Kontakty Dokumenty Úřední deska

Na zemi i na nebi současně

Výtah paternoster mimo provoz
Autor: archiv MMJN

Páternoster – oběžný nebo oběhový výtah – je druh výtahu s nepřetržitým řetězem kabin. Vynalezen byl v 19. století ve Velké Británii a jeho první exemplář se rozjel v Londýně v roce 1880. Do prvorepublikového Československa přišel ve dvacátých letech minulého století. V Česku je podle dostupných zdrojů v provozu asi 40 páternosterů, v jejich zlaté době, v letech 1918–1989, jich jezdila zhruba stovka. Čtyři z celkového počtu jsou v Libereckém kraji – po dvou v Liberci a Jablonci, přičemž jeden jablonecký je právě v radnici. Ten ale od loňského srpna stojí.

V radnici slouží páternoster občanům léta, není však zcela původní. Pochází ze sedmdesátých let minulého století. „Nynější originální zařízení bylo vestavěno při rekonstrukci radnice v dobách socialismu s tím, že jeho životnost se předpokládá na 20–25 let. Výtah už dlouho přesluhoval,“ říká tajemník magistrátu Marek Řeháček s tím, že se neustále opravoval a bezpečnostní prvky se dařilo udržovat v požadovaných standardech. Až loni v srpnu si výtah řekl dost a přestal fungovat. Při opravě se demontovaly kabiny a vyměnil se celý mechanismus včetně pohonu. Ten je speciální a zcela originální. „Zařízení páternosteru musí být vyrobeno na míru. Odhadovaná částka na výrobu dílů a opravu činí 6–6,5 milionu korun bez DPH,“ sděluje tajemník. Hotovo by mělo být do roka a do dne – tedy letos v srpnu.

Tajemné ohrady na radnici

V každém patře kolem vstupů do výtahu vzniklo loni neproniknutelné bednění, za kterým se odehrává ozdravná kúra. Práce na generální rekonstrukci páternosteru se ujala společnost z Velkého Meziříčí s krátkým jménem Výtahy. Výrobou a montáží výtahů se ve Velkém Meziříčí zabývají už od roku 1957. Nedlouho po založení provozovny vzniklo i jedno ze dvou učňovských středisek v tehdejším Československu. Od těch dob provozovna několikrát změnila majitele i název a zbytek podniku se po restituci v devadesátých letech stal základem nové společnosti Výtahy, s. r. o. Ta se poměrně rychle rozvíjela a z původních 60 zaměstnanců se rozrostla na 160. Dnes patří k největším výrobcům výtahů v republice, zabývá se ale také jejich opravami, a to i těch oběžných. O tom, že se v opravách páternosterů vyznají, svědčí fakt, že jejich rukama prošel oběžný výtah na VUT Brno nebo ten na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Největší problém byly řetězy

„Stav radničního páternosteru byl špatný kvůli velkému opotřebování pohyblivých dílů,“ konstatuje Jan Pavelec, vedoucí technického úseku firmy Výtahy, s. r. o. „Asi největším problémem byly nosné řetězy, na kterých se po dlouhém provozu nestejnoměrně zvětšila oka. Proto se řetězy nahrazují, stejně tak hnací polygonová kola s hnacími předlohami. Opravili jsme převodové sříně a ocelové rámy kabin, kompletně nová bude truhlářská část páternosteru,“ vypočítává neduhy radničního výtahu Pavelec s tím, že nečekané záležitosti se objeví skoro vždy. „Při původní montáži páternosteru byla špatně namontována řetězová vodítka, jež vedou nosný řetěz, proto je musíme usadit nově.“

I páternostery mají svá nej

„Například páternoster v Pečkově paláci má stroj a strojovnu umístěnou pod nejnižší stanicí, tedy dole vedle šachty. Nejvyšší páternoster v Česku je na Krajském úřadě v Liberci s 35 kabinami a 18 stanicemi,“ upozorňuje Jan Pavelec a dodává, že za první republiky byl páternoster z Baťova mrakodrapu nejvyšší ve střední Evropě.

Proč právě páternoster?

Wikipedie.cz tvrdí, že název pochází z modlitby Pater noster (česky Otčenáš) nejspíše proto, že je součástí modlitby růžence, jehož korálky vzdáleně mechanismus páternosteru připomínají. Možný je však také odkaz na středověké modlitební šňůry, tzv. páternostery, které růženec historicky předchází. „Další teze připisuje název páternoster větě ve zmíněné modlitbě. V ní se totiž praví: „…a to jak na zemi, tak i na nebi…“, což je výstižné i pro funkci oběžného výtahu, neb i ten je v jednom okamžiku jak „na nebi“, tedy v posledním podlaží, tak i „na zemi“ – v suterénu,“ usmívá se Jan Pavelec.

(jn)