Jarmila Valešová - Mám ráda, když se věci dějí, ne když se o nich jenom mluví
Narodila se v roce 1982 v Jablonci nad Nisou, je absolventkou Gymnázia U Balvanu a VŠ ekonomické v Praze. Podniká v oblasti cestovního ruchu. Je maminka tří dětí. Zastupitelkou města je od roku 2018, v letech 2018–2019 byla členkou rady města, od roku 2018 je členkou finančního výboru, členkou dozorčí rady JE, a. s. Kandidovala za Českou pirátskou stranu. Od roku 2020 je zastupitelkou Libereckého kraje, místopředsedkyní finančního a zdravotního výboru LK a členkou dozorčí rady KNL, a. s.
Proč jste vstoupila do komunální politiky?
Mám Jablonec velmi ráda. Je to město, kde jsem vyrostla a do kterého jsem se po studiích, práci v Praze a v zahraničí, vrátila. Narodily se nám děti, a když dospěly do školkového věku, chtěla jsem se zapojit do života ve městě. Nejprve jsem začala pomáhat s vedením skautského oddílu, následně jsem se nechala strhnout nadšením přátel pro komunální politiku. Psal se rok 2018 a vytvářela se kandidátka do komunálních voleb. Rozhodla jsem se, že se připojím ke kolegům podobně smýšlejícím. Na Pirátské straně se mi líbila její otevřenost, progresivita.
Čemu se v komunální politice věnujete?
Z titulu členky výboru se věnuji zejména financím. Podařilo se nám prosadit otevřené hospodaření města přes tzv. rozklikávací rozpočet, kde si lze zobrazit výdaje města až na úroveň jednotlivé faktury. Jsem maminka tří dětí, takže mě zajímá i problematika vzdělávání, dětských hřišť a sportovišť. Vnímám, co zde chybí, např. skatepark, bikepark apod. To jsou sporty, které jsou z pohledu města na okraji, ale táhnou mnoho mladých. Myslím si, že je v politice málo mladých lidí, málo žen, což bych také ráda nějakým způsobem ovlivnila. Z mé zkušenosti ženy do politiky přináší větší klid.
Jakou vysokou školu jste si zvolila?
Po gymnáziu jsem zvažovala kam dál a zvítězila Vysoká škola ekonomická v Praze. Vybrala jsem si fakultu mezinárodních vztahů a diplomacie, zejména pro široké možnosti využití v mezinárodním prostředí. Nejprve jsem vystudovala mezinárodní obchod a následně se dále specializovala na diplomacii a rozvojovou pomoc.
Našla jste po škole v oboru uplatnění?
Při studiích, v době stáže v Paříži, jsem pracovala v Českém kulturním centru, které spadá pod Ministerstvo zahraničí. To byla krásná doba a ráda na Francii vzpomínám. Další pracovní zkušenosti jsem získávala v Kanadě, kde jsem nějaký čas pracovala v cestovním ruchu v Britské Columbii a poté v obchodní společnosti v Calgary. Po studiích jsem nastoupila do poradenské společnosti Ernst & Young, kde jsem spolupracovala na auditech obchodních a výrobních podniků. Byla to velmi intenzivní pracovní zkušenost, ale naučila mě rychlé orientaci v novém prostředí. Poté jsem přešla do mezinárodní humanitární organizace ADRA na pozici finanční ředitelky. Práce to byla velmi pestrá, ale náročná na koordinaci. Krize a humanitární katastrofy nejdou plánovat. Záhy po mém nástupu přišly povodně v Libereckém kraji, zároveň jsme řešili mnoho zahraničních projektů, např. humanitární pomoc po zemětřesení na Haiti. S narozením dcery jsem práci na plný úvazek opustila a převzala jsem vedení rodinného penzionu v Nové Peci na Šumavě. Rozšířila jsem tým, který je skvělý, a mohu vše řídit na dálku.
Máte dvě holky a kluka, zvládáte práci, politiku, rodinu?
V začátcích to bylo náročné, ale nyní už je vše zajeté a našla jsem systém, ve kterém dokážu práci a politiku s rodinou skloubit. Nejnáročnější bylo období lockdownu, kdy bylo nutné zároveň zajišťovat online výuku dětí ve dvou různých třídách a k tomu se připravovat na pracovní jednání nebo vařit oběd. Podobné to asi bylo ve všech rodinách. Ve volném čase se věnuji skautskému oddílu. Ráda vyrazím na kolo nebo běžky.
Jak vnímáte současný Jablonec?
Město má mnoho podob, jeho poloha je výjimečná a jedinečná. Máme krásnou přehradu, děti vyrůstají blízko přírody, vše je v krátké docházkové vzdálenosti – sportoviště, školy, školky, obchody. Do toho je zde mnoho výborných volnočasových organizací, které vedou lidé zapálení pro věc. Například ZUŠ, Vikýř, skautské středisko nebo legendární lyžařská školka na Severáku. Co podle mého pokulhává, jsou veřejná prostranství. Pořád trochu žijeme z minulé slávy města z přelomu 19. a 20. století. Do těchto míst by měly směřovat větší investice, aby bylo město pro obyvatele přívětivé, aby i v centru byla místa na odpočinek, prostor pro maminky s dětmi i pro děti samotné. Je zde mnoho zanedbaných míst a ta si určitě zaslouží naši pozornost. Ráda bych obyvatele vyzvala, aby se zapojili do dění kolem sebe. Jedna z cest je využití participativního rozpočtu. Jsem ráda, že se vytvořily osadní výbory, jejichž prostřednictvím mohou lidé v daných lokalitách více ovlivnit dění v daném místě. Přála bych si, aby se do života a dění ve městě zapojilo více mladých lidí, neboť jen tak mají možnost ovlivnit budoucnost města, ve kterém budou žít dalších 50 let.
Jaká je Jarmila Valešová?
Jsem přátelská a komunikativní, snažím se dříve naslouchat než mluvit. Je pro mě důležitá atmosféra týmu, ve kterém pracuji. Snažím se hledat co nejlepší řešení, i když to nemusí být vždy nejsnadnější cesta. Mám ráda, když se věci dějí, ne když se o nich jenom mluví.
Jiří Endler
