Jiřina Polanská je známá jako principálka, dramaturgyně, režisérka, herečka, organizátorka a pedagožka na poli loutkového i hraného divadla, mnoho let pracovala ve sdělovacích prostředcích a posledních 20 letech je kronikářkou nejmladšího statutárního města. Pro meritis získala za dlouholeté působení v oblasti dramatického umění včetně publikační činnosti.
Jiřina Polanská pochází z Jablonce n. N. – tatínek byl prodavač, maminka mačkářka skla. Vystudovala střední všeobecně vzdělávací školu a v 70. letech začala pracovat jako úřednice finančního úřadu. Poté zamířila do redakce tehdejších Novin Jablonecka, ačkoliv později mnohokrát změnily název, Jiřina Polanská v nich na různých pozicích zůstala téměř celé čtvrtstoletí.
V roce 1998 nastoupila jako pedagog volného času do Domu dětí a mládeže Vikýř. Na přelomu tisíciletí byla členkou správní rady jabloneckého městského divadla, pracovala v kulturní komisi magistrátu a za dlouholeté vytváření pozitivního obrazu města v oblasti kultury a společenského života získala v roce 2016 medaili Gratias Tibi Ago.
Od dětství tíhla k divadlu a umění – už jako desetiletá sama připravila první vlastní pásmo k MDŽ pro babičky ze sousedství, na střední škole byla zákonitě členkou tamního ochotnického souboru a začátkem 70. let už působila mezi ochotníky Tylova souboru v jabloneckém Studiu mladých. V roce 1980 založila a stala se principálkou, dramaturgyní, scénografkou i režisérkou loutkářského souboru Kubíkovo divadélko v Jablonci, které se začátkem 90. let přeměnilo ve spolek Vozichet. Od roku 1981 je vedoucí dramaticko-loutkářského souboru jabloneckého domu dětí, dnešního Vikýře.
Mnohdy upravovala text či pomáhala se scénografií. Se soubory se účastní regionálních i celostátních přehlídek. Na Loutkářské Chrudimi v roce 2010 získala cenu za autorské uchopení textu a herectví. V rodinné loutkářské tradici už také pokračuje její vnučka Jeanette.
Jiřina Polanská je optimistkou, která svojí osobností prezentuje kulturu a umění v celé kráse. Jak sama říká, celý život měla štěstí na hezkou práci – a jako současná kronikářka města v prvním zápisu roku 2023 také může s trochou osobní hrdosti připsat: laureátka ceny Pro meritis.
