Víme, čím žil Jablonec před 100 lety - červen 1917
1. června 1917, č. 149, str. 1, 6, ranní a večerní vydání
Rusko. Petit Parisien píše, že ruská armáda má ještě 10 milionů mužů a 100 000 důstojníků. Reorganizace armády je prý téměř dokončena. Jejich politické přesvědčení je stejné, jako mají sověty dělníků a vojáků.
Vídeň. Nový proces s velezrádcem Jaroslavem Preissem, ředitelem Živnobanky, začíná 18. června před divizním soudem.
2. června 1917, č. 150, str. 2, 4, 6, večerní vydání
Vídeň. Včera pronesl císař Karel ve sněmovně svou korunní řeč, která byla přijata s velkým nadšením. Císař chce vybudovat nové Rakousko a chce pracovat pro štěstí a blaho svých národů.
Mravenci jako odvšivovací prostředek. Stačí, když umístíme zavšivené části uniformy nebo prádla do mraveniště. Malí bojovníci si s veškami poradí lépe než jakýkoliv čisticí prostředek. Potom postačí oděv dobře vyprat ve studené vodě s mýdlem.
6. června 1917, č. 154, str. 4, 6, 7, večerní vydání
Konfiskace sena a slámy z veškeré úrody roku 1917 platí od 15. června. Distribuce bude prováděna centrálou pro krmiva. Výkupní cena a bonusy budou stanoveny ministerstvem pro výživu.
Jablonec. Pokus o vraždu. Jablonecký pekařský učeň Josef S. se pokusil zavraždit ženu svého mistra pana Friedricha Říhy, který bydlí na rohu Rádelské a ulice U Balvanu. Pan Říha slouží od počátku války v armádě. V noci na dnešek si při pracovní přestávce sedla paní Říhová do pekárny a usnula. Učeň ji uchopil za hlavu a bodl ji kapesním nožem 6x do hrdla. Paní s ním navzdory ztrátě krve zápasila a vytlačila ho na dvůr, kde volala o pomoc. Sousedé jí přišli na pomoc a zavolali okresního lékaře Dr. Metzla, který ji ošetřil. Učedník, oděný pouze v pracovních kalhotách, košili a čepici, je na útěku.
Inzerát. Ve čtvrtek se bude prodávat koňské maso a salám u řezníka Gustava Hoffmanna ve Smržovce.
7. června 1917, č. 155, str. 4, večerní vydání
Císařovna Charlotta Mexická oslaví své 77. narozeniny. Provdala se v 17 letech za bratra Františka Josefa, arciknížete Maxmiliana.Ten se stal s francouzskou podporou císařem v Mexiku, byl však svými poddanými svržen a 19. června 1867 v Quarétaru popraven. Od té chvíle propadla Charlotta duševní nemoci a žije v osamění poblíž Bruselu na zámečku Bouchout.
Poznámka: Charlotta *1840, †1927 Belgie; Maxmilian *1832, †1867 Mexiko. Ch. P.
9. června 1917, č. 157, str. 8, večerní vydání
Tragédie vojvody Putnika. „Jen aby nezemřel, nemá právo zemřít před triumfem,“ říkali srbští důstojníci. Putnik byl duší srbského vojska, snil sen o „Velkosrbsku“, které mělo mít 12 milionů obyvatel. Narodil se v jižním Srbsku, vojenské vzdělání získal v Petrohradu a ve Francii. Zavedl do armády francouzská děla, Mauserovu pušku a bedlivě sledoval německé manévry. Mluvil pěti jazyky. Dlouho žil v ústraní a projevil se až při balkánské krizi. Vítězil nad Turky a Bulhary. Když vypukla Velká válka, byl již těžce nemocen a řídil boje z lůžka ze svého válečného stanu v Kragujevacu. Na svědomí má tisíce Albánců, které nechal při dobývání měst z etnických důvodů zabít.
Poznámka: Radomir Putnik, *1847 Kragujevac, †17. 5. 1917 v Nice, Francie. Ch. P.
10. června 1917, č. 158, str. 1, ranní vydání
Rusko. Extrémní socialisté žádají deportaci cara na Sibiř do zlatých dolů.
Petrohrad. Exploze v přístavu způsobila rozsáhlý požár, který postihl Něvský ostrov. Bylo zničeno několik továren na munici a četné soukromé domy, mezi nimi i palác ministerského předsedy. Příčinou mohlo být cokoliv, pomsta, zločin, nebo politika. Sověty a vláda zahájily vyšetřování.
11. června 1917, č. 159, str. 7, večerní vydání
Segedin. Sovy jako válečná potravina? Protože prodej vran na zdejším trhu měl dobrý ohlas, objevily se tam i mladé sovy – pár za 2 K. Policie však prodej sov zakázala.
12. června 1917, č. 160, str. 1, ranní vydání
Rusko. Nikolaj II. požádal vládu o povolení k pobytu na Krymu. Vláda odmítla – na Krymu totiž vládne procarská nálada. Novoje vremja píší, že na frontě teď místo kulometů pracují rotačky.
Na rižské frontě vychází Okopnaja pravda, která odmítá další prolévání krve za zájmy francouzských a anglických kapitalistů. Z Bessarabie se šíří zprávy o pogromech na Židy.
13. června 1917, č. 161, str. 6, večerní vydání
Lesní požáry v Rusku. Moskevské noviny hlásí, že mnoho sibiřských měst je obklopeno oblaky kouře. V okolí Krasnojarsku shoří každý den 200 000 aršínů lesa. Vojákům a sedlákům je to úplně jedno.
21. června 1917, č. 169, str. 5, 9, večerní vydání
USA. Sing-Sing – republika zločinců. Toto vězení bylo jedním z nejhorších na světě. Nový systém zacházení s vězni uplatňuje velkou míru osobní svobody. Věznice leží na 8 ha plochy u řeky Hudson, je volně přístupná. Vstupujeme: vlevo v hale je pokoj představeného, vpravo recepce. Recepčním je vězeň oděný do šedých kalhot a svetru. Náš průvodce (také vězeň) mluví pěti jazyky. V traktu cel se větší počet jejich obyvatel zabývá úklidem cel a chodeb. Není tu žádný dozorce. Nově příchozí jsou často analfabeti, ale opouštějí ústav jako gramotní. Každý si může zvolit, čemu se bude učit. Vězni mají svou banku, nemocnici, prodejny. Oběd je v 11.30, pak se smí kouřit. Systém dobře funguje již tři roky.
Smrt staré jedle v Českosaském Švýcarsku. Poté, co dožila stará jedle u Železné Rudy na Šumavě, padla i Knížecí jedle. Dosáhla stáří 360 let, průměru kmene 1,11 m a výšky 56 m. Obdivovalo ji tisíce poutníků.
23. června 1917, č. 171, str. 5, večerní vydání
Uprchlíci v Čechách. Podle českých novin se zde nachází 125 000 osob, největší skupinou jsou Židé (73 000 osob). Náklady na pobyt uprchlíků dosahují 6 miliónů korun měsíčně.
26. června 1917, č. 174, str. 1, večerní vydání
Ukrajina žádá odtržení od Ruska. Napětí mezi Petrohradem a Kyjevem se zostřuje. Ukrajinský lid žádá samostatnost. Hrozí občanská válka.
30. června 1917, č. 178, str. 2, ranní vydání
Sarajevo. Tři roky uplynuly od osudného atentátu na následníka trůnu Ferdinanda a jeho choť Sofii.
Christa Petrásková
