rozhodnutí o odvolání

Krajský úřad Libereckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, jako správní orgán věcně a místně příslušný podle ust. § 67, odst. 1, písm. a) zákona  č. 129/2000 Sb., o krajích v platném znění, ust. §  89  odst. 1 zákona č.  500/2004, správní řád v platném znění (dále jen „správní řád“), přezkoumal na podkladě odvoláníIng.Jiřího Šimona, nar. 24.3.1957, bytem Heliova č.p. 537/5, 460 01 Liberec 1, usnesení Magistrátu města Jablonec nad Nisou, odboru stavebního a životního prostředí, stavebního úřadu, spis.zn.: 1049/2008/SÚ/Kr, č.j.: 68140/2013 ze dne 5.9.2013, kterým bylo podle ust. § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu zastaveno územní řízení o umístění novostavby rodinného domu včetně zpevněných ploch, na pozemku parc.č. 406/21 v k.ú. Bedřichov u Jablonce nad Nisou, jejímž stavebníkem je Ing.Jiří Šimon, nar. 24.3.1957, bytem Heliova č.p. 537/5, 460 01 Liberec 1a dle ust. § 90 odst. 5 správního řádu rozhodl takto: 

Odvolání Ing.Jiřího Šimona, nar. 24.3.1957, bytem Heliova č.p. 537/5, 460 01 Liberec 1 ze dne 23.9.2013, podané listinou dne 25.9.2013

se zamítá

a usnesení Magistrátu města Jablonec nad Nisou, odboru stavebního a životního prostředí, stavebního úřadu, spis.zn.: 1049/2008/SÚ/Kr, č.j.: 68140/2013 ze dne 5.9.2013, kterým bylo podle ust. § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu územní řízení o umístění novostavby rodinného domu včetně zpevněných ploch, na pozemku parc.č. 406/21 v k.ú. Bedřichov u Jablonce nad Nisou, jejímž stavebníkem je Ing.Jiří Šimon, nar. 24.3.1957, bytem Heliova č.p. 537/5, 460 01 Liberec 1 zastaveno

se potvrzuje.

Odůvodnění :

Úvodem Krajský úřad Libereckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu (dále jen „odvolací orgán), pokládá za nutné uvést, že dnem 1.1.2013 nabyl účinnosti zákon č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“). Zákonem č. 350/2012 Sb., byl stavební zákon novelizován ve značném rozsahu, a proto odvolací orgán tímto pokládá za nutné zdůraznit tu skutečnost, že  čl. II „Přechodná ustanovení“, bod 14. tohoto zákona stanoví, že stavební úřady (krajský úřad je stavebním úřadem II. stupně) dokončí řízení dle znění právních předpisů tak, jak byly účinné ke dni 31.12.2012. Proto v řízení o podaném odvolání odvolací orgán (stavební úřad II. stupně) postupoval a rozhodoval podle dosavadních právních předpisů ve znění platném ke dni 31.12.2012.

Usnesením Magistrátu města Jablonec nad Nisou, odboru stavebního a životního prostředí, stavebního úřadu (dále jen „stavební úřad“), spis.zn.: 1049/2008/SÚ/Kr, č.j.: 68140/2013 ze dne 5.9.2013 bylo podle ust. § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu zastaveno územní řízení o umístění novostavby rodinného domu včetně zpevněných ploch na pozemku parc.č. 406/21 v k.ú. Bedřichov u Jablonce nad Nisou.

Na tomto místě odvolací orgán uvádí, že v dalším textu tohoto odůvodnění rozhodnutí z důvodu úspornosti nebude u čísel pozemků uváděno katastrální území, ve kterém se nacházejí, vždy se bude jednat o k.ú. Bedřichov u Jablonce nad Nisou.

Proti tomuto správnímu rozhodnutí podal dne 25.9.2010 Ing. Jiří Šimon, který je zároveň žadatelem o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby (dále jen „odvolatel“), odvolání. Obsah odvolání lze shrnout tak, že odvolatel trvá na svém záměru umístění stavby, kdy z důvodů uvedených v odvolání hodnotí zastavení územního řízení jako nedůvodné.

Stavební úřad vyrozuměl v souladu s ust. § 86 odst. 2 správního řádu všechny účastníky řízení písemností ze dne 11.10.2013 a stanovil termín 5-ti dnů od doručení výzvy pro jejich případná vyjádření. Této možnosti však nikdo nevyužil.

Stavební úřad nemohl o podaném odvolání rozhodnout, a proto ho spolu se spisem věci předložil písemností ze dne 8.11.2013 odvolacímu orgánu k rozhodnutí.  

Odvolací orgán nejprve posoudil, zda jsou naplněny podmínky řádně podaného odvolání, pokud jde o jeho přípustnost a včasnost. Bylo zjištěno, že odvolání bylo podáno oprávněným subjektem ve smyslu ust. § 81 odst. 1 a ve smyslu ust. §  83 správního řádu, bylo podáno včas, je proto přípustné a je možné o něm rozhodnout jedním ze stanovených způsobů uvedených v ust. § 90 správního řádu.

Odvolací orgán přezkoumal soulad odvoláním napadeného rozhodnutí a řízení, které předcházelo jeho vydání, s právními předpisy, kdy věcná správnost napadeného rozhodnutí se přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy vyžaduje-li to veřejný zájem na dodržování zákonnosti. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží, kdy tímto postupem není dotčeno právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem.

Z předloženého správního spisu byly zjištěny tyto skutečnosti:

V uvedené věci odvolací orgán již jednou rozhodoval, když rozhodnutím spis.zn. OÚPSŘ 307/2009 zrušil usnesení stavebního úřadu o přerušení řízení z důvodu změny závazného stanoviska, kterou provedlo Ministerstvo životního prostředí písemností č.j.: 103597/ENV/09 5825/540/09 ze dne 16.12.2009. Změna závazného stanoviska Správy CHKO ze dne 14.7.2009 spočívala ve změně ze souhlasného na nesouhlasné závazné stanovisko. Žadatel poté předložil stavebnímu úřadu doklad, že podal žalobu proti tomuto nesouhlasnému závaznému stanovisku. Na základě této skutečnosti stavební úřad přerušil řízení usnesením č.j.: 17495/2010 ze dne 16.2.2010 do doby vyřešení předběžné otázky (rozhodnutí soudu ve věci přezkumu nesouhlasného závazného stanoviska). Dne 18.4.2013 žadatel předložil stavebnímu úřadu přepracovanou dokumentaci k územnímu záměru a požádal o pokračování v řízení. Vzhledem k tomu, kdy podle stavebního úřadu nově předložené podklady neměly předepsané náležitosti, neposkytovaly dostatečný podklad pro posouzení umístění navrhované stavby a nebylo předloženo závazné stanovisko Správa CHKO Jizerské hory k novému (upravenému) návrhu, vyzval stavební úřad žadatele k doplnění návrhu ve lhůtě do 31.8.2013 a řízení přerušil usnesením č.j.: 35195/2013 ze dne 7.5.2013, přičemž poučil žadatele, že pokud nebudou nedostatky ve stanovené lhůtě odstraněny, bude řízení zastaveno. Po uplynutí lhůty a vzhledem ke skutečnosti, kdy žadatel neodstranil vytýkané vady, stavební úřad řízení zastavil z následně uvedených důvodů: nesouladu projektové dokumentace s vyhláškou č. 503/2006 Sb., konkrétně základních výkresů terénních úprav a absence závazného stanoviska orgánu ochrany přírody a krajiny. K tomu lze dodat, že žadatel sice 13.5.2013 předložil stavebnímu úřadu novou projektovou dokumentaci stavby, která ale nemá předepsané náležitosti podle přílohy č. 4 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., kdy neobsahuje stavebním úřadem požadované výkresy terénních úprav, které jsou součástí stavby. Žadatel dále zaslal stavebnímu úřadu výše zmíněné závazné stanovisko CHKO ze dne 14.7.2009, které ale v tomto případě nelze použít, neboť bylo vydáno pro předchozí variantu projektové dokumentace a navíc bylo změněno písemností Ministerstva životního prostředí ze dne 16.12.2009 a to tak, že k umístění stavby byl namísto souhlasu udělen nesouhlas.

Na základě těchto skutečností stavební úřad konstatoval, že žadatel ve stanovené lhůtě nedoplnil požadované údaje a podklady a řízení usnesením ze dne 5.9.2013 zastavil. Proti tomuto usnesení bylo podáno odvolání, jehož obsah, jakož i úkony stavebního úřadu provedené po doručení odvolání jsou uvedeny v předchozím textu.

K věci samotné jako takové, lze uvést následující skutečnosti:

Odvolací orgán po posouzení věci dospěl k závěru, že stavební úřad při vydání odvoláním napadeného usnesení postupoval v souladu se zákonem. Odvolací orgán zkoumal, zda byly naplněny důvody pro zastavení řízení stavebním úřadem dle ust. § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu, kdy předmětným usnesením bylo procesně zastaveno (ukončeno) územní řízení o umístění stavby z důvodu, že žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení.

Jde o to, že obecně platí, že každá žádost o vydání rozhodnutí podle stavebního zákona musí být jak po formální stránce, tak po věcné stránce úplná co do rozsahu a obsahu dokladů a podkladů, jež je nutné dokladovat, kdy rozsah a obsah dokladů a podkladů je specifikován ve stavebním zákoně, jeho prováděcích předpisech, popř. v jiných zvláštních zákonech. 

V uvedeném případě byl stavebník vyzván dne 7.5.2013 k doplnění žádosti o dokumentaci, která bude v souladu s vyhláškou č.503/2006 Sb., dále o základní výkresy terénních úprav, o závazné stanovisko orgánu ochrany přírody a krajiny (Správa CHKO Jizerské hory) k upravené dokumentaci a o uhrazení správního poplatku, kdy mu k tomu byla dána lhůta do 31.8.2013. Žádost o vydání územního rozhodnutí nebyla však doplněna ve lhůtě do 31.8.2013, ani v době vydání předmětného usnesení o zastavení řízení ani ke dni vydání tohoto rozhodnutí o odvolání. 

Odvolací orgán v rámci přezkumu rozhodnutí o zastavení územního řízení tedy především zkoumal, zda požadavky vznesené na stavebníka byly oprávněné, kdy dospěl k závěru, že stavební úřad správně vyhodnotil, že nebylo k žádosti o vydání územního rozhodnutí (přepracovaná dokumentace stavby pro územní řízení předložená stavebnímu úřadu dne 18.4.2013) doloženo legitimní souhlasné závazné stanovisko Správy CHKO Jizerské hory. Dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je v ust. § 44 odst. 1 stanoveno, že bez závazného stanoviska orgánu ochrany přírody nelze mimo jiné vydat územní rozhodnutí. Toto stanovisko, jehož předložení vyžadoval stavební úřad ve výzvě  ze dne 7.5.2013 nebylo doloženo. Jeho absence je nepřekročitelnou překážkou, bránící v pokračování v územním řízení. Tato skutečnost tak mohla mít jediný následek a to zastavení územního řízení, což bylo provedeno usnesením stavebního úřadu  ze dne 5.9.2013.

K poukazu odvolatel na ust. § 44 odstavec 2 zák. č. 114/1992 Sb., které stanoví, že se závazné stanovisko nevydává v případě, že jde o stavby v zastavěném území obce ve čtvrté zóně chráněné krajinné oblasti lze uvést tyto skutečnosti.

Zastavěné území je definováno v ust. § 2 odst. 1 písm. d) stavebního zákona, kdy zastavěným územím se rozumí území vymezené územním plánem nebo postupem podle stavebního zákona. S ohledem na skutečnost, kdy obec Bedřichov má vydaný územní plán, včetně vymezeného zastavěného území, je nutné vycházet pouze a jedině z tohoto územního plánu.

Na základě výše uvedeného a v souvislosti s platným územním plánem platí, že se předmětná stavba nachází v zastavitelné ploše ve IV. zóně chráněné krajinné oblasti (jak jej vymezil územní plán) a nikoliv v zastavěném území obce, ve IV. zóně chráněné krajinné oblasti, jak se mylně domnívá odvolatel. Proto na tento případ nelze použít odvolatelem zmiňované ust. § 44 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Na vysvětlení odvolací orgán uvádí, že pojem zastavitelná plocha je pouze vizí dalšího směřování využití daného území v souladu s územním plánem, zatímco u současně zastavěného území se již z povahy věci jedná o aktuálně existující stav, se kterým by měly korespondovat i aktuální údaje, uvedené, např. v katastru nemovitostí. S ohledem na výše uvedené je zjevný obsahový rozdíl mezi těmito dvěma pojmy, a proto je i zjevný rozdíl v rozsahu požadavků, kladených na podklady k žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby.

K tomu je nezbytné dále dodat, že vzhledem k situaci, kdy pro územní řízení již žadatelem byla vypracována nová dokumentace stavby pak platí, že v otázce závazného stanoviska Správy CHKO Jizerské hory ze dne 14.7.2009, které bylo navíc změněno na nesouhlasné závazné stanovisko, nemůže být toto závazné stanovisko pro stavební úřad podkladem pro posuzování žádosti (myšleno ve vztahu k dokumentaci stavby předložené dne 18.4.2013), neboť bylo vypracováno k předchozímu (jinému) stavebnímu záměru a jinému řešení.

Jak z předchozího textu vyplývá, v územním řízení stále absentuje jeden ze základních podkladů nutných pro vydání územního rozhodnutí – souhlasné závazné stanovisko Správy CHKO Jizerské hory. Za situace, kdy tento podklad nebyl doložen ani přes výzvu stavebního úřadu ze dne 7.5.2013, nezbylo nic jiného, než aby stavební úřad zastavil územní řízení usnesením ze dne 5.9.2013, protože nebylo možné pokračovat v územním řízení a ve věci meritorně rozhodnout, což bylo, jak zjistil odvolací orgán, provedeno v souladu se zákonem.

K tomu odvolací orgán dále dodává, že zastavení řízení nebrání odvolateli, aby podal novou žádost o vydání územního rozhodnutí. Avšak ta musí splňovat všechny požadavky (podmínky – nároky) stanovené právními předpisy, či požadavky z těchto předpisů vyplývajících.

K  námitkám odvolatele, směřujícím do dalších otázek spojených s územním řízením odvolací orgán uvádí, že se jimi nezabýval, protože ty jsou zcela nad rámec odvolacího řízení, kterým bylo pouze posouzení toho, zda lze či nelze pokračovat v územním řízení a v návaznosti na to, zda usnesení ze dne 5.9.2013 bylo či nebylo vydáno v souladu se zákonem. 

Poučení o opravném prostředku :

Proti tomuto rozhodnutí o odvolání se nelze dále odvolat, a proto je konečné ( § 91 odst. 1  zák. č. 500/2004 Sb.,  správní řád v platném znění).

RNDr. Kateřina Lauermannová

vedoucí odboru územního plánování

a stavebního řádu