Takzvaná karta obce z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje (PRVKLK) popisuje Kokonín jako území s rozptýlenou zástavou a trvalým počtem obyvatel do 2000. Podle ní většina území spadá do povodí Mohelky, jež je v této části velmi významným tokem. Kokonín nemá vybudovanou kanalizaci pro veřejnou potřebu, má pouze kanalizační stoky zaústěné právě do Mohelky. Jejich délka dosahuje 2,8 km a je na ně napojených 38 procent obyvatel. Ostatní odpadní vody likvidují Kokonínští individuálně v biologických septicích - z toho 40 procent těchto septiků má přepady vyústěné do místní kanalizace nebo přímo do vodoteče, více než pětina obyvatel pak odpadní vody odvádí do bezodtokových jímek.
V roce 2004 se v plánu kraje objevuje návrh přivádět splaškové odpadní vody z Kokonína do centrální čerpací stanice a odtud je čerpat výtlačným řadem dlouhým 1,5 kilometru do jablonecké kanalizační sítě. „Následně byla zahájena příprava této varianty. Investiční záměr byl schválen v lednu 2006, ale museli jsme ho přehodnotit,“ říká Dagmar Haltmarová, tisková mluvčí SVS, a. s. Podle jejích slov k tomu vodohospodáře vedla změna ve výhledu napojenosti na základě požadavku města, průchodnost trasy výtlaku, problematické technické řešení výtlaku s ohledem na převýšení a stav navazující stoky. „Z těchto důvodů byla zpracována studie, která posoudila základní tři varianty možného řešení, z nichž jako nejefektivnější byla rozpracována varianta dostavby kanalizační sítě a výstavby nové ČOV v Kokoníně. Ta byla pak zařazená mezi investiční záměry do června 2007,“ dodává mluvčí.
Varianta dostavby kanalizační sítě a výstavby nové ČOV v Kokoníně rozpracovala SVS, a. s. do podoby projektové dokumentace, jejíž první varianta byla předložena v dubnu 2008. Podle Změny plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje, kterou vypracovala společnost Hydroprojekt cz, a. s., a již krajští zastupitelé schválili v září 2010, řeší tato projektová dokumentace odstranění stávajících kanalizačních výustí z vodoteče Mohelka a jejich připojení na nově navrhovaný páteřní kanalizační sběrač v Rychnovské ulici. Tím mají být odpadní vody odvedeny na novou čističku odpadních vod v Kokoníně.
Projekt pracuje s návrhem mechanicko-biologické čističky s chemickou eliminací fosforu, z níž by se stabilizovaný přebytečný kal odvážel k dalšímu zpracování na ČOV Liberec. K odstranění kanalizačních výustí v Kokoníně navrhuje nové splaškové a dešťové kanalizační řady, v ulici Rychnovská pak nový kanalizační sběrač jednotné kanalizace. Kapacitně návrh kanalizace počítá i s další výstavbou v obci. Do nové čistírny mají být odváděné také odpadní vody z levého břehu Mohelky, a to prostřednictvím čerpacích stanic a kanalizačních výtlaků.
„V průběhu let 2008 - 2010 byl projekt dopracováván tak, aby umožnil minimalizaci zatížení okolí. V roce 2011 byla projednána změna územního plánu a možnost výstavby ČOV na pozemku, který SVS, a. s. za tímto účelem získala od města, potvrzena. Projekt je nyní připraven a je v souladu s územním plánem města i s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací LK,“ doplňuje mluvčí vodohospodářů.
Proti výstavbě ČOV se však rezolutně postavili lidé bydlící v rodinných domech v blízkosti vytipovaného místa. Tvrdí, že problém není čistička samotná, ale její umístění, a že svůj nesouhlas stáhnou, pokud zařízení SVS postaví jinde. Město společně s SVS prověřovalo další varianty možného umístění, avšak konečný verdikt byl stále stejný - vytipované místo je optimální. Další alternativy jsou buď nerealizovatelné nebo finančně velmi náročné.
„Zvláštní pozornost byla věnována prověření varianty odvedení odpadních vod do Rychnova a čištění na ČOV Rychnov, avšak narazila na vysoké investiční náklady a při projednání na Ministerstvu zemědělství ČR také na nesouhlas se změnou plánu Libereckého kraje a na nemožnost získat podpory pro toto řešení,“ konstatuje Dagmar Haltmarová. V rámci další osvěty investor opakovaně nabídl exkurzi do stejného typu čističky, aby si místní mohli ověřit, že jim zařízení kvalitu bydlení nijak nesníží, byl ale odmítnut.
Problém Kokonínští postavili velmi kategoricky - buď bude čistička minimálně o 400 metrů dál, než je v plánu, nebo nebude žádná. Tak to bylo řečeno i na posledním setkání k čističce, které proběhlo v prostorách Eurocentra Jablonec, s. r. o. 5. září 2011.
Pokud bude odpor místního obyvatelstva tak velký, že se skutečně výstavba čistírny odpadních vod zastaví, zůstane stav kanalizační sítě v Kokoníně víceméně na současné úrovni. Jedna věc se ale přece změní. Kokonínští budou muset začít intenzívně řešit způsob likvidace odpadních vod. „U novostaveb to není tak velký problém, tam jsme si to hlídali už během stavby, problém bude u starých domů, kterých je právě v Kokoníně poměrně hodně. A instalaci čistících zařízení budou hradit majitelé domů,“ říká Marcela Kubíčková z vodoprávního úřadu jablonecké radnice.
(fr)
Prověřované varianty dalšího umístění
Mimo varianty navržené SVS nechalo město prověřit ještě další dvě možnosti, kde by ČOV mohla stát. Obě se ukázaly jako nevhodné a pro investora SVS, a. s. nereálné.
Čistička by mohla stát na pozemku za vodotečí Mohelky nedaleko od silnice spojující Kokonín s Rychnovem u Jablonce n. N. Kromě toho, že je pozemek soukromý, je podmáčený právě vlivem blízké vodoteče a vyžadoval by poměrně vysoké náklady na zpevnění. Více než polovina pozemku je ohrožovaná stoletou vodou. Vzhledem k odtoku a přepadu by čistička musela být umístěná v násypu s čerpací stanicí, musel by k ní být vystavěn nový příjezd s přemostěním vodoteče a nátok na ni veden v chráničce jako nadzemní nad korytem vodoteče. V ochranném pásmu čističky je také chata vlastníka pozemku. Tato varianta je z hlediska finančních nákladů, náročnosti provedení a existenci rekreačního objektu nepřijatelná. Oproti umístění čističky v Kokoníně se tady přidávají navíc k nákladům na výstavbu delší kanalizace také náklady na přemostění a čerpací stanici.
Pozemek k této variantě je vlevo od silnice Kokonín - Rychnov u Jablonce n. N. těsně za koncem Kokonína. Pozemek je v katastrálním území vedený jako „lesní“ a vlastní ho společnost Lesy ČR. Protože je zde svažitý terén se souvislým vzrostlým lesním porostem, je pro stavbu ČOV nevhodný.