Zdeněk Kůs - Vědu se snažíme popularizovat

Zdeněk Kůs se narodil v roce 1960 v Praze. Vystudoval ČVUT v Praze, v roce 1996 získal na Fakultě textilní Technické univerzity v Liberci doktorát. Na téže fakultě v roce 2000 dosáhl titulu docenta a v roce 2006 byl jmenován profesorem. V letech 1999 až 2004 byl předsedou Akademického senátu Technické univerzity v Liberci, od roku 2004 působil jako prorektor pro rozvoj a výstavbu.

V říjnu 2009 byl zvolen rektorem TUL a v lednu 2010 ho do funkce jmenoval prezident Václav Klaus. Na podzim 2013 funkci rektora obhájil, následně jej v lednu 2014 jmenoval prezident Miloš Zeman. Necelých šest let byl místopředsedou České konference rektorů pro oblast tvůrčích činností, také zastupoval české vysoké školy v Radě Evropské univerzitní asociace. V letech 2016–2017 byl členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace, na členství v radě rezignoval v momentě, kdy se stal místopředsedou Technologické agentury ČR. Letos obdržel cenu Pocta hejtmana Libereckého kraje za celoživotní přínos v oblasti vědy, výzkumu a vzdělávání.

Kdy jste se rozhodl pro dráhu vědce?

V mládí mě zajímala fyzika a matematika, ale dobře jsem hrál i na klávesové nástroje. Když mi bylo patnáct, měli jsme rockovou kapelu a hrávali jsme na vesnických zábavách, v sedmdesátých letech to jinak nešlo. Po absolvování gymnázia jsem se rozhodoval, zda budu studovat hudbu, nebo fyziku pevných látek a mikroelektroniku na ČVUT. Zvítězila druhá možnost.

Čím se ve svém oboru zabýváte?

Ve své odborné práci se zabývám aplikacemi automatizací v textilní a oděvní výrobě, simulací výrobních procesů v oděvní výrobě a vývojem měřicích metod pro textilní materiály a výrobky.

Co se za dob vašeho rektorování změnilo?

Myslím, že se nám podařilo výrazně změnit mediální obraz liberecké univerzity. Ta je dnes spojována zejména s nanotechnologiemi, díky kterým zná naši univerzitu celý svět. Vybudovali jsme zde jedno z nejúspěšnějších výzkumných center a připravujeme společné pracoviště s významným německým výzkumným institutem. V jedné laboratoři se na vývoji nanovláken a nanomateriálů podílejí lidé z pěti různých fakult. Jsem rád, že jsme vybudovali univerzitní kampus, postavili dvě nové budovy a jejich zbytek opravili a vše soustředili kolem nich do tohoto areálu. Lidé z různých oborů a fakult nejsou izolováni, potkávají se zde a hovoří spolu. Také jsme založili novou, velmi úspěšnou, Fakultu zdravotnických studií.

Část univerzity je také v Jablonci.

Jsme rádi, že část fakulty textilní, zaměření design šperku a skla, je v Jablonci. Z hlediska sklářství a šperkařství je to významné město, ve kterém žijí a pracují špičkoví odborníci daných oborů. Poslední dvě desítky let se snažíme o co nejlepší podmínky pro naše studenty, a to právě splňuje i jablonecké zázemí v bývalé pomocné divadelní budově. Její součástí je i Galerie N, kde studenti vystavují své práce.

Jaký je zájem o vědu mezi mladými?

Myslím, že stále roste. Opravdu velký zájem zaznamenáváme o Dětskou univerzitu, na kterou dojíždí děti z celé republiky.

Máte na univerzitě i zahraniční studenty?

Vědu se snažíme popularizovat nejen u nás, ale i v zahraničí. Potřebujeme talentované lidi z celého světa. Univerzita má dnes cca 1 200 zaměstnanců a 7 000 studentů, z nichž je asi 7 % cizinců z různých koutů světa, celkem asi z padesáti zemí. Je třeba „nasávat“ nejlepší lidi daných oborů. Navíc to má i další efekt, naši studenti navazují přátelství se studenty z jiných zemí, což naší generaci chybělo.

Pomáhá při financování projektů patentování nápadů?

Máme jasnou politiku. Mnohé nápady, které se v našem centru mezioborových laboratoří zrodí, patentujeme a poté prodáváme pouze licence. Naše univerzita v této oblasti patří mezi špičky, někdy získáme za licence 4, někdy až 10 milionů korun ročně, jež zpětně investujeme. Naše škola má mezinárodní krédo a opakovaně se v mezinárodních žebříčcích umisťuje mezi 5 % nejlepších univerzit světa.

Vaše práce je náročná na čas, máte chvilku na své koníčky?

Moc ne, ale občas si zahraji na klávesové nástroje, mám rád např. kapelu Pink Floyd nebo Yes. Hudbu mám vůbec moc rád, i proto pořádáme na univerzitě koncerty k výročí 17. listopadu. V minulosti zde zpívali Marta Kubišová nebo bratří Ebenové a letos to byl Vladimír Mišík. Starám se v Jablonci, kam jsem se před třiceti lety přiženil, o dům, zahradu, rekonstruoval jsem byt, baví mne jakákoliv smysluplná práce. Rád hraji golf, který je mimochodem mnohem levnějším sportem, než třeba sjezdové lyžování.

Jiří Endler