Milan Kroupa - Mám určitě své chyby a poklesky

Šestačtyřicetiletý rodák z Jablonce je absolventem ZŠ Žižkův Vrch, Střední ekonomické školy v Jablonci – obor zahraniční obchod a Technické univerzity v Liberci, obor ekonomie. Od roku 1996 podniká. Začínal zaváděním ekonomických systémů a s tím spojeným programováním, pokračoval dodávkami IT technologie, zejména sítí. Od roku 1998 aktivně buduje sítě v celé České republice nejen pod značkou GREPA, ale i pro další odběratele. Je ženatý. Zastupitelem města je od roku 2018 (kandidoval za ANO 2011). Od listopadu 2018 do září 2019 zastával funkci primátora.

Proč jste se rozhodl vstoupit do komunální politiky?

Do politiky jsem se nikdy moc nehrnul. Měl jsem o ní své představy a ty se více méně do puntíku naplnily. V roce 2014 mě oslovili lidé z jabloneckého Hnutí ANO. Popravdě se mi vůbec nechtělo a trvalo mi ještě několik let, než jsem se aktivněji zapojil. Angažoval jsem se až ve chvíli, kdy jsem začal vidět do toho, co se v Jablonci reálně děje, a začalo mi to vadit. Měl jsem dojem, že má smysl zkusit s tím něco udělat. Proč to skončilo jinak, než jsem si představoval, je věc jiná. Často se mě lidé ptají, proč já a ANO. Nebylo to až tak složité. Během podnikání jsem se setkával s projekty, které se nedaly dělat bez opory politických stran a některým firmám proto tento systém nedával příliš možností uplatnění. ANO se profilovalo směrem, který dával možnost doufat, že by se zaběhlé modely mohly změnit. Kromě toho to bylo hnutí, které nesměřovalo aktivně ani doleva, ani doprava. Stálo někde ve středu, a to souznělo s mým smýšlením. O tom, že stát nelze řídit jako firmu, už asi mluvit nebudeme. Možná by to šlo, ale to bychom nesměli mít politiky, ale poctivé správce, jejichž jediným zájmem by musel být zájem o rozkvět území, které spravují. Nicméně určité příměry fungují. Pokud se na to dívám fokusem člověka, který 24 let podniká a jenž toho musel už hodně zvládnout, překousnout a celou tu dobu cítí odpovědnost vůči lidem, které zaměstnává, pak mi je politika „středu“ nutně blízká. Kdokoli, kdo vede firmu, musí respektovat a rozvíjet oba směry. Musí fungovat obchod, výroba, služby, které firma poskytuje – to je ten pravý směr, ale zároveň úspěšná firma potřebuje zaměstnance, kteří mají svoje potřeby a chtějí pracovat v prostředí, které je jim milé a pokud možno inspirativní. Je třeba si uvědomit, že v zaměstnání trávíme polovinu našeho aktivního času – to je ten levý směr. Podnikatel proto musí být někde uprostřed a dbát na to, aby se oba směry nacházely v rovnováze. Je to stejné jako v politice. Musí fungovat jak část sociální, tak část týkající se byznysu. Silnější výkyv na jednu nebo druhou stranu nikdy nevěstí nic dobrého. Jsem proto rád, že firmy, které spravuji, fungují a zároveň mám zaměstnance, kteří jsou se mnou 14, 17 i 19 let.

Čemu se v komunální politice věnujete?

Díky tomu, že jsem byl na čas primátorem, jsem měl možnost vidět do všeho, co se ve městě koná. Na začátku jsem se musel věnovat dopravě, protože hrozilo, že dojde k zastavení městské hromadné dopravy. Stál jsem za změnami v městské policii, kam jsme získali velmi kvalitní lidi od státní policie. Nyní se věnuji pouze kultuře. Jsem členem správní rady Městského divadla v Jablonci nad Nisou. Je to funkce neplacená, a to mi vyhovuje. Udržuji si povědomí o všem ostatním, i když v současné době už nic aktivně neovlivňuji.

Jste bývalý atlet, jaké disciplíně jste se věnoval?

Atletiku jsem aktivně provozoval 13 let a mám k ní vztah. Nejvíce jsem běhal tratě na 400 m. Dodnes mi zůstal jeden rekordní zápis v tabulkách. Rekord na trati 4 ī 400 m z doby ČSFR už nám nikdo nikdy nevezme. Atletika mi dala mnoho přátel a schopnost fungovat v týmu.

Studoval jste ekonomiku, ale věnujete se IT technologiím. Jak jste k nim dospěl?

Studoval jsem nejdříve zahraniční ekonomii. Měl jsem vždy touhu cestovat a k tomu své vize. S pádem železné opony se mnohé změnilo. Na TU jsem ve studiu ekonomie pokračoval a ekonomií se zabývám dodnes. Za svého mentálního guru považuji známého českého ekonoma Tomáše Sedláčka, jehož semináře stále občas navštěvuji. K IT, respektive telekomunikacím, jsem se dostal přes ekonomiku. V roce 1996 jsem začal implementovat první ekonomické systémy. V té době byl hlad po kvalitních technologiích. Byl jsem jeden z mála přímých partnerů značky Intel, což mi dávalo dobrý předpoklad pro rozvoj. Intel byl také ten, kdo nám dodával první WiFi zařízení.

Čemu se ve volném čase nejraději věnujete?

Volného času nemám mnoho. Když se najde, tak ho většinou trávím s rodinou. Se ženou hodně cestujeme a prakticky všude na světě, a samozřejmě i doma v Čechách, navštěvujeme divadla. Byli jsme v divadlech od New Yorku po Moskvu.

Ví se, že rád cestujete. Která nejzajímavější místa jste navštívil a kam byste se rád podíval?

Cestování jsou moje dobíjecí baterie. Mám velmi rád USA, kde jsem strávil hodně času a naučil se mezilidské toleranci. Se ženou jsme byli na mnoha zajímavých místech Ruska, Izraele, většiny Evropy, USA, Jižní Ameriky, Kuby atd. Míst, která chci ještě navštívit, je mnoho. Zpravidla cestujeme s batohy a snažíme se nasát maximum z kultury, způsobu života a hodnot lidí v každé zemi, kterou navštívíme. Díky tomu se velmi posunuly i naše hodnoty.

Na co jste v našem městě jako Jablonečan pyšný?

Jablonec je město, kde jsem se narodil a mám k němu silný citový vztah. Má skvělou polohu, je sevřené v údolí, které mnohé určuje, je obklopené zelení a má úžasnou historii. Na současnost úplně hrdý nejsem. Nicméně doufám, že se časem město v mnohém posune dobrým směrem.

Jaký je Milan Kroupa?

Na to by možná bylo lepší se zeptat mého okolí. Milan Kroupa má určitě své chyby a poklesky, ale nebyli bychom lidé, kdybychom je neměli. Záleží mu na lidech, nemá rád špatně odvedenou a nedokončenou práci. Kromě toho se nesoustředí jenom na podnikání a lidem pomáhá i jako terapeut metody RUŠ.

Jiří Endler