Mnozí obyvatelé Jablonce třídí odpad. Kromě plastů, papírů a elektroodpadu je to také bioodpad. Mnozí však neví, jak s ním naložit, a tak mnohdy končí mezi komunálním odpadem v popelnicích či na místech, které k tomu nejsou určené.
Na to, jak nejen s biodpadem naložit, jsme se zeptali Barbory Šnytrové ze správy veřejné zeleně magistrátu.
Kam mohou občané odevzdat bioodpad, platí se za tuto službu?
V Jablonci je možné bioodpad v průběhu celého roku odvézt na sběrný dvůr v Proseči, případně v ulicích Belgická nebo Dalešická v Kokoníně. Odložení bioodpadu na sběrných dvorech je pro občany Jablonce, kteří platí za popelnici, bezplatné. Další možností je odložení do velkokapacitních kontejnerů, které jsou přistavovány čtyřikrát ročně zhruba ve třinácti lokalitách. Tento způsob likvidace bioodpadu funguje od roku 2013 a využívá ho stále více lidí. Při dvou jarních termínech se svezlo dohromady téměř 22 tun. Další dva svozy bioodpadu jsou plánovány na 4. a 11. listopadu 2017. Seznam lokalit bude zveřejněn v příštím měsíčníku a na webu města.
Ideální způsob využití bioodpadů, zvláště v oblastech rodinných domů, je kompostování na vlastním pozemku. Přidanou hodnotou tohoto způsobu je, že bioodpad zůstává v místě vzniku, nemusí se nikam převážet a lidé využijí kompost na vlastní zahradě.
Proč nemáme hnědé popelnice jako v jiných městech?
V současné době bohužel nemáme v rozumné dojezdové vzdálenosti žádné zařízení na zpracování bioodpadu, nejbližší kompostárna je 45 km. Svážení hnědých popelnic by tak bylo značně neekonomické, ale i neekologické. V případě výstavby kompostárny v blízkosti Jablonce by město o hnědých popelnicích určitě uvažovalo.
Setkáváte se s ukládáním bioodpadu i mimo povolená místa?
Bohužel ano. Velkým nešvarem je odkládání do lesa či na pozemky, které zdánlivě nikomu nepatří. Na území města je několik desítek skládek bioodpadu menšího či většího rozsahu. Vyskytují se zpravidla u čtvrtí rodinných domů a obsahují především posekanou trávu, listí, ořezané větve, spadané ovoce, zeminu apod. Lidé odkládají bioodpad často na sousední pozemky v dobré víře, že je rozložitelný a ničemu neublíží. I sousední pozemky však mají vlastníka a tímto jednáním dochází k znečišťování cizích pozemků, ať už ve vlastnictví města, státu či soukromé osoby. Postupným navážením bioodpadu vznikají nevzhledné hromady. Dochází zde ke špatnému kompostovacímu procesu, který bývá způsoben malým přístupem vzduchu, špatným složením biologické hmoty nebo nevhodnou vlhkostí. Zvláště u skládek, složených převážně z posekané trávy, dochází k procesu zahnívání, přičemž se uvolňují zapáchající plyny. Naopak nenaštěpkované větve se rozkládají velmi pomalu, objem černých skládek se tak zvětšuje a tvorba humusu je zde zdlouhavá. Volné odkládání bioodpadu s sebou nese ještě další negativní vlivy, jako jsou zápach, vytékání znečištěné vody ze skládky do okolí a narušení vzhledu obce. Následně zde často dochází k odkládání dalších druhů odpadů a z místa se pak stane klasická černá skládka. Následné odstranění skládky stojí nemalé finanční prostředky. Odkládání bioodpadu na cizí pozemky není v souladu s obecně závaznou vyhláškou města o odpadech a může být za něj uložena pokuta až do výše 100 tis. Kč.
Uvažuje město o kompostérech pro občany, podobně jako je to jinde?
Město získalo ještě další dotaci z Operačního programu životní prostředí, a to na vybudování dvou stanovišť podzemních kontejnerů a na pořízení pěti velkoobjemových kontejnerů určených pro sběr bioodpadu. Tyto nádoby umístíme od jara do podzimu v různých lokalitách města a k současným čtyřem přibudou další termíny pro svoz bioodpadu.