rozhodnutí o odvolání

 

                                                                                                                                          

ROZHODNUTÍ

 

 

Krajský úřad Libereckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu (dále jen „odvolací orgán“), jako správní orgán věcně a místně příslušný podle ustanovení § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb. o krajích v platném znění, ust. § 89 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb.  správní řád v platném znění (dále jen správní řád), přezkoumal na podkladě odvolání Jablonecké energetické a.s., IČ 61539881, Liberecká 120, 466 01 Jablonec nad Nisou,  ze dne 31.7.2014; odvolání bylo na Magistrát města Jablonec nad Nisou doručeno 8.8.2014, rozhodnutí  Magistrátu města Jablonec nad Nisou, odboru stavebního a životního prostředí, stavebního úřadu ze dne 9.7.2014, spis.zn. 1109/2014/SÚ/Za, č.j. 56729/2014  a  podle ust. § 90 odst. 5 správního řádu rozhodl takto :

 

Odvolání Jablonecké energetické a.s., IČ 61539881, Liberecká 120, 466 01  Jablonec nad Nisou ze dne 31.7.2014; doručeno 8.8.2014

 

se zamítá

 

a rozhodnutí Magistrátu města Jablonec nad Nisou, odboru stavebního a životního prostředí, stavebního úřadu ze dne 9.7.2014, spis. zn. 1109/2014/SÚ/Za, č.j. 56729/2014, kterým bylo podle ust. § 115 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“) k žádosti Stavebního bytového družstva LIAZ, IČO 00042226, se sídlem Želivského č.p. 3993/13, Rýnovice, 466 05 Jablonec nad Nisou 5, zastoupeného na základě plné moci právnickou osobou PROSPEKT systém s.r.o. Michal Brožek, IČO 28713290, se sídlem Smetanova č.p. 4265/66, 466 01 Jablonec nad Nisou 1, vydáno stavební povolení na stavbu „změna stavby bytového domu č.p. 3314 a 3313 výstavby plynové kotelny Jablonec nad Nisou, Jablonecké Paseky, Spojovací 6 a 8“ na pozemku st. p.č. 837/1 v k.ú. Jablonecké Paseky a obci Jablonec nad Nisou

 

se potvrzuje.

 

Odůvodnění :

 

Rozhodnutím Magistrátu města Jablonec nad Nisou, odboru stavebního a životního prostředí, stavebního úřadu ze dne 9.7.2014, spis. zn. 1109/2014/SÚ/Za, č.j. 56729/2014, bylo podle ust. § 115 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“) k žádosti Stavebního bytového družstva LIAZ, IČO 00042226, se sídlem Želivského č.p. 3993/13, Rýnovice, 466 05 Jablonec nad Nisou 5, zastoupeného na základě plné moci právnickou osobou PROSPEKT systém s.r.o. Michal Brožek, IČO 28713290, se sídlem Smetanova č.p. 4265/66, 466 01 Jablonec nad Nisou 1, vydáno stavební povolení na stavbu „změna stavby bytového domu č.p. 3314 a 3313 výstavby plynové kotelny Jablonec nad Nisou, Jablonecké Paseky, Spojovací 6 a 8“ na pozemku st. p.č. 837/1 v k.ú. Jablonecké Paseky a obci Jablonec nad Nisou.

 

Proti tomuto rozhodnutí podala odvolání  Jablonecká energetická a.s., IČ 61539881, Liberecká 120, 466 01  Jablonec nad Nisou (dále jen odvolatel) písemností datovanou 31.7.2014, ve které uvádí tyto námitky:

 

A.    Odvolává se proti stavebnímu povolení ze dne 9.7.2014 na stavbu „změna stavby bytového domu č.p. 3314 a 3313, výstavba plynové kotelny Jablonec nad Nisou, Spojovací 6 a 8“

 

B.     Odvolání směřuje proti obsahu závazných stanovisek ve smyslu ust. § 149 odst. 4 správního řádu a odvolání dále odůvodňuje následovně:

 

1)      Odvolatel namítá absenci souhlasného stanoviska orgánů ochrany ovzduší. Odvolatel se domnívá, že pro předmětnou změnu vytápění nelze použít ust. § 17 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně ovzduší, podle kterého jsou orgány ochrany ovzduší zmocněny k vydání závazných stanovisek, pokud se jedná o stavby zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů a jejich změny. Pokud se jedná o povolení staveb malého zdroje znečištění ovzduší, není závazné stanovisko orgánu ochrany ovzduší vyžadováno. V případech, kdy dochází k řízení ve smyslu § 77 odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen energetický zákon), je situace odlišná, neboť povinnost získat souhlas orgánů ochrany ovzduší vyplývá přímo z tohoto ustanovení.

 

2)      Nesplnění podmínek podle § 16 odst. 7 zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší (dále jen zákon o ochraně ovzduší). Odvolatel se domnívá, že stavební úřad neposoudil dopady záměru na kvalitu ovzduší v místě realizace, nezabýval se otázkou, zda dojde či nedojde k překročení platných imisních limitů. Dle odvolatele je nutné zhodnotit technickou možnost odpojení od soustavy zásobování teplenou energií. Je nutné zkoumat aktuální i budoucí vývoj systému. Zhodnotit ekonomickou přijatelnost odpojení, kdy dle odvolatele by toto posouzení mělo být provedeno nástroji finanční analýzy jako je metoda čisté současné hodnoty, kdy je nutné současně zahrnout do kalkulace i náklady fixní (investiční náklady, obnovovací náklady, náklady na odpojování od soustavy zásobování tepelnou energií) i proměnné (spotřeba paliva, elektrické energie, technologické hmoty a vody). Posledním krokem dle odvolatele je nutnost srovnání nákladů na využívání tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií i jiného zdroje energie. Nestačí tedy dle odvolatele, že náklady na jiný zdroj vytápění jsou nižší, musí být významně nižší. Tímto srovnáním se však stavební úřad rovněž nezabýval.

 

3)      Nesplnění podmínek podle zákona o hospodaření energií, kdy odvolatel tvrdí, že ke stavebnímu povolení mělo být stavebním úřadem požadováno doložení energetického průkazu, jelikož se dle odvolatele jedná o větší změnu dokončené budovy s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m2, které ovlivňují jejich energetickou náročnost, tak jak vyplývá z ust. § 6a odst. 2 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií (dále jen zákon o hospodaření energií).

 

4)      Odvolatel namítá absenci souhlasného závazného stanoviska Státní energetické inspekce. Odvolatel se domnívá, že danou věc nelze chápat izolovaně, (netýká se jen konkrétního samostatně stojícího objektu s roční spotřebou do 700 GJ), ale jako záležitost, která se týká celé soustavy zásobování tepelnou energií.

 

5)      Odvolatel namítá nesoulad s územní energetickou koncepcí Města Jablonec nad Nisou a též neaplikování krajské energetické koncepce.

 

6)      Odvolatel dále upozorňuje, že se stavební úřad nedostatečně vypořádal s otázkou, zda stavebnímu řízení nemělo předcházet územní řízení. Domnívá se, že předmětná stavební úprava výraznou měrou mění podmínky v daném území, proto by mělo být provedeno územní řízení.

 

7)      Odvolatel dále namítá, že dojde ke zmenšení soustavy zásobování tepelnou energií.

 

Závěrem odvolatel navrhuje, aby odvolací orgán odvoláním napadené rozhodnutí zrušil a řízení zastavil.               

 

Stavební úřad písemností ze dne 3.9.2014 vyrozuměl ostatní účastníky řízení o odvolání a vyzval je, aby se v termínu do 10 dnů ode dne doručení výzvy k němu vyjádřili. K odvolání se nikdo nevyjádřil.

 

Stavební úřad nemohl o podaném odvolání sám rozhodnout, a proto jej postoupil spolu se spisem věci odvolacímu orgánu.

 

Odvolací orgán nejprve posoudil, zda jsou naplněny podmínky řádně podaného odvolání, pokud jde o jeho přípustnost a včasnost. Bylo zjištěno, že odvolání bylo podáno oprávněným subjektem ve smyslu ust. § 81 odst. 1 a ust. §  83 správního řádu, bylo podáno včas, je proto přípustné a je možné o něm rozhodnout jedním ze stanovených způsobů uvedených v ust. § 90 správního řádu.

 

Odvolací orgán přezkoumal soulad odvoláním napadeného rozhodnutí a řízení, které předcházelo jeho vydání, s právními předpisy, kdy věcná správnost napadeného rozhodnutí se přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy vyžaduje-li to veřejný zájem na dodržování zákonnosti. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží, kdy tímto postupem není dotčeno právo na náhradu škody, způsobené nesprávným úředním postupem.

 

Z předloženého správního spisu prvoinstančního stavebního úřadu byly zjištěny tyto skutečnosti:

 

Dne 31.3.2014 obdržel stavební úřad žádost o vydání stavebního povolení na výše uvedenou stavbu od SBD LIAZ. Stavební úřad písemností ze dne 4.6.2014 oznámil známým účastníkům řízení a dotčeným orgánům zahájení stavebního řízení a pozval je k ústnímu jednání, právním nástupcům po zemřelé paní Ludmile Jógóvé, naposledy bytem Spojovací 3313/8, 466 02 Jablonec nad Nisou bylo doručováno po celou dobu řízení veřejnou vyhláškou. K projednání žádosti současně nařídil ústní jednání spojené s ohledáním na místě na 24.6.2014, o jehož výsledku byl sepsán protokol. Na místě bylo zjištěno, že zařízení odvolatele se nachází v samostatné místnosti. Ve lhůtě stanovené pro uplatnění námitek účastníků řízení obdržel stavební úřad námitky odvolatele. Stavební úřad v provedeném stavebním řízení přezkoumal předloženou žádost z hledisek uvedených v ust. § 111 stavebního zákona, projednal ji s účastníky řízení a s dotčenými orgány a dospěl k názoru, že jejím uskutečněním nebo užíváním nejsou ohroženy zájmy chráněné stavebním zákonem, předpisy vydanými k jeho provedení a zvláštními předpisy, zejména zákonem o ochraně, energetickým zákonem, zákonem o hospodaření energií, atd. K žádosti byla přiložena projektová dokumentace, souhlasná stanoviska příslušných dotčených orgánů. Stanoviska dotčených orgánů byla kladná a stavební úřad zajistil jejich vzájemný soulad s tím, že jejich podmínky zahrnul do podmínek rozhodnutí, vydaného dne 9.7.2014. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno odvolání, jehož obsah i úkony stavebního úřadu po doručení odvolání jsou uvedeny výše.

 

Po přezkoumání rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, z předloženého spisového materiálu prvoinstančního stavebního úřadu dospěl odvolací orgán k závěru, že stavební úřad při vydání odvoláním napadeného rozhodnutí a v řízení, které mu předcházelo, postupoval v souladu se zákonem a odvolací orgán se s tímto postupem ztotožňuje. Bylo zjištěno, že stavební úřad posoudil podanou žádost o stavební povolení a připojené podklady ze všech  hledisek vyžadovaných ust. § 111 stavebního zákona, a ust. § 77 odst. 5 zák.č. 458/2000 Sb. energetického zákona,  rozhodoval na základě souhlasných stanovisek dotčených orgánů, rozhodoval na základě projektové dokumentace zpracované autorizovanými osobami a tato dokumentace byla zpracována v rozsahu postačujícím k posouzení všech otázek spojených s povolením předmětné stavby z hledisek daných stavebním zákonem a prováděcími předpisy k němu. Stavebník předloženými podklady prokázal oprávnění žádat o povolení stavby, předložená dokumentace a další podklady, které byly podkladem pro vydání rozhodnutí, jsou ve smyslu ust. § 50 správního řádu postačující k tomu, aby bylo ze strany odvolacího orgánu konstatováno, že v řízení byl zjištěn stav věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti ve smyslu ust. § 3 správního řádu. Jak již bylo výše uvedeno, stavební úřad za účelem zjištění skutečného stavu věci nařídil ústní jednání spojené s ohledáním na místě (viz protokol z ústního jednání dne 24.6.2014 založený ve spise), kdy byla provedena prohlídka prostor, kde bude stavba prováděna, a bylo zjištěno, že v dané místnosti se nenachází žádné zařízení společnosti Jablonecká energetická, a.s. Z výkresu půdorys technického podlaží – navrhovaný stav, který je součástí projektové dokumentace pro stavební povolení na zmíněnou stavbu je patrné, že nově instalované plynové kotle se budou nacházet v místnosti jihovýchodně od vstupu do objektu č.p. 3313/8, na rozdíl od zařízení odvolatele, které se nachází v místnosti v jiho-východním rohu celého objektu. Dle ust. § 77 odst. 5 zák.č. 458/2000 Sb. energetického zákona byla povolovaná stavba posouzena ve stavebním řízení a je s tímto ust. zákona č. 458/2000 Sb. v souladu. Byl předložen souhlas orgánu ochrany ovzduší formou závazného stanoviska (spis.zn. 607/2014/SPR/OŽP/Ze, č.j. 18916/2014 ze dne 5.3.2014) a zamýšlený záměr je v souladu s energetickou koncepcí města Jablonec nad Nisou a krajskou energetickou koncepcí Libereckého kraje, tak jak je podrobně popsáno ve vyjádření k námitkám odvolání – Ad.5. Stavba dále splňuje požadavky zákona o ochraně ovzduší ohledně povinnosti právnických a fyzických osob k využití centrálních zdrojů tepla (dále jen „CZT“), je-li to pro ně technicky možné a ekonomicky přijatelné. Pokud se týče zkoumání technické možnosti napojení na soustavu CZT, v daném případě se nejedná o novou stavbu ale o stavbu stávající, která byla dosud napojena na CZT a zkoumání technické možnosti napojení na CZT je proto bezpředmětné a stavební úřad se jím nemusel zabývat. Jediným kritériem pro posouzení z hlediska citovaného ustanovení zákona o ochraně ovzduší tedy zůstává posouzení ekonomické přijatelnosti nového způsobu vytápění. Součástí spisu je ekonomické zhodnocení obsahující porovnání nákladů na vytápění a ohřev teplé vody ze soustavy CZT a nákladů na vytápění a ohřev teplé vody z navrhované plynové kotelny a vyplývá z něho, že vytápění plynovou kotelnou v domě bude pro stavebníka oproti vytápění z CZT ekonomicky výhodnější a tedy přijatelné a jsou tak splněny podmínky zákona o ochraně ovzduší v platném znění.

 

Pokud se týče námitek odvolatele, odvolací orgán uvádí, že v řízeních podle stavebního zákona platí ust. § 192 stavebního zákona, kterým je upraven vztah stavebního zákona ke správnímu řádu a které stanoví, že na postupy a řízení se použijí ustanovení správního řádu, pokud stavební zákon nestanoví jinak. V daném případě je postup upraven ustanoveními stavebního zákona a to i pokud se týče obsahu a rozsahu  námitek, které je možné v daném řízení vznášet, a který je ve stavebním zákoně oproti správnímu řádu omezen. Z tohoto důvodu se zde použije stavební zákon, nikoliv správní řád.  Obsah a rozsah námitek, které je účastník stavebního řízení oprávněn vznášet stanoví ust. § 114 odst. 1 stavebního zákona rovněž odlišně od správního řádu. Podle tohoto ustanovení může proto účastník řízení uplatnit námitky pouze proti projektové dokumentaci, proti způsobu provádění a užívání stavby nebo proti požadavkům dotčených orgánů, pokud je jimi přímo dotčeno jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření nebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě. Nemůže tedy vznášet jakékoliv námitky proti stavbě, např. námitky k ochraně veřejného zájmu, ale námitky mohou být pouze takového charakteru, že mají vztah k předmětu řízení, přičemž musí být splněna i druhá podmínka cit. ustanovení zákona, a to že předmětnou stavbou je přímo dotčeno vlastnické právo namítajícího účastníka řízení – v daném případě odvolatele -  k pozemku nebo stavbě, přičemž účastník sám musí uvést, jakým způsobem bude jeho vlastnické právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno. Jen takové námitky jsou kvalifikovanými námitkami, které lze v daném řízení posuzovat. 

 

K námitkám odvolatele, které odvolací orgán přezkoumával z důvodu níže uvedených, pouze z hlediska zákonnosti vydaného rozhodnutí odvolací orgán uvádí následující:

 

Ad. A. K odvolání proti obsahu závazných stanovisek ve smyslu ust. § 149 odst. 4 správního řádu odvolací orgán uvádí, že jde o námitku odvolatele jdoucí nad rámec ust. § 114 odst. 1 stavebního zákona, tj. nad rámec oprávnění odvolatele jakožto účastníka řízení takovou námitku vznášet. Obecně k vydávání závazných stanovisek platí, že ochrana zájmů chráněných zvláštními zákony (tzv. veřejné zájmy) je záležitostí příslušných dotčených orgánů, které tuto ochranu veřejných zájmů promítají do řízení formou závazných stanovisek. Tato ochrana není uložena a tedy ani nepřísluší soukromému subjektu – odvolateli jakožto nositeli postavení účastníka řízení z titulu práva odpovídajícího věcnému břemeni k budově. Dále je třeba uvést, že dotčené orgány v jimi vydaných stanoviscích nevznesly vůči odvolateli žádné požadavky, ostatně ani sám odvolatel toto své obecně formulované a nekonkrétní tvrzení nijak nespojuje s tím, jak se stanoviska dotčených orgánů k projednávané stavbě dotýkají jeho hmotných práv. S ohledem na uvedené, dospěl odvolací orgán k závěru, že tuto námitku odvolatele nelze považovat za podnět k přezkoumání závazných stanovisek dotčených orgánů ve smyslu ust. § 149 správního řádu, a proto ji nepostupoval příslušným nadřízeným správním orgánům k dalšímu řízení, resp. přezkoumání.

 

Ad.1 K námitce ohledně absence souhlasného závazného stanoviska orgánů ochrany ovzduší  odvolací orgán uvádí, že tato námitka má vztah k zájmům chráněným zákonem na ochranu ovzduší, nemá žádný vztah k ochraně věcného práva odvolatele a jde tedy opět o námitku jdoucí nad rámec oprávnění odvolatele vznášet námitky k povolované stavbě dle ust. § 114 odst. 1 stavebního zákona.

 

Odvolací orgán však dále uvádí, že ve spise je založeno souhlasné závazné stanovisko Magistrátu města Jablonec nad Nisou, odboru stavebního a životního prostředí, oddělení životního prostředí a státní památkové péče (dále jen orgán ochrany ovzduší) spis.zn. 607/2014/SPR/OŽP/Ze, č.j. 18916/2014 ze dne 5.3.2014, ve kterém je uvedeno, že orgán ochrany ovzduší souhlasí s vydáním stavebního povolení na předmětnou stavbu, kdy byla k žádosti o vydání závazného stanoviska předložena ekonomická studie vytápění a tím bylo potvrzeno, že nový způsob vytápění je pro stavebníka ekonomicky výhodnější. Nelze tudíž přisvědčit názoru odvolatele, že nebylo předloženo závazné stanovisko orgánu ochrany ovzduší, když tato domněnka nemá oporu ve spise.

 

Ad. 2 K námitce odvolatele, že stavební úřad nezkoumal splnění podmínek dle § 16 odst. 7 zákona o ochraně ovzduší, je třeba uvést, že tato námitka má vztah k zájmům chráněným zákonem na ochranu ovzduší, nemá žádný vztah k ochraně věcného práva odvolatele a jde tedy o námitku jdoucí nad rámec oprávnění odvolatele vznášet námitky k povolované stavbě dle ust. § 114 odst. 1 stavebního zákona.

K otázce posuzování splnění požadavků ust. § 16 odst. 7 zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší týkajících se povinnosti právnických a fyzických osob k využití CZT, je-li to pro ně technicky možné a ekonomicky přijatelné, odvolací orgán uvádí, že zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen zákon o ochraně ovzduší) povinnosti osob v ust. § 16 odst. 7 upravuje následovně: „Právnická a fyzická osoba je povinna, je-li to pro ni technicky možné a ekonomicky přijatelné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít pro vytápění teplo ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje, který není stacionárním zdrojem.“ Uvedený zákon způsob posuzování těchto kritérií blíže nespecifikuje. V odůvodnění rozhodnutí stavební úřad k tomuto uvádí, že v provedeném stavebním řízení přezkoumal předloženou žádost a připojené podklady z hledisek uvedených v ust. § 111 stavebního zákona se zjištěním, že uskutečněním nebo užíváním povolované stavby nejsou ohroženy zájmy chráněné stavebním zákonem, prováděcími předpisy k němu a zvláštními předpisy. V odůvodnění sice výslovně neuvádí, že žádost přezkoumal též z hlediska ust. § 16 odst. 7 zákona o ochraně ovzduší, nicméně z obsahu spisu vyplývá, že součástí dokumentace je i ekonomické posouzení nového způsobu vytápění. Toto posouzení nazvané jako „Ekonomická studie vytápění a ohřevu teplé vody bytového domu Spojovací 3314/6 a 3313/8, Jablonec nad Nisou 466 02“ bylo v řízení předloženo, je součástí projektové dokumentace a vyplývá z něho, že vytápění plynovou kotelnou v domě bude pro stavebníka, oproti vytápění z CZT, ekonomicky výhodnější. K tomu lze dále uvést, že na základě tohoto podkladu bylo též vydáno závazné stanovisko orgánu na úseku ochrany ovzduší, kdy právě v jeho obsahu je na tento podklad odkazováno. K tomu odvolací orgán dále uvádí, že se v daném případě nejedná o novou stavbu ale o stavbu stávající, která byla dosud napojena na CZT (zkoumání technické možnosti napojení na CZT je tedy irelevantní a stavební úřad se jím nemusel zabývat). Důvodem pro vytápění domu domovní plynovou kotelnou je právě ekonomická přijatelnost tohoto způsobu vytápění pro stavebníka, tj. použití jiného dostupného a ekonomičtějšího způsobu vytápění. Obdobný názor na otázku posuzování ekonomické přijatelnosti změny způsobu vytápění vyjádřil i Nejvyšší správní soud v rozsudku  č.j. 1 As 16/2006 – 54 ze dne 29. března 2007, kdy k této otázce uvádí, že ekonomickou přijatelnost využití centrálního zdroje tepla ve srovnání s realizovaným způsobem vytápění je nutné posuzovat z hlediska možností stavebníka a nikoliv z hlediska odvolatele jako provozovatele systému CZT, kde o ekonomické výhodnosti udržení co největšího počtu odběratelů tepla není pochyb. K namítané absenci stanoviska dotčeného orgánu na úseku zákona o ochraně ovzduší odvolací orgán uvádí, že závazné stanovisko bylo v řízení předloženo a je součástí spisu.

 

Přestože to stavební úřad v odůvodnění rozhodnutí pouze konstatuje splnění požadavků zákona o ochraně ovzduší, dospěl odvolací orgán na základě výše uvedených skutečností k závěru, že stavba byla z hlediska zákona o ochraně ovzduší dostatečně posouzena, stavební povolení není v rozporu s požadavky tohoto zákona kladenými na malé zdroje znečišťování ovzduší a není tedy ani v rozporu se zákonem na ochranu ovzduší, a proto mohla být i z tohoto hlediska povolena.

 

K ochraně ovzduší v místě realizace a prokázání, že není a nebude v místě realizace překročen žádný platný imisní limit, který by nově navrhovaným řešením mohl být ovlivněn, odvolací orgán uvádí, že orgán ochrany ovzduší vydal dne 5.3.2014spis.zn. 607/2014/SPR/OŽP/Ze, č.j. 18916/2014, ze kterého vyplývá, že stavba je v souladu se zákonem č. 201/2012 Sb., a proto s konstatováním, že pouze orgán ochrany ovzduší je oprávněn z hlediska své odbornosti a kompetence posoudit splnění uvedených požadavků na ochranu ovzduší na toto závazné stanovisko odkazuje.

 

Ad. 3 K námitce ohledně nepředložení průkazu energetické náročnosti budovy odvolací orgán uvádí, že jde opět o námitku jdoucí nad rámec oprávnění odvolatele vznášet námitky k povolované stavbě dle ust. § 114 odst. 1 stavebního zákona.

 

Nad rámec věci však odvolací orgán dodává, že povinnost předkládat průkaz energetické náročnosti budov se na tento případ nevztahuje, neboť z ust. § 7 zákona o hospodaření energií vyplývá, že se průkaz energetické náročnosti budovy dokládá pouze k žádosti o stavební povolení u výstavby nového objektu nebo větší změny dokončené stavby (více než 25% celkové obálky budovy, viz. ust. § 2 odst. 1 písm. s) zákona o hospodaření energií). V daném případě dojde u předmětného objektu ke stavebním úpravám, spočívajícím ve změně způsobu vytápění, tedy nejedná se zde ani o výstavbu nové budovy, ani o větší změnu dokončené budovy ve smyslu zákona o hospodaření energií a tudíž průkaz energetické náročnosti stavby není součástí projektové dokumentace.

 

Stavební úřad ani odvolací orgán tak nemá v daném případě pro požadování předložení průkazu energetické náročnosti budovy oporu v zákoně a pokud by jej vyžadoval postupoval by v rozporu se zákonem. Nelze tedy přisvědčit názoru odvolatele, že napadené stavební povolení bylo vydáno v rozporu se zákonem č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií.

 

Ad. 4 K námitce ohledně absence souhlasného závazného stanoviska Státní energetické inspekce odvolací orgán uvádí, že ve spise je založeno souhlasné závazné stanovisko, zn. 281/14/51.100/Vo ze dne 28.2.2014. Nelze tudíž přisvědčit názoru odvolatele, že by uvedené závazné stanovisko nebylo v řízení předloženo, když tato domněnka nemá oporu v dokumentech založených ve spise.

 

Ad. 5 K námitce odvolatele, že stavební úřad neaplikoval územní energetickou koncepci Města Jablonec nad Nisou a Krajskou energetickou koncepci, a že stavební povolení je v rozporu s územním plánem odvolací orgán uvádí, že jde opět o námitky jdoucí nad rámec oprávnění odvolatele vznášet námitky k povolované stavbě dle ust. § 114 odst. 1 stavebního zákona, neboť jde o námitky, které svým obsahem nemají žádný vztah k ochraně věcného práva k zařízení odvolatele.

Odvolací orgán však nad rámec věci dodává, že námitku k problematice aplikace energetické koncepce Města Jablonec nad Nisou neshledal odvolací orgán důvodnou, kdy se odvolací orgán plně ztotožnil s odůvodněním stavebního úřadu, kdy územní energetická koncepce, která je v tomto případě zpracovaná a vyhlášena ve formě vyhlášky města Jablonec nad Nisou č. 5/2004 ze dne 15.4.2004 sice jako preferovanou formu vytápění uvádí v čl. 2 bodě 2 na 1. místě centrální zásobování teplem – CZT, z uvedené vyhlášky však přímo nevyplývá, že je výhradně upřednostňována před touto formou vytápění. Dále je třeba uvést, že vyhláška sama pojem CZT nedefinuje a nelze dovodit, že je tím myšlena pouze odvolatelova soustava CZT.

Pokud se týče územní energetické koncepce Libereckého kraje, vyplývá z ní, že jejím cílem je návrh optimálního využití zdrojů, distribuce a spotřeby energie na území Libereckého kraje a v tomto smyslu obsahuje pouze určitá doporučení pro města a obce Libereckého kraje. Koncepce počítá s využitím plynných paliv jako jedné z forem zásobování energiemi na území Libereckého kraje v současnosti i do budoucna, a v žádném případě z ní nelze dovodit nepřípustnost využití plynných paliv pro vytápění objektů. S ohledem na uvedené proto odvolací orgán dospěl k závěru, že povolení předmětné stavby není v rozporu s výše zmíněnými energetickými koncepcemi a je tedy naplněn zákonný požadavek uvedený v ust. § 77 odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen energetický zákon).

 

Odvolatel navíc neuvedl v odvolání žádné konkrétní důvody v nichž spatřuje nesoulad napadeného stavebního povolení s energetickou koncepcí města Jablonec nad Nisou, ani nespojil svoje tvrzení o tom jak se namítaná údajná nezákonnost dotkla jeho hmotných či procesních práv.

 

Ad. 6 Odvolací orgán k námitce o údajné absenci územního řízení před stavebním řízením dodává, že v daném případě je předmětem povolení stavba (stavební úpravy pro změnu vytápění) podle ust. § 2 odst. 5 písm. c) stavebního zákona, který definuje stavební úpravu tak, že se jí nemění vnější půdorysné rozměry ani výškové ohraničení stavby, což je právě posuzovaný případ. Takto definovaná stavební úprava pak podle ust. §79 odst. 6 nevyžaduje ani územní rozhodnutí o změně stavby ani územní souhlas. V předmětném případě se rovněž ani nezvyšuje kapacita stavby (počet bytů) ani její nároky na okolí, nemění se její nároky na veřejnou infrastrukturu a to ani z hlediska potřeby plynu, a proto ani z tohoto hlediska povolovaná stavební úprava nevyžaduje územní posouzení z hlediska změny vlivu stavby na využití území. Stavební úřad tudíž postupoval zcela v souladu se stavebním zákonem, když ji posoudil pouze v režimu stavebního povolení.

 

Ad. 7 K námitce ohledně zmenšení soustavy CZT odvolací orgán uvádí, že k posuzování této otázky není stavební úřad ani odvolací orgán z žádného zákona příslušný, a proto se k ní nemůže vyjadřovat. Smyslem účastenství odvolatele v tomto stavebním řízení má být ochrana jeho věcných práv k nemovitosti v důsledku umístění jeho rozvodného tepelného zařízení v domě, nikoliv ochrana jeho podnikatelských záměrů, ekonomických zájmů a dosavadních investic. Koncepční otázky vytápění na úrovni měst a obcí jsou věcí samosprávy města. Nad rámec věci k tomu odvolací orgán uvádí, že je s podivem argumentace odvolatele ohledně zmenšení soustavy CZT předmětnou stavbou, když sám v Jablonci nad Nisou připravuje realizaci zásobování teplem stávajících domů z vlastních na stávající soustavě CZT nezávislých zdrojů tepla (což je odvolacímu orgánu známo z již podaných žalob) a v jejím důsledku odpojení objektů od stávající soustavy CZT.

       

Nad rámec věci odvolací orgán dále uvádí, že je čistě věcí odvolatele, jak zamezit výpovědím z uzavřených smluv na dodávku tepla ze soustavy CZT a úbytku odběratelů a zamezit tak jím tvrzenému negativnímu dopadu na soustavu CZT, kdy hlavním důvodem zřizování vlastních zdrojů tepla v budovách je vysoká cena tepla ze soustavy CZT ve srovnání s cenou z vlastního zdroje tepla, jak ostatně na tuto skutečnost poukázal i Nejvyšší správní soud ve svých judikátech. 

 

K věci samé a pro úplnost je třeba ještě uvést, že stavební řízení je řízením návrhovým a stavební úřad je vázán žádostí stavebníka a nemůže sám rozhodovat o věci, která není předmětem žádosti a tedy ani předmětem projektové dokumentace. Pokud by mělo dojít k demontáži zařízení ve vlastnictví odvolatele, odstraňování staveb, (za odstranění lze považovat i demontáž zařízení soustavy zásobování teplem nebo jeho části), je takový postup obecně právně upraven v ust. §  128  stavebního zákona, který stanoví postup při odstraňování staveb. Obecně přičemž platí, že k odstranění stavby nebo její části tak, jak jsou uvedeny v odstavci 1 tohoto ustanovení (mezi kterými jsou uvedeny též stavby uvedené v ust. § 103 odst. 1 písm. e) bod 4-8, kdy v případě zařízení žalobce jde o bod 7) postačí ohlášení vlastníka stavebnímu úřadu. Ohlášení stavebnímu úřadu a odstranění zařízení může provést pouze vlastník zařízení. Z projektové dokumentace stavby však v žádném případě nevyplývá potřeba odstranění, přemístění nebo jiný zásah do zařízení ve vlastnictví odvolatele, a proto v posuzované věci nebylo nutné řešit situaci o další existenci zařízení odvolatele, kdy osud tohoto zařízení v předmětném objektu je čistě věcí odvolatele.

 

S ohledem na uvedené, kdy povolení předmětné stavby nevyvolává potřebu odstranění, přemístění ani jiné omezení ve vztahu ke stávajícímu zařízení odvolatele v domě, neboť povolovaný zdroj tepla (plynová kotelna) bude napojen na rozvody topné vody domu a rozvody TUV domu teprve po odpojení těchto rozvodů od zařízení odvolatele (viz bod 19 podmínek rozhodnutí), je proto nutné dospět k závěru, že předmětným stavebním povolením, resp. prováděním předmětné stavby není ohroženo vlastnické právo odvolatele (z důvodu výše uvedených zde neexistuje ani možná potence jeho dotčení), ani jiného subjektu a nejsou ohroženy ani jiné veřejné zájmy. Tomuto závěru svědčí i další informativní podklad založený ve spise stavebního úřadu, konkr. tento podklad vyhotovil samotný odvolatel dne 3. 3. 2014 a týká se technických podmínek odpojení, z důvodu ukončení smluvního vztahu na dodávku tepla do předmětného objektu prostřednictvím zařízení odvolatele, kdy logickým vyústěním takto ukončeného smluvního vztahu je i dohoda o způsobu jeho ukončení z hlediska technologického postupu, kdy je zapotřebí znovu zdůraznit, že tento technologický postup z hlediska veřejného práva konkr. stavebního zákona nevyžaduje žádné povolení, a proto jeho provedení zůstává pouze v rovině soukromoprávní, tj. dohody o podmínkách technologického odpojení, které je iniciováno samotným odvolatelem (odečet stavu měřidla tepla, teplé a studené vody, zaslepení potrubí po demontáži měřidla atd.). Jak je již výše uvedeno, odstranění zařízení osdvolatele nebylo předmětem žádosti, a proto o této skutečnosti nemohlo být a ani nebylo rozhodováno.  Pokud odvolatel tvrdí, že předmětným stavebním povolením, resp. prováděním předmětné stavby je ohroženo jeho zařízení v předmětném objektu, pak ze strany odvolatele jde pouze o úvahy obecného, hypotetického charakteru, které navíc nejsou podloženy žádným relevantním podkladem, který by tvrzení odvolatele potvrzoval, kdy naopak z výše uvedených podkladů a zjištění (PD – grafická a textová část, kontrolní prohlídka, závazná stanoviska DO a dalších) lze uzavřít, že prováděním předmětné stavby nedojde k dotčení a to ani v rovině potence možného ovlivnění zařízení ve vlastnictví odvolatele. 

 

 

Vzhledem k výše uvedenému, kdy v postupu stavebního úřadu nebyla shledána pochybení a kdy  stavební povolení stavby je v souladu se zákonnými hledisky uvedenými v ustanovení § 111 stavebního zákona a kdy podmínkami stavebního povolení je zabezpečen veřejný zájem sledovaný stavebním zákonem a zvláštními předpisy včetně energetického zákona, bylo rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

 

 

 

Poučení o opravném prostředku

 

Proti tomuto rozhodnutí o odvolání se nelze odvolat (ust. § 91 odst. 1 zák.č. 500/2004 Sb., o správním řízení).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

RNDr. Kateřina Lauermannová

vedoucí odboru územního plánování

a stavebního řádu