Setkání s občany 2016 - centrum
V úterý 17. května 2016 se v malém sále Eurocentra konalo setkání vedení města s občany centra.
Přítomni: primátor Petr Beitl, náměstek pro ekonomiku Miloš Vele, náměstek pro oblast humanitní Pavel Svoboda a náměstek pro rozvoj města JUDr. Ing. Lukáš Pleticha.
V úvodu primátor přivítal všechny přítomné a seznámil je s prezentací o hospodaření města:
Prezentace - centrum (17.05.2016)
1. Chtěl bych v souvislosti s plánovanými opravami upozornit, že v ulici 28. října není posledních 100 metrů chodník. Je tam školka, parkují tam auta vlevo i vpravo, projíždí tam autobus, je zde riziko projít, protože je tam minimálně místa. I dál ke hřbitovu není chodník.
Na autobusové zastávce v ulici 28. října nejblíž nemocnice není ani lavička, pacienti si nemají kam sednout.
P. Kypta – k vybudování chodníku od bývalého hlavního vjezdu do nemocnice na konci ulice Čs. Armády a dále od zatáčky o ulici Hřbitovní, sděluji, že po prověření vlastnictví pozemků přilehlých ke komunikaci se jeví možnost chodník vybudovat.
Vyjádření oddělení správy veřejné zeleně k umístění lavičky – bude prověřen průchozí profil chodníku. V případě, že by byl zachován profil dle normy i po umístění lavičky, bude tato nainstalována, avšak pouze v letních měsících, a to z důvodu zimní údržby na chodníku.
2. Bydlím v Jugoslávské 2, koukám na stavbu jabloneckého Centralu, chtěla bych vědět, ve které době vznikl ten nápad postavit toto monstrum v centru města mezi krásnými starými domy. Na co potřebuje Jablonec takovýto velký betonový komplex? Které zastupitelstvo to schválilo? Prezentace Centralu je pouze zepředu, ale není z boku od bývalého Tuzexu, ani od pošty, ani z ulice Komenského. Co bude se školou – bývalá speciální škola? Kde bude park, který má vyrůst místo pokácených stromů?
P. Pleticha – původní nápad je z roku 1972-3, již se o tom uvažovalo, měl to být Prior, postavila se Jabloň. Záměr mít v tomto místě obchodní centrum je starý přes 40 let.
P. Svoboda – sice to není moje gesce, ale v té době jsem pracoval na Radnici, tak si to pamatuji. V letech 2005-6 koupil soukromý investor budovu Jabloně a vyjednával s městem o koupi pozemků. Smlouvu o smlouvě budoucí ZM schvalovalo v první polovině roku 2006, v té době byl starostou RNDr. Čeřovský, jako úředník jsem to projednával s kolegy Karáskem a Loudou.
Určitě jste pozemek prodávali se záměrem, co na tom místě bude postavené. Určitě město může komentovat, co na tom společnost chce postavit.
Dívala jsem se dnes na prezentaci Centralu firmy Crestyl… co postavili všude jinde – nejsou to zajímavé stavby.
P. Beitl – proběhlo mnoho debat k tomuto projektu, byly předváděny vizualizace tohoto objektu, příprava projektu sahá do minulosti, schvalovalo se to velkou většinou ZM, především z toho důvodu, že v Jablonci nákupní kapacity v té době vůbec nebyly. Technické problémy zabránily stavět již v roce 2010, mezitím vyrostla další nákupní střediska – Rýnovka, Kaufland atd. Tato centra vyhnala z města kupní sílu a toto je možnost, jak do centra tu kupní sílu vrátit.
Stavba v tomto stadiu není skutečně nic hezkého, architektonické prvky, to začlenění by mělo přijít… schvalovalo se to ve vizualizaci, která se v průběhu let měnila a v detailech se upřesňuje dodnes, ale to je u takto velké stavby obvyklé. Ale skutečně projekt na zástavbu této plochy takto velkou nákupní budovou je starý 40 let, schvalovalo se to v době, kdy kolem Jablonce žádné velké nákupní plochy nebyly… nyní se to všechno realizuje. Lidé se často ptají, co bude, až se to otevře. Pokud má někdo pocit, že tento objekt centru města ublíží, tak já si osobně myslím, že to není pravda. Bude to kulturní obchodní plocha, bude tam otevřeno do 19 hodin, bude tam 200 krytých parkovacích míst… všechno věci, které ve městě do této doby nejsou a nebyly by tady, kdyby se tato privátní investice neuskutečnila. A skutečně ta investice je privátní, město má omezenou možnost mluvit do tohoto architektonického návrhu.
P. Pleticha – ještě připomínka k tomu vzhledu. Když se to vybíralo a ZM rozhodovalo, kterému ze dvou zájemců dá přednost, vybral se Crestyl, protože měla architektonicky mnohem zajímavější objekt, než co se tam dnes staví. Do toho však vstoupili s připomínkami památkáři a došlo k úpravám do dnešní podoby.
Klesne hodnota domů, lidé se budou dívat do zdi, v našem baráku chce polovina nájemníků odejít… výhled žádný, sluníčko žádné… bulvár 5. květen také neodpovídá definici bulváru… je to šílenost.
P. Beitl – vzpomeňte, v jakém stavu byl 5. květen, pamatujete si, v jakém stavu byly ty domy? Bylo to něco strašného, demolice byla řešením. To, že je tam dnes čisto, široká silnice i zeleň, městu jenom prospělo.
Pokud jde o ty výhledy z oken a pocity obyvatel z okolních domů… myslím, že obchodní prostory v domech okolo znásobí kupní hodnotu, protože ta kupní síla bude koncentrovaná kolem objektu, to je naprosto jasné. Tento prostor byl neudržovaný. Pravda, stromy zde byly, ale v podstatě stoleté, přerostlé, většinou napadené houbami, bez velké budoucnosti. K tomuto centru by měla přibýt parková úprava, měla by z toho vniknout pěkná část města.
Podívejte se na územní plán, pokud zde jsou rozvojové plochy, předpokladem je, že se zde bude stavět. Ve městě musí mít prostor jak investoři a obchodníci, tak občané na bydlení, tak i průmysl. Byli jsme v Rýnovicích, tam lidi nejsou spokojení, že se tam staví závody, když tam dříve byly louky. Život ve městě má všechny tyto složky, bydlíme ve městě, nikdo nemůže očekávat, že bude obklopen tichem a zelení.
Řekneme si za rok, kolik obchodů ve středu Jablonce zůstane a kolik se jich bude do Centralu koncentrovat… myslím si, že bude prázdné město.
P. Vele – ještě jste položila jednu otázku, jak to bude s objektem školy. Ten zůstal v majetku města, má ho pronajatý stavebník, jako zařízení staveniště. Až dostaví, bude volný a budeme ho prodávat. Má jednu velkou nevýhodu, je to památkově chráněný objekt. Bude se špatně prodávat, bude se komplikovaně hledat investor, který ho dá do pořádku.
P. Beitl – ještě výhledově… jak jsme hovořili o terminálu, máme velkou šanci, že se život do města vrátí, protože ten terminál vedle Dolního náměstí, kde bude velká kapacita parkovacích míst, přitáhne další lidi. Pokud narovnáme tramvaj, uvolníme velké parkovací plochy jak u bývalých Lázní, tak na místě stávajícího autobusového nádraží, to nám umožní stáhnout parkovací kapacitu z Horního náměstí, které je dnes poměrně degradováno parkovištěm, a umožní se zde vybudovat kousek hezkého místa na odpočinek a procházky. A to je věc, která by mohla Jablonec v dohledné době řekněme deseti let pozdvihnout na jinou úroveň. Ty stavby do sebe zapadají a má to logiku.
3. Argument že Jablonec je mrtvé město a bude mrtvé město výstavbou Jabloně, tak to je špatný argument, já si naopak myslím, že je dobře, že se to staví. Když někdo říká, že to zhyzdí město… co tam postavit? Repliku historické budovy? Pokrok jde dál a každému je jasné, že se život ve městě oživí tím, že zde bude otevřeno takovéto multifunkční centrum. Ale nemělo by být otevřeno déle než do 19 hodin? To je v centru města málo. Albert, Kaufland mají otevřeno do 22 hodin.
P. Beitl – je to věcí privátního investora, nicméně dnes obchody v centru zavírají v 17 hodin a o víkendu mají zavřeno.
P. Fričová – provoz ukáže, jaká bude provozní doba.
Mělo by se uvažovat o novém názvu – nevím, jak to cítíte vy, ale ten pracovní název Central je strohý a nepříjemný.
P. Fričová – Crestyl má celou sít těchto obchodních domů, všechny mají v názvu Central a chtějí to zachovat.
P. Beitl – pro odlehčení… u jabloneckého Centralu bude jablko, my občané Jablonce budeme chodit dál do Jabloně…
Vztah k místu by se změnil změnou názvu.
P. Fričová – uvidíme, logo tam bude ….
4. Na minulém zasedání ZM byl podán panem Berounským návrh otevření křižovatky u parku, nahoru ke gymnáziu. Obyvatelé celého sídliště s tím nesouhlasí, přes 200 lidí budou podepisovat petice. Když jsme se tam stěhovali, byla nám zde slíbena klidová zóna.
P. Vele – zatím nic takového nepřipravujeme, to tam zaznělo v rámci diskuze jako možná varianta, nic jsme nechválili.
P. Pleticha – připravujeme zde rekonstrukci křižovatky u lázní. Chceme, aby byla objízdná trasa, když by se U Zeleného stromu něco stalo, v žádném případě ne pro kamiony, není to záležitost na 2-3 roky, musí se udělat celá zatáčka tramvaje.
P. Beitl – když budeme mluvit o strategii, tam je důležitější projekt západního obchvatu, našlo se méně konfliktní řešení o údolí dál, ŘSD to připravuje, máme to v novém územním plánu, který se bude schvalovat příští rok. Tím se uleví i křižovatce U Zeleného stromu. Pustit tam dnešní dopravu skutečně nelze.
P. Pleticha – připravuje se rekonstrukce mostu, jako nouzová cesta ano, celá doprava se tam nepřevede.
5. Co budete dělat se semafory u Kauflandu? Když jsou spuštěný, nedá se městem projet.
P. Vele – nastavení bylo za účasti Policie ČR a je nejoptimálnější, které mohlo být. Každého nás to zde otravuje, zde mělo být jiné dopravní řešení v podobě kruhového objezdu. Semafory jsou ve vlastnictví soukromého investora, který stavěl tento areál, komunikace je krajská. My jsme se účastnili nastavování, probíhala četná jednání.
P. Kozák – o semafory se stará soukromá firma, můžeme dát podnět, aby se na to podívali, udělala se zde klička, že od čtvrtka do neděle otevřeli závoru do Masné ulice.
P. Beitl – byl to velký boj, i díky I/14 souhlasím s vámi, že toto je jedno z nejkrizovějších dopravních míst ve městě, nebyla to městská akce, dopravní řešení nebylo optimální, zlepší se to, až budou obchvatové komunikace a I/14. Do května 2018 se situace bohužel nezlepší. Nikdy to zde nepůjde vyřešit, aby byla tzv. „zelená vlna“.
P. Vele – pokusíme se vyvolat jednání, aby se to doladilo.
Doplnění za oddělení správy komunikací, p. Kozák – jednání s firmou ELTODO, a.s., která semafory spravuje, proběhlo. Každý měsíc provádějí pro soukromého majitele kontrolní revizi semaforů, přislíbili prošetření možností.
6. Zajímá mě proč ta komunikace I/14 není naplánovaná, nebo se to neřešilo, aby vedla dál pod přehradou a nekončila v Pasekách na kruháči. Proč se tato studie nerealizuje?
P. Beitl – jednoduše toto není městský majetek. Nesouhlasím s tím, že tunelem ta křižovatka zmizí, protože tam přibudou nájezdová ramena, podpovrchové křížení je nejdražší varianta… V tomto nejsme ve shodě, já osobně upřednostňuji povrchové řešení, kruhový objezd by byl šetrný k tomuto území, nebránil by ničemu. Jak říkám nejme ve shodě, necháváme tuto ideu zrát.
Občané nejsou seznamováni s plány, jak je to reálné technicky? Nebudou nás trápit projíždějící auta z Liberce na Tanvald a dál? Toto je ten směr, který na Palackého vytváří ty zácpy.
P. Pleticha – je pravda, že nejsme v tomto ve shodě, já si myslím, že by tam byl dobrý tunel. Byli jsme se informovat na kraji, jaké jsou perspektivy, ale bohužel se to zdrželo, přišly povodně, byly jiné priority, natáhla se i realizace serpentin z Kunratic do Rýnovic. Momentálně to kraj neřeší, úvahy jsou za horizontem roku 2020, až se dokončí Rýnovice, uvidí se, jak se bude ta doprava chovat. Bude se to řešit s perspektivou na další peníze.
P. Beitl – město musí přijít s takovým řešením, které bude pro investora zajímavé. Celá stavba nebude realizována z městského rozpočtu, my tam budeme dělat chodníky a osvětlení.
P. Pleticha – to, co ovlivnit můžeme a musíme, je územní plán, bude to postavené tak, aby to bylo realizovatelné oboje, buď na povrchu, nebo tunelem.
Na městě je projekt rozšíření Riegrovi ulice – nový připojovací pruh, mělo by se to realizovat společně s krajem, až bude komunikace Rýnovice – Kunratice.
Na kraji jsou příznivci tunelu.
P. Pleticha – dnes jsou příznivci tunelu sice ve funkci, ale peníze na to nemají.
7. Připomínka k ulici Antala Staška, úplně nahoře, na Dolině, je tam pěkná asfaltka, děti ji využívají na hraní, je tam rekreační oblast, jezdí se tam na kole, na bruslích. Dva roky bojuji za to, aby se tam dal zákaz vjezdu, protože je to slepá ulice, která vede do lesa. Měli by tam jezdit jen ti, co obsluhují transformovnu. Bylo mi řečeno, že tam není důvod dávat zákaz vjezdu. Myslím si, že ten důvod je. Jezdí tam uživatelé drog, scházejí se tam. Sbírám tam injekční stříkačky, odpadky, posílám fotky MP, nikdy mě nebylo vyslyšeno. Ty auta tam nemají důvod vjíždět. Ulice se svažuje do dolíku, je tam horizont, když auta jedou, není vidět, kdo je v dolíku. Děti si tam kreslí a nejsou vidět. Jezdí se tam zběsile, proč nejde dát zákaz vjezdu s výjimkou obsluhy transformovny? Byl jsem odkázán na PČR, ta nemá důvod to tam umístit, MP s tím také nic nedělá.
P. Beitl – pravda je, že dopravní značení určuje PČR.
P. Kozák – komunikace je nová, je soukromá, nerealizovalo to město, ale společnost ČEZ právě kvůli té trafostanici. Po ukončeném setkání jsem s pánem osobně hovořil a dohodli jsme se na postupu. V současné době vše probíhá ve schvalovacím řízení.
Auta ČEZ tam samozřejmě jezdí slušně, MP tam absolutně nechodí.
8. Jak je to s opravou komunikace Lesní od 5. května po železniční přejezd?
P. Pleticha – začalo se již loni, nyní se pokračuje od trati nahoru. Konečný povrch se bude dělat až na konec.
9. Prosím, abyste na křižovatce Pražská (před objektem Pražská 122) a Dlouhá dali přechod, není možné přejít.
P. Vele – není to městská komunikace, předáme KSS LK.
Doplnění za oddělení správy komunikací, p. Kozák – požadavek byl předán na KSS LK.
10. Bydlím v Polní ulici a chtěl bych upozornit na tři problémy
- objevili se nám tam sprejeři v ulici Na Ostrohu, Polní a U Nisy (postříkali garážová vrata)
- spojovací schodiště mezi Polní a Na Ostrohu
P. Vele – realizaci budeme provádět letos
- cesta u řadových garáží v ulici Na Ostrou, je zde mnoho problémů, hrozný stav povrchu nezpevněné cesty před garážemi, výmoly… Včera se tam objevila hromada materiálu, brigádnicky jsme to rozhodili, ale bude to znovu, je tam intenzivní doprava, přestože je to malinký prostor, je to nezpevněné, 30 let bez problémů, výstavbou výměníku to rozbili. Prosíme zpevnit tuto komunikaci, uválcovat. Dále jsou tu dva kanály, které jsou rozježděné, je potřeba je vyčistit. Velmi ničí auta nájezd na plochu k těm 10 garážím a všechny modernější auta drhnou, vznikají škody, je tam potřeba snížit schod.
P. Kozák – materiál jsme zajistili my, je to úsek komunikace využívaný pouze garážníky, jedná se o účelovou komunikaci. Poprosili jste nás o materiál, TSJ přivezli, pokusíme se zajistit i to zhutnění a kanály. Po ukončeném setkání s občany jsme s pánem situaci probrali a dohodli se na dalších krocích.
11. Jedná se mi o cyklostezku za sádkami na Jindřichov, bývá tam zavřená závora, vyjedete z lesa a vletíte do závory. Jezdí tam děti, bývá pod sněhem, je to nebezpečné. Šlo by tam dát značku? Patří to prý Lesům ČR. Mohlo by město na ně apelovat, aby tam tu značku dali?
P. Beitl – závory se tam dávají kvůli lidem, kteří tam zajíždějí neoprávněně do lesa, závory jsou nepříjemné… podnět projednáme s vlastníkem lesa.
Doplnění za oddělení životního prostředí a státní památkové péče – zaměstnanci MMJN celou situaci prošetřili a po dohodě s Lesy ČR uvádí následující: závory jsou umisťovány na lesních cestách z důvodu zabránění neoprávněného vjezdu pro motorová vozidla. Vzhledem ke kvalitě lesních cest je nutné uvedené závory na cesty umisťovat i z důvodu, aby nebyly hojně využívány veřejnou motorovou dopravou a nedocházelo tak k ohrožování turistů a cyklistů. Lesní cesta je účelová komunikace a každý, kdo jí užívá, musí svou jízdu přizpůsobit druhu a stavu vozovky a musí být schopen bezpečné jízdy, aby nezpůsobil újmu sobě nebo ostatním uživatelům komunikace. V zimním období jsou závory trvale otevřené, aby byly cesty využitelné pro lyžování. Umístěné závory jsou v předepsané barvě (černožluté šrafování), aby byly lépe viditelné. O umístění doplňkových cedulí vlastník lesa neuvažuje.
12. S revitalizací topné soustavy dochází k rekonstrukci výměníku ve vnitrobloku Lipová, Budovatelů, Liberecká. Dojde tam k posílení plynového vedení a údajně se zbourá chodník, který se dokončil v listopadu loňského roku. Proč se to nedělalo současně?
P. Vele – mám informaci, že by se to mělo dělat protlakem, tzn., nemělo by se kopat, takto nám to RWE slíbilo.
13. Jak se bude řešit odvod spalin, abychom se nedostali do situace jako v ulici Mechová.
P. Vele – co se týká odvodu spalin, zastavte se na Jablonecké energetické, šéf projektu p. Kočí tu sedí s námi, vše tam je k dispozici, můžete nahlédnout do dokumentace.
14. U nás se nehrabe listí na podzim, jsou tam tři kontejnery listí, 30 let se hrabalo listí na podzim, nyní se hrabe shnilé na jaře, psala jsem již stížnosti… javor dělá paseku, je to ve Stavbařů u hřbitova. Ať se to pokácí.
P. Beitl – zkuste se domluvit se sousedy, jestli by byla vůle podpořit to kácení.
Tam jsou samí noví lidi, těm je to úplně jedno, ty ani neví, že tam ty javory jsou.
P. Fričová – třeba tam zrovna ty stromy chtějí, kdyby se tam začalo kácet, tak by se našli lidé, kterým by se to nelíbilo.
Vyjádření oddělení správy veřejné zeleně – okolí objektu Stavbařů 11 – 17 udržujeme stejným způsobem jako všechna ostatní sídliště ve městě, tj. provádíme jarní hrabání travnatých ploch, 3 seče, údržbu živých plotů. Ačkoliv paní tvrdí, že stromy jsou neošetřené, provedli jsme v roce 2013 kompletní ošetření řady stromů rostoucích podél sportoviště proti objektu Stavbařů 11 - 17, v roce 2015 byla opět provedena kontrola stromů a ošetřen prosychající vzrostlý javor ve stejné lokalitě. Na podzim 2015 došlo ke skácení poškozené břízy a vykloněného javoru. V minulém týdnu jsem při kontrole zjistila, že jsou u objektu nahrabány hromady listí a požádala jsem TSJ o odvoz, což provedly, jak mi bylo telefonicky sděleno. Přestože podzimní hrabání neprobíhá, odvážíme hromady listí z lokalit, kde to sami zjistíme, případně dle požadavků občanů, a to přibližně v období od listopadu do února. V letošním roce budou tytéž dřeviny ošetřeny zdravotním řezem. Domníváme se, že péče o uvedené stromy je téměř nadstandartní.
15. Jaké má město Jablonec plány s městskými lázněmi?
P. Pleticha – první plán je zábradlí kolem bazénu, další věci se mohou dělat po předělání křižovatky u tramvaje, tam je totiž problém kanalizace, musí se udělat, jinak se tam nedá nic konat, dneska je to vše odvedeno do Nisy.
P. Beitl – v lázních jsou malé projekty a velké projekty. Je to kulturní památka, bylo by jednodušší to postavit znovu, viděli jste rozpočet, nelze to udělat z městského rozpočtu. Evropské fondy jsou určeny na něco, na kulturní památky nyní zrovna není ani koruna, taková je situace. Malé akce, které zde probíhají, pomáhají, aby tam byla nějaká činnost, aby pomáhaly udržet objekt v dobré kondici. Čeká se na investora, nebudeme tam dělat muzeum, galerii, to nejsou věci, které naše město nyní potřebuje. Je to velký objekt pro město, nemáme na to projekt. Připravuje se něco přes MMR, který by měl vytvořit jakýsi turistický produkt… to by byl velký tahák cestovního ruchu, je to studie, vize. Je to takový projekt, který by se vám všem líbil a byl by na ten objekt pasován. Lázním dá také šanci narovnání tramvajové tratě, protože tam vznikne parkovací plocha. Kdy nejsou parkovací místa, nelze takovýto objekt užívat. Bylo tam hodně těchto negativních přívlastků, upřímně, kdyby to někdo chtěl koupit, tak s tím nemáme problém, kdyby to byl pozitivní projekt.
P. Pleticha – bylo zde několik zájemců, z venku to vypadá hezky, když si to prošli, většinou se již neozvali.
P. Beitl – bez parkoviště to je neřešitelné. Jsme připraveni podporovat zde kulturu, aby ten objekt nebyl zamčený, bohužel narážíme na stavební zákon, je to stále zkolaudováno jako lázně, není možné to bez rekolaudace provozovat jako kulturní zařízení a rekolaudace je nemožná z těch důvodů, které tu padly. Máme ve městě další velké prázdné objekty, Kamenná, Bezručovka…
16. Když jsme hovořili o Tyršově parku, možná by bylo vhodné, aby si ho někdo prošel, protože když procházíte cestičkami, jsou tam větve, že škrtáte hlavou, prosím zkrátit, prořezat je, aby se tam dalo procházet.
Park je kontrolován pravidelně jak z pohledu údržby travnatých ploch a záhonů, tak z pohledu údržby dřevin. Každoročně jsou stromy ošetřovány dle potřeby a jejich aktuálního stavu. Podchodné výšky samozřejmě můžeme zajistit, nicméně je třeba brát v potaz, že stromy jsou živé organismy, které rostou. Není tedy prakticky možné, aby k podobným drobným problémům nejen v Tyršových sadech, ale v celém městě nedocházelo.
Náměstek pro oblast humanitní p. Svoboda si dovolil pozvat přítomné na letošní hudební festival Město plné tonů, každý týden od května do začátku října bude zajímavý program, středy budou patřit Mírovému náměstí, čtvrtky letní scéně Eurocentra, neděle koncertům v Tyršově parku, v létě dle počasí budou opět koncerty na přehradním mole, kolem Slunečních lázní. Všichni jste zváni.
Na závěr primátor p. Beitl poděkoval všem za účast, zhodnotil diskusi jako konstruktivní, kultivovanou, což je podstatné a pozval všechny na akci Muzejní noc pod Ještědem, která se bude konat dne 20. 5. 2016 od 17 hodin. Budou jezdit speciální dopravní prostředky mezi libereckým muzeem a galerií a našim Muzeem skla a bižuterie a Domem manželů Schybalových proti kostelu sv. Anny. Ve všech těchto objektech jsou připraveny kulturní programy.
Pro další komunikaci můžete využít kontakty:
-
Kontakty na jednotlivé pracovníky magistrátu včetně vedení města
-
aplikace www.lepsimisto.cz
-
Zelená linka ‐ 800 155 151 - zdarma
Setkáním provázela Jana Fričová.
Zápis zajistilo oddělení interního auditu a stížností.
