Území sídliště Šumava by se mělo v příštích letech regenerovat. Vymezují jej ulice Podzimní, Pasecká, Vysoká, Jeronýmova, Březová, Skelná, Švédská a Na Šumavě. Radnice, respektive odbor rozvoje, nechce projekt připravovat jen s odborníky. „Navazujeme na dobrou praxi setkávání s obyvateli lokality. A při tomto prvním setkání jsme se snažili získat praktické informace týkající se běžného života na sídlišti – kde se lidé nejvíce setkávají, kde se shromažďují ti, kteří jim znepříjemňují život, kde se dělají louže, kde chybí cesta. Když tyto informace podchytíme v době, kdy se všechno teprve kreslí, dá se s tím pracovat,“ vysvětluje důvod setkání v sídlištní základní škole náměstek pro rozvoj města Lukáš Pleticha a dodává: „Pokud by setkání neproběhlo a my se spolehli jen na vlastní znalosti a zkušenosti architektů, pak by se do projektu spousta praktických a pro obyvatele potřebných věcí nedostala. A to je smyslem těchto setkání.“
Námětů a nejrůznějších řešení je mnoho, ale dotační peníze nebudou nekonečné. „Když půjde vše dobře, můžeme získat okolo čtyř milionů každý rok. Počítáme s tím, že celý projekt rozfázujeme tak do několika etap,“ doplňuje Pleticha. Podle jeho slov chce město peníze na obnovu získat z dotačních prostředků programu Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), proto projekt zohlední opravy současné a výstavbu nové dopravní a technické infrastruktury, veřejných prostranství a cyklistických stezek, protihlukových stěn, parkovišť, kontejnerových stání, předmětem zájmu jsou i hřiště pro všechny generace, zeleň a veřejné osvětlení. „Peníze jde použít jen na obnovu veřejných prostranství, nemůžeme za ně opravit žádnou budovu,“ upřesnil náměstek.
„Projekt zpracovává kancelář AF-CITYPLAN, s. r. o., a informace od občanů jí pomohou,“ říká vedoucí oddělení investiční výstavby Pavel Sluka. Své náměty mohli obyvatelé sídliště tvořit už prostřednictvím dotazníků, které odevzdávali v informačním centru radnice nebo přímo na setkání. Tady projektanti nejprve představili výsledky vlastního šetření v území. „Provedli jsme si analýzu a začali navrhovat, ale je to stále velmi živý materiál, který bychom rádi doplnili o náměty a potřeby místních,“ konstatoval Martin Wedell z kanceláře AF-CITYPLAN. Projektanti si vyznačili dvě místa jako problémová – prostor kolem výměníku a další u samoobsluhy v sousedství restaurace U medvěda. „Obě místa propojuje osa ulice, která je stěžejním kompozičním prvkem v území. Kolem ní stojí domy, chodí se tudy a parkuje, někde je zeleň, někde ne. Stání pro kontejnery jsou občas ve špatném technickém stavu, ale na dobrém místě,“ jmenoval výsledky průzkumu Wedell. Připomněl také, že se sešlo kolem padesátky vyplněných dotazníků. „Ty zhodnotíme a zapracujeme do projektu. Ale už při zběžném pohledu nám vychází, že jsou nejpodstatnější parkovací místa a pěší cesty. Všimli jsme si, že se parkuje, kde to jde a často proti dopravním předpisům. Stání také nemají velikost dle norem.“
Architekti zatím vytvořili a představili jednoduchou situační skicu. V souhrnu se jim nelíbí velké množství asfaltových ploch, které by v některých plochách nahradili trávníky až k domům a srovnali terén. V některých místech navrhli nové chodníky, mírně posunuli autobusové zastávky, přidali přechody, jindy současné schodiště vyměnili za pohodlnější a širší. Drobně doplňovali zeleň, ve Vysoké ulici navrhli hned celou alej, změnili orientaci posezení, kontejnerová stání přesunuli více mimo přímý pohled a zároveň tak, aby byla dobře přístupná pro svozovou techniku.
Současná sportoviště modernizovali, u jednoho navrhli rozšíření, propojení se schody a vytvořili tu také malou tribunu na sezení. Obávají se však trochu kolize s obyvateli okolních domů, kterým bude vadit hluk ze hřiště. „Náš projekt není finální, budeme se snažit vyhovět převažujícím připomínkám,“ slibují projektanti z kanceláře AF-CITYPLAN a dodávají: „Nerušíme žádné hřiště, naopak v návrhu jsme ještě doplnili jedno místo na grilování. V daném území je dost míst, kde se dá posedět, jen je třeba doplnit lavičky.“
Jakmile architekti představili svou vizi, rozdělili se občané, kteří dorazili na besedu do školní jídelny, do pěti skupin. Každý skupina dostala mapu území a dva papíry. „Na jeden napsali zápory, které by měly ze sídliště zmizet. Na ten druhý pak to, co by si přáli zcela jistě zachovat. Potřebujeme oba pohledy, jak projektantů, kteří ví, jak by to mělo být, tak občanů, kteří ví, jak to v okolí jejich bydliště funguje. Kde chybí parkování a kde třeba hodně fouká vítr, a proto by nebylo vhodné tam sázet stromy,“ podotýká Pavel Sluka.
Výsledek práce pěti skupin si projektanti vzali s sebou, nyní vše vyhodnocují a zapracovávají do své studie.
(jn)