Kontakty Dokumenty Úřední deska

Jablonecká synagoga

Jablonecká synagoga, konec 19. stol.
Autor: SOkA Jablonec n. N.

Jednou ze staveb, které změnily jablonecké panorama na sklonku 19. století, byla židovská synagoga, jež v roce 1892 vyrostla na křižovatce ulic Luční a Goetheho (dnes Luční, Jiráskova, U Muzea). Nedávno předtím byl jedinou dominantou Jablonce barokní kostel svaté Anny, pak v rychle se rozvíjejícím městě přibyla mimo jiné budova staré radnice, novogotická stavba evangelického kostela na dnešním náměstí Dr. Farského a již zmíněná synagoga. Po katolících a protestantech tak svůj svatostánek v Jablonci získala i nejmenší, teprve 20 let existující náboženská komunita – židovská obec.



Na přelomu 19. a 20. století tvořili členové židovské obce v Jablonci okolo 3 % obyvatel, ale život města výrazně ovlivnili. Uplatnili se především jako podnikatelé, zpočátku v oblasti textilní a později i sklářské výroby, působili ale převážně v obchodě s bižuterií. Byla mezi nimi rovněž řada právníků, pedagogů a lékařů.

Židovský náboženský spolek vznikl 1. září 1872. Jeho prvním předsedou se stal jablonecký advokát Hermann Adler, kterého o pět let později vystřídal ve funkci obchodník Daniel Mendel, člen jabloneckého zastupitelstva a městské finanční komise. S jeho jménem se pojí všechny aktivity židovské komunity, které vedly k osamostatnění od liberecké obce, k ustanovení vlastního matričního obvodu (24. 4. 1878), k založení hřbitova, postavení synagogy a konečně k převedení náboženského spolku na židovskou náboženskou obec (28. 8. 1893). Židovský hřbitov byl založen 1. listopadu 1881, první pohřeb se konal 17. listopadu 1882. Hřbitov byl zničen v 60. letech dvacátého století a na jeho místě ve Vysoké ulici vyrostlo sídliště.

Členové židovské obce v období „před synagogou“ využívali jako modlitebnu různé prostory. Scházeli se v budově staré Střelnice v Říšské ulici, poblíž dnešní křižovatky Liberecká – Polní, později také v sále hostince U Stříbrného měsíce v dnešní Soukenné ulici a při některých příležitostech využívali i sál v hotelu Geling, dnes nám dobře známého Hotelu Praha v Komenského ulici.

Rozhodnutí o stavbě synagogy padlo 1. listopadu 1891. Pozemek pro její stavbu získala jablonecká židovská obec od starosty A. H. Posselta v roce 1892. K položení základního kamene došlo 10. dubna téhož roku a už 28. září 1892 byla nová synagoga slavnostně zasvěcena. Slavnost zasvěcení, která je velmi pěkně popsána v knize „Kapitoly ze stavebního vývoje Jablonce nad Nisou“, zakončil slavnostní banket v sále hotelu Geling.

Výstavbu budovy v maurském stylu podle plánů vídeňského c. k. stavebního rady Wilhelma Stiassného uskutečnil jablonecký stavitel Franz Kaudela ve velmi krátkém čase. Mezi tehdy ještě převážně přízemní roubenou architekturou v dolní části města tvořila synagoga velmi výraznou dominantu. Její dvě hranolové věže s kopulemi zakončenými Davidovou hvězdou však doplňovaly jablonecké panorama jen půl století, do osudných událostí konce roku 1938, kdy zmizela, podobně jako další synagogy v Německu, Rakousku a Sudetech, v plamenech „Křišťálové noci“. Po dlouhá desetiletí její existenci v Jablonci nic nepřipomínalo.

V roce 1920 se v Jablonci hlásilo k judaismu 801 lidí. Po podpisu Mnichovské dohody 30. září 1938, která postoupila české pohraniční Německu, většina židovských obyvatel odešla do vnitrozemí nebo do zahraničí. V době Křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938 židovská komunita v Jablonci v podstatě neexistovala. Podle zpráv z tehdejšího tisku byla jablonecká synagoga dopoledne 10. listopadu vypleněna a okolo 17. hodiny zapálena. Díky prozíravosti tehdejšího rabína Vidy, který opustil Jablonec těsně před záborem Sudet, se dochovala jedna Tóra, která je dnes vystavena v americkém památníku Tikvat Holocaust Memorial otevřená v místě, kde z ní bylo naposledy v jablonecké synagoze předčítáno.

Z knihy Kapitoly ze stavebního vývoje Jablonce nad Nisou čerpala Markéta Hozová.

Památník vypálené jablonecké synagogyVzpomínka na synagogu

Symbolický pomník byl na místě vypálené synagogy slavnostně odhalen 2. srpna 1993. Jeho autorem je akademický sochař Oldřich Plíva. Památník je tvořen žulovým trojhranným blokem. Jeho horní strana je oproti trojúhelníkové základně pootočena tak, aby při pohledu shora tvořila šesticípou hvězdu, židovský symbol chrámu krále Davida.

U paty památníku jsou položeny dvě desky s nápisy: „Zde stávala synagoga sloužící 300 židovským rodinám, které značně prospěly rozvoji jabloneckého průmyslu před druhou světovou válkou. V říjnu 1938 nacisté obsadili město, znesvětili a zničili synagogu. Většina židovského obyvatelstva byla zavražděna v nacistických koncentračních táborech. Bůh žehnej jejich památce.“

Jablonecká židovská tematika se objevila i v několika studentských pracích. V září 2010 proběhla na vídeňské technické univerzitě výstava Zničené synagogy. Díky tomu vznikla v roce 2014 virtuální počítačová rekonstrukce jablonecké synagogy a práce studenta architektury Macieje Romana Lazewskeho z polské Vratislavi s názvem Virtuelle Rekonstruktion der Synagoge Jablonec nad Nisou.

Další informace