tak v ulici Gen. Mrázka a samozřejmě v krytém parkovišti obchodního domu, který umožňuje, jak slíbil, bezplatné parkování návštěvníkům divadla. Dalším krokem ve zmíněné koncepci byla změna v systému vjezdových a parkovacích karet v pěší zóně, jež přišla se začátkem roku 2016. Tehdy došlo k další redukci nepřehledného kartového systému a režim v pěší zóně dnes určují jenom dopravní značky. Je to zjednodušení pro rezidenty, podnikatele i strážníky městské policie.

Ach ta sídliště!

Parkování na sídlištích je problematické už jen z toho titulu, že v době, kdy sídliště vznikala, v 70. a 80. letech minulého století, nikdo nečekal tak velký automobilový boom. Ulice na sídlištích jsou úzké a parkovišť poskrovnu. Navíc chybí prostor na jejich případné vybudování. Situace řešíme rozšiřováním stávajících ploch tam, kde je to možné. Někdy pomůže zcela jednoduše parkoviště efektivněji „přelajnovat“, tedy znovu vyznačit jednotlivá parkovací místa, jako je tomu například nyní na Horním náměstí. Jindy je potřeba malý zásah do zeleně. V těchto případech ale většinou dojde ke konfliktům mezi občany. Řidiči a majitelé aut volají po parkovištích, ostatní obyvatelé, a nejsou to jen senioři, zase bojují, obrazně řečeno, za každý pruh trávníku nebo strom. Tady bych rád podotkl, že ne všechny plochy, jež se na první pohled zdají být vhodné, k vybudování parkoviště skutečně vhodné jsou. Když pominu technické parametry pro bezpečný pohyb vozidel a technické sítě skryté pod povrchem, jsou tu zejména majetkové poměry – město nemůže vybudovat parkoviště na pozemku, který mu nepatří. A pak také regulativy územního plánu, jenž je vytvořen právě proto, aby určil, co má na té které ploše být, aby život ve městě byl co nejpříjemnější pro všechny. Prosím proto všechny občany, kteří mají nápad na umístění nového parkoviště, aby se nejprve domluvili ve svém sousedství, zda je opravdu realizace parkoviště či jiné dopravní úpravy v jejich okolí průchodná. V tomto ohledu dobře funguje například osadní výbor Mšeno, na jehož popud se letos začne budovat propojení mezi ulicemi Mládí a Palackého, což přinese nové dopravní řešení.

S parkovacími místy a navýšením jejich počtu se pracovalo při revitalizaci sídliště Žižkův Vrch v rámci IPRM, podobný systém je nyní naplánován i jako součást modernizace sídliště Šumava. V obou případech se mohli a mohou vyjádřit obyvatelé daných lokalit. Dalším projektem, který čekal na schválení územního plánu, je nové parkoviště v ulici Pobřežní ve Mšeně. Apeluji proto na všechny občany, buďte aktivní, zajímejte se, co se děje a chystá. Nadávat poté, co se něco s velkým úsilím a za drahé peníze vybuduje, už nemá smysl.

Zima situaci nezlepšuje

Potíže s parkováním na sídlištích se stupňují v zimě, kdy napadne sníh a je potřeba ho někam nejen odklidit, ale hlavně umožnit průjezd odklízecí technice. Žijeme v Jablonci, kde je doprava obecně v zimě složitější než třeba v Praze a je k tomu tak potřeba přistupovat nejen ze strany města, ale i ze strany jeho obyvatel a zejména řidičů. Určitá tolerance a respekt vůči nařízením je zkrátka potřeba.

Parkoviště v centru

Často se mě lidé ptají na vybudování tzv. záchytného parkoviště. Právě to vznikne jako součást plánovaného terminálu v Kamenné ulici. Nové parkoviště pak nabídne i dnešní plocha otočky tramvaje v Tyršových sadech, jakmile se tramvajová trať prodlouží až na zmíněný terminál. Obě tyto parkovací plochy nejen uleví Hornímu náměstí, jehož podoba je do jisté míry degradovaná parkovacími místy, ale také si zejména od parkoviště v Tyršových sadech slibujeme zatraktivnění budovy lázní pro případného investora. Lázním totiž právě parkoviště, které je pro moderní provoz tak důležité, výrazně chybí. Dalším plusem těchto budoucích parkovacích lokalit je rozšíření nabídky parkování pro obyvatele nemovitostí v centru města.

Parkování tedy není jednoduché téma k řešení, ale pokusil jsem se vám souhrnem jeho postupného vývoje v Jablonci za poslední roky ukázat, že se jím zabýváme.

Petr Beitl, primátor