Miloš Vele, náměstek primátora pro ekonomiku
Pozici ekonomického náměstka města zastáváte už druhé volební období. Jaké to je držet městskou kasu?
Někomu by se mohlo zdát, že mít pod sebou pomyslnou pokladnu, kde je v průběhu roku jedna miliarda korun, je nějaký adrenalin. Opak je pravdou. Veškeré výdaje musíte předložit ke schválení zastupitelstvu. Na vás leží velká zodpovědnost ve chvíli, když sestavujete rozpočet. Pokud jde o výdaje, tak ty lze celkem snadno nastavit dle požadavků jednotlivých odborů nebo městských organizací. Daleko větší problém je odhadnout stranu příjmů. To je většinou jedna velká neznámá složená z mnoha faktorů, které toto číslo ovlivňují. Já jsem měl štěstí na své nejbližší spolupracovníky, kteří uměli vždy připravit dokonalé analýzy, na jejichž základě se odhad příjmů vždy povedl.
Jak byste porovnal obě volební období 2010–2014 a 2014–2018?
Osobně nevidím zásadní rozdíl mezi těmito volebními obdobími. Z pohledu ekonomiky je ale oproti ostatním zcela jiný rok 2018. Po dlouhotrvajícím procesu práce na ozdravení ekonomiky města jsme v roce 2018 začali sklízet. Mám na mysli, že konečně můžeme do investic dávat víc jak 300 milionů korun, a to je to, co Jablonec potřebuje a do budoucna potřebovat bude.
Je podle vás možné zajistit fungování města a zároveň nezatížit město dluhem?
Myslím si, že ano. Na druhou stranu zdravé zadlužení v případě, že potřebujete smysluplně investovat, není určitě na závadu. Naopak jsem přesvědčen, že velké investice bez cizího kapitálu jsou v případě Jablonce nemožné. Tady jde především o to, abyste byli schopni své závazky splácet. A to je to mnou již několikrát zmiňované finanční zdraví. Netýká se to ale jen města, tohle v podstatě funguje i pro osobní úvěry.
Pracovat pro město není úplně snadné, nikdy se nezavděčíte všem, není to frustrující?
To, že se nezavděčíte všem, je zcela jisté. Je na vás, zda a jak moc propadnete frustraci. Každý jsme jiný, každý očekáváme od života něco jiného. Svá rozhodnutí musí vedení města volit tak, aby výsledek byl tím nejlepším pro většinu. Práce pro město, pokud ji děláte na plný úvazek a máte na starosti rezorty, co jsem měl já, vás určitě zcela zaměstná, a to i na úkor rodiny a osobního volna. Pokud bych se ale měl vyjádřit, zda mě tato práce bavila a naplňovala, tak musím říct, že ano.
Pokud se bavíme o uplynulých osmi letech, který městský projekt považujete za nejzdařilejší?
Povedených projektů je celá řada. Za sebe musím vyzvednout ten nejkomplikovanější, a to je revitalizace Jablonecké teplárny. To, co v posledních 15 letech stále rezonovalo a bylo to předmětem předvolebních bojů, zcela vymizelo a naše teplárna konečně začala být vnímána jako seriózní partner se slušnou cenou za teplo. Teplárna po modernizaci šetří peníze zákazníkům, ale i městu. Jako další výrazný úspěch vnímám právě popisované ozdravení městských financí a snížení městského dluhu na zcela bezpečnou hranici. Velký úspěch v mých očích je i naše nemocnice, která se modernizuje, rozvíjí a v současné době se staví i nový pavilon. To zní jako samozřejmost, ale pokud se podíváme do jiných měst, tak to samozřejmé není. Dalším úspěchem jsou i připravované dopravní projekty včetně nového terminálu. A nakonec nesmím zapomenout, že i pro zpracování odpadů máme nové místo na Brandlu. Na projektech se pracuje.
Jak hodnotíte spolupráci s kolegy?
Jablonec se ve zmiňovaných posledních obdobích vyznačoval tím, že i přes rozdílnost názorů jsme uměli vždy najít shodu. Pro samotnou práci je tento klid velmi důležitý a je to i dobrá známka pro politickou kulturu v Jablonci. Nejhorší pro město je, když jeho vedení netáhne za jeden provaz a veřejně proti sobě bojuje. To není atmosféra, která by městu prospívala.
Je před volbami. S jakým pocitem budete předávat město svému nástupci?
Jednoznačně mohu říci, že předávám ekonomicky zdravé město, které má připravenou řadu smysluplných projektů, v nichž je třeba pokračovat. Je jen na budoucím vedení a zastupitelstvu, aby toto neprohospodařili a město nadále rozvíjeli. Je toho potřeba ještě hodně udělat, aby se v Jablonci žilo lépe. A ta doba teď nastává.
Výdaje na provozní údržbu městského majetku v letech 2015–2018
Údržba městských komunikací
- 2015 – 25,4 milionu
- 2016 – 26,4 milionu
- 2017 – 27,3 milionu
- 2018 – 43,9 milionu
Například:
- mosty – 21 milionů (Luční, Jánská, Stará Pražská, Tyršova stezka, Zelené údolí, lávka Na Můstku, Lidická)
- parkoviště – 2,1 milionu (Smetanova, Erbenova, Na Úbočí)
- schodiště – 1 milion (Jiráskova, Polní, U Nisy, ke stadionu Střelnice)
- veřejné osvětlení – 6,4 milionu
Údržba městských budov
- 2015 – 6,9 milionu
- 2016 – 9,5 milionu
- 2017 – 19,4 milionu
- 2018 – 76 milionů
Například:
- školní budovy – 48,6 milionu
- bazén – 54,3 milionu
- Střelnice – stadion a hala – 11,8 milionu
- městská hala – 1 milion
- zimní stadion – 712 tisíc
Údržba zeleně, hřbitov, hřiště, drobné památky
Souhrn let 2015–2018 – 19,9 milionu
Například:
- školní zahrady – 1,9 milionu
- dětská hřiště a fitness – 2,3 milionu (Táboritská, Nová Pasířská, kolem přehrady)
- hlavní městský hřbitov – 2,6 milionu (domek hřbitovní správy, toalety, hrobka Pfeiffer Kral)
- zeleň – 5,3 milionu (parky, kruhová křižovatka, plochy u přehrady)
- podzemní kontejnery – 5,9 milionu (Arbesova, autobusové nádraží, Horní nám., Soukenná, Růžová, Rychnovská)
- drobné památky – 1,5 milionu (křížky – Vysoká, Rychnovská, Rýnovice, U Nisy, Tyršova stezka, Vrkoslavice, Lesní, hřbitov na Proseči; Einmannbunker u Elitexu, vodojem na Dobré Vodě, sloup Panny Marie, Jan Nepomucký v Lipanské a v Malé ul.)
