Zastavení č. 10: Čertův kámen (615 m)

Čertův kámen, u kterého právě stojíme, býval v minulosti natolik významnou dominantou Vrkoslavic, že se objevil v neoficiálním erbu obce a dokonce i na obecním razítku.

Neobvyklý geologický útvar vzbuzoval odedávna pozornost místních obyvatel. V myslích horalů vznikla i pověst o Čertovu kamenu, vyprávějící o vyvolávačích ďábla, kteří se v touze po mamonu scházeli v blízké kapli. Při svých nekalých činech však byli přistiženi vikářem. Právě ve chvíli jejich úprku se zjevil na tomto balvanu ďábel s pytlem skrývajícím bohatství. Jakmile vikáře zahlédl, začal kolem sebe bít ocasem tak vztekle, že do balvanu vyhloubil několik prohlubní. Pak zmizel i s pokladem, aby se tu už nikdy více neobjevil.

Velký žulový balvan zde spočívá na čtyřech menších a celá soustava vytváří jakousi otevřenou jeskyni. Na vrcholovém bloku se nacházejí menší prohlubně, které naznačují tvorbu skalních hrnců. Odtokový žlábek jednoho z nich je prý otiskem čertova ocasu. Najdeme zde i několik mělkých, uměle vytesaných stupňů.

Lidé si již v minulosti vážili přírodních zajímavostí natolik, že je dokázali zachránit před zkázou. V ohrožení byl i Čertův kámen. Známý jablonecký kronikář Adolf Lilie napsal v roce 1895 ve Vlastivědě okresu Jablonec nad Nisou: „V poslední době musel pozoruhodný Čertův kámen strpět nápor lamačů kamene; práce byly ale zastaveny, a tak pozoruhodný skalní útvar zůstane snad ještě dlouho zachován.“ Otvory způsobené nástroji kameníků však vyznačují jejich snahu ještě dnes.