Ski klub Jablonec slaví pětasedmdesátiny

Pokud bychom chtěli poctivě sepsat historii třičtvrtě století od založení jabloneckého Ski klubu, zavzpomínat na všechny jeho významné členy z řad závodníků a trenérů i vyzvednout jejich úspěchy na domácí a mezinárodní sportovní scéně, bylo by to na knihu. Snad ji někdy někdo sepíše, bylo by to fajn, dnes tedy pouze stručná fakta.

Jablonecký lyžařský oddíl vznikl v roce 1948, kdy jej založila skupina lyžařských nadšenců sdružujících se v Sokole Mšeno. Těžko tehdy mohl někdo tušit, do jaké velikosti se v budoucnu rozroste. Ale již tenkrát bylo lyžování, podle pamětníků, na Jablonecku sportem číslo jedna.

Rozmach výkonnostního lyžování

Léta šedesátá pak znamenala velký rozmach výkonnostního lyžování a svůj podíl na tom měla především spolupráce s kanoistickým oddílem. Kanoisté původně provozovali běh na lyžích jako doplňkový sport v zimě, nicméně časem se i pro některé stal sportem číslo jedna. Tak přešli k lyžování například Zdeněk Ciller, Milena Cillerová nebo Alena Bartošová, úspěšní závodníci v soutěži smíšených družstev v běhu na lyžích. To už se klub jmenoval Jiskra Mšeno a v celorepublikové soutěži zvítězil hned pětkrát za sebou a natrvalo získal pohár pro vítězný klub. Časem svůj název změnil ještě několikrát, přes Naveta, Elitex a Ski klub Preciosa – s ohledem na příslušnost k patronátním podnikům až na dnešní Ski klub Jablonec nad Nisou.

Náročné, ale krásné tratě

Zázemí pro sportovce vznikalo v Břízkách postupně od roku 1967, kdy členové oddílu začali v lesích nad nynějším areálem budovat běžecké tratě – dostatečně široké, bezpečně sjízdné, ovšem patřičně náročné. Již o dva roky později se na nich konalo jubilejní 70. mistrovství ČSSR v běhu na lyžích. Start a cíl tohoto závodu byl tehdy v Břízkách na fotbalovém stadionu. Postupem času se tratě rozšiřovaly, aby na nich mohla být při údržbě používána ta nejmodernější technika, jaká u nás byla tehdy dostupná. V roce 1975 zde vyrostla téměř dvoukilometrová asfaltová dráha, díky níž mohli závodníci začít trénovat i na kolečkových lyžích. Přibývaly i další vymoženosti, které sportovcům usnadňovaly přípravu a rozšiřovaly možnosti areálu pro konání významných akcí. Postavila se věž pro rozhodčí, provozní budova, šatny a osvětlení běžeckých tratí.

Rozmach běžeckého lyžování

Významnou změnou ve výchově mladých lyžařů se v roce 1975 stalo zřízení Střediska vrcholového sportu ve Vrchlabí, jehož detašované pracoviště bylo v Jablonci nad Nisou. Zároveň zde vzniklo tréninkové středisko mládeže. Běžecké lyžování si zde stále udržovalo top pozici mezi sporty, což vedlo také k otevření první sportovní třídy na jablonecké Základní škole Na Šumavě, a to v roce 1979. O šest let později následovalo otevření sportovního gymnázia pro výchovu mladých lyžařů, atletů a dalších sportovců. Tím se dosáhlo určité systematičnosti v práci při výchově mladých sportovců.

Olympijští medailisté

V rámci tehdy československého sportu sedmdesátých a osmdesátých let nám přivezli medaile z olympiád nebo mistrovství světa odchovanci Ski klubu Helena Šikolová, Alena Bartošová, Pavel Benc a Radim Nyč.

Budoucnost patří mládeži

V novodobé historii se Ski klub zaměřil právě na práci s mládeží a předávání nejúspěšnějších závodníků do resortních sportovních center (Dukla, SKP), které zajišťují přípravu a péči o reprezentanty ČR. Takto naším klubem prošli i úspěšní biatlonisté (Masařík, Soukalová, Landová, Jislová, Krupčík) mj. byli členy Ski klubu i úspěšní dálkoví běžci na lyžích (Řezáč, Smutná, Moravcová) V současné době Ski klub pečuje o 300 závodníků v žákovských a dorosteneckých kategoriích a také o lyžařský areál, kde v posledních dvou dekádách proběhl významný investiční rozvoj sportovní infrastruktury a zázemí. Spolu s klubem biatlonu SKP Kornspitz Jablonec využívají dvou kilometrů tratí s umělým zasněžováním a třech kilometrů uměle osvětlených. Oba kluby jsou na základě svých výsledků a provozovaným zázemím výkladní skříní jabloneckého sportu a jablonecká veřejnost určitě oceňuje možnost, především v zimním období, si na osvětlených a upravených tratích zalyžovat.

Je zde na místě zmínit i významnou podporu statutárního města Jablonec n. N.

(vk)