Michal Švarc - Ctím spravedlnost, fair play a poctivost

Narodil se roku 1972 v Jablonci nad Nisou. Je absolventem ZŠ Šumava, v LIAZu se vyučil obor mechanik-opravář silničních motorových vozidel. Poté studoval na Střední policejní škole v Hrdlořezech, na Střední odborné škole ekonomické v Jablonci, na Policejní akademii v Praze a na Metropolitní univerzitě v Praze. Pracoval u Policie ČR, u vojenské policie, byl vykonavatel soudního exekutora, strážníkem MP Rychnov a MP Jablonec, kde byl v říjnu 2020 pověřen řízením. Zastupitelem města je od roku 2018, kandidoval za stranu Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD), je členem kontrolního výboru a komise prevence kriminality a zastupitelem pověřeným oddávat. Od roku 2020 je zastupitelem LK a předsedou zastupitelského klubu a kontrolního výboru, bezpečnostní manažer FK Jablonec.

Proč jste vstoupil do komunální politiky?

Protože mi není lhostejné prostředí, ve kterém žiju. Jedinou možností, jak to změnit a přispět ke změně, je vstoupit do komunální politiky. Hledal jsem cestu, alternativu a tu jsem našel u SPD, kde se mi líbí vize přímé demokracie, referenda, hmotné i trestní odpovědnosti politiků a možnost jejich odvolatelnosti. To jsou věci, jež u nás chybí a které by přispěly ke kultivaci politického prostoru. Nikdo není stíhán za svoji činnost. V té době se k SPD přidalo pár přátel a členů rodiny, zapojil jsem se i já, a to vyústilo v moji kandidaturu.

Čemu se v komunální politice věnujete?

Především tomu, čemu se věnuji ve svém profesním životě – bezpečnosti občanů v Jablonci, ale také školství a prevenci kriminality.

Jste vyučený automechanik, kdy jste se dal na dráhu policisty?

Bylo to v roce 1991, kdy po hromadných amnestiích chyběli policisté. Bezpečnost lidí byla více než strašidelná. V té době jsem rukoval na vojnu, byl jsem osloven, zda bych se nedal k vojskům Ministerstva vnitra a k policii. Souhlasil jsem, podrobil se přijímacímu řízení, kterým jsem prošel, následně skončil na policejní škole, a pak to šlo ráz na ráz. Je nutno říci, že jsem v té době měl již rodinu a nebyla mi lhostejná doba divokých devadesátek. Myslel jsem si, že zachráním a spasím svět, ale realita byla poněkud jiná. I díky bojovým sportům zastávám hodnoty jako spravedlnost, fair play a čestnost, a zde se vše protklo.

Musel jste si tedy doplnit vzdělání?

Nemusel, ale chtěl. Po osmi – devíti letech svého působení na obvodním oddělení ve Mšeně jsem měl stále větší zájem nastoupit na Policejní akademii, obor bezpečnostní a právní. Mezi tím jsem si prošel mnoha odděleními, včetně kriminální služby. Po hromadných násilných protestech při zasedání Mezinárodního měnového fondu v Praze v roce 2000 jsem se podílel na vzniku nově formovaných pořádkových jednotek policie.

Studoval jste i ekonomku, proč?

V 90. letech nemuseli mít policisté maturitu, ale poté došlo ke změně zákona a maturitu musel mít každý. Proto jsem při zaměstnání zvolil tento obor a vzdělání si doplnil. Studium mě začalo bavit a rozhodl jsem se jít na rezortní vysokou školu, kde jsem vystudoval titul bakaláře. Vše jsem dělal při práci u policie. Když se naskytla možnost jít k vojenské policii, neváhal jsem. Vyhrál jsem výběrové řízení na pozici náčelníka třetího oddělení obecné kriminality, což mi otevřelo další možnosti včetně nasazení vojenských operací v zahraničí.

Jaké úkoly jste plnil na misi a jakými jazyky hovoříte?

Byl jsem dvakrát v Iráku, kde byla mnohonárodnostní divize britského velení. Dostal jsem se sem díky znalosti ruštiny, ze které mám i státnice. Hledal se překladatel, který umí rusky, bude komunikovat s místní správou v Iráku a vše bude následně překládat do angličtiny. Co se týče mé další činnosti na misi, byla to především policejní činnost jako např. šetření dopravních nehod vojáků, oprávněnost použití zbraně, rabování, škody na majetku apod. Velkou část práce v zahraničí tvořila policejní ochrana osob a důležitých objektů, např. ministrů a generálů.

Zmínil jste bojové sporty, jakým se věnujete?

Chodil jsem na judo, na Aikido, kde mě trénoval současný krajský policejní ředitel Ondřej Musil, u vojenské policie jsem se věnoval Musadu, nyní boxuji a k Mirkovi Knesplovi chodím na MMA.

Máte i jiné koníčky?

Jsem správce střelnice v Jílovém u Držkova a mám kladný vztah ke střelným zbraním. Vlastním několik krátkých a dlouhých zbraní. Moc rád chodím střílet a se synem rádi střílíme ze vzduchovky. Také mám rád psy, máme doma sedm psů, někteří byli týraní, nebo neměli zrovna nejhezčí osud. Snažím se čas kombinovat s rodinou, mám tři děti, jsem i děda, takže je někdy vše náročné termínově koordinovat. Také musím říci, že jsem jedním z oddávajících, a to mě velmi baví. Díky tomu se potkávám s pozitivními emocemi, což je nádherný protiklad mé civilní činnosti.

Jak vnímáte současný Jablonec?

Je to krásné město, ve kterém se mi nelíbí dlouhodobý stav centra. Bohužel je zde vysoká koncentrace nepřizpůsobivých spoluobčanů, kteří střed města „okupují“. Mnoho těchto negativních jevů vyústilo v to, že centrum je „mrtvá“ zóna a Jablonečané nemají důvod sem jít. Je to strašná škoda, město je hezké, Jablonec je v tom unikum, ale současná legislativa nedává samosprávě možnost, jak tuto neutěšenou situaci změnit. Přesto si myslím, že cesta je a v součinnosti s vedením měst na změně stavu pracujeme, ale je to běh na delší trať a komplex činností, které umožní problémy řešit a co nejrychleji restartovat exkluzivitu centra.

Jaký je Michal Švarc?

Myslím, že jsem zodpovědný, spolehlivý a, i když se to dnes nenosí, držím slovo a sliby rukou dané.

Jiří Endler