Ondřej Polák - Junák prorostl mými hodnotami i vnímáním světa
Kdy jste vstoupil do Junáka a kdo vás k němu přivedl?
Bylo mi dvanáct a kamarád ze školy – Petr Klápště – skautoval. Vyprávěl mi o tom, co skauti dělají a mě to zajímalo. Nakonec mě zlákal natolik, že jsem do Junáka vstoupil. V té době bylo v jabloneckém okrese šest středisek. Tři v Jablonci – Křišťál, Watakí a Nova, dále střediska v Tanvaldě, Železném Brodě a v Desné. Bylo to krátce po revoluci, kdy Junák prožíval svou renesanci a obrovský boom. Své skautské oddíly obnovila řada vesnic, v té době bylo na Jablonecku přes 600 skautů.
Prošel jste v Junáku řadou funkcí, jmenujte nějaké.
Začínal jsem jako malé řadové vlče a postupně jsem pak prošel skautskou a roverskou činností. Od roku 1998 jsem se zapojil do vedení chlapeckého oddílu a zároveň do činovnické práce v junáckém okrese. V době studií jsem pak pracoval i na ústředí Junáka v Praze ve funkci organizačního zpravodaje, to je v Junáku něco jako ministr vnitra – měl jsem na starosti organizační agendu. Po návratu do Jablonce jsem opět začal pracovat v místním středisku, kde jsem byl v roce 2014 zvolen jeho vedoucím. Činovnická kariéra v Junáku se opírala nejen o nadšení a zajímavě strávený čas, ale znamenala projít i řadou předepsaných zkoušek – mj. čekatelskou (1995), vůdcovskou (1998) a organizační (2000). Junák velmi dbá o náležitou kvalifikaci svých vedoucích a činovníků.
Jak velké je jablonecké středisko?
Až do roku 2014 byl Jablonec Junáckým okresem. Ovšem v posledních letech sdružoval jen dvě střediska, což byl v rámci ČR unikát. Byl to organizačně nejmenší okres a celkem logicky došlo k jeho zrušení a sloučení obou jabloneckých středisek v jediné, které je s více než 240 členy druhým největším v kraji. Středisko je základní organizační jednotkou Junáka, vyššími stupni pak jsou okres, kraj a ústředí.
Jste v Junáku více než dvacet let, jak se změnil?
Výrazně. Když jsem do něj vstoupil, učili jsme se morseovku, vázat uzly, žít v přírodě. Vše se proměnilo, byť základní cíl, tj. rozvoj osobnosti ke skautským hodnotám, zůstává. V dnešní technologicky vyspělé době morseovka ani uzle nikoho nelákají a nemají ani takový praktický efekt. Pořád ale klademe velký důraz na vztah k přírodě a žití v souladu s ní, což se oproti minulosti nezměnilo, ale výrazně posunulo. Děti už nejezdí na tolik vícedenních výprav a mimo letních táborů nepřespáváme pod stany v lesích. Dnes je to jinak. Na vícedenní výpravy jezdíme tak jednou za čtvrt roku, spíme v chatách, které pokrývají základní hygienické podmínky. I hry přizpůsobujeme moderní době.
Není to ale škoda?
Na to existují dva úhly pohledu. Z toho dětského dobrodružného pohledu to trochu škoda je, ale z pohledu doby ne. Člověk více zpohodlněl, má mnoho aktivit, práce a je méně ochotný si lehnout ve spacáku v lese na zem. Půvab to pro mě mělo neopakovatelný, ale na druhou stranu po celodenní dlouhé a náročné výpravě jsou děti rády, že mají zázemí v chatách. Jezdíme hlavně na lesní chaty v Jizerkách, kde se zatopí v peci, děti se ohřejí, uvaří.
Zmínil jste, že hry a činnost uzpůsobujete moderní době, jak?
V minulosti jsme třeba organizovali orientační závody po lesích, to se upozadilo a nyní připravujeme hry s fantasy prvky. Skautské oddíly pořádají celorepublikové bitvy s dřevěnými meči, inspirované středověkou dobou, do které vstupují čarodějové či elfové. Junák má kompletní výchovnou metodiku – skautské stezky, které nabízí řadu herních alternativ formou fantasy světa. Snažíme se děti připravit i na mediálně vyhecovaný svět, mají prostor na komunikaci, učíme je pohybovat se v sociálních sítích a čelit jejich nástrahám.
Bavíme se o Junáku, ale používáte i výraz skauti, proč?
Skautská organizace vznikla v roce 1907 v Anglii na základě myšlenek zakladatele Roberta Baden-Powella. V roce 1911 byl v Čechách založen Junák, skautské principy převzal, ale přizpůsobil je českým podmínkám. Například skauti mají ve znaku lilii a Junák si doplnil znak lilie chodským psem. Doslovný překlad slova scout je špeh, zvěd... Poslední valný sněm Junáka v Litomyšli (2014) se názvem organizace hodně zabýval, ale nakonec byl název Junák ponechán a doplněn dovětkem český skaut.
Co vám Junák dal?
Junák je obrovské pole příležitostí a dokáže člověka rozvíjet v mnoha oblastech. Já si nejvíc cením toho, že mě naučil kreativitě, pokoře k lidem i k přírodě, umění pracovat s dětmi a také mi pomohl uvědomit si odpovědnost. Našel jsem si mezi skautkami manželku, mám tam mnoho přátel. Junák prorostl mými hodnotami i vnímáním světa.
Co může do Junáka přilákat nové členy?
Myslím, že Junák stále přitahuje – za poslední rok nás v Jablonci přibylo přes dvacet. Junák má obrovský potenciál rozvoje osobnosti, sportovní a fyzické zdatnosti i umělecké tvořivosti. Učí kladnému vztahu k přírodě i k lidem. Svým způsobem děti socializuje, ve skupině stejně starých vrstevníků jsou děti vedeny ke spolupráci i seberealizaci, což jim následně usnadní začlenění do jakéhokoli kolektivu, ale také aktivní vystupování a přebírání odpovědnosti. Hlavní ale podle mě je, že skautské schůzky, výpravy i tábory děti baví a ony se na ně prostě těší.
Jiří Endler
