Víme, čím žil Jablonec před 100 lety - říjen 1919
1. října 1919, 268, strana 1, 4, R, večerní vydání
Praha. Beneš a Kramář v národním shromáždění. Dr. Beneš byl přivítán potleskem. Podal obšírnou zprávu o činnosti českých vůdců, zejména TGM, o rozbití Rakouska-Uherska a založení ČSR. Vyzdvihl úlohu zahraničních vojsk a zdůraznil, že jen silná armáda může republiku ubránit. Dále promluvil o těšínské otázce a ochraně menšin. Předseda české mírové delegace Dr. Kramář promluvil o myšlence svazu národů – a že v exekutivním sboru není ani jeden Slovan – bez Slovanů není záruka míru; dále o přístupu ČSR k moři přes Hamburk.
Velká Británie. Londýn. Stávka železničářů. Reuter hlásí, že v celé zemi byla zastavena železniční doprava.
Carnavon. 30 000 dělníků se přihlásilo dobrovolně do práce. Vlaky s mlékem, expresy a metro jsou v provozu. V Londýně zatím nevázne zásobování.
Praha. Omezení osobní dopravy na železnici od 5. 10. Může za to nedostatek uhlí a lokomotiv. Výpadek některých spojů bude nahrazen dalšími. O víkendech však vypadnou tzv. rekreační vlaky. Dálkové spoje budou dle možností zachovány.
Jablonec. Stávka českých dětí. Děti nepoužívají jim přidělené třídy v Údolní ani v Sokolí ulici. Češi žádají samostatnou budovu.
2. října 1919, 269, strana 4, večerní vydání
Jablonec. Okresní hejtmanství nařídilo Městskému úřadu v Jablonci předat školu v Údolní ulici Čechům za účelem zřízení české měšťanské školy. Výuka začne 5. 10.
3. října 1919, 270, strana 4, večerní vydání
Krkonoše. Očekává se sněžení. Už koncem srpna se ukázala Sněžka a horské hřbety ve sněžném hávu. Mluví se opět o elektrifikaci horských železnic. Geologickou zajímavostí na slezské straně je putující balvan u jagniatkovské sněžné jámy, který oslavil 100leté jubileum svého druhého vandru. Třímetrový kolos je od roku 1819 opět v pohybu. Za 100 let urazil 90 kroků. Jeho váha se odhaduje na 300 q. Lidová pověst jej spojuje s Krakonošem.
11. října 1919, 278, strana 4, večerní vydání
Jablonec. Neobvyklý šperk nabízí až do úterka zdejší klenotník Rudolf Deyl. Je to rozetový prsten s jedním velkým a 28 malými brazilskými diamanty, který má historickou cenu! Patřil totiž Ludvíku XVI., který ho nosil až do své popravy. Před popravou ho věnoval svému důvěrníkovi, vikomtu Gustavu de Montmartelle. Ale ten byl také popraven a prsten dostala jeho vdova. Ta ho zase dala Italovi Giuseppe Talerovi, vychovateli jejích synů. Talera uprchl z Paříže do Lipska, odkud se roku 1830 přestěhoval do Liberce, kde nyní sídlí poslední majitel prstenu.
13. října 1919, 280, strana 5, večerní vydání
Jablonec. Městské divadlo hraje Madame Butterfly. Od jejího posledního uvedení uplynulo 10 let. Představení má opět tu nejvyšší úroveň.
14. října 1919, 281, strana 3, večerní vydání
Praha. Národní smutek za padlé hrdiny je vyhlášen k 28. říjnu. Večer píše, že na Václavském náměstí bude postaven velký náhrobek hrdinům padlým za svobodu. Slavnosti se zúčastní i TGM. V celé republice se na kopcích budou pálit vatry.
15. října 1919, 282, strana 3, 4, večerní vydání
Nové poštovní známky k 28. říjnu. Co nejdříve vyjde 6 archů příležitostných známek. První řada 15 – 25 – 50 h znázorňuje lva, který se vymanil z okovů, druhá Matku Republiku v hodnotách 75 – 100 a 120 h. Na filatelistické přepážce na poště v Praze 1 se bude prodávat 2 000 grafických listů s orazítkovanou známkou. Razítko bude mít podobu lipového listu. Po týdnu dostanou legionáři 3 500 listů všech druhů známek pro prodej filatelistům v rámci pomocného výboru pro podporu vdov a sirotků po padlých legionářích.
USA. Rozkládací generál. Americký generál Nicolas z New Orleansu přišel ve válce o nohu, ruku a oko. Neztratil však humor. Když jednou přenocoval v hotelu, poslali mu černého sluhu jménem Sam, aby mu pomohl večer při ukládání do postele. Poté, co Sam pomohl generálovi se sakem, řekl mu: A teď mi sundej nohu. Sam zíral s otevřenou pusou. Takhle se to dělá – generál si odmontoval protézu. A teď mi sundej ruku! – Sam: Ach ne, to jsem nikdy nedělal! – Generál si sundal umělou ruku, odložil ji na stůl a ulehl do postele. Sam chtěl zmizet, ale generál řekl: Teď si vyndám oko. Pak mi odšroubuješ hlavu. To bylo na Sama už moc, utíkal k řediteli hotelu a křičel: Pomoc, na čísle 35 je čert, který se sám trhá na kusy!
24. října 1919, 292, strana 6, večerní vydání
Lahvová pošta ze severního pólu se našla 1. 9. 1919 na severním pobřeží Norska. Láhev do moře nevhodili trosečníci, ale pracovník hydrologického institutu 30. 8. 1913 poblíž mysu Čeljuskin, nejsevernějšího bodu Sibiře. Láhev putovala patrně přes severní pól okolo Grónska – podobnou trasu si vloni naplánoval Amundsen.
28. října 1919, 295, strana 3, večerní vydání
Jablonec. Požár – dva lidé uhořeli. Dnes ráno ve 2 hodiny shořel dům rolníka, pana Heidricha v ulici V Luzích č. 28. 62letý Josef Heidrich a jeho sestra Barbara našli v plamenech smrt. Oheň zpozorovali asi v 1 hodinu sousedé, ale dům byl už celý v plamenech. Nejprve vyrazili okna v přízemí, aby probudili obyvatele, ale nikdo se neukázal. Hasiči už nic nezmohli.
29. října 1919, 296, strana 2, 5, ranní a večerní vydání
Jablonec. Dramatický porod. V Hraniční ulici před domem č. 22 byla nalezena v porodních bolestech nezaměstnaná Anna Linková. Pomohli jí do domu, kde v krátké době porodila děvčátko. Odpoledne byly matka s dcerou převezeny do nemocnice.
Legionáři jako školníci. Na ministerstvu obrany leží velký počet žádostí legionářů o místa na obecních i měšťanských školách. Školské rady se vyzývají, aby nahlásily každé uvolněné školnické místo, na které mají podle zákona z 24. 7. 1919 přednostní nárok legionáři. Kdo se postará o německé navrátilce?
31. října 1919, 298, strana 4, 16, večerní vydání
Jablonec. Smuteční slavnost za padlé vojáky se koná v neděli dopoledne v 11 hodin na zdejším hřbitově. Pěvecké sbory se shromáždí v 9 hodin ráno v hotelu Geling na zkoušce. Ostatní spolky se dostaví do 1/2 10 na seřadiště k tělocvičně. Odtud vyjde průvod, ke kterému se u hotelu Geling připojí pěvecké sbory. Slavnost bude zahájena chorálem, pak bude pronesen proslov a ke kříži položen věnec. Závěrem opět zazní společná píseň.
Inzerát. Restaurace Lesní zátiší v Proseči pořádá v neděli 2. 11. 1919 taneční zábavu pro navrátilce. S úctou zvou Karl Lutz s chotí.
Christa Petrásková
