Setkání s občany 2019 - Šumava a Jablonecké Paseky
Setkání s občany Šumavy a Jabloneckých Pasek se uskutečnilo 9. května 2019 ve školní jídelně ZŠ Na Šumavě.
Přítomni byli primátor města Milan Kroupa, náměstek primátora pro rozvoj města Jakub Chuchlík, náměstek primátora pro ekonomiku a majetek Štěpán Matek, náměstek primátora pro oblast humanitní David Mánek, uvolněný člen rady města pro územní a strategické plánování a participaci Petr Klápště, vedoucí odboru územního a hospodářského rozvoje Otakar Kypta, vedoucí odboru technického Pavel Kozák, vedoucí oddělení investiční výstavby Pavel Sluka, vedoucí oddělení správy veřejné zeleně Štěpánka Gaislerová, ředitel městské policie Roman Šípek, okrskář strážmistr Petr Vaňura a jednatel Jablonecké dopravní Luboš Wejnar.
Setkání moderovala Jana Fričová, která v úvodu přítomné pozvala na setkání, které se bude konat ve středu 22. května a bude na téma přehrada a její okolí. Začátek je v 18.00 hodin ve školní jídelně ZŠ Mozartova. Také upozornila na aplikaci Lepší Jablonec, která slouží občanům pro ohlášení různých závad, např. na komunikaci, černé skládky a odpady, vraky apod. Průběh vyřízení podnětu pak občan může sledovat až do konečného vyřízení.
Dne 15. 5. 2019 se koná další den otevřených dveří u pana primátora, nebo s ním můžete vyrazit každý druhý čtvrtek na kole do hor.
Revitalizace sídliště Šumava.
Jakub Chuchlík – byla zpracována celková koncepce sídliště, což již víte. Na základě toho se projektuje první a druhá etapa dohromady, tj. ulice Jeronýmova a Březová. Teď řešíme harmonogram toho, jak to stihnout do dotační výzvy, která má termín na konci letošního roku. Rozsah dokumentace, kterou musíme předložit k žádosti, není malý, budeme se snažit to stihnout. Když to tedy dobře dopadne, tak bychom to realizovali příští rok. Kdyby se to nestihlo, tak napřesrok.
Tak to je o dva roky později, než se říkalo.
Jana Fričová – to nebyl problém města, ale oddálila se dotační výzva.
Otakar Kypta – město je s ohledem na rozsah investičních akcí závislé na dotaci. Revitalizace je rozdělena na osm etap. Nyní doháníme čas tak, že se udělají dvě etapy najednou. Dotaci ale nemusíme dostat. Pak bychom to předložili do další výzvy a posunulo by se to o rok. Třetí etapa bude pokračovat Vysokou ulicí dolů a tam bychom chtěli být připraveni k realizaci nejpozději v roce 2023. Pak to bude pokračovat dál.
Jakub Chuchlík – tento koncept revitalizace počítá s plošnou úpravou všech prostranství, kterých se to dotýká. Vzhledem k tomu, že to nese pomalé tempo zpracování, uvažujeme, že bychom z celé studie, která se bude muset stejně zaktualizovat už kvůli dotačnímu titulu, vybrali ty akutní věci, které pálí a na ty se soustředili. Podmínkou je mít dokončenou projektovou přípravu.
Projektová příprava – budeme informováni dopředu, co se bude dělat?
Otakar Kypta – v minulosti jsme to s vámi projednávali proto, abychom pro projektanta nasbírali informace, co zde chcete nejvíc. Projektant následně tedy dostal jiné, pozměněné zadání, aby vám vyhověl. Další připravované etapy zaktualizujeme, následně s vámi projednáme a vaše případné připomínky necháme do projektu zapracovat.
Na Šumavě ubývají parkoviště.
Jakub Chuchlík – problém je, když se parkovací místa projektují, vyjde potom třeba méně míst, než jsou lidé zvyklí. Když to místo má být legální, tak musí splňovat parametry, nájezdové oblouky apod. Často to vede k redukci, toť obecná informace. Co se týká návrhu, dochází ke zlepšení, k navýšení parkovacích míst.
Minule nám město nedalo dopředu vědět.
Otakar Kypta – tu rekonstrukci v ulici Na Šumavě nedělalo jenom město. My jsme dělali až tu poslední fázi, kterou nyní vidíte. Začátkem této akce byla generální oprava kanalizace. Tu provedl SČVaK. Potom následovala výměna plynovodního řadu a až po jejich dokončení s jejich zpožděním jsme komunikaci dokončili.
Předpokládala bych, že toto bude hlídat město.
Otakar Kypta – na dodavatele, kteří to realizovali pro SVS a Innogy, můžeme jen působit a my jsme na ně působili, ale bohužel s minimálním úspěchem. Je to obtížné, když k tomu nemáme smlouvu. My můžeme úspěšně urgovat toho, s kým máme jako město smlouvu a tomu také můžeme dát sankci.
Jakub Chuchlík – můžeme si vzít za úkol vás informovat. Práce se koordinují v uličním prostoru, kope zde víc vlastníků, to je časté, snažíme se o koordinaci, aby se to dělalo najednou, když se to dělá. Chceme do smluv zařadit přísnější podmínky, aby vše na sebe lépe navazovalo, abychom mohli investice lépe plánovat. Je to otázka smlouvy se subjekty, které do prostoru pouštíme.
Nebylo by dobré popřemýšlet o parkovacím domě?
Jakub Chuchlík – parkovací domy jsou dražší než místo na zemi, tzn. je otázkou proporčního zvážení investice, jestli cena jednoho parkovacího místa je adekvátní. Je to genetická chyba všech sídlišť. Dříve celkový počet aut byl nižší. Snažíme se to řešit, ale prostory jsou limitované v souvislosti se záborem zeleně, která je pozitivní vlastností všech sídlišť, musí se to dostat do rovnováhy. Parkovací plochy se budou dělat šetrněji k životnímu prostředí, že to nebudou jen asfaltové plochy, ale budou založeny na místní retenci vody, vsaku a odpadu v daném místě. Nechceme zeleň obětovat parkovišti, ale pozornost tomu věnujeme.
Jak byla samoobsluha, bude se s tím něco dělat?
Jana Fričová – bývalá samoobsluha je soukromý objekt.
Při sekání zeleně, vše sesekají – i keře.
Štěpánka Gaislerová – my sekáme trávníky pouze na pozemcích města, případně státu. Úpravu keřů na soukromém pozemku si vlastníci mohou objednat u stejné společnosti, která pracuje pro město, to ale neznamená, že to město hradí. Pokud se jedná o soukromé pozemky, není důvod, aby to vlastníci či dodavatelská firma městu, resp. oddělení správy veřejné zeleně, oznamovali. Vlastník má právo objednat úpravu zeleně dle svého uvážení. Zkuste se zeptat např. na TSJ, práce ale mohli provádět i pracovníci veřejně prospěšných prací či jiný dodavatel.
S vlastníkem samoobsluhy se nelze spojit?
Otakar Kypta – zkoušeli jsme to v minulosti, ale soukromí vlastníci nám něco slíbí, a dál nic neřeší. Jinou páku nemáme. Stavební úřad může zasáhnout, až když něco z objektu padá, třeba římsa, pak může dát pokutu. Ale pouze, když to padá do veřejného prostranství, ne například do zahrady.
Dagmar Šrytrová (vedoucí stavebního úřadu) doplnila – stavební úřad v posledním půlroce žádné řízení s vlastníky samoobsluhy nevedl.
Tážete se majitele, jestli s tím plánuje něco dělat?
Jana Fričová – ano, ale neodpovídají.
Jaká je situace s obchvatem přes Jablonec. Doprava narůstá, kamiony nemají záchytná parkoviště.
Petr Klápště – v územním plánu je jižní obchvat a západní tangenta, k západní tangentě je v územní rezervě vzdálenější varianta, která je vhodnější pro obyvatele Žižkova vrchu, technicky méně problematická, a vše směřuje k tomu, že dostane přednost. Podmínkou realizace obchvatu však jsou kroky, které nejsou na nás, to je především změna krajských zásad územního rozvoje. Kraj toto zpracovává, je ve skluzu, termín dokončení zatím nevíme. Pak, až to bude v krajské dokumentaci, můžeme to v našem plánu změnit z rezervy do návrhu, to je minimálně na rok, pak musí ŘSD připravit projekt a získat na něj povolení a poté je teprve k dispozici vše potřebné pro to, aby se mohlo stavět – budou-li peníze. Bavíme se o několika kilometrech nových komunikací, aby to fungovalo – jižní obchvat vede dál podél Nové Vsi až za Smržovku a celé toto se musí postavit, aby pro řidiče nebylo výhodné, jezdit stále skrz město. Bavíme se vzhledem k tunelům a mostům o nákladech v miliardách, což je mimo investiční možnosti města, jedná se o státní investice.
Vrátím se k projektu tramvaje do centra Jablonce. Je to zbytečná linka, komplikuje to dopravu. Mohly by to zajišťovat ekologické autobusy. Nejsem pro tramvaj do centra.
Milan Kroupa – můžeme se na to dívat mnoha způsoby. Máme možnost tramvaje opravit a prodloužit, nebo je do dvou let zcela zastavit ve Vratislavicích. Nabízí se nám dotace cca 870 miliónu korun na to, abychom ji opravili a prodloužili, jedno bez druhého nejde udělat. Tramvaj přepraví více osob než vlak a autobus dohromady. Když ji prodloužíme na terminál na křižovatce Kamenná a 5. května, lze očekávat, že počet cestujících významně naroste, to je první pohled. Další pohled jsou vámi zmíněné ekologické autobusy, ale jeden normální autobus stojí kolem šesti milionů korun, elektrický ještě víc. Výměna 32 autobusů je těžko představitelná, byl by to obrovský náklad. Investice do tramvaje není tak velká, zároveň naplníme kvóty EU pro rok 2025 pro uhlíkaté dopravní prostředky. Tramvaj má jedno úskalí, tj. koridor lázní k patě ulice Soukenná, pak to je v pořádku. Pak to projíždí málo frekventovaným územím, které nám pomůže pozvednout život v centru. Jsou zpracované pěkné modely, hodnotí pohyb lidí kolem tramvají. Jako u všech akcí jsou příznivci i odpůrci, já vedu veškerá jednání s dotčenými orgány, věřím, že se nám to podaří.
Jakub Chuchlík – projekt prodloužení a rekonstrukce stávající trati je projektem DPMLJ, tzn. třetího subjektu, kde máme velmi malý podíl. O tom, jaké to bude v budoucnosti, ukáže nejbližší půlrok, kdy se bude řada věcí rozhodovat a povolovat. Město v tom figuruje jako důležitý aktér, ale není to náš projekt.
Petr Klápště – problematický je kousek u Brandlu na křižovatce s ulicí U Nisy, zde je rozpracované řešení, v rámci kterého se přidá jeden jízdní pruh, aby se dalo projet bez zastavení i pokud stojí vozidla čekající na odbočení vlevo. Toto místo se dá vyřešit.
Milan Kroupa – nechali jsme si zpracovat posudek, dle něj se v jednom směru (z Liberce do Jablonce v průměrný pracovní den) tramvají přepraví na jabloneckém úseku 170 cestujících, na libereckém úseku 2115 a mezi městy z centra do centra 1384 cestujících, celkem to je 3669 cestujících. Vlak dělá 750 a 1100 lidí autobusy.
Jablonec do toho projektu nemohl vůbec hovořit?
Jakub Chuchlík – je to záměr připravovaný mnoho let, je spojený s terminálem veřejné dopravy, který je městským projektem. Terminál zajistí přestup mezi jednotlivými typy veřejné dopravy, je to bezbariérové a na jednom místě. Má to celoměstský význam, potkají se zde všechny typy dopravy dohromady.
Otakar Kypta – před 15 lety byla současná otočka tramvaje provizorní konečné řešení. Částka, kterou dopravní podnik může získat z dotace integrovaného plánu Liberec a Jablonec, přesahuje 800 mil. Kč a bylo by škoda tu částku nevyužít. Zrekonstruovaná část je Zelené údolí ke křižovatce po odbočku do ulice U Nisy.
Ulice Skelná – jak to bude s rekonstrukcí vozovky? Za 19 let, co zde bydlíme, se nic nezměnilo.
Pavel Kozák – přestože se zahájení revitalizace prodlouží, opravy to neovlivní. Máme v plánu opravu Pasecké, která půjde do velkoplošné opravy, Jeronýmova i Skelná, kde budou opravy menšího rázu do obrazců. Budou pokračovat opravy chodníku ul. Mánesova, probíhá větší zásah před plaveckým bazénem v ulici Svatopluka Čecha, tato komunikace je poměrně frekventovaná, tvoří zkratku mezi přehradou a sídlištěm, z této části se stane obytná zóna, budou zde stavební retardéry, dojde k navýšení parkovacích míst.
Budova bývalých jeslí je nyní školní družina, tato škola má velkou část žáků a o družinu je zájem, ale ona není schopna kvůli hygienickým předpisům počet dětí navýšit. Vážíme si zrekonstruovaných částí, ale nemůžeme větrat. Školka má opravená okna, družina ne. V jídelně hlučí klimatizace.
Otakar Kypta – ptal jsem se dodavatele, ale nikdo ze školy tu hlučnou klimatizaci ze školy nehlásil. Nevím, proč nám to ředitel školy nezavolal. Ale my jsme to již reklamovali.
Štěpán Matek – každý rok se snažíme částku na opravy navyšovat, abychom mohli špatný stav školských zařízení napravovat. Havarijních stavů je mnoho, nedokážu říci, že tady to je priorita, každý rok sestavíme seznam věcí a začneme od těch havarijních stavů, což bývají okna, to vidím nadějně, a hlavně sociální zařízení.
David Mánek – prošel jsem si budovu družiny a školy. Vy, učitelé i ředitel, děláte spoustu pěkných věcí. Toto je tristní stav vzhledem k tomu, že školku máme hezky opravenou a vedle v budově se nedá větrat. Podpořím náměstka Štěpána Matka, budeme hledat prostředky, abychom se budově mohli věnovat. Neříkám však, že to bude v tomto období 2019-2020, ale chceme, aby to bylo v pořádku.
Do jaké míry splňujete hygienické mantinely, jestli můžete počet dětí v družině navýšit, to by věděl ředitel školy, to může být limitující, ať to opravíme nebo ne.
V jeslích jsou dvě volné třídy, které slouží jako sklady, v družině je 2x28 dětí, rodinám by to pomohlo.
David Mánek – museli bychom se podívat, jestli by nám to kraj povolil, jestli by zafinancoval provoz těch dalších oddělení. V tuto chvíli to nevíme.
Bylo by možné zpřístupnit školní hřiště? Brány jsou otevřené, ale paní nám před pár týdny řekla, ať přijdeme v červnu, až zde bude správce.
Pavel Kozák – zpřístupnění si bereme jako podnět. Hřiště v Sokolí se také zpřístupnilo.
Petr Matek – chceme to zpřístupnit.
Hana Schindlerová (odd. správy nebytových objektů) doplnila – zahájili jsme jednání s ředitelem základní školy, který má hřiště v pronájmu.
Sleduje se vybavenost sídlišť? Je nás zde 10 tisíc, Tesco je malé, nejsou zde masné výrobky.
Jana Fričová – to jsou podnikatelské záměry, to nemůžeme bohužel ovlivnit.
Petr Klápště – my jsme nyní ve stavu, že obchody jsou umísťovány dle tržní situace tam, kam se dá dojet autem či autobusem, často u hlavních silnic. Bohužel to tak je, my opravdu nemůžeme sahat do sortimentu obchodníků, česká legislativa to neumožnuje, německá města mohou mluvit do toho, co se kde prodává, v Čechách to nejde.
Otakar Kypta – my nedonutíme obchodníka, aby na volném prostoru něco postavil.
Štěpán Matek – s tím se dá těžko něco dělat, rozumím vám.
Jednoduché parkoviště se nabízí před výtopnou, která je mezi ulicemi U Přehrady a Březovou, tam je plocha.
Jakub Chuchlík – bereme si to jako podnět.
Nešel by u Tesca vybudovat výtah? Je to těžko dostupné, pro starší občany je to obtížné.
Jakub Chuchlík – občas jednáme s obchodními řetězci i podnikateli, byl by to podnět v rámci obchodníka, můžeme to přednést. Bereme jako podnět pro diskuzi s vlastníkem.
Máme významné dílo zabudované v asfaltu, všem nám to je líto, je to paprsek Jiřího Dostála u samoobsluhy, chybí mu špička, má být nejen skleněná, ale i mramorová, částka na restaurování by činila asi 70 tis. Kč. Nedalo by se dílo posadit někam do rekonstruované části třeba do ulice Jeronýmova nebo Březové?
Jakub Chuchlík – máme povinnost se postarat o dědictví výtvarných umění ve veřejném prostoru, vlastní oprava by nebyla nákladná, tam se to ale váže s tím prostředím. Nejsem si jistý tím stěhováním, rotace občas ve městě nastane, ale díla mají i význam v rámci svého kontextu, to místo se dle díla identifikuje. Evokujeme si to s tím místem. Spíš by se mělo upravit okolí díla.
Plánujete vybudovat nějakou cyklostezku, třeba na Rádlo? Máme spoustu pseudostezek, kde kus po ní jedete, pak vás to vyhodí do provozu, viz ulice 5. května, nebo odnikud nikam. Ať se nemusíme bát, jezdím s dětmi.
Jakub Chuchlík – rozumím a souhlasím, je to jedno z témat, kde se ve vedení města shodneme. To téma je bezpečná a tzv. zelená prostupnost městem. Máme možnost využít okolní hezkou přírodu, dostat se tam je však složité. Kdybychom dokázali ty stezky propojovat, tak by to zvedlo možnosti každodenní rekreace, není to jednoduchý úkol. Je to odvislé od pozemků a povolování. Chtěli bychom zaktualizovat cyklogenerel, který má město, byť neschválený žádným orgánem, a dle něho projekty, které se dělaly a připadají vám neucelené, navázat a propojovat. Cyklogenerel je z roku cca 2008, tento dokument bychom převrstvili s konceptem veřejné zeleně. Jsou možná opatření pro cyklisty i v rámci toho hlavního dopravního proudu, což není pro rodinu s dětmi. Je nutné to budovat oboje. Zasáhli jsme do projektu v ulici Palackého, s odborníkem jsme zkonzultovali návrh, výsledek je nakreslený koridor pro cyklistu v tom hlavním dopravním proudu, je tam i chodník, kde legálně můžete s dětmi jet na kole.
Deratizace sídliště, v ulici Švédská a Vysoká jsou krysí díry, je to naproti hřišti. Hlásili jsme to před měsícem, bylo nám řečeno, že je to v řešení.
Štěpánka Gaislerová – před dvěma lety byla plošná deratizace, od té doby se provádí průběžná, kde je problém, tam se objedná místní deratizace, netýká se soukromých objektů, jen městských. Pokud nejsou deratizovány hlavní sítě kanalizační a přípojky k domům, tak ta zvířata mají kde žít. Místní deratizace to vyřeší na chvíli, nevyřeší se to jako celek. Zeptám se kolegyně, která to má na starost.
Tento podnět jsme na aplikaci Lepší Jablonec obdrželi dne 14. 4. 2019 a dne 16. 4. 2019 tam byla vložena odpověď, že deratizace v tomto místě již proběhla a následně bylo zajištěno zasypání děr a kontrola stavu na místě. V případě, kdy občan využije aplikaci Lepší Jablonec, neodpovídáme tazateli zvlášť. Pisatel je o aktualizacích podnětu informován na jím zadanou e-mailovou adresu, případně ji lze dohledat na webových stránkách města u konkrétního podnětu.
Jaký je záměr s budovou v Bezručově ulici? Je to budova bývalé porodnice, viděl bych zde LDN.
Milan Kroupa – LDN zde neplánujeme, město by na takovou rekonstrukci nenašlo finance. Domlouváme se s krajem, že by zde udělal shluk svých činnosti v sociální oblasti.
David Mánek – dělají objemovou studii, jestli se sem vejde speciální školství. Finance na to ale asi nebude mít ani kraj, v tuto chvíli ryzí záměr s touto budovou nemáme. Ano, objekt by zasloužil rekonstruovat, ale vedle toho to můžeme směřovat k sociálním účelům, něco, co v tuto chvíli není ještě rozmyšleno. LDN zde chybí, ale neuvažovali jsme o ní. Teď stavíme pavilon urgentní medicíny, není to z dotace a město to musí rozpočtově unést, ani zde s LDN nepočítáme, to má jiný účel.
Milan Kroupa – máme to poznamenané, budeme se tím zabývat.
Jeronýmova je tankodrom, ne ulice. Je to o zničení kol u auta. Spojnice do ulice Chelčického je nová a přitom tam projedou dvě auta denně.
Pavel Kozák – to nevadí, to je také ulice Jeronýmova a my v tom budeme pokračovat. Přední část nepatří do revitalizace, tu udělá město.
V ulici Jeronýmova je zákaz stání za sněhu kvůli sanitám. Kam máme dávat auta? Proč zde jsou ty cedule?
Pavel Kozák – v minulosti zde hořelo a nedostali se sem hasiči. Zákazová značka je dle stanovení oddělení dopravního a silničního.
Štěpán Matek – situace souvisí i se zimní údržbou, v zimě se sem nedostane ani vozidlo zimní údržby. Dokud se silnice nerozšíří, je vyloučeno zároveň parkování a vjezd sanitky a údržby.
Pavel Kozák – řeší se rozšíření komunikace i loučka nahoře.
Jakub Chuchlík – teď se to projektuje, je to první část revitalizace.
Otakar Kypta – letos podáme žádost o dotaci, V ulici Jeronýmova bude komunikace širší, bude tam i podélné parkování. Plánujeme tam i zeleň tak, jak jste si přáli. Je to ta první etapa spojená s druhou, což je pokračování až do ulice Březové.
Vysoká 78, pozemek města, máme tam túje, pod jednou mají potkani hnízdo a přemísťují se pod naším soukromým chodníkem, pod zámkovou dlažbou se přesouvají na městský pozemek, chodník se propadá. Stále platíme za opravu dlažby. Jak tohle řešit, jestli neodstranit tu zeleň, túje?
Dále při sekání zeleně se to dříve dělalo křovinořezem, dnes pojízdnou sekačkou, čímž dochází k ničení obrubníků při přejíždění, po upozornění dodavatele došlo v minulém období ke zlepšení.
Štěpán Matek – k potkanům, problém je hlavně v kanalizaci a kontejnerovém stání, která jsou zde katastrofální. S kontejnery chceme příští rok něco dělat. Ale plošná deratizace stojí hodně peněz.
Problém sekání trávy se řeší v komisi životního prostředí. Současný trend je nesekat, někdo bude rád za včely, někdo je alergický a nebude rád. Co se týká sekání a techniky, musíme se k tomu postavit, jak často a kde budeme sekat.
Štěpánka Gaislerová – na přelomu dubna a května proběhla deratizace a dne 14. 5. 2019 došlo k zasypání děr po potkanech. Platí obecné pravidlo, že deratizaci by měli dělat všichni vlastníci či správci. Pokud tak činí jenom někteří, dovoluje to množení a šíření těchto nepříjemných hlodavců. Město provádí deratizaci průběžně.
Ale může to být problém i toho, jak jsme zde hovořili o samoobsluze. Nikdo z nás neví, jak to vypadá pod samoobsluhou (= v suterénu či skladech apod.). Problém není vyhlásit celoplošnou deratizaci, problém je, že město nemůže kontrolovat, jestli to cizí subjekty deratizují, to může jen hygiena, my ji můžeme na základě podnětu oslovit. Když všichni okolo udělají deratizaci a jeden ne, je to zbytečná investice.
Křišťálová 15, propadá se zde chodník, taky možná kvůli potkanům. Město řeklo, že to je účelová komunikace a že to nespraví. My jsme to spravili tedy z vlastních prostředků. Přijde mi zvláštní, že město se takto chová, tak ať město ty pozemky prodá, abychom neměli potíže s finančním úřadem, že bytové družstvo investuje do pozemku, který není náš.
Pavel Kozák – jestli to je přístupový chodník k vašemu domu, tak to si dělají družstva několik let sama, dělají si dokonce i vyhřívání chodníku i opravování, je to několikaletý trend, ten pozemek slouží pro účel toho objektu. Účelovou komunikaci si ze zákona udržuje ten, kdo ji užívá, což jste vy v tom objektu. Za finanční úřad nemohu hovořit, družstva za námi chodí a my jim jako vlastník pozemku dáváme souhlas a oni si to na vlastní náklady opraví.
Štěpán Matek – souhlasím částečně, nicméně nastavení plošně, kdo dělá ty opravy a kdo se o to stará, je to takhle nastaveno, výhledově jsme to zatím neřešili.
Když město povolí jakýkoliv výkop pro elektro, UPC atd., to se s námi nikdo nebaví, když je výkop ze strany města, to se povolí a neodborně opraví, nám se to pak propadá. Přitom to je pozemek města, když to potřebujme my, tak musíme žádat, že to chceme udělat. Srovnejte si to.
Pavel Kozák – tyto stavební práce povoluje státní správa, stavební úřad, nikoliv město jako samospráva. Ještě doplním, že někdy občané po nás chtějí části zadních vchodů, a to opravdu slouží účelově tomu domu.
Když se z jedné strany po zimě uklidí štěrk, tak si to z druhé strany máme uklidit sami?
Pavel Kozák – nelze míchat vše dohromady, zimní údržba se řeší dle plánu zimní údržby.
Po štěrku se děti i staří lidé pak smeknou. Druhá strana není uklizena, 19. dubna zametli jen jednu stranu. Je to Švédská, dva věžáky dolu.
Pavel Kozák – jestli je ten úsek v zimní údržbě, tak se to mělo uklidit. Vezmu si to jako podnět a předáme to TSJ, které zajišťují jarní úklid a jestliže je chodník v zimní údržbě a byl tam posyp, měly to uklidit.
Jakub Chuchlík – vrátím se k tomu, kdo spravuje ty pozemky, tuto diskuzi jsme ještě nevedli, jak řekl pan náměstek, ale vedli jsme podobnou. Návrh se týká možností města a jeho schopností spravovat veřejná prostranství. Sami upozorňujete, že řada věcí by mohla fungovat líp. Zeleň na sídlištích jsou rozsáhlá prostranství. My bychom třeba chtěli sázet více stromů apod., ale narůstá nám tím správa zeleně. Je tu úvaha – měli byste zájem se na správě o tu zeleň podílet? Ve Mšeně to bylo vyrovnané, půl napůl, vítali adoptovat strom, obdělávat část zeleně. Tento model diskutujeme, ale jak jsem řekl, vzhledem k tomu, že se budeme snažit vysazovat více zeleně do centra, tak by se nám hodilo, kdybyste nějakou míru iniciativy převzali vy, občané. Záleží na aktivitě obyvatel, mohou to být i předzahrádky před panelovými domy.
Milan Kroupa – představte si, že máte před domem zeleň, architekt vytipuje, jak by to mělo vypadat, my vám to dodáme, a vy se o to budete starat. Kdo z vás by se zapojil? To je vás o trochu víc než ve Mšeně.
Tady na Šumavě se to již děje.
Milan Kroupa – my si toho vážíme, děkujeme vám.
Jana Fričová – závady nám můžete oznamovat různou cestou, například komunikační kanál dotazy@mestojablonec.cz, aplikace Lepší Jablonec, otázky a odpovědi.
Milan Kroupa – sledujte Jablonecký měsíčník, Facebook, jsou zde aktuální informace, na webu máte téměř vše, do budoucna zde budou zápisy z osadního výboru. Využívejte aplikaci Lepší Jablonec, každému podnětu se vždy na magistrátu věnujeme, můžete to kontrolovat, podněty jsou řešeny. Ať to jsou podněty jako černá skládka, odpady, vraky, rozbitá komunikace. Všemi podněty se zabýváme.
Petr Klápště – již se sešli zájemci o osadní výbor, příští měsíc bychom ho mohli založit. Když zastupitelstvo města projednává něco, co se týká této oblasti, tak k tomu výbor dává názor, jak to vidí s místní zkušeností, nebo přichází s vlastními náměty. Přihlásilo se nám asi 20 lidí, méně z Pasek, kdyby se chtěl někdo z Paseckých přihlásit, budeme rádi.
V závěru pan Petr Klápště občany upozornil na web města – je zde rubrika „participativní rozpočet“, kde vy, občané, můžete navrhnout, co by se mělo do rozpočtu pro rok 2020 z lokality Šumava a Jablonecké Paseky dát. Zatím tam je na rok 2020 milion korun na celé město, případně v dalších letech přidáme, můžete dávat tipy, je to pro zlepšení majetku města, ať již veřejných budov či veřejných prostranství. Je zde jednoduchý formulář, který vyplníte, pošlete a zástupce úřadu vás osloví, společně dotáhnete návrh do fáze realizovatelné podoby pro rozpočet roku 2020. Na podzim by se o tom hlasovalo a nejlepší nápad se dá do rozpočtu na příští rok. Je zde finanční limit, takže spíše menší akce.
Milan Kroupa – jeden milión je pro celý Jablonec, pro Paseky a Šumavu to je částka 168 tis. Kč. Věřím, že v příštím roce budeme tu částku zvyšovat.
Zapsala: Alena Polreichová
