Jiří Pecháček se narodil na jaře roku 1934 v Praze, jako povolání si vybral dráhu pedagoga a první školní roky působil na několika místech ve středních Čechách, než zakotvil v Jablonci nad Nisou. Do srdcí Jablonečanů se zapsal hlavně jako vynikající hudebník. Zemřel v roce 1999, cenu Pro meritis získal in memoriam za dlouholeté působení v oblasti hudební a vzdělávání.
Byl výborný sportovec – atlet i hokejista. Vedle sportu a pedagogické činnosti byla jeho největší láskou hudba - obojí pak spojil v Lidové škole umění v Jablonci n. N. Protože nikdy nebyl ve straně, a tak po srpnové okupaci vojsk Varšavské smlouvy mu režim na dlouhých 20 let znemožnil, aby mohl stát za katedrou. Do školství se vrátil až po listopadu 1989, kdy se stal ředitelem Základní školy Mozartova, kde působil necelých pět let do svého odchodu do důchodu. Po srdeční příhodě zemřel v říjnu roku 1999.
Jiří Pecháček byl vynikající muzikant – v 60. letech stál u zrodu Malého pěveckého sboru učitelů Liaz, který se později stal základem pro vynikající smíšený sbor Janáček, jehož pak byl i sbormistrem. Koncem 60. let stanul v čele Velkého tanečního orchestru jabloneckého Kulturního a společenského střediska. Mnozí určitě vzpomenou i na svoje první krůčky na tanečním parketu, protože právě jeho orchestr doprovázel taneční kurzy. Díky iniciativě Jiřího Pecháčka také řadu let probíhala v jabloneckém divadle soutěž amatérských zpěváků O skleněný klíč města Jablonec. Organizačně se podílel na mnoha dalších kulturních akcích ve městě.
Když po 11 letech skončil jako kapelník jabloneckého orchestru, věnoval se práci v okresním kulturním středisku a v 80. letech zaznamenal i velký skladatelský úspěch – jeho hudba doprovodila cvičení rodičů s dětmi na poslední spartakiádě v roce 1985.
Životní partnerkou Jiřího Pecháčka byla manželka Soňa a společně vychovali dva syny.
