Zápis 16.05.2013
- Přítomno: 27 členů zastupitelstva dle prezenční listiny
- Omluveni: PhDr. Jaroslav Fojtíková, Petr Louda, Mgr. František Špoták
- Ověřovatelé zápisu: Taťjana Nováková, Ing. Otakar Kypta
- Zapsala: Eva Vanerová
(doslovný opis)
Primátor města, Ing. Petr Beitl, zahájil 5. zasedání Zastupitelstva města Jablonec nad Nisou v 9.00 hod.
Bylo přítomno 27 členů zastupitelstva. Primátor omluvil Mgr. Františka Špotáka (prac. povinnosti), p. Petra Loudu (dovolená), PhDr. Jaroslavu Fojtíkovou a pozdější příchod MUDr. Jörga.
Ověřovateli dnešního zápisu určil pí Taťjanu Novákovou a Ing. Otakara Kyptu.
2) Schválení programu
1) Zahájení
2) Schválení programu
3) Volba návrhové komise
4) Jablonecká teplárenská a realitní, a.s. - projednání zásadních parametrů pro smluvní řešení převodu akcií od MVV Energie CZ, a.s.
předkládá: Ing. Petr Beitl, primátor města
5) Diskuze
Program byl schválen, nikdo neměl doplnění 25-0-0-1
4) Jablonecká teplárenská a realitní, a.s. - projednání zásadních parametrů pro smluvní řešení převodu akcií od MVV Energie CZ, a.s.
Předkládá: Ing. Petr Beitl, primátor města
Ing. Beitl: Tak, jak byl materiál připravován a rozeslán minulý týden, byl původně zpracován ve dvou verzích. Vzhledem k tomu, že od dnešního rána probíhalo velmi intenzivní jednání, které se dokonce protáhlo tak, že málem zasáhlo do zastupitelstva, a na tomto jednání vzešel jakýsi kompromisní návrh mezi návrhem MVV a města, tak jste dostali doplněný ten třetí kompromisní návrh, který je takříkajíc ještě teplý. Já navrhuji po té, co zodpovím dotazy, které mi byly zaslány poštou, abychom tím návrhem procházeli tak, jako by to byly body - bod po bodu, ke každému bodu můžeme otevřít diskuzi a v okamžiku, kdy k tomu bodu diskuze skončí, tak se posuneme na další. V této chvíli bych tedy vzal podle abecedy dopis od pana Krause, který mi zaslal a ve kterém je celkem 11 otázek a já se je pokusím zodpovědět. Můžeme to brát, že byla k bodu zahájena diskuze:
1. V předložených materiálech není vůbec objasněn účel a důvody nákupu majoritního akciového podílu v JTR – dotazy na toto téma:
1.1. Co je hlavním důvodem, motivem a cílem nákupu majoritního podílu akcií v JTR od MVV?
Tím hlavním motivem, důvodem a cílem je zabránění rozpadu sítě CZT v Jablonci, dalším důvodem je dosáhnout konkurenční ceny tepla pro jablonecké občany a třetí důvod je také – ten souvisí s těmi prvními dvěma – ochrana životního prostředí, tak aby všechny tepelné zdroje, nebo aby prostě na základě toho, že by došlo k neřízenému rozpadu, nedošlo k neřízenému znečišťování ovzduší ve městě.
1.2. Jaké jsou hrozby ze strany MVV, které nutí město k navrhovanému nákupu majoritního akciového podílu v JTR a jaké je vyhodnocení závažnosti těchto hrozeb ze strany města?
Myslím si, že o těchto věcech bylo zastupitelstvo průběžně informováno, nakonec součástí těch materiálů, které byly rozesílány e-mailem, je i – jak se to jmenuje – Vyjádření k žalobní odpovědi v té arbitráži, která už byla podána. Forma arbitrážního sporu - nevím, jestli je potřeba to opakovat. My si sice stojíme za svým stanoviskem, myslím si, že naše argumenty jsou hodné zřetele, nicméně arbitrážní soud rozhoduje bez odvolání, rozhodují většinou dvou hlasů, z nichž jeden má obhájce, nebo co to je – arbitr, kterého si zvolilo MVV. To znamená, že na rozhodnutí jednoho člověka je výsledek toho sporu. Mně to připadá jako hrozba značná, kterou nemůžeme úplně podceňovat a kterou se musíme velmi vážně zabývat. Podle informací, sdělených na těch jednáních, které probíhaly minulý měsíc, v okamžiku schvalování finančního plánu na příští rok by bylo MVV připraveno podat další arbitráž, tentokrát na poškozování společnosti. Další věci -žaloby vůči členům představenstva nechci komentovat, protože to je skutečně jejich osobní zodpovědnost a jejich osobní věc, se kterou oni tu svoji práci v představenstvu vykonávají.
1.3. Z jakých důvodů nechce vedení města přistoupit na změnu akcionářské smlouvy a změnu stanov JTR související s variantou další spolupráce s MVV?
Tady musím konstatovat opět, že to je otázka a téma, které bylo mnohokrát prodiskutovávané, ať na půdě představenstva nebo komise pro teplo. Ty důvody jsou takové, pro mě, které byly prezentované – ztráta důvěry v našeho partnera v akciové společnosti. V okamžiku podepisování stanov akcionářské smlouvy někde kolem r. 2001 se MVV zavázalo, že bude ten, kdo bude vlastně odborným garantem provozování soustavy a zajistí její technický stav a konkurenceschopnou a přijatelnou cenu tepla. Na to, jak soustava dneska vypadá a jaká je cena, si odpovězte sami. Pokud ta další spolupráce má probíhat na základě toho, že se město vzdá svých posledních vlivů ve společnosti, to je ve stanovách a v akcionářské smlouvě vliv na cenu tepla a schvalování revitalizace soustavy, potom náš partner už tu společnost bude řídit takříkajíc jenom podle svého a my na to ztratíme jakýkoliv vliv.
1.4. Jaký prospěch a jaké výhody bude mít město a jeho obyvatelé z navrhovaného nákupu majoritního akciového podílu v JTR?
Ta to jsem odpověděl v bodě 1.1. a v podstatě nedojde ke krizové situaci. Nedojde k nějakému neřízenu odpojování, soudním sporům a nějakému nestandardnímu znečišťování ovzduší. Další problémy, které by mohly vyběhnout z těch katastrofických scénářů, nechám na vás.
1.5. Na základě jakého odborného posouzení lze posoudit objektivnost kupní ceny nebo jaké je zdůvodnění její sjednané výše?
Opět – o ceně tady bylo řečeno mnoho, jednalo se na těch všech úrovních, o kterých jsem mluvil – komise pro teplo, předsedové klubů i zastupitelstvo. Vycházeli jsme ze dvou odborných posudků, vycházeli jsem z du diligence, z ekonomického stavu společnosti, vycházeli jsme i z toho, že dnes je to skutečně jakási dohoda mezi dvěma akcionáři, protože město je v podstatě dnes jediný kupec.
Dostáváme se do článku 2:
2. V předložených materiálech není zmíněno, co se stane s JTR po získání 100% podílu – dotazy na toto téma:
2.1. Jaká bude úroveň cen za teplo pro občany města po získání 100% akciového podílu v JTR?
Já nechci říct, že to je věštění z křišťálové koule, ale samozřejmě finanční plán společnosti se už bude tvořit za 100% účasti i města jako vlastníka. Takže to je skutečně na budoucím představenstvu. Společnost je nějakým způsobem nastavená a my to její nastavení známe. V tomto roce bude mít zisk řádově 4 – 5 milionů korun, plánujeme tam dosáhnout rychlé úspory tím, že si služby, které byly do té doby zajišťovány outsourcingem, neboli zvnějška od matky, budeme dělat sami. Tam se jeví také rychlá úspora řádově 5 milionů korun. Ty další parametry jsou samozřejmě o tom, co se bude dít s cenou plynu a s vnějšími ekonomickými podmínkami. Pokud mohu mluvit o svoji představě, tak řeknu takovou nepříliš ambiciózní myšlenku, že by se cena tepla v příštím roce neměla zvýšit.
2.2. Kdo bude realizovat projekt revitalizace CZT zpracovaný městem a jak bude tento projekt financován?
Já do toho ještě nechci vtahovat p. Slavotínka, který tady také je. My se o těchto věcech samozřejmě také bavíme. Existuje několik modelů a způsobů, jak ty akce financovat. Možná to trochu předběhnu, můžeme získat úvěr, můžeme získat dotaci, můžeme použít systém financování z úspor, můžeme hledat partnery. V podstatě oficiálně můžeme začít jednat v okamžiku, kdy budeme 100% vlastnici, protože do té doby by to mohlo být dalším důvodem pro arbitráž a soudní spor.
2.3. Jaká se předpokládá každoroční výše zisku v JTR po získání 100% akciového podílu městem a jaká je očekávaná návratnost navrhované investice do nákupu majoritního podílu akcií v JTR?
Předpokládám, že výše zisku by se měla řídit především provozními náklady té společnosti plus nějakou dostatečnou rezervou, kterou by si společnost měla vytvořit pro svůj bezpečnostní provoz. Tady je potřeba říci, že tak, jak už o tom bylo jednáno, jak je revitalizace plánována, je provoz společnosti v tom, v té formě, tak jak je postavena jak právně, tak technicky plánována zhruba na tři roky. Pokud se týká návratnosti navrhované investice, tam na to mám trošku jiný pohled, toto není investice, toto je jakési řešení zapeklitého problému, první krok toho řešení. V podstatě se z rozpočtu vrací zlomek ceny, která byla za akcie před deseti lety utržena.
2.4. Může vedení města jednoznačně prohlásit, že nedojde po získání 100% akciového podílu v JTR k rozprodeji částí sítí CZT soukromým investorům?
To tedy skutečně prohlásit nemůžu, protože bych tím zavíral jednu cestu, jak se s tou soustavou vypořádat. Pokud by mi někdo tady vznesl garanci od banky, že městu půjčí 430 milionů, tak bych byl velmi rád, kdyby město udrželo celou soustavu pod kontrolou a provoz plynárenské nebo tepelné soustavy se mohl stát nějakým přiměřeným zdrojem příjmu rozpočtu. Bohužel, tak jak jsme si to vyzkoušeli na tom, když jsme sháněli úvěr na odkoupení, dnešní finanční stav města není o tom, že by bylo jednoduché získat úvěry tohoto typu, a proto zvažujeme i ty varianty, o který jsem už mluvil.
2.5. Jakým způsobem budou vybráni vedoucí pracovníci, kteří obsadí řídící funkce v JTR po provedení closingu?
Bude to podobný způsob, jakým byly obsazovány všechny městské společnosti, je to výběrové řízení. Samozřejmě ta tělesa jsou dvě - dozorčí rada, správní rada, obvyklé, že v jednom tělese sedí odborníci, ve druhém zástupci města – to druhé bývá většinou dozorčí rada.
2.6. Jakým způsobem budou vybrány společnosti, které budou zajišťovat externí účetnictví a příp. další služby pro JTR po provedení closingu?
Vzhledem k tomu, že jsme jaksi magistrát, tak samozřejmě se ten výběr bude řídit zákonem, to znamená podle objemu, jaké ty služby, podle objemu financí, které ty služby budou stát během roku, se bude vypisovat buď standardní výběrové řízení, a nebo to bude ….ale takové tam nenastane, takže si myslím, že to bude všechno nad 100 tisíc, takže budou vypisována standardní výběrová řízení tak, jak jsme zvyklí.
Tím jsou dotazy zodpovězeny, já se zeptám Jardy Krause, jak je spokojen s těmi odpověďmi?
Ing. Kraus: Já samozřejmě moc spokojen nejsem, s některými ano a některými ne. Nevím, jestli to necháme do diskuze, jestli to chcete otevřít teďka nebo…
Ing. Beitl: Jak jsem říkal, vidím ten průběh toho, že bychom pak jeli bod po bodu po těch podmínkách a diskutovali spíše věcně k tomu bodu. A jestli si pak necháme tu finální diskuzi tak, jak je v programu úplně na konec, tak budiž, ale vzhledem k tomu, že jsem tyhle věci dostal dopisem, tak jsem je chtěl jako takový otvírák vzít na začátek. Jestli je nějaké další prohlášení, tak bych ho spíše doporučoval do té diskuze až po projednání.
Ing. Kraus – dobře, já se vyjádřím až v té diskuzi.
Ing. Beitl – druhý dopis od Pavla Svobody. Nevím, jestli ho máte před sebou, myslím, že máte. Bod 1, který se týká návrhu usnesení – já i tajemník si tento návrh osvojujeme a skutečně do usnesení bude nadiktován celý ten text tak, jak vám byl předložen.
Dvojka - v současné době uplatňuje JTR vůči některým členům představenstva nárok z titulu náhrady škody. Tento nárok je zaúčtován a evidován v účetnictví JTR. Pokud dojde k převodu podílu MVV v JTR na město, jakým způsobem předpokládáte vyřešení této otázky?
Já bych poprosil pana Heiplíka, aby na tuto otázku odpověděl raději on, abych to nějakým způsobem nezdeformoval, tu odpověď. Prosím zmáčknout pravé tlačítko, aby svítilo červeně.
Mgr. Heiplík: Dobrý den, pokud jde o řešení tohoto problému, tak bude asi potřeba říct, že se domníváme podle aktuálních znalostí situace společnosti, že se členové představenstva porušení žádné zákonné povinnosti nedopustili, to znamená, že pohledávka společnosti vůči těmto členům představenstva tak, jak je dnes uplatňována, je neoprávněná a nedůvodná a v případě, že by se město stalo jediným akcionářem společnosti, pak řešení této situace v podstatě spočívá v tom, že město z pozice jediného akcionáře by v rámci výkonu působnosti valné hromady udělilo pokyn představenstvu společnosti, aby tuto pohledávku nadále jako nedůvodnou nevymáhalo. To je z hlediska řešení asi všechno.
Ing. Beitl – Pavel Svoboda - je spokojen s odpovědí? …… Tváří se neutrálně.
Bod 3. Přílohou materiálu pro jednání ZM jsou i základní parametry smlouvy o převodu akcií - problém s cenou a s formulacemi jak za město, tak s MVV. Ten problém je v tom, že pan Svoboda usuzuje z toho rozdílu těch zápisů, že v JTR již došlo k zásadnímu odlivu majetkových hodnot v mezidobí od ocenění do dnešního dne. Já bych tentokrát vyzval Františka Peška jako člena představenstva, jestli může tuto obavu nějakým způsobem okomentovat.
Ing. Pešek – V podstatě od té doby, kdy jsme byli seznámeni s výsledkem účetní prověrky, tak ve společnosti nedošlo k žádnému zcizení nemovitého, ani movitého majetku, nedošlo k žádným dalším investicím a nedošlo ani k žádnému skokovému navýšení nebo snížení vyrobeného tepla. Proti závěrům toho du diligence je vývoj pozitivní v tom, že byl uzavřen soudní spor se společností nebo s osobou podnikatele Vindušky, kde JTR vyhrála tento spor nebo celkově byla ta žaloba označena jako nedůvodná, a naopak JTR prohrála soudní spor s Rýnovickou teplárenskou. Když jsem řekl, že nezačaly žádné nové investice, tak v současné době probíhá výběrové řízení na dodavatele v podstatě jedné ze dvou investic plánovaných v roce 2013 a tou je kompletní rekonstrukce kontrolních kanálů na trase parovodu v ul. U Rybníka, kde těch šest kontrolních kobek je oceněno projektantem řádově na 3 miliony korun, a v současné době probíhá výběrové řízení na dodavatele - dokonce možná už je uzavřeno, ale to je otázka dnů. Takže to je asi k současnému stavu společnosti.
Ing. Beitl – já bych podotkl, že ta rekonstrukce U Rybníka nesouvisí s provozem soustavy, ale se statikou té komunikace. Další argument je asi napsán i v těch základních parametrech a je to, že podmínkou transakce je potvrzení nezávislého odborníka, znalce či auditora, že pro účely rekapitalizace a vyplacení zisku akcionářům disponuje společnost dostatečnými zdroji. V tomto bodě došlo také k posunu, dohodli jsme se, že ti znalci budou pravděpodobně přímo dva ze známých společností TACOMA a Horvát. Ptám se Pavla Svobody, jestli chce odpovědi nějak okomentovat?
Mgr. Svoboda – já moc děkuji za ty odpovědi. A v podstatě, co z toho vyplývá. Děkuji za akceptaci té jedničky – to si myslím, že byla čistě formální technikálie, ale bylo to nezbytné. Pokud se týče té dvojky – chápu-li to dobře, znamená to, že pokud dneska budou schváleny základní parametry smlouvy o převodu akcií, v podstatě to znamená pro ty členy představenstva nebo bývalé členy představenstva, že ta hrozba povinnosti k náhradě škody již přestane být hrozbou. Je tomu tak?
Ing. Beitl – já si myslím, že určitě ne dnešním schválením, bude to … ten proces začne vlastně schválením smlouvy o prodeji akcií, která bude na dalším mimořádném zastupitelstvu a tam už budou stanoveny tyto parametry. Ale ten stoprocentní klid jim tedy přinese až closing, který je dnes plánován na 19.7. Ten okamžik, kdy se město stane 100% akcionářem a tak bude moci vydat ten pokyn, o kterém tady mluvil Mgr. Heiplík.
Mgr. Svoboda – já nejsem rád hnidopych, ale, pane primátore, dostali jsme na stůl třetí verzi. Když vezmu tu třetí verzi a kouknu se na bod č. 7, tak tam máme novinku a tam je napsáno: „statutární město převezme závazek neuplatnit žádné pohledávky na náhradu škody vůči členům představenstva a dozorčí rady společnosti.“ To v těch dvou verzích nebylo, dneska je to nově, dostali jsme to na stůl. Takže to tak je, jak říkám já. Nikoliv, že by to bylo vázáno až na smlouvu o převodu akcií.
Ing. Beitl – já mám pocit, že ty žaloby už jsou uplatněny. A toto se týká nových žalob po closingu. Nechci se v tom taky úplně hrabat, ale mám pocit, že to, co je dneska, tak toho se ten bod příliš netýká.
Mgr. Svoboda – tak pak bych si dovolil jenom suše konstatovat, bez žádných emocí, nic v tom nehledejte, pak ti, jichž se to samozřejmě osobně dotýká, jsou dneska ve střetu zájmu a o té věci nemohou hlasovat, neboť hlasování pro by jim bylo ku prospěchu v jejich majetkové sféře, neboť by jim přestalo hrozit toto nebezpečí. To suše konstatuji, je to samozřejmě na zvážení všech těch, kterých se to dotýká.
Jestli mohu – k bodu č. 3. Od pana inženýra Peška zaznělo, že společnost JTR neuspěla ve sporu s tou Rýnovickou teplárenskou. Jaký to znamená celkový finanční dopad na JTR? Já se omlouvám, já neznám obsah toho sporu, tudíž nevím přesně, o kolik jde. Číslo bych poprosil.
Ing. Beitl – tam ten směr byl takový, že byla žalována Rýnovická teplárenská, to znamená, že požadavek MVV nebyl naplněn, to znamená, že to postižení společnosti může být pouze z nákladů soudního sporu.
Mgr. Svoboda – tak a já bych chtěl teď vysvětlit – mě osobně - rozpor, který mám v informacích. Podle informací, které jsem obdržel, došlo v poslední době ke značnému odpojení odběratelů od soustavy CZT, dokonce dle informací - opět, jak říkám, které jsem obdržel - to byla sama společnost, která ukončila předčasně dodávky tepla, resp. teplé vody v době, kdy ty jednotlivé domy neměly ještě ani zařízení vlastní kotelny. V jakém to bylo objemu, kdy byl zpracován ten znalecký posudek, kolika odběratelů se to týká a jakým způsobem se to, prosím, promítne do zisku společnosti. Děkuji.
Ing. Beitl – já si myslím, že celý tento materiál a otázky byly zodpovězeny, když se představoval materiál revitalizace, který pracoval už s tou variantou 9 blokových a 11 domovních kotelen. Na začátku tohoto materiálu byla tabulka, kde byly zpracovány všechny údaje do ledna tohoto roku. A bylo to tam i v těch kompletních číslech. Samozřejmě, já to nevím z hlavy a vím, že ten materiál existuje a můžu vám ho dát, protože ho mám v kanceláři. Je tady pan Slavotínek s kolegyní - ale nevím, jestli to nosíte v hlavě – aspoň poměrově, co to znamená pro soustavu? Já bych poprosil, jestli byste přešla k mikrofonu, protože nahráváme a aby vás bylo slyšet. Co se týče kauzy toho odpojení, tam to bylo vyřízeno, to bych poprosil Františka, nějaké informace mám, ale on bude mít lepší.
Paní Hynková, kolegyně pana Slavotínka – takže pokles odběru mezi rokem 2011 a 2006 je zhruba na 72,5%.
Ing. Beitl – já si myslím, že panu Svobodovi jde spíše o pokles odběru mezi ukončením du diligence podzimem loňského roku a jarem letošního. Umíme toto rozlišit, je to nějaké odpojování za posledních pár měsíců?
Paní Hynková- to je cca 10 %.
Ing. Beitl – musím říct, že jsme vzali všechny žádosti o odpojení, které byly předloženy na stavební úřad k tomu dni.
Paní Hynková – tak, je to celkový pokles odběru tepla.
Ing. Pešek – já to možná uvedu trošku přesněji. Ke konci března bylo 438 GJ a na konci loňského roku bylo 461 GJ, takže je to opravdu něco mezi 30 – 40 GJ odpojeného výkonu, přičemž ten výkon je brán jako tabulkový. Ta akce se týkala dvou panelových domů, které v jednom případě měly paradoxně požádáno o stavební povolení. To stavební povolení v době vyřizování narazilo jako jediné ve městě na chybějící vyjádření odboru životního prostředí a z toho důvodu nemohla ta kotelna být uvedena do provozu v době, kdy se to plánovalo. Ve druhém případě to byly technické důvody, ale v obou případech se JTR zachovala tak, že dostala výpověď k nějakému termínu a protože odběratel požádal o prodloužení, tak se zachovali v duchu svého výkladu smluvních vztahů a požadovali roční úhradu základní sazby s tím, že tu sazbu proměnnou, ta bude účtována podle starého principu. Obě dvě společenství se obrátily na Energetický regulační úřad, který vydal předběžné opatření, že JTR musí obnovit dodávku a musí být účtováno podle předchozích zvyklostí. A teď je otázka, jaký je výklad toho rozhodnutí Energetického regulačního úřadu a jaký je výklad postoje ekonomického odboru nebo oddělení JTR, tam je ten spor. JTR chtěla 12 měsíců základní sazby zaplatit dopředu, což v podstatě není obvyklé, protože základní sazba a proměnná složka se fakturuje v měsíci současně pro normální odběratele. Takže dá se říct, že to byl jakýsi kapric, truc, nevím, jak to pojmenovat, ale Energetický regulační úřad to vrátil na obvyklé účtovací zvyklosti.
Ing. Beitl – já děkuji za informaci.
Mgr. Svoboda – já si dovolím zareagovat – takže to je tak, jak jsem napsal v tom e-mailu. Netrpím stihomamem, ale ta JTR, resp. MVV, moc dobře ví, proč to tam chtěli změnit, protože jsou si vědomi toho, že k jistému poklesu došlo. Já nebudu tady používat zjednodušenou matematiku, kde by to tedy vycházelo na 10%, tak to asi úplně není, ale k jistému snížení došlo. Otázka je tedy, o kolik se snížila hodnota společnosti, zda jsme ještě v nějakých mezích vzhledem k té ceně, která je dneska jednána, a nebo už jsme zcela mimo ten rámec? Kdybychom hovořili o těch 10%, je to 20 milionů, to je dost. Umí nám někdo odpovědět, co znamená to odpojování od té soustavy z hlediska hodnoty té společnosti? Nejsme ekonomové, já nejsem ekonom, já to přiznám, ale máme hlasovat o něčem, kde jde o 200 milionů. Tak jestli to fakt máme dělat s péčí řádného hospodáře a má to být cena v místě a čase obvyklá, což se těžko určuje, když jsme jediný zájemci a je to takový zvláštní trh, tak potřebujeme, aby nám někdo pomohl, aby nám někdo řekl, jak to teda je. Já MVV nevěřím a myslím si, že důvodně. Ke snížení hodnoty společnosti došlo, otázka je, o kolik.
Ing. Beitl – myslím, že tady jsme u toho všichni seděli, někde od podzimu loňského roku, kdy jsme tady cenu probírali. Cena, tak jak byla původně sjednána, nakonec klesla a zastupitelstvo nastavilo ten řádový parametr v době, kdy všechny ty parametry byly známy. To já se domnívám, že od té doby nenastaly žádné nové skutečnosti. Pokud bychom na to chtěli jít takovými, řeknu zjednodušenými cestami, tak tady zcela jistě není žádná linearita mezi poklesem odběru tepla, cenou společnosti, náklady na výrobu tepla. Takhle jednoduše to určitě aplikovat nelze. František se hlásil, ale předpokládám, že řekne to stejné.
Ing. Pešek – ještě trošku jinak – že samozřejmě ten pokles není dramatický, neznamená nic, technicky, na současném provozu společnosti. Daleko větší vliv na ekonomické výsledky společnosti, zdůrazňuji ekonomické výsledky společnosti, má cena. Protože finanční plán pro finanční rok, ten, který momentálně běží, byl zase obvyklých 22 mil. Kč a, jak tady řekl pan primátor, tak v současné době se předpokládá zisk mezi 4 – 6 miliony, ale ještě před měsícem ty propočty byly okolo 2 milionů korun. Z toho vidíte, že ten ekonomický efekt provozu společnosti je daleko víc než probíhajícím procesem odpojování ovlivněn současnou cenou, která se v podstatě od října roku 2011 nezměnila díky jaksi některým postojům.
Ing. Beitl – já děkuji a to už ani nezmiňuji, že se ještě má připojit OBO – někdy na podzim. Pavel Svoboda ještě k dopisu? Nic. Já se nyní musím omluvit, na úvod jsem byl poněkud rychlý a zapomněl jsem nechat zvolit návrhovou komisi. Takže vrátíme se k tomuto bodu. Navrhuji zvolit komisi v tomto složení: předseda Mgr. Pavel Svoboda, členové Taťjana Nováková a Ing. Otakar Kypta. Má někdo z členů zastupitelstva připomínky k tomuto složení? Není tomu tak, dávám tedy hlasovat o schválení návrhové komise.
Návrhová komise byla schválena 27-0-0-0
Vzhledem k tomu, že hlasování je jednobodové, nechám na zvážení p. Svobody, zda zůstane na svém místě a přejde až na hlasování, a nebo zaujme místo vedle pana tajemníka.
Dopisy jsou vyřízeny, já bych se tedy vrátil k tomu materiálu, k jeho finální podobě k 16.5. Takže to je finální podoba k dnešnímu dni, finální podoba základních parametrů smlouvy. Já bych podotkl, už to tady dnes zaznělo, neschvalujeme smlouvu. Smlouva bude vypracována na základě těchto základních parametrů, pak s ní budete seznámeni v semináři a budeme ji schvalovat jako celek, to znamená, dnešním krokem neschvalujeme odkup společnosti.
Datum převzetí akcií a řízení společnosti – má k tomu někdo něco? 19. červenec – ten datum vznikl jako kompromis mezi posledním červnem a červencem, který jsme jako strany navrhovaly. Nevidím…
Kupní cena – tak, jak je stanovena, je to parametr, který se nezměnil. To, co se v tomto článku proti materiálům, které jste měli k dispozici, změnilo, je …hm….mám pocit, že tam k zásadním změnám nedošlo. Hlásí se Pavel Svoboda.
Mgr. Svoboda – já bych se chtěl jenom zeptat, co by to znamenalo, pokud se ukáže, že skutečně došlo k tomu zásadnímu snížení. Představím si ten katastrofický scénář – převezmeme Jabloneckou teplárenskou a zjistíme, že prostě, že tam někdo trošku udělal průvan, smlouvami vyvedl, co se dalo, budou tam nějaké závazky, dlouhodobé, co budeme dělat, jak ošetříme toto?
Ing. Beitl – je tam to, co tam je napsáno, pokud dekapitalizace ….za a) společnost zkontrolují dva nezávislí odborníci, za b) je potřeba říci, že nekupujeme cizí společnost. Kupujeme společnost, která je z jedné třetiny ovládána městem, město má své lidi jak v představenstvu, tak v dozorčí radě, a my se nemůžeme tvářit, že to funguje minimálně v základních parametrech tak, že o ničem nevíme. Toto je ošetřeno, ty škody, o kterých mluvíte, jsou ošetřeny i v tom SPAčku s tím, že pokud by byly objeveny transakce, které nebyly řádně schváleny v orgánech společnosti, můžeme uplatňovat výši škody. Součástí toho průzkumu je samozřejmě i stav toho termínovaného vkladu, na kterém je uloženo těch 150 milionů plus konta a další věci účetní. Toto vše samozřejmě proběhne a je to jednou z podmínek uskutečnění transakce.
Ing. Kraus – já bych se chtěl vrátit ještě k některým věcem, které tady padly. Předpokládám, že to teďka budeme brát per partes. To znamená, ptal jsem se na zdůvodnění té ceny, bylo mi nějako odpovězeno, ale konkrétně k tomuto bodu. Máme zde cenu 203 milionů korun, to znamená, dneska tedy budeme schvalovat tuto cenu. Tak to je, technicky samozřejmě budeme za týden možná jednat o konkrétní smlouvě, ale to schválení ceny děláme dneska. To znamená, ta diskuze musí proběhnout o té ceně dneska. Ta cena samozřejmě byla, je výsledkem nějakého jednání, tomu rozumím, všichni jsme to sledovali. Ta jednání začala loni v červenci, máme duben – uběhla velmi dlouhá doba. Co se týká, když se budu, když jsem se ptal tedy, jakým způsobem je, na jakého odborného posouzení lze pro mě jako zastupitele hodnotit objektivnost té kupní ceny, tak je poukazováno na posudek znalecký, který vypracovala firma Tacoma. Ten posudek zpracovával údaje k březnu 2012, to znamená rok staré údaje. Posudek je z července, ale to je jenom vypracovaná zpráva. Takže my zde pracujeme s posudkem, který je značně zastaralý a na dnešním jednání nemáme k dispozici ani jeho nějakou inovaci nebo nějaké posouzení, jak se to změnilo. Padlo tady od pana Svobody, a protože jsem v dozorčí radě, tak to vím, že společnost vykázala škodu 16 milionů Kč a jednoznačně tady z té transakce vyplývá, že tato škoda bude smazána. Ta škoda, její vyčíslení spočívá v tom, že vlastně členové představenstva byli vyzváni, aby uhradili ztrátu, která společnosti vznikla za účetní období 2001 – 2012, což je reálná ztráta. To znamená, že dneska, když už vezmu jeden fakt, tak místo zisku, který byl predikován, když se tedy podívám na ten znalecký posudek, na formu diskontovaného cash flow, on vychází ten znalecký posudek jak od firmy Tacoma, tak od firmy Horvát, na základě metodiky, která používá diskontované cash flow, tak tam se předpokládal zisk. Pokud tedy reálně nedošlo k zisku za rok 2012, když se tam předpokládal, tak samozřejmě tady ke změně těch parametrů, co se týká toho ocenění, jednoznačně došlo. A to si myslím, že jsem zde prokázal. Co se týká toho posudku vlastního. Společnost byla oceněna na 198 milionů s předpokladem, že každoročně bude dosahovat zisk v tom modelování toho diskontovaného cash flow ve výši přes 20 nebo kolem 20 milionů Kč. Když jsem se ptal, jaká se očekává ziskovost po našem odkoupení, nebo po případném odkoupení, tak je zde nejednoznačná představa. To znamená, pokud já zde kupuju nějaké aktivum a nejsem schopen říct, že v podstatě budu v tom dosahovat, s tím aktivem budu pracovat tak, aby bylo ziskové, tak samozřejmě to, kdyby jste to dali znalci, tak pokud by to zahrnul do toho svého ocenění, tak by samozřejmě i ta metodika, kterou použil, a výsledek ocenění byly naprosto jiné. Takže, pokud tedy hovoříme o ceně 202 milionů, tak zde máme zcela netransparentní, nebo zpochybnitelný znalecký posudek. A pak je tady nějaká marže, která tady nebyla vysvětlena. Jo – proč je to 202, když posudek, kdybych bral, měl být 198. Takže to jsou pochybnosti, které já mám, a jsou to fakta, která uvádím pro všechny zastupitele proto, že ta kupní cena není řádně zdůvodněna a myslím si, že jednoznačně neodpovídá stávající hodnotě toho podílu, který by město mělo získat.
Ing. Beitl – Jardo, já trošku mezi řádky tvého dotazu nebo komentáře - ty mi chceš tedy říci, že jsme dneska měli p. Hrachovi oznámit, že, protože společnost nedosáhla takového zisku, jako v obvyklých letech, požadujeme, aby byla prodána za sníženou cenu?
Ing. Kraus – to není tak.
Ing. Beitl – no řekl jsi to, já jsem z toho vnímal toto.
Ing. Kraus – ne, tady my schvalujeme záměr a součástí záměru je tady, že má dojít, řekněme, k likvidaci toho požadavku, nebo výzvy, která byla učiněna na členy představenstva, aby uhradili škodu ve výši 16 milionů Kč. My tímto, pokud to schválíme, tak de facto potvrzujeme, že tu společnost o těch 16 milionů připravíme. A já to vážu na tu hodnotu té společnosti, o které se bavíme. To je celé, já s panem Hrachem….my tady máme konkrétní návrh, já s panem Hrachem nějaké jednání ani nechci vyvolávat, ani nechci diskutovat. Tady je konkrétní návrh, který je takhle předložen, a já předkládám fakta, která jsou spojená s hodnotou té společnosti nebo s hodnotou podílu, který kupujeme.
Ing. Beitl – já jen doplním, že kdybych ten argument použil, tak by to bylo jenom podkladem pro další arbitráž, že veškeré kroky, které město do té doby udělalo, byly udělány právě proto, abychom na ně vyvinuli nátlak a mohli snížit cenu. To jenom to, co jsem z toho tvého proslovu vyčetl. Jinak těch 16 milionů, které byly vypsány, vůbec nesouvisí s tím posudkem, protože v okamžiku, když byl ten posudek vyhotovován, tak tam žádná taková škoda uplatněna nebyla, takže ta souvislost je mi taky ne úplně jasná. Já myslím, že o té ceně tady bylo řečeno dost, ty argumenty, tak jak je tady pokládáš, nejsou úplně v pořádku. Neberu ti je, ale nedokážu si představit, že bych je vtáhnul do těch jednání.
Ing. Kraus – znovu – ten posudek byl udělán s datem, s údaji společnosti v březnu 2012. Škoda vznikla v letošním roce, nebo byla identifikována v letošním roce a váže se k závěrce 2011-2012. Je zaznamenána v příloze, byla diskutována na valné hromadě. Takže já jen poukazuji, že je tady určitá hodnota, o kterou ta společnost tím, že to schválíme, samozřejmě přijde, a to jsou asi ty majetkové posuny, o kterých bychom se měli bavit. Protože já pořád se bavím o tom, jakým způsobem je doložená ta cena 203 milionů Kč, o to mi jde. A zpochybňuju to odborné posouzení, protože už není aktuální. Došlo tam třeba, jak uvádím příklad, k té škodě 16 milionů Kč a chci slyšet, proč je to zrovna 203 milionů Kč.
Ing. Beitl – můžeš klidně navrhnout, abychom tu škodu po členech představenstva vymáhali, pak k žádné škodě nedojde. To je tvoje právo zastupitele. Pokud jsi takový správný hospodář. Jo – to je tvůj pohled. Ty, když se ti to hodí, tak si bereš argumenty MVV, když se ti to hodí, tak si bereš argumenty města. A to, proč celou tu transakci děláme, to že jsme s naším partnerem v nedohodě, tak bychom si měli držet ty argumenty naše a naše stanoviska. Já mám teďka pocit, že to mícháš dohromady. A jak byla stanovena cena, tak to už je tady asi každému zřejmé. Bylo to na základě nějakých kompromisů, míry rizik a nějakých obchodních jednání a myslím, že jste o tom všichni průběžně informováni.
Ing. Kraus – já teď nevím. Já mluvím o ceně a já nechci vyvolávat nějaké arbitráže. Nicméně za sebe tedy říkám, že tato cena, která je tady předložena zastupitelstvu ke schválení, není řádně doložena aktuálním posudkem a není ani řádně zdůvodněno, proč je to zrovna v hodnotě 203 milionů Kč. Děkuji.
Ing. Beitl – chce ještě někdo k tomuto bodu diskutovat? Není tomu tak, můžeme se tedy přesunout k bodu 3. Způsob splacení kupní ceny. Já bych asi poprosil Miloše, protože tady se jedná o finance, jejich uvolňování z městského rozpočtu a kromě toho tady mluvím pořád já, tak aby si taky něco užil.
Ing. Vele – já taky přeji hezký podvečer. Já myslím, že ten mechanismus je jasně napsán. Já to tady ještě jednou přečtu. 62,6 milionů Kč bychom měli dát jako první splátku, která by měla být zaplacena v momentě předání akcií. Ten den je stanoven na den closingu, což je 19. červenec 2013. Zbytek kupní ceny by měl být uhrazen ze zdárně provedené dekapitalizace, anebo tady máme variantu splátek, že MVV nám dá dvě odložené splátky, jednu ve výši 70 mil. Kč – ta by byla splatná 31.1.2014 a zbytek by byl uhrazen do 31.1.2015. V případě, že zdárně proběhne dekapitalizace, tak by v podstatě úhrada byla provedena ihned po dekapitalizaci.
Ing. Beitl – Jarda Kraus se opět hlásí.
Ing. Kraus – co se týká splacení kupní ceny. Současná situace ve financích města je taková, že disponuje nějakými prostředky, které má uloženy, řekněme, se kterými hraje na burze cenných papírů, což je asi ve výši, která tady je deklarována.
Ing. Vele – Jardo, přesně tak to je, ano.
Ing. Kraus – to si myslím, že prostředky na tuto úhradu má. Co se týká zbytku úhrady kupní ceny – je zde navržen proces snížením základního kapitálu společnosti. Co to znamená. Znamená to to, že z té společnosti bude vyvedena část oběžných aktiv v podobě hotových peněz. Ty peníze, protože tady bylo řečeno, ta společnost je kupována s cílem, a je to i součástí, tak jak mi byly zodpovězeny dotazy, vyplynulo z toho, že ta společnost bude realizovat do budoucna ten projekt revitalizace. Pokud tento projekt revitalizace, a my to víme, že tu společnost kupujeme s tímto cílem, my to víme, proto ji kupujeme, je to jeden z důvodů, tak samozřejmě ta společnost bude potřebovat nějaké prostředky, jak to bude realizovat. Pokud tedy my vyvedeme ty prostředky, které v té společnosti dneska jsou a jsou tam z toho důvodu, že ta společnost neinvestovala a ty prostředky vznikly formou neproinvestovaných odpisů částečně, částečně i ze zisků, které zatím nebyly vyplaceny, tak samozřejmě, pokud bychom chtěli financovat tu společnost prostřednictvím úvěrů, tak nám zde vznikne nějaký náklad, úrokový náklad. Pokud bych to vzal teďka, že kupujme tu společnost, abychom realizovali ten projekt, tak těch 140 milionů si budeme muset vzít přes úvěr. Tím, že dneska rozhodujeme o tom, že zcela účelově připravíme tu společnost o část hotovostních peněz, které tam má, tak já tvrdím, že můžeme společnosti způsobit vzetím nějakých úvěru společnosti škodu ve výši úrokových nákladů. Tu škodu bude potom město povinno jako jediný akcionář společnosti nahradit. Tím vznikne škoda. Upozorňuji všechny zastupitele, že pokud budou hlasovat pro tuto formu financování dekapitalizace, tak v budoucnu se vystavují tomu, že pokud společnost bude realizovat ten projekt, tak, jak jsem řekl, tak způsobí společnosti škodu. Takže ten, kdo bude dneska zvedat hlas pro tento způsob, se vystavuje možná i nějakému trestnímu postihu, anebo minimálně toto rozhodnutí může mít v budoucnu v kolizi s trestním právem. Samozřejmě se tady dál píše – pokud dojde k nějakému procesnímu prodlení, to chápu, že společnosti tedy jaksi bude poskytnuta nějaká sleva 10 milionů Kč, ale přiznám se, že jsem se nepodíval. Souvisí to potom i s nějakým způsobem postupování té pohledávky? Protože pokud by MVV postoupilo tu pohledávku, koukám, že tam je nějaký náš souhlas, tak si nejsem zcela jist, v jaké fázi by se to provedlo. Jestli se to provede až po té neúspěšné dekapitalizaci, nebo kdy, protože ten držitel té pohledávky je tady vázán nějakou slevou nebo i nějakým splátkovým kalendářem. Nevím přesně, jak to tam bude skloubeno, jenom na to upozorňuji, že měl jsem z toho pocit, z toho materiálu, že tato pohledávka, která vznikne, těch 140 milionů Kč, může být potom i postupována a přitom se k té pohledávce vážou nějaké slevy.
Ing. Vele – ta sleva bude odečtena z poslední splátky, to znamená z těch druhých 70 milionů, pokud bychom to hradili z našich peněz. Nebo jestli se bavíme každý o něčem jiném?
Ing. Kraus – ne, já tomu rozumím, tam je zmíněno v dalším článku, že ta pohledávka, kterou bude držet MVV za námi, že bude jí umožněno za nějakých podmínek jí postoupit.
Ing. Vele – ano, tak to je.
Ing. Kraus – ano, a pokud se tam váže nějaká sleva, tak je otázka, aby to bylo řádně ošetřeno. Upozorňuji, aby to bylo řádně ošetřeno, aby ten postupník, který v podstatě to získá, tak v podstatě respektoval i možnost nějakých slev. Nevím přesně, …tam v té konstrukci něco takového je, ale nedovedu si přesně představit, jak to prostě garantovat i při tom postupování.
Ing. Vele – já myslím, že právníci, co připravují smlouvu, už to dneska vědí a počítají s tím, že to tady musí být ošetřeno ve smlouvě.
Ing. Beitl – já bych ještě poprosil Mgr. Heiplíka nebo jeho kolegu, jestli by se vyjádřili k těm případným rizikům a budoucím škodám. Eventuálně odpovědnosti zastupitelů související se schválením této smlouvy.
Mgr. Heiplík – já s dovolením začnu tou otázkou, kterou tady pan Kraus položil, pokud se jedná o to postoupení pohledávky. To znamená, že pokud by ta pohledávka ze strany MVV byla postoupena na jakoukoliv třetí osobu, tak to v principu po těch současných jednáních smlouva může připouštět, nicméně je potřeba mít na paměti, že se postupuje pohledávka v tom stavu, jak reálně existuje, to znamená v určité fázi toho celého procesu odkupu akcií bude ta pohledávka existovat v hypotetické výši 70 milionů Kč. Pokud dojde k tomu, že vznikne nárok na slevu, tak samozřejmě ta pohledávka, ať už je jejím věřitelem MVV nebo někdo jiný, se o odpovídající částku sníží, protože tak to je ve smlouvě dohodnuto a i případný nový věřitel musí respektovat výši té pohledávky tak, jak smluvně vznikla. Čili to je odpověď na tuto otázku. A pokud se jedná o ty škody, které tady pan Kraus zmiňoval, tam já si nedokážu úplně představit, že by skutečně vznikla městu odpovědnost za takto vzniklou škodu, potenciálně zastupitelům, a to z toho důvodu, že proces snížení základního kapitálu je metoda, kterou zákon výslovně připouští a je to v podstatě situace, kdy akcionář může využít svého zákonného práva. Tady tímto formalizovaným postupem, který zákon předpokládá a povoluje se dostat k části finančních prostředků, které v minulosti buď on sám, nebo jeho právní předchůdci vložili do základního kapitálu, a které principiálně měly sloužit k provozování podnikatelské činnosti společnosti, a pokud společnost disponuje prostředky, které nutně ke své podnikatelské činnosti nepotřebuje, tak touto formou lze zcela v souladu se zákonem se k těmto prostředkům ve vztahu k akcionáři dostat.
Ing. Beitl – takže ta vazba na nějaké budoucí úvěry…
Mgr. Heiplík – já se domnívám, že to jsou dvě věci, které spolu principiálně nesouvisí, protože to je otázka budoucí podnikatelské činnosti společnosti, o které principiálně samozřejmě rozhoduje její představenstvo, které je v určitém rozsahu vázáno na pokyny valné hromady. V dané situaci tou valnou hromadou může reprezentovat pouze město, ale jako z hlediska snížení základního kapitálu se domnívám, že to jsou dvě situace, které jdou vedle sebe.
Ing. Beitl – děkuji, nyní je přihlášen pan Pavel Svoboda.
Mgr. Svoboda – já si dovolím nesouhlasit s kolegou, protože tadyhle ty dvě věci nejsou oddělené nádoby, jsou spojité. Hovoříme tady o tom v tutéž chvíli. Hovoříme o tom odkoupit akcie, hovoříme o tom investovat nejméně 400 milionů do nějakého způsobu obnovení té sítě centrálního zásobování. Já chápu, co myslí Jarda Kraus. On hovoří o tom, že když teď ty peníze vyvedeme z té společnosti, no tak tam nezbydou na ty investice, vždyť na tom není nic složitého. A potom, když nebudou v té společnosti na ty investice do soustavy, tak si je bude muset ta společnost půjčit, bude si je muset půjčit od bank a to bude stát peníze. Ta škoda je jasná. Ta škoda je ten úrok, který bude muset společnost JTR zaplatit těm bankám za to, že si ty peníze půjčila. Z tohoto důvodu já tedy konstantně říkám, že nesouhlasím se způsobem úhrady té kupní ceny formou té dekapitalizace. Já nemám nic proti tomu, aby se použil zisk nerozdělený z minulých let k tomu, aby město koupilo ty akcie. V pořádku. Rozhodneme se tak, že naložíme s tím, co nám patří, způsobem, že chceme nabýt ten majetkový podíl. Ale mám za to, že ve chvíli, kdy plánujeme dlouhodobou investici v řádech takřka půl miliardy, tak není logické, a myslím si, že ani nepostupujeme řádně, pokud z té společnosti vyvádíme peníze, které by tam měly zůstat.
Ing. Kraus – já ještě podotýkám jednu podstatnou záležitost. My tím, jak je ten materiál zpracován, jednoznačně říkáme, že chceme použít – a teď poslouchejte, možná, že jste v poslední době hodně slyšeli rádio nebo televizi – prostředky, které vlastní ta společnost, k nákupu jejích akcií. Nevím, jestli vám to něco nepřipomíná, zrovna probíhající kauzu. Prosím vás, to je skutečně velmi na hraně. Já s panem Heiplíkem souhlasím, prostě dekapitalizace v nějaké situaci je samozřejmě možná. Ale pokud my dneska, jednoznačně tady tvrdíme, že prostě chceme vyvést ty prostředky společnosti za to, abychom si ji koupili, tak prosím vás, to už je velmi na hraně. Já nevím přesně, prostě ta operace skýtá opravdu celou řadu rizik a je velmi hraniční. Já před ní varuji, varuji, protože ty důsledky nemusíme vidět úplně dneska. Ty důsledky můžou nastat někdy v budoucnu a skutečně to riziko, že tady může dojít k poškození té společnosti nebo i města, prostě tady jsou.
Ing. Beitl – Jardo, já se tady musím velmi důrazně ohradit, protože pokud jsi takový odborník na akciové společnosti, za jakého jsem tě do této doby měl a za jakého se tady vydáváš, tak musíš velmi dobře znát rozdíl mezi finanční asistencí a dekapitalizací. A to, co jsi tady zastupitelům právě předvedl, tak to byl příklad finanční asistence. A ty to musíš velmi dobře vědět. Já bych poprosil dr. Heiplíka, aby ten rozdíl vysvětlil.
Mgr. Heiplík – pokud jde o tzv. finanční asistenci, tak je to jeden ze zákonných způsobů, jakým lze získat prostředky na nabytí akcií společnosti. V principu to znamená, když to velmi zjednoduším, že formou půjčky se použijí finanční prostředky ve vlastnictví společnosti k tomu, aby osoba, které tyto prostředky jsou půjčeny, z nich zaplatila kupní cenu akcií, čili nabyla akcie na základě prostředků, které získala od společnosti. Naproti tomu snížení základního kapitálu má jednu zásadní odlišnost, a to tu, že pokud dojde ke snížení základního kapitálu a na základě tohoto snížení dojde k výplatě těchto prostředků akcionáři, tak se nejedná o prostředky, které by společnost akcionáři půjčovala, ale jedná se o prostředky, které okamžikem výplaty se stávají vlastnictvím tohoto akcionáře, to znamená, že se nejedná o prostředky, které by společnost poskytla na zaplacení kupní ceny jejích akcií, ale jsou to prostředky, které společnost akcionáři vyplatila proto, že mu na základě procesu dekapitalizace náleží.
Ing. Beitl – děkuji, Jarda Kraus ještě jednou.
Ing. Kraus – já to zdůvodním následovně. To, co říká pan doktor, nebo pan magistr Heiplík, je skutečně v pořádku. Znovu opakuji pro situaci, kdy dneska tu dekapitalizaci děláme účelově proto, účelově proto, abychom zaplatili tu kupní cenu akcií. To je naprosto zřejmý účel. Pokud bych dekapitalizoval a nekupoval akcie, já s tvrzením p. dr. Heiplíka nemám žádný problém. A já vám to řeknu ještě drsněji. Ten scénář je takový, že my podepíšeme smlouvu, pak se sejde valná hromada, kde budou oba dva akcionáři, jestli tomu dobře rozumím, rozhodnou o dekapitalizaci společnosti. Ta kupní smlouva, která bude podepsaná před tím, zní na kupní cenu akcií v nominální hodnotě tisíc korun jedna akcie. Pardon milion korun, je to tak. Po dekapitalizaci bude nominální hodnota jedné akcie, pokud to bude půlka, nechci to odhadovat, pět set korun, neberte mě za slovo, teď nevím přesně kolik, asi tak nějak nebo mírně nad pět set. V našem účetnictví města se objeví položka, až to koupíme, zdekapitalizujeme za těch šest měsíců, se objeví položka – nominální hodnota akcie 510 – 520 Kč, pořizovací cena nad jeden milion Kč. To znamená, nominální hodnota 500 tisíc, nebo nad 500 tisíc, pořizovací cena to dělá mírně nad jeden milion Kč. Běžné společnosti, protože tím, že vyvedeme, tím se sníží hodnota té společnosti, by mělo dojít k vytvoření opravné položky. Ta opravná položka bude ve výši 140 mil. Kč. Bude přesně v té výši minimálně, pokud nedojde k nějakému ocenění, ale budou to řádově desítky milionů Kč. Opravná položka v tomto případě není daňově uznatelná a v tom faktickém významu je to poškození hodnoty, kterou město koupilo. Já vás na to upozorňuji dopředu. Tohleto třeba už nebude řešit, protože to bude účetnictví r. 2013, pardon 2014, uzavírka roku, to už možná budou řešit jiní zastupitelé, ne možná my, a já osobně nechci riskovat, že přijdou nějací noví zastupitelé, kteří tuto kauzu posoudí úplně jinak a prohlásí to, že tato transakce skutečně městu způsobila škodu. Toho se opravdu nechci dožít, takže dopředu říkám, že tuto transakci s dekapitalizací já osobně nepodpořím. Riziko jsem vám jednoznačně tady zdůvodnil.
Ing. Beitl – já poprosím Mgr. Heiplíka o reakci.
Mgr. Heiplík – já bych si dovolil v této souvislosti dvě krátké informace. První je ta, že pokud jde o hodnotu společnosti JTR – tak tu si jako právník netroufám určit a je to skutečně věcí znaleckého posudku o tom, jaká je nebo není hodnota této společnosti. Nicméně upozorňuji na to, že pokud jde o údaj nominální hodnoty akcie, tak tento údaj představuje míru, kterou se držitel takové akcie podílí na základním kapitálu společnosti. Nemá tady tento údaj žádný vztah k majetku té společnosti, ale je to pouze poměrový údaj, kterým ta akcie reprezentuje podíl na základním kapitálu a kterým, nebo v jakém rozsahu se s touto akcí dá hlasovat a uplatňovat práva akcionáře. Bez ohledu na to, jaká je nominální hodnota akcie, nebo, abych byl úplně přesný, nominální hodnota akcie se nijak neprojevuje v reálné tržní nebo hospodářské, nebo jiné hodnotě společnosti. To znamená, je to věc ryze účetní a tam já, bohužel, musím říct, že pokud jde o účetní dopad této transakce, tak se vyjádřit neumím, neboť účetní a daňové znalosti nemám, ale princip jsem myslím asi vystihl.
Ing. Beitl – děkuji. Míra Pelta se hlásí.
p. Pelta – já jsem se rozhodl, že vystoupím, protože tady se samozřejmě používají slova, kterým moc nerozumím. Samé ty snižování dekapitalizace a takové ty různé názvy…. Já bych to viděl úplně jinak. Já si myslím jednu věc, že dlouhodobě máme problémy, že máme největší cenu tepla v republice a odpojují se nám, protože ty lidi to nejsou schopni platit, a my jsme se rozhodli, nebo já to tak vnímám, že jako neřeším tady nějaký tyhle ty, co říká Jarda, já řeším ty fakta, že ty lidi nejsou schopni to utáhnout a my musíme udělat politické rozhodnutí a rozhodneme se, že do toho vstoupíme a v podstatě vezmeme to z ruky komerčnímu subjektu, který je jako subjekt, potřebuje vydělávat a generovat zisk, aby měl návratnost z té vložený investice v tom čase, a potřebuje vydělávat a odvádět své matce maximum možných výnosů, který existují nejenom z Jablonce, ale po celé republice, a my v podstatě jsme rozhodli, a to není nějaký znalecký posudky, to je politický rozhodnutí, že kupujeme něco. A samozřejmě jedna věc je to, že koupíme a my v podstatě doneseme do toho města jistotu toho, že se budeme snažit, aby v případě, i kdybychom to museli řešit znova s nějakým partnerem, že třeba bude jiný druh vytápění, to bude stát i jiný peníze, protože my nemáme ten úmysl, i tu investici tu odkládáme. To podle mě neuvažujeme zpětně, že ji potřebujeme v nějakým relativně krátkým čase dostat do baráku. Já si myslím, že my jsme služba veřejnosti jako město a samozřejmě podle toho se chováme a podle toho bych kluky z té opozice požádal, na mě to působí, že to je spíše taková ta, že z toho chtějí mít téma, ale já to vidím tak, že by v podstatě jdeme naproti těm lidem, který zůstávají ještě připojený, jsou v krizový situaci, že ty vyúčtování, že dostávají, že jsou na ně exekuce a jsou nešťastný, tak já si myslím, že tady jsem čekal, že to bude, když už se dojde k dohodě s tím složitým Hrachem, takže to bude jako vnímaný od všech vás jako pomoc a v podstatě zapomněli jsme na tu vloženou investici těch 200 milionů a bereme to, jako že to je investice do těch lidí a do jejich osobního života. Aby neměli trauma z toho, že mají šíleně drahý teplo. Já to vnímám jako takhle, jako politický rozhodnutí a ne jako obchodní případ.
Ing. Beitl – já děkuji za názor, jenom bych ještě podotkl k tomu, co tady bylo před tím řečeno, že samozřejmě tak, jak byl ten dotaz tady vznesen a komentován, tak ten dopad do účetnictví města bude zpracován a všichni zastupitelé tuto informaci obdrží v nějaké nejbližší možné době.
Mgr. Svoboda – já souhlasím s panem Peltou, že tohle primárně je samozřejmě politické rozhodnutí. Na druhou stranu doba, kdy jste mohl přijmout politické rozhodnutí, které v podstatě bylo ekonomicky nevýhodné, je pryč. Dneska, když politik přijme ekonomicky nevýhodné rozhodnutí, vystavuje se nebezpečí trestního stíhání. To není výhružka, není to článek z novin, není to politický boj. To je skutečnost. Sami víte, kolik členů vlády, parlamentu, obecních zastupitelstev je stíháno pro porušování povinností při správě cizího majetku. Nemluvím o korupci, nemluvím o úplatkářství. Jednou v tom trestním zákoně ten paragraf je. Musíme se nějakým způsobem s tím vypořádat. Já se domnívám, že tohle politické rozhodnutí by mělo dopadnout tak, že koupíme JTRku, ale koupíme ji přinejhorším za 100 milionů. Ani o korunu víc. 202 je zkrátka moc. A v tom je ten problém a proto se tady nemůžeme shodnout. My máme pocit, že ta kupní cena neodpovídá hodnotě té společnosti, že je přemrštěná a v důsledku toho rozhodnutí, které máme dneska přijmout, bude ke škodě města Jablonec nad Nisou. Toť vše.
Ing. Beitl – já děkuji. Já bych jenom podotkl, že na tu kupní cenu vždycky musí být dva, jeden, kdo chce koupit, a druhý, kdo chce prodat. Jsem velmi rád, že tady zazněl i ten zákon, doufám, že na to všichni vzpomenou ve čtvrtek, až budeme hlasovat o tom, za jakou cenu budou prodávány městské byty. A také bych chtěl konstatovat, že samozřejmě tento zákon platí neustále. Předpokládám, že zastupitelé ho znají a všechna jejich rozhodnutí, která směřují k prodeji městského majetku, jsou tímto ovlivněna. Není to nic nového.
p. Berounský – tak těžko se vystupuje po právníkovi a advokátovi, ale začal Mirek Pelta tím politickým rozhodnutím. Ano, ale v poslední době zejména se čím dál tím více daří vyvozovat i trestní odpovědnost zastupitelů v různých městech a já navážu na to, co už bylo řečeno a mírně se vrátím zase k té kupní ceně, protože vlastně tím navážu na řeč Pavla Svobody. Tady bylo taky ještě velmi pěkně řečeno, že vlastně nikdo z nás, ani právník, ani ekonom neznáme tu hodnotu společnosti. Máme tady znalecký posudek, který vychází ze stavu března loňského roku. Chápu vedle toho, že došlo k celé řadě dalších jednání, byl jsem o nich i průběžně informován, měl jsem možnost se s nimi seznámit. Dneska máme na stole tu konečnou fázi, kterou bychom měli schválit i s kupní cenou, a já ale pořád nemám jasno v té poslední informaci, co se všechno událo ve společnosti, co by mohlo ovlivnit hodnotu společnosti. Právě od toho minulého roku, bylo tady řečeno, že došlo zhruba k dalšímu 10% odpojování a ten trend nabral trochu větší rychlost, která se samozřejmě dala předpokládat. Na druhou stranu zase chápu, že potřebujeme učinit nějaký krok ke zklidnění té situace, protože jedině zklidnění situace nezavdá příčinu k dalšímu odpojování a samozřejmě tím pádem už k jasnému rozpadu té centrální tepelné soustavy. Ale já pořád jsem nedostal jasnou informaci, a proto bych se na to chtěl znovu zeptat, jestli bychom si mohli zrekapitulovat: mám znalecký posudek, který jasně zhodnotil hodnotu společnosti, ale k datu někde k údajům k březnu minulého roku. Ten znalecký posudek je jinak někdy z června, jestli si to dobře pamatuju. Od té doby došlo k určitým jednáním, ale mám za to, mám obavu, že ten trend třeba i snižování hodnoty společnosti tím, že se snižuje celkově objem dodávaného tepla a předpokladu dodávaného tepla, tak je o něco větší, než byla dohodnutá kupní cena. Mám skutečně obavu, že dojde k poškození města, a mám i obavu z následné trestní odpovědnosti, která se jasně váže na zastupitele města i na to politické rozhodnutí. Pod to politické rozhodnutí se, zejména v poslední době, kdy je čím dál víc odvážných státních zástupců, už nejde moc spoléhat. Takže, jestli bych mohl jenom krátkou vsuvku do toho vysvětlování bodů zrekapitulovat podle znaleckého posudku a těch dalších jednání, zrekapitulovat si ten trend, kolik zhruba nebo jak silné bylo to odpojování, aby tady byl takový příměr za to období, se kterým tedy počítá ten znalecký posudek za to období, kam jsme se dopracovali, jakou rychlost mělo to odpojování a v jakém by to mohlo být objemu ty ztráty těch výkonů v dodávce tepla.
Ing Beitl – já mám pocit, že na tohle už tady bylo odpovídáno, že skutečně my v té společnosti jsme. Ve společnosti se nestalo od té doby nic, o čem bychom nevěděli, a pokud se stalo něco zásadního, o čem jsme nevěděli, pak máme i na základě SPA právo na vymáhání způsobené škody. A pokud jde o ty obavy ze všeho, tak jsme vám poslali přílohu č. 3, ve které se vyjadřuje Adam Furek z odboru dozoru a kontroly veřejné správy ministerstva vnitra, který tam tu transakci a celý její průběh hodnotí a já si myslím, že jej hodnotí velmi kladně, v úvozovkách, pro nás, který ten proces řídíme. Já už nevím, co bychom mohli udělat pro to víc. Samozřejmě, zpochybňovat můžeme vždycky všechno, ale posudek nemáme jeden, posudky máme dva, to tady také nezaznělo, s velmi rozličnými hodnotami. A je logické, pokud máme dva posudky s rozdílnými hodnotami, že ta cena mezi dvěma stranami by se měla pohybovat někde mezi nimi. A já si myslím, že ten posun k tomu našemu posudku byl za poslední dobu velmi výrazný a že jaksi prezentuje tu naši snahu o to, aby celý ten obchod byl pro všechny občany města výhodný.
p. Berounský - Ještě jenom, padla tady informace – těch zhruba 10% objemu odpojování, chci se zeptat, od jakého data to bylo bráno, protože to mi nebylo úplně jasně sděleno.
Ing. Beitl - jestli mohu poprosit ještě o odpověď - bylo to asi za rok. Ale tu statistiku odpojování vy máte, ten materiál vám byl předložen, nevím, proč se k tomu stále vracíme, to jsou známé informace.
Ing. Pešek - v materiálu, který zpracovala Enesa, který jsme dostali k tomu prvnímu semináři, je to skutečně dům po domu, takže se to dá jednoznačně propočítat. To, co považujeme za jakousi akceleraci toho odpojování, má svoje jasné meze, což tady bylo řečeno několikrát. Ve městě není volný mimobilanční kubík plynu. Čili veškeré odpojování skončí v té vlně, která si buď načerno, nebo později pod hrozbou pokuty, anebo v tom nejkladnějším případě oficiálně kotelnu vybudovala v době, kdy mohla získat od RWE bilanci plynu. Tato situace je naprosto vyždímaná ve městě, čili budou-li se další objekty odpojovat, tak se budou odpojovat na základě jiných principů, které jsou ale výrazně dražší. Tepelná čerpadla případně jiné zdroje. Ale skutečně plyn končí svoji bilanci.
Ing. Beitl - výzva pro ty, kteří by chtěli hospodařit se společností, aby zvýšili cenu na 1200 Kč a přispěli tak do městského rozpočtu a byli účtaři pochváleni.
Mgr. Paukrtová - já jsem jenom chtěla říci, když si vzpomenete, jaký byl vývoj té požadované ceny za akcie. Původní návrh MVV byl, abychom zaplatili 278 milionů, potom to kleslo na 243, to byl takový mezikrok, řekla bych, pak zastupitelstvo požadovalo, abychom za akcie zaplatili maximálně kolem 200 milionů korun. A tím jednáním jsme dospěli k té částce řádově 200 milionů korun. Já myslím, že to je spíše úspěch než neúspěch. My jsme opakovaně prověřovali, zda-li nevystavujeme v budoucnu členy zastupitelstva nějaké trestní odpovědnosti. Tady jste slyšeli, že vlastně všechny zodpovědné orgány nám na to odpověděly tak, jak nám na to odpověděly. A celý ten problém města Jablonce tkví v tom, že my v tuhle chvíli přecházíme na plynofikaci města. Problém je v tom, že nízkotlaký plyn je skutečně vyčerpán. To znamená, že lze se připojit jenom na středotlaký plyn. A protože na středotlaký plyn dosáhnou pouze někteří občané, tak proto realizace toho projektu, která nám tady byla představena firmou Enesa na zbudování těch 18 kotelen. Já jsem slyšela řadu nápadů typu, že bychom mohli plynofikovat město nezávisle na JTR. Ta věc je nerealizovatelná z důvodů organizačních, ale i ekonomických. To znamená, že my kupujeme JTR proto, abychom se stali stoprocentními vlastníky a umožnili všem občanům města se připojit za rozumných podmínek na středotlaký plyn, když to řeknu takhle rozumně. Nebo když to řeknu zjednodušeně. Reality všech dalších projektů jsou skutečně mimo rámec možností města. A k té plynofikaci bude muset dojít poměrně velmi rychle, optimistické úvahy hovoří o třech letech, ty pesimističtější o čtyřech letech. Takže já jsem hluboce přesvědčena, že zastupitelům nehrozí žádné trestní stíhání a s tou výší ceny se vedení města dostalo téměř na tu požadovanou částku, kterou nám uložilo zastupitelstvo.
Ing. Kraus - já se ještě budu na základě těch zodpovězených dotazů vracet k nim i v průběhu této diskuze. Já jsem rád, že tady zazněl příspěvek kolegy Peška, který jednoznačně říká, že teda další rozpad sítě z titulu připojování na plyn už nehrozí. Technicky není možný. Když jsem se zeptal, co je hlavním důvodem a motivem, tak to je zabránění rozpadu sítě CZT. Tak teď mi to trošku nehraje. To znamená, že my kupujeme společnost v situaci, kdy z hlediska dodávky plynu jako média už další rozpad téměř není možný. Takže – ano, je možné nějaké odpojování z hlediska, jak bylo řečeno, technických i jiných prostředků, tepelných čerpadel apod., to už je ale finančně náročnější. Zpochybňuju tedy i ten zásadní cíl, který je tady uváděn jako hlavní motivace této transakce. Další pojem – děláme to pro všechny občany města. Všichni občané města z toho budou mít prospěch. Tak velkou část debaty jsme v posledním období věnovali tomu, kolik skutečně je těch občanů města připojených. Proč se lidi odpojovali? Proč investovali, včetně tady kolegy Roubíčka, svoje peníze do toho, aby měli lepší teplo? Jako – to nejsou v žádném případě všichni občané města. To je falešný, lživý argument. Je tady určitá část občanů města, já teda k nim, bohužel, taky patřím, kteří jsou připojeni a pokud tedy hovoříme o této transakci a mělo by jejím cílem zase být to, že bude přijatelná cena tepla, tak se to bude týkat, bohužel, jenom části občanů města. A já si troufám říct, že je to menšina. Že většina občanů města z této transakce, vzhledem k tomu, že se použijí prostředky města na řešení této záležitosti, tak rozvoj města bude omezený, a vzhledem k tomu, že k tomu, když jsem se ptal, jak bude celá akce do budoucna financována, zde úplně nejsou jasné argumenty. Vypadá to, že to dokonce bude rozprodáno. Kde na to město vezme, není zřejmé. Město si pokoušelo vzít si úvěr už na nákup – ani to banky neposkytly. Takže tady skutečně spíše tato transakce, jak je nakoncipována, a to se všechno točí kolem té ceny, ta cena je skutečně vysoká, velmi vysoká za to, co tím město získá. To znamená, získá tím jenom to, že část občanů zase na úkor ztráty té společnosti jako na úkor finančních prostředků města získá přijatelnější cenu, zbývající část občanů, většina občanů, bude ochuzena o to, že město zkrátí své investiční možnosti do budoucna. Další argumenty, které tady uvádím, tak jsou zase jednoznačně argumenty proti tomu, abychom to řešili právě za tuto cenu. Já neříkám, že bychom to neměli koupit. Těch variantních řešení, jak postupovat s JTR je několik. Můžeme spolupracovat s nimi a můžeme dál jednat o ceně. Ale tato cena, jak je dnes předkládána, je skutečně neodůvodnitelná a skutečně i ze své hodnoty může poškodit město a jeho občany.
Mgr. Svoboda - já si dovolím v tuhle chvíli být osobní, byť to dělám zřídka a nerad. Podívejte se, já mám vnitřní problém s tím, že to dnešní rozhodnutí s největší pravděpodobností bude přijato těsnou většinou. A bude přijato těsnou většinou hlasy těch zastupitelů, kterých si v jiném kontextu a v jiných situacích vážím. Kteří v minulosti rozhodovali o tom, že se podíl města ve společnosti JTR převede na nějakou německou společnost. Já bych chtěl tady slušně požádat ty, kteří tehdy hlasovali pro ten převod, aby se dneska zdrželi a o té věci nehlasovali. Chápu, že každý má právo změnit svůj názor. Chápu, že se situace vyvíjí. Ale řešíme tady problém, který jste zaseli tehdy vy. Takže slušně si vás dovoluji požádat, abyste nehlasovali.
Ing. Slavotínek - vstupuji jen stručnou poznámkou. Já si myslím, že na tuto transakci se nedá hledět z jednoho vytrženého pohledu, ale že je to skutečně poměrně komplexní záležitost a je třeba ji posuzovat ze všech aspektů. Pak bych chtěl říct, že jsme tady měli takové povídání asi před tři čtvrtě rokem a že pochopitelně jednat můžeme, ale bude to čím dál tím horší, protože ta situace se pochopitelně nějakým způsobem vyvíjí. Co se týká toho disponibilního plynu, pochopitelně to má nějakou dynamiku, odpojování bude pokračovat dál a protože RWE musí tu plynárenskou soustavu nějak dál rozšiřovat nebo ji bude modernizovat, znamená to, že odpojování bude pokračovat, a co je nejhorší, že paralelně budou tady existovat dvě věci: bude se decentralizovat a bude se provozovat v podstatě ztrátová společnost, která nebude provozovatelná. Co jsme říkali na tom semináři předtím, že ta společnost je ve stavu, že nebude za chvilku schopná, v té konfiguraci jaké je, být provozována. A proto - něco se udělat musí. A ten krok, který je tady navrhován, je jedním z řešení. Něco by se udělat mělo a myslím, že ta spolupráce, kterou jsme tady druhému akcionáři představovali, je odpovědí na nějaké technické řešení. Proto zazněl a proto tu jednáte, o čem jednáte.
Ing. Pešek - jestliže tady padl argument, že se tato záležitost týká části města, a byl tady apel na to, abychom se přihlásili ti, kteří v minulosti hlasovali pro tento krok, tak tehdy přišlo do rozpočtu města 250 milionů korun a ty se týkaly všech 45 000 obyvatel tohoto města. Nebylo to tak, že těch 250 využili jenom ti, kteří buďto jsou na centrálním topení nebo obráceně nejsou. Takže to je první moment. A jenom statisticky srovnám dvě nepřesná nebo nestejná čísla: zhruba 8.300 odběrných míst je dneska na teplárenské síti. Jestliže má město 45 000 obyvatel a průměrná domácnost je 3,5 člověka, tak tady máme nějakých 12 000 domácností, takže pořád se to ještě týká dvou třetin obyvatelstva tohoto města skrzevá domácnost jako takovou.
Ing. Beitl - děkuji za komentář, já bych zase jen tak možná pro uvolnění řekl – co mají obyvatelé města z toho, že se dělá kanalizace v Krkonošské ulici? Teď už jsme všichni připojení, tak proč by se dělala kanalizace jinde… Šetřme. A druhá věc – nevím, jestli se tady nepřesvědčujeme zbytečně, ale samozřejmě účet města za teplo dodávané JTR ročně je 40 milionů korun. Revitalizace má parametry, které umožní minimálně snížení o 20 – 25%. Takže jenom město bude šetřit 10 milionů ročně.
Ing. Vele - v podstatě jsem chtěl říct to, co primátor, a rád bych doplnil ing. Peška, který říkal, že město utržilo 250 milionů korun. Ale k tomu je třeba ještě připočíst dalších 78 milionů, které město dostalo z JTR na dividendách. Takže ta částka je 250 plus 78 milionů.
JUDr. Ing. Pleticha - do diskuze se hlásím až teď. Ani jsem moc diskutovat nechtěl k výši ceny, protože se domnívám, že to není až zase tak podstatné v celém tom problému, jestli se zaplatí 210 milionů, 200 nebo 190. Mě tady spíše rozčiluje jiná věc a musím říct, že skutečně rozčiluje. Vy jste do dneška neřekli, jakou cestou chcete cíle dosáhnut. Připravili jste s nějakým tři čtvrtě ročním zpožděním studii o tom, jak se řízeně soustava rozdělí na kotelny, jak se to bude potom revitalizovat na nějaký cílový stav. Ale otázku, jak toho chcete dosáhnout, když dnes nechráníte trh, nechráníte síť, na to jste mi nikdy nedokázali odpovědět. Naopak v dalších diskuzích, které jsme vedli opakovaně, jste se několikrát prořekli, že vlastně vaším cílem je to, nechat teď kdo chce, ať se odpojí a město se postará o ten zbytek. A teď za společnost v takovémto stavu vy tady chcete vydat 200 milionů městských peněz. Jinými slovy – Němci, ti se vcelku rádi za 200 milionů zbaví problému a my si to jako město za 200 milionů koupíme. Čili to je to, co mi vadí nejvíc. Jinak města mají podnikat, s tím souhlasím, to jsem vždy říkal, ale jestli nemáte nějaký záměr, jen říkáte, že to nejprve musíme koupit, zbavit to peněz a teprve potom budeme řešit, co s tím dál, to je naprosto nepřijatelný.
Ing. Beitl - já bych snad jen pro upřesnění základní matematiky podotkl sestavu té ceny - 150 nevyplacený kapitál, z toho je pochopitelně sto milionů našeho partnera MVV. Ten si odnese domů tak jako tak. To znamená, že my skutečně máme rozpočtový nárok podle toho, jak se nám podaří ty částky poskládat, jak dopadnou slevy, 50 – 70 milionů korun a za tuto částku my kupujeme společnost. To je prostě fakt. Ti, kteří mluví o 200 milionech, to opět dělají jen v rámci jakési hry. Protože já předpokládám, že tady už s tím musí být všichni seznámeni, s konstrukcí té ceny.
JUDr. Ing. Pleticha - dobře, zareaguji na to. Znovu, i kdyby to bylo za 50 milionů, tak si za tu cenu kupujeme těžko řešitelný problém. A pak mám ještě poznámku k Františku Peškovi – nevím, jak přišel k průměrnému obsazení domácnosti 3,5 člověka. To rozhodně ne, 2,1 je statistický průměr.
p. Vostřák - vážení, já se domnívám, že to, co tady podnikáme, to už je mlácení prázdné slámy. Tady už bylo všechno řečeno mnohokrát. Kdo to ještě nepochopil, je mi to líto. Já navrhuji, aby se hlasovalo.
Ing. Beitl - souhlasím s Václavem, nicméně takový je úděl zastupitelů a vedení města, já mám pocit, že dnes jsem trochu mimo jednací řád, nejsou tu ani řádné body, abych někoho limitoval diskuzí, obávám se, že dnes budeme diskutovat až do vyčerpání a nebo až uvidím, že chcete s tou diskuzí přestat a chcete přikročit k hlasování. Zatím se mi to nezdá. Neustále se to točí kolem ceny. Máme tady další 9-10 bodů. Mám to brát tak, že ještě probíráme ty body, a nebo já se pokusím posunout řízení společnosti po podpisu smlouvy SPA. To jsou takové věcné, pragmatické argumenty.
Mgr. Svoboda - my bychom chtěli ukázat i panu Vostřákovi, že nechceme, aby tohle jednání bylo divadlem. Jestli bychom mohli požádat o pauzu deset minut, my bychom se poradili, zda se budeme podrobně věnovat těm dalším bodům.
Ing. Beitl - děkuji za vstřícnost, já bych skutečně navrhoval, pokud jednotlivé kluby mají pocit, že by tady měly vyjádřit své politické postoje, ať to nějakým způsobem shrnou, ať to přednesou a přikročíme k hlasování.
Mgr. Svoboda - já bych tedy požádal k materiálu na stůl týkajícího se personálních vazeb – statutární město převezme závazek – neuplatnit. Já si myslím, že je to napsané jinak, než vy jste mi to vysvětloval. Co tím je vůbec míněno?
Ing. Beitl - mohu vám ukázat plné znění, v materiálu je trochu zobecněné. Jedná se o to, že MVV chce chránit své členy představenstva po opuštění společnosti tímto způsobem. Nechce je vystavovat nějakým útokům, proto tam je stanovená i ta sankce, a vše se vztahuje pouze na případné žaloby na věci, které prošly představenstvem, tudíž u toho zástupci města seděli a reagovali, jak reagovali, ale nikdy nereagovali tak, že by podali žalobu. To je smysl tohoto odstavce. Ochránit členy představenstva. V případě, že by se objevilo něco, co představenstvem neprošlo, je tady prostor pro žaloby.
JUDr. Ing. Pleticha - mám dotaz k bodu 5. Zajímá mě, jak to chcete řídit a zorganizovat. Konkrétně řízení společnosti po podpisu SPA. My tady máme v materiálu, že následující dva měsíce ještě proběhne vše při starém, čili, jestli tomu rozumím, tak někdy do konce září… tak do 19.7. Jak budou následně zajištěné servisy, účetnictví, vybavení společnosti technikou, personálem?
Ing. Beitl - řešení je v odstavci 6 – Ukončení vztahu k MVV a firem ze skupiny MVV, je to poměrně detailně zpracovaný bod SPA, je součástí příloh, můžete se s tím seznámit, bylo to v tom komentáři. MVV v rámci celé transakce nám zajistí… ještě abych to uvedl – snažili jsme se k těm smlouvám zaujmout nějaký standardní přístup s tím, že bude nadefinováno, za jakých podmínek budou ty smlouvy vypovězeny. Vzhledem k tomu, že ani Mgr. Heiplík nám například nebyl schopný garantovat rozklíčování smlouvy o dodávání IT služeb, měli jsme tam dvě varianty: buď jít do nějakých lhůt, které jsou ve smlouvách a jsou šesti i více měsíční, anebo tzv. nulová varianta – v okamžiku closingu všechno vypovědět. V rámci vyjednávání jsme se dohodli na tom - ústupek MVV - že nám ty dvě smlouvy, které jsou nutné pro chod společnosti, tj. účetnictví a IT služby, nechá tři měsíce bezplatně. Ostatní služby – kontroling, poradenství, m-servis – v podstatě se řeší bokem, protože ty první dvě jmenované nejsou dále třeba.
JUDr. Ing. Pleticha - zeptám se tedy jinak. Vy jste přesvědčení o tom, že během tří měsíců připravíte strukturu tak, aby to plynule přešlo na někoho jiného, kdo to bude zajišťovat.
Ing. Beitl - budou to zajišťovat stávající zaměstnanci, my nemíníme tam dělat nějaké personální zemětřesení. Jediní, kdo smluvně odcházejí, jsou stávající dva ředitelé.
JUDr. Ing. Pleticha - ale tam jsou i služby, které zajišťuje MVV v Praze, ty bude po ty tři měsíce opět vykonávat MVV a poté to musí někdo převzít.
Ing. Beitl - IT služby a servis. Je to společnost s 50 zaměstnanci a já nevidím žádný důvod, proč bychom během ne tří, ale můžeme o tom začít jednat po podpisu SPA, tzn. řádově 4-5 měsíců, nebyli schopni vysoutěžit firmu, která bude poskytovat JTR účetní služby, podobně i IT.
JUDr. Ing. Pleticha - jinými slovy to další zajištění chodu, máte představu, že bude outsourcingem těchto služeb.
Ing. Beitl - je to skutečně o té soutěži.
Ing. Vele - musí se spočítat ekonomická výhodnost, možná že bude výhodnější si dělat účetnictví v rámci firmy a IT služby musíme vyhodnotit, co bude výhodnější.
JUDr. Ing. Pleticha - to účetnictví není zase u takové společnosti tak složité, existuje zákaznický servis, určování služeb plateb, čili způsob se bude teprve zvažovat.
Ing. Vele - budeme to řešit v momentě, až bude jasné, že společnost kupujeme. To znamená v den podpisu SPA.
Ing. Beitl - je potřeba i říci, že tam jsou zaměstnanci, kteří účetnictví pro ten systém připravují do takové míry, že to je téměř definitivní výstup. A ti zaměstnanci tam zůstávají. My nebudeme bez lidí, kteří se v tom vyznají
JUDr. Ing. Pleticha - tím jste mi odpověděli.
p. Berounský - chtěl bych si ještě k bodu Personální vazby ujasnit. Tady je dost vágní: „obě strany počítají s odchodem stávajících ředitelů i určitě s ukončením jejich funkce“.
Ing. Beitl - součástí SPA je dohoda o vyplacení odměn, dohromady jsou to dva ředitelé a řádově je to půl milionu korun.
p. Berounský - takže se to váže k termínu…..
Ing. Beitl - k termínu closingu a převzetí společnosti.
p. Berounský - on totiž ten samotný termín „closen“ je taky trošku obšírnější.
Ing. Beitl - ano, je to převzetí akcií a klíčů. Asi to je nejdůležitější krok.
p. Berounský - ano, on se používá obšírněji, má víc významů, jako opravdu uzavření něčeho …. Takže prostě k tomu termínu je jasně zaručeno, že ředitelé odcházejí.
Ing. Beitl - ty odměny, o kterých jsem mluvil, jsou v rámci jejich pracovních smluv. To jsou prostě standardní vazby zaměstnanecké, není to ani žádný zlatý padák. Oni prostě jen dostanou, co jim náleží. Jenom ne na konci účetního roku, ale v tomto momentu.
p. Berounský - a jenom v rámci ukončení těch pracovních vztahů tři měsíce ještě po closen využívat služby MVV…
Ing. Beitl - to je to, o čem jsem před chvílí mluvil – účetnictví a IT služby. Samozřejmě, to je nabídka, my to můžeme přijmout, ale do té doby máme za to, že ta nabídka je dobrá.
Ing. Kraus - když se na tu transakci podívám, tak nebude tak jednoduchá. Ta společnost je už v prostředí SAPu, což je velmi drahý účetní systém. Vyžádá i určité úsilí z počátku, jak zajistit ten chod, ale samozřejmě když tam budou odborníci příslušní, dovedu si to představit. Zajímavé je, to mě jenom na tom irituje, že všechny ty problematické, takové ty stávající servisní smlouvy, jako je to poradenství, je ochotna ta společnost dělat bezúplatně dál. To mě zaujala jejich efektivita, respektive to jako člen dozorčí rady napadám. Mám ještě jednu informaci, na kterou jsem se v těch dotazech ptal, a mám na ni určitý názor. Ptal jsem se, jaké důvody vedly město nepřistupovat na změnu stanov. Bylo tady řečeno, že je to vzhledem k těm dlouhodobým jednáním apod. Já jenom chci upozornit a jsou tady právníci – předpokládám, že všichni víme, že v parlamentu vrcholí přípravy nějakých zákonů, které souvisí s novelou občanského zákoníku i s novelou zákona o obchodních korporacích. Pokud se to nezmaří, a myslím, že i ODS je jedna z těch stran, které to podporují, tak vám jen oznamuji, že jen z titulu toho, že začne platit zákon o obchodních korporacích, přestávají platit stanovy společnosti JTR. To znamená, tam je lhůta do šesti měsíců, že se musí vyhotovit stanovy v souladu s novým zákonem o obchodních korporacích a novelou občanského zákoníku. To znamená, že pokud se tady strašíme něčím, že někdo chce něco změnit, tak jenom z podstaty stávající situace v zákonodárství ke změně musí dojít. A ta debata k tomu, když nekoupíme akcie, bude během příštího půlroku minimálně stejně o těch problematických ustanoveních, zda se mají ponechat nebo ne. A tak nevidím smysluplný důvod ve stávajícím legislativním prostředí, které tady dnes existuje, a nevidím důvod, že by mělo být zásadním problémem, že MVV tlačí na nějakou úpravu stanov.
Ing. Beitl vyhlásil patnáctiminutovou přestávku do 18.15 hodin s tím, že pak může být dána jednotlivým politickým klubům možnost k vyjádření svých názorů a poté zastupitelé přistoupí k hlasování.
Diskuze po přestávce:
p. Kopal - jmenuji se Jaroslav Kopal a žiju v tomto městě už od roku 1972. Je mi 55 let. Zajímala by mě jedna věc: Nikde se příliš nemluví o majoritě akcionářské, která byla až do roku 1998 a pak byla odprodaná MV Energie nebo chcete-li JTR. Zajímalo by mě, co zastupitele k tomuhle činu vedlo, co si od toho slibovali a co od toho očekávali? Dále by mě zajímalo, kam se investovaly peníze za odprodej těchto akcií? Dříve mělo město, tuším, 53% akcií. Co vedlo tehdejší zastupitele k odprodeji? Zásadní otázka je, jestli tito lidé by neměli být pohnáni k nějaké zodpovědnosti. Mně nepřijde zase až tak normální, že něco, co se prodalo, se teď bude draze kupovat zpátky. Najde se tady někdo, kdo by mi odpověděl na moje otázky?
Ing. Beitl - ptám se zastupitelů, zda chce někdo odpovědět panu Kopalovi?
Mgr. Paukrtová - já vám, pane Kopale, ráda odpovím a možná, že i některým zastupitelům. Město získalo ve velké privatizaci Jabloneckou teplárenskou a realitní, respektive teplárnu Brandl bezúplatným převodem. V té době, píše se rok, tuším, 1997, zastupitelstvo města téměř jednohlasně rozhodlo o tom, že máme hledat strategického partnera v oblasti teplárenství ze dvou důvodů: Ten první důvod byl v tom, že město obtížně si tehdy dovedlo představit, že bude řídit teplárnu, a ten druhý byl v tom, že se očekávalo snížení ceny tepla z postavené kogenerační jednotky. Tehdy proběhlo výběrové řízení a na jeho základě zastupitelé vybrali Jabloneckou teplárenskou Most. V té době platilo, že město má stoprocentní vliv na cenu tepla pro občany, pak došlo k přeprodeji celé společnosti a následně k prodeji společnosti MVV.
p. Kopal – z vaší odpovědi mi vyplývá….
Ing. Beitl – pane Kopale, chci vás upozornit, že tady nejde o klasickou diskuzi.
Mgr. Paukrtová - V době, kdy Mosteckou teplárenskou koupili Američani, kteří následně koupili celou společnost, v těch našich vzájemných smlouvách bylo napsáno, že město má předkupní právo na odkup akcí, takže pokud koupili celou společnost, tak my jsme toto ustanovení nemohli použít. V roce 2001 se prodávali akcie ze strany Američanů, jmenovali si United Energy, společnosti MVV a tehdy město mohlo uplatnit předkupní právo a já jsem tedy zastupitelstvu navrhovala, abychom koupili zpět tyto akcie prostě proto, že tam došlo ke změkčení vlivu města na výši cen pro občany. Zastupitelé tehdy rozhodli jinak, nutno si ale uvědomit, že v té době cena tepla pro občany byla velmi přijatelná, byla zhruba na úrovni toho, co dnes platí firmy napojené na primární rozvod, tedy 450 Kč/GJ. Potom celá léta se nic moc nedělo a ta cena byla poměrně přijatelná i pro občany města. V okamžiku, kdy došlo k tomu zlomu, kdy začala cena tepla stoupat, tak to nakonec dospělo do té situace, že občané, kteří se odpojili, vyčerpali nízkotlaký plyn a dnes tedy jednáme o tom, že bychom měli vést celé město k tomu, aby se plynofikovalo. Já musím říct, že kritizovat někoho za jeho rozhodnutí v roce 1997 je sice možné, otázka je, jak dalece je věcné. Protože celá situace kolem teplárenství se samozřejmě vyvíjí a nějakým způsobem je nastavená. To znamená, že někoho kritizovat, kriminalizovat apod. za jeho rozhodnutí, které učinil v dobré víře, mně připadá jako velmi neracionální a nevěcné.
Ing. Beitl - ještě bych snad jen krátce doplnil, že kdyby se skutečně jednalo o tom, co to způsobilo, tak pouze ten ekonomický pohled je takový, že město do této doby získalo za ten teplárenský podíl do svého rozpočtu tak, jak tady padlo, řádově 330 milionů korun. V současné době se bavíme o tom, že z toho maximálně 70 milionů vydáme. To znamená, že čistý příjem do městského rozpočtu byl 190 milionů korun. To je dopad ekonomický. Dopad politický je o něco horší, protože samozřejmě tyto peníze zaplatili občané, kteří jsou na teplo připojení, a my, nebo aspoň já, cítíme nyní tu povinnost se o ně postarat a zlomek těch peněz, které investovali, jim vrátit.
Ing. Kypta - chtěl bych udělat konečné prohlášení za klub ČSSD. Rozhodli jsme se už dál nepokračovat v diskuzi, protože to, co tady bylo z naší strany řečeno, zaznělo v plné šíři a další slova bych považoval jen za opakování. Jsme ve svých názorech dále konzistentní, to znamená – máme s tím, co tady chcete schválit, velký problém, nedomníváme se, že je to dobré řešení. Jsme si naprosto jistí, že lepším řešením by bylo pokračování v tom svazku, jaký je, s nějakými modifikacemi, kdy by se to města skutečně tak výrazně dotklo, jako se ho to dotkne nyní, a počítáme samozřejmě s tím, že víme, také jsme to tady předeslali, jaké se dají činit další trestně-právní kroky. Takže my už v diskuzi dále nepokračujeme a budeme, říkám to tady otevřeně, hlasovat proti.
Ing. Kraus - i já si dovolím provést závěreční shrnutí. Z celé té dnešní debaty jsem nabyl jednoznačné přesvědčení, že to rozhodnutí, které budeme teď činit, je jednoznačně politickým rozhodnutím. Postrádá jakékoliv ekonomické racio a i když jsem projevil snahu, aby v podstatě celá transakce s mými dotazy byla jednoznačně zdůvodněná, tak tady pořád existuje spousta variantních řešení, která předpokládají nejednoznačnost dalšího vývoje především v oblasti financování i v oblasti realizace celého projektu revitalizace CZT, jak ho město chce provést a jak si ho připravilo. To jsou ta obrovská rizika, která i při vší snaze, když si dneska získáte jakékoliv potvrzení čehokoli od znalců, účetních, případně od právníků, se ukáží až v budoucnosti. Až budoucnost teprve ukáže, jestli ti, kteří pro to budou dnes zvedat ruku, skutečně se chovali tak, aby naplnili tu péči řádného hospodáře, nebo se chovali s tou odpovědností, kterou jim ukládají naše zákony. Rizika jsem ve svých vystoupeních sdělil, já na nich trvám, předpokládám, že jste je všichni slyšeli, že jste se jim věnovali, že jste s nimi byli všichni seznámeni, tzn, že i ve zvukovém záznamu do budoucna bude jednoznačně zaznamenáno, že jste se o té transakci dnes dověděli celou řadu skutečností, které vám předkladatel nesdělil. Řešení, které vidím, je jednat s MVV dál. Buď o snížení ceny, nebo dostat tu cenu na nějakou přirozenou úroveň. Tady si dovolím připomenout vyjádření našeho experta, pana Slavotínka, který JTR označil ve svém vystoupení za krachující společnost. Jestli teda poradce označuje kupovanou společnost za budoucí krachující firmu, tak to jenom zdůrazňuje moje přesvědčení, které jsem sdělil ve své argumentaci k hodnotě těch akcií. Tzn. jednat s MVV, společnost JTR jednoznačně potřebuje projekt revitalizace, ne že ne, ona ho potřebuje. MVV ze smlouvy s JTR je povinna takový projekt udělat. Pokud se dopracuje ten projekt až do nějaké realizační fáze, protože i to, co je za tím dnes na stole, není zcela jednoznačné, a nebude ho chtít ten druhý akcionář realizovat, tak prosím, pojďme jednat tvrdě o prodeji. Dneska jednáme o něčem, co visí ve vzduchu, co má spoustu variant, tím pádem to má charakter netransparentnosti ohledně budoucího vývoje JTR. To jsem jen chtěl říct a budu hlasovat proti.
Ing. Beitl - musím říci, že během té dlouhé debaty v předcházejícím bloku možná zapadla jedna důležitá informace, takže já ji teď zrekapituluji. Dnes nám trvalo asi dvě hodiny, když jsme řešili to, v jakém okamžiku se má ukončit arbitráž, která je na město podána, jak už jsem řekl, tu žalobní odpověď máte před sebou, první jednání by mělo být 7. července. Arbitrážní řízení bude ukončeno do sedmi dnů po closingu s tím, že v případě vydání pro město negativního rozhodnutí, že v případě vydání pro město negativního rozhodčího nálezu, se kupní cena za akcie snižuje o sumu, jejíž zaplacení bylo v nálezu městu uloženo. Jinak řečeno, pokud by se třeba v červenci rozhodlo, což v tom případě dva proti jednomu není úplně nereálné, a město bylo odsouzeno, tak těch maximálně 80 milionů, které bude město do tří dnů povinno na základě exekučního rozhodnutí zaplatit, se odečte od kupní ceny akcií. Tím pádem tato transakce jistí tu arbitráž stoprocentně a pokud by někdo dokázal tu transakci zastavit a město tu arbitráž prohrálo, tak zaplatíme 90 milionů a nebudeme mít nic.
p. Berounský - jsem toho času bez politické příslušnosti. Musím říci, že hodně souhlasím s tím, co říká ing. Kraus, ale na druhou stranu tady bylo učiněno hodně kroků, které od nějaké úrovně vědomí byly učiněny ve snaze docílit nějakého dobrého výsledku. Sám za sebe musím říct, že to jednání o odkupu akcií jsem vyhodnotil s mojí obavou souznějící s tím posledním meziročním propadem na zhruba 20 milionů korun, tak bych si dovolil jako osamělý pěšák navrhnout protinávrh, který by se týkal jenom té kupní ceny. Vážím si toho, co vedení města doposud udělalo v jednání s JTR, tzn. dokážu si představit, že přijmu stávající návrh usnesení s tím, že v závorce dle důvodové zprávy bude kupní cena 182 milionů korun.
Mgr. Paukrtová - chtěla jsem ještě říct jednu věc. Myslím si, že hybnou silou toho, proč celou tu složitou transakci děláme, je, že se obáváme zvyšování ceny tepla pro občany. To tady prostě nezaznělo. Každé jiné variantní řešení, ať už je to dohoda s MVV, případně prodej akcií města MVV nebo jakékoliv jiné řešení vždycky s sebou generuje zvýšení ceny tepla, kterou občané nebudou schopní zaplatit. Myslím, že by bylo potřeba si také toto uvědomit. Pokud jde o tu navrhovanou cenu - myslím, že ta cena, která je v tuto chvíli navrhována v materiálu města, splňuje všechna usnesení zastupitelstva, která se k tomuto problému vázala.
Ing. Beitl požádal tajemníka úřadu JUDr. Marka Řeháčka, aby uvedl na pravou míru tvrzení o tom, že někteří zastupitelé jsou ve střetu zájmu.
JUDr. Řeháček - rád bych tuto myšlenku rozvedl. Zaznělo tu, že v zásadě by někteří zastupitelé nemuseli být v uvozovkách schopni hlasovat, nemyslím tím fyzicky, ale formálně. § 83, odst. 2 zákona o obcích skutečně hovoří o tom střetu zájmu tak, jak je provázán i se zákonem o střetu zájmů a v určitých případech by nenahlášení možného střetu zájmů mohlo vést i k přestupkovým důsledkům. Ta legislativa byla od března 2012 změněná, byla vypuštěná stará dikce zákona, která předpokládala, že by zastupitel, který se cítí být v jakémsi střetu zájmů, tzn. že by to ten jeho podíl na hlasování mohl vést k výhodě nebo naopak ke škodě pro něj samotného atd. tak to měl nahlásit a samo zastupitelstvo potom hlasovalo, zda ten konkrétní zastupitel může v této věci vůbec hlasovat. A právě toto bylo po roce 2012 opuštěno s argumentací, že všichni zastupitelé mají mandát od voličů a nikdo nemá právo je toho mandátu zbavit jenom rozhodnutím zastupitelstva. V tuto chvíli je to tak, že každý zastupitel, který si myslí, že by mohl být ve střetu zájmů, je povinen nahlásit před vlastním hlasováním. Je otázka, jestli schvalování závazných parametrů pro smlouvu, která nemusí být vůbec přijata, protože samozřejmě o té budete hlasovat, až vám bude text předložen na nějakém z příštích ZM, by mohlo vést ke střetu zájmu. To je otázka, na kterou v tuto chvíli neumím odpovědět. Osobně cítím, že by to tak ani být nemuselo, protože ty parametru jsou sice závazné, ale ještě musí být dány do té smlouvy, musí s tím souhlasit ten druhý partner, ve finále bude ta smlouva předkládána tady. To znamená, to mě vede k té úvaze, že by k tomu střetu zájmu nemuselo dojít. Je další otázka, tu snad ani nechci otvírat, jestli může být střetem zájmu to, že určitá společnost, jejíž akcie z části město koupí, může nebo nemusí vymáhat po některém z hlasujících zastupitelů nějakou hypotetickou škodu, která byla nějak stanovena předchozím managementem. To v tuto chvíli neumím odpovědět, ale co umím odpovědět je to, jestli můžete či nemůžete hlasovat – podle mého názoru hlasovat mohou úplně všichni zastupitelé. Ti, kteří by hypoteticky mohli cítit nějaký střet zájmů, by měli tuto skutečnost nahlásit. Pokud tak neučiní, nějaké negativní dopady by to mít mohlo. K těm trestně-právním dopadům, které tady dnes několikrát zazněly – nechal jsem nakopírovat do materiálu e-mail z mé diskuze s JUDr. Furkem, což je dnes jeden z předních právníků na ministerstvu vnitra, protože se mi také nezdálo jednoduché, když město dnes soutěží ve veřejných zakázkách, tak opravdu všechno nad 100.000 tendrujeme na internetu, a potom vyjde ve výši 200 milionů Kč a je takto schváleno nebo bude schváleno pouze zastupitelstvem. Skutečně v minulosti, souvisí to s tou dobou a několikrát to tady zaznělo, vždy docházelo pouze k prodeji městského majetku, ať už nemovitého nebo se prodávaly různé akcie, ale málo se kupovalo. Dnešní doba je jiná. Nedávno jsem zaznamenal, že rada hlavního města města Prahy schválila jakési memorandum k odkupu poměrně velkého balíku akcií společnosti Pražské služby, také a.s., kde je odhadovaná cena zhruba mezi 350 a 700 miliony Kč a ta doba přináší spíš tu opačnou stránku věci. Jsou to jakési zpětné výkupy těch v minulosti privatizovaných společností komunálního charakteru. A i moje diskuze s pí Dr. Janečkovou, která je šéfka dozorového pracoviště ministerstva vnitra, která nad vámi jako samosprávou, má dozor dle zákona o obcích, tak oni si s tím dneska příliš nevědí rady. Protože když se prodává městský majetek, tak se to dělá nějakou formou výběrového řízení. Novela zákona o obcích, která je poměrně razantní, přináší novelu veřejných dražeb, ale v opačném postupu si příliš ti odborníci rady nevědí, argumentují se znaleckými posudky, nikdo neříká, jak mají být staré nebo nemají být, nikdo už vůbec nedokáže vyřešit situaci, kdy ty posudky jsou dva a na poměrně odlišné částky. To, jak tam p. dr. Furek konstatoval, že ty posudky jsou, je určitým předpokladem proto, aby to vaše rozhodnutí, ať už bude jakékoliv, bylo alespoň - nemůžu říct nenapadnutelné, napadnutelné je asi skutečně všechno, ale aby zde byla alespoň nějaká míra jistoty, že to rozhodnutí je správné – z hlediska formálního tedy.
JUDr. Ing. Pleticha - děkuji panu tajemníkovi za výklad, který se mi líbil. Jestli tomu správně rozumím, tak ve střetu by vlastně mohli být všichni, kteří mají doma ústřední topení a jsou napojení na JTR. Takže možná bychom to mohli vyřešit tak, že ten, kdo je takto vytápěn, by se mohl přihlásit, tím to bude jasné a bude dikce zákona splněná.
Ing. Pešek - hlásím se jednak proto, že to ústřední topení používám, ale hlavně se hlásím pro to, co tady hned na začátku řekl Mgr. Svoboda, že bych mohl být v jakémsi střetu zájmů. Tak to dopředu oznamuji.
Ing. Vele - abych navázal na předřečníky, ústřední topení doma mám, ale nejsem napojený na CZT, nicméně cítím povinnost vám sdělit, že 27. února letošního roku jsem obdržel dopis podepsaný předsedou představenstva, kde mi sděluje, že za dobu působení v představenstvu JTR jsem údajně způsobil škodu ve výši necelých tří milionů korun, a to tím, že jsem jednou nehlasoval pro zvýšení ceny tepla. Škoda na mně není žádným způsobem vymáhána, jen jsem obdržel tento dopis, na který jsem pomocí právního zástupce reagoval.
Ing. Beitl se zeptal, kdo ze zastupitelů se cítí být ve střetu zájmů. Navrhl, že ti, kdo mají topení připojeno na CZT, se nemusí hlásit. Poté předal slovo předsedovi návrhové komise.
Mgr. Svoboda jako předseda návrhové komise dal hlasovat o základních parametrech smlouvy o převodu akcií – finální podobě k 16.5.2013. Tento materiál bude předmětem hlasování. Nebude to číst celé.
Nejprve bylo hlasováno o protinávrhu Jindřicha Berounského k bodu 2. Kupní cena – smluvní cena ve výši 182 565 581 Kč. 1-5-20-1
Mgr. Svoboda přečetl (zkráceně) původní návrh usnesení 19-5-3-0
USNESENÍ ZM/88/2013
Zastupitelstvo města Jablonec nad Nisou
A. s c h v a l u j e
základní parametry pro smlouvu o převodu akcií Jablonecké teplárenské a realitní, a.s. ze společnosti MVV Energie CZ a.s. na statutární město Jablonec nad Nisou (dle důvodové zprávy)
1. Datum převzetí akcií a řízení společnosti – 19. červenec 2013 jako nejpozdější datum předání akcií i faktické převzetí společnosti (následně proběhne valná hromada, změny v představenstvu, převzetí veškeré agendy společnosti by mělo probíhat dle dohody akcionářů kontinuálně již před tímto datem).
2. Kupní cena – smluvní cena 202 565 581 Kč za všechny akcie (198 ks) v držení MVV Energie CZ a.s., přičemž podmínkou je, že ze společnosti nedošlo a nedojde k žádnému zásadnímu odlivu majetkových hodnot v období mezi provedeným oceněním a podpisem smlouvy o převodu akcií (pokud došlo k podstatným změnám, mohou být prodávajícím definovány) a předáním společnosti. Příjem ze snížení základního kapitálu (dekapitalizace) společnosti ve výši cca 150 milionů Kč bude již pouze příjmem SMJN. Částka odpovídající zisku náležejícímu MVV za účetní léta 2010-12 bude vyplacena dle dohody akcionářů na valné hromadě. Ve společnosti zůstane případný zisk za účetní rok 2012 až 2013. Podmínkou transakce je potvrzení 2 nezávislých odborníků (znalce či auditora), že pro účely dekapitalizace a vyplacení zisku akcionářům disponuje společnost dostatečnými zdroji (zajistí představenstvo společnosti). Pokud nebude dekapitalizace z důvodů vzniklých mimo dispozici obou stran provedena do 12 měsíců od jejího schválení na valné hromadě JTR, poskytuje prodávající slevu ve výši 10 milionů Kč, kterou kupující odečte od poslední splátky kupní ceny. Obě smluvní strany se coby akcionáři JTR zavazují nenapadat rozhodnutí o dekapitalizaci; pokud tak učiní jejich zástupci v orgánech společnosti, zavazují se rozhodnutí valné hromady do 3 měsíců po napadení zrušit a schválit dekapitalizaci znovu a učinit opatření, aby nebyla nikým napadena. Pokud k takovému procesu dojde, prodlužuje se 12 měsíční lhůta pro dekapitalizaci bez poskytnutí slevy o 3 měsíce. Sleva se poskytuje až pokud dekapitalizace trvá déle jak 12 měsíců + dobu k přijetí nenapadnutého rozhodnutí o dekapitalizaci (v rámci 3 měsíců, tj. max. 15 měsíců celkem). Ukončením dekapitalizace - rozhodné datum pro poskytnutí slevy - je pravomocný zápis dekapitalizace do obchodního rejstříku.
3. Způsob splacení kupní ceny – splacení kupní ceny je úzce spojeno s procesem dekapitalizace. Částka 62,6 milionů Kč bude jako první splátka poukázána na účet prodávajícího v okamžiku předání akcií. Zbytek kupní ceny bude uhrazen po faktickém provedení dekapitalizace zcela, nebo ve splátkách viz dále. Pokud bude dekapitalizace dokončena do 31. 1. 2014, dojde k uhrazení zbytku kupní ceny - 140 milionů Kč jednorázově. Pokud nedojde k dokončení dekapitalizace do tohoto data, uhradí kupující (z rozpočtu města) druhou splátku kupní ceny ve výši 70 milionů Kč. Zbylou část uhradí okamžitě po provedení dekapitalizace, nejpozději však k 31. 1. 2015. Pokud budou naplněny podmínky pro slevu, bude od poslední splátky odečteno 10 milionů Kč (třetí splátka tedy bude cca 70 či 60 milionů Kč).
4. Úročení a převoditelnost pohledávky -nesplacená část kupní ceny bude po 5 měsících od schválení dekapitalizace valnou hromadou úročena podle sazby PRIBOR 12 měsíců + 2% p.a. SMJN vydá souhlas, že pohledávky z titulu prodeje akcií SMJN je MVV Energie CZ a.s. oprávněna postoupit třetímu subjektu pouze v rozsahu převyšujícím pohledávku (vč. příslušenství), uplatněnou v rámci arbitráže mezi smluvními stranami. V takovém případě za nesplacenou část kupní ceny nebude MVV Energie CZ a.s. požadovat jinou formu ručení (například akciemi JTR atd.).
5. Řízení společnosti po podpisu smlouvy o převodu akcií - po celou dobu od uzavření do předání akcií (cca 2 měsíce) MVV zajistí, že společnost bude řízena stávajícím způsobem a představenstvo připraví ke schválení dekapitalizaci pro rozhodnutí valné hromady. Nebudou uzavírány nové smluvní vztahy s plněním převyšujícím 0,5 milionu Kč a dobou přesahující rok 2015; a stávající nebudou ukončovány, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak. To vše s výjimkou vztahů, které, byť přesahují uvedené limity, jsou z pohledu běžné podnikatelské činnosti standardní.
6. Ukončení vztahů k MVV Energie CZ a.s. a firmám ze skupiny MVV (či nakontrahovaných v rámci skupiny se třetími stranami) - v tzv. nulové variantě, bez jakýchkoliv sankcí a dalších závazků pro JTR. SMJN má možnost ještě 3 měsíce po předání akcií bezplatně využívat služby MVV Energie CZ a.s. a vymezených společností propojených s MVV.
7. Personální vazby – obě strany počítají s odchodem stávajících ředitelů. MVV Energie CZ a.s. (a jí ovládané společnosti) se zaváže nečinit od podpisu smlouvy o prodeji akcií do konce roku 2014 žádné nabídky vedoucím pracovníkům Jablonecké teplárenské a realitní, a.s. a nezaměstnat je v tomto období. SMJN se zaváže nečinit od převzetí akcií do konce roku 2014 žádné nabídky vedoucím pracovníkům MVV Energie CZ a.s. (a jí ovládaných společností) a nezaměstnat je v tomto období. SMJN převezme závazek neuplatnit (a to ani prostřednictvím společnosti) žádné pohledávky na náhradu škody vůči členům představenstva a dozorčí rady společnosti za období před uzavřením smlouvy s výjimkou odpovědnosti za jejich úkony provedené bez schválení nebo projednání příslušným orgánem společnosti (pod smluvní pokutou 1 milion Kč).
8. Ručení za probíhající soudní a jiné spory -do výše hodnoty těchto sporů v poměru původních akciových podílů – možnost podat všechny typy opravných prostředků.
9. Ukončení všech sporů mezi akcionáři – arbitráž u rozhodčího soudu, připravovaná arbitráž atp. – bude ukončeno do 7 dnů po předání akcií s tím, že v případě vydání pro SMJN negativního rozhodnutí s tím, že v případě vydání pro město negativního rozhodčího nálezu, se kupní cena za akcie snižuje o sumu, jejíž zaplacení bylo v nálezu SMJN uloženo.
10. Záruky za právní vady akcií – akcie SMJN kupuje jen se zárukou formální bezvadnosti akcionářského titulu; ručení bude specifikováno ve SPA.
11. Součinnost smluvních stran- MVV Energie CZ a.s. vytvoří pro proces dekapitalizace „manuál“ (popis kroků, řešení a harmonogram) podle něhož bude po předání akcií SMJN postupovat za aktivní součinnosti MVV Energie CZ a.s. Smluvní strany se zavazují poskytovat součinnost v rámci celého procesu dekapitalizace až do jeho skončení (do předání akcií řídí MVV Energie CZ a.s., po předání řídí SMJN).
12. Smluvní pokuty - všechny zásadní povinnosti smluvních stran jištěny smluvními pokutami.
13. Spory ze smlouvy o převodu akcií – před českými obecnými soudy, ne rozhodčí řízení.
B. u k l á d á
1. Ing. Petru Beitlovi, primátorovi města,
a) zveřejnit základní parametry pro smlouvu o převodu akcií Jablonecké teplárenské a realitní, a.s. na statutární město Jablonec nad Nisou
b) připravit finální návrh smlouvy o převodu akcií Jablonecké; teplárenské a realitní, a.s. na statutární město Jablonec nad Nisou a předložit jej na příštím mimořádném zasedaní zastupitelstva
2. Ing. Miloši Velemu, náměstkovi primátora, připravit návrh rozpočtových opatření umožňujících uhradit v případě schválení převodu akcií první splátku kupní ceny.
Ing. Beitl – návrh byl přijat, děkuji. Nyní bych ještě podal základní informace. Dnes proběhlo jednání s MVV za účasti právníků obou stran. Vzhledem k tomu, že původně plánovaný termín mimořádného ZM a dalších kroků, byl plánován na příští čtvrtek, musím konstatovat, že na základě toho, že ta jednání se nepodařilo vést tak rychle, jak jsme si představovali, tak před námi termín příští čtvrtek staví úkol dát do zítřejšího poledne dohromady celé SPA, což sice teoreticky možné je, nicméně si myslíme, že ušít tak důležitý materiál tak horkou jehlou by nebylo důstojné k celé té problematice. Proto jsme odsunuli tu finalizaci SPA na příští týden někam do středy. Tím pádem nestiháme podat materiál pro vás zastupitele v zákonem daném termínu a musíme mimořádné ZM odložit. Pokud tedy mohu vám dát nové termíny, tak počítáme s tím, že materiál SPA by vám byl doručen nejpozději v pátek 24.5. Vše by se posunulo o týden. V pondělí 27.5. od 17 hod. bychom udělali seminář, na kterém by Mgr. Heiplík, těm, co o to budou mít zájem, vysvětloval jednotlivé body SPA a jeho příloh a s mimořádným zastupitelstvem počítáme zatím na čtvrtek 30.5. od 16 hod. – zatím orientační hodina. Poděkoval všem za spolupráci.
Primátor města ukončil jednání ZM v 18,50 hod.
Ing. Petr Beitl
primátor města
ověřovatelé: Taťjana Nováková, Ing. Otakar Kypta
Další informace
- Zvukový záznam z 5. zasedání zastupitelstva (16.05.2013)
