Setkání s občany 2019 - Proseč nad Nisou
Ve čtvrtek 4. dubna 2019 se konalo v hasičské zbrojnici v Proseči nad Nisou v pořadí druhé setkání vedení města s občany.
Diskutovat s občany přišli primátor města Milan Kroupa, náměstek primátora pro ekonomiku a majetek Štěpán Matek, náměstek primátora pro rozvoj města Jakub Chuchlík, náměstek primátora pro oblast humanitní David Mánek, uvolněný člen rady města pro územní a strategické plánování a participaci Petr Klápště. Dále byli přítomni vedoucí odboru územního a hospodářského rozvoje Otakar Kypta, vedoucí odboru stavebního a životního prostředí Ivana Řimnáčová, pověřený vedoucí odboru technického Pavel Kozák, vedoucí oddělení správy veřejné zeleně Štěpánka Gaislerová, vedoucí oddělení správy místního hospodářství Kamila Petrovická, vedoucí oddělení investiční výstavby Pavel Sluka, ředitel městské policie Roman Šípek a okrskář Lubomír Bartoš.
Setkání moderovala Jana Fričová, která přivítala také předsedu osadního výboru Miloše Krčmáře, vyzvala volené funkcionáře ke krátkému představení a upozornila na možnost oslovit pana primátora jednou měsíčně ve středu u něj v kanceláři.
Dále pozvala ty, které zajímá jablonecká přehrada, aby přijali pozvání na setkání k tomuto tématu dne 22. 5. 2019 od 18 hodin v ZŠ Mozartova a ty, které zajímá osud budovy bývalých městských lázní, aby se dostavili na panelovou diskuzi dne 16. 4. 2019 do Klubu Na Rampě.
Otázky a odpovědi
Koupil jsem objekt Prosečská 30 a narazil jsem na ochranné pásmo Kyselky. Nemůžeme prohloubit studnu a není tam vodovod ani kanalizace. Chystá se tam nějaká změna?
Jakub Chuchlík: jedna část odpovědi je státoprávní z hlediska povolení a druhá z hlediska případných investic do sítí za město.
Ivana Řimnáčová: ochranné pásmo je velmi široké, v jeho centru skutečně ministerstvo nepovoluje čistírny odpadních vod a vyjadřují se i k prohlubování studní. Na základě jejich nesouhlasného závazného stanoviska to nemůžeme povolit.
Jakub Chuchlík: řešením je vybudování řadu.
Otakar Kypta: zatím se zabýváme jiným úsekem, je tady zasolené území, na kterém pracujeme. Tady to území musíme vyhodnotit, spočítat návratnost případné investice. Jsou zde věcná břemena od ŘSD, chtějí za ně vysoké částky, proto jednáme. Pošlete mi, prosím, e-mailem, jaké je to přesně území.
Petr Klápště: obecně ke kanalizaci – zdědili jsme rozpracovanou celkovou koncepci řešení kanalizace v Proseči, kde to je v několika variantách. Není, ale zpracováno, jaké náklady u jednotlivých variant ponesou občané vlivem různých cen přípojek. To jsme zadali dopracovat. Nechceme o tom rozhodovat, dokud nebudeme znát i náklady pro občany.
Jaký je časový horizon realizace vašeho předvolebního slibu přestěhovat skládku odpadu z Proseče do Brandlu?
Štěpán Matek: jednání se zastavila ve fázi analýzy dopadu a proveditelnosti. Vznikla studie bývalého vedení, která je neakceptovatelná pro investora. Je potřeba studie nová. Pokud se tím směrem vydáme, což vypadá zatím slibně, a pokud nenarazíme na legislativní překážky, do léta padne rozhodnutí. Potom bychom rádi pokračovali co nejrychleji v realizaci. Musíme to však udělat komplexně, s plným sortimentem služeb, který v současném překladišti není a tato studie to neřeší, což je pro mě neakceptovatelné, protože když budeme takový projekt řešit, tak bychom měli mít všechny služby odpadového hospodářství na jednom místě. Do léta padne definitivní rozhodnutí a harmonogram prací.
Je nutná oprava ulice Široká, je to ostuda Jablonce. Jezdí tam náklaďáky právě na tu skládku.
Pavel Kozák: obalovna a výroba asfaltu se rozjela na konci března a od té doby technické služby opravují. Souhlasím s vámi, máme v plánu opravit prostřední úsek od kruhového objezdu k sídlišti. Od okružní křižovatky směrem k překladišti je řešením celoplošná oprava, tam to nelze jen opravit do obrazců. Na opravy komunikací v oblasti Proseč máme připraveno zhruba 7 mil. korun. Také doděláme poslední úsek chodníku podél Prosečské ulice, Za Říčkou včetně mostu a bude se opravovat celý úsek ulice Vrcholová.
Říkalo se, že se udělá jednosměrka kolem zkušebního ústavu a ulicí Za Plynárnou, aby těžká auta jezdila tudy.
Pavel Kozák: teď nedokážu odpovědět, nevím, jestli se na to zpracovával nějaký projekt. Poznamenám si to a odpovíme. Oddělení správy komunikací nemá zpracovanou projektovou dokumentaci. Podnět předáme na odbor rozvoje.
Zástavba v Proseči je hotová věc. V jakém je to stádiu, obyvatelé preferují přírodu, zvěř, relaxaci, pohled na Ještěd atd. Co můžeme jako obyvatelé udělat pro to, aby tam příroda zůstala nedotčená?
Petr Klápště: Zdědili jsme územní plán, kde jsou území k zástavbě již určena. Obecně se podařilo intervencí dotčených orgánů a občanskou aktivitou dostat do územního plánu to, že jsou skoro všechny větší zastavitelné plochy na Proseči podmíněny vypracováním dokumentací, které mohou nastavit podrobnější pravidla – jedná se o územní studie nebo regulačního plán.
Co se týká toho, kde a co konkrétně je a není připravené, začnu pozemky města. Máme rozsáhlé pozemky u ulic U Tenisu a Široké, louky směrem na Liberec. Tam měl v minulosti soukromý investor uzavřenu smlouvu o smlouvě budoucí, chtěl tam stavět poměrně rozsáhlé sídliště bytových domů, ale nenaplnil svoje závazky, takže smlouva byla ukončena. My tam bytové domy stavět nechceme. Co se týká návaznosti na sběrný dvůr, pokud zde nebude, měla by zde být zase zástavba, a to maximálně rodinné domy, nechceme zde sídliště.
Rozsáhlé území okolo Prosečského vrchu, které je zastavitelné od roku 2010, kdy tehdejší zastupitelstvo změnilo územní plán, patří většinou firmě Prosečská investiční a. s., tam je složitá situace. Původně zde chtěli stavět bytové domy, což naštěstí padlo. Při tvorbě nového územního plánu z roku 2017 se podařilo zakotvit aspoň podmínku regulačního plánu. Jako město zde vlastníme část území při ulici Horní mezi zastávkami u řadovky a u zastávky V Pastvinách, nechceme je využít pro obytnou zástavbu, rádi bychom je vyměnili s vlastníky pozemků tak, aby ty nejcennější plochy zůstaly nezastavěné a přístupné veřejnosti, například pro rekreaci. Směrem dál k Liberci je několik menších ploch, kde jsou také podmínky územních studií, ty také řeší pravidla pro zástavbu. My jsme do toho vstoupili, když řada věcí již byla rozpracovaných, ale důrazně jsme upozornili, že jsou tam legislativní pravidla pro veřejná prostranství.
Znáte to území detailně, prošel jste si to? Zamyslel jste se, proč tam byla tak řídká hustota zabydlení? Chci se zeptat na území krokusové louky, na tom obrovském území stávaly tři domy, zůstal tam jediný. Horní Proseč je velmi řídce obydlená, zamysleli jste se, proč tomu tak je? Je to velmi nehostinné místo.
Petr Klápště: prošel jsem si tam pěšky všechny plochy. Jsme v situaci, kdy tu máme územní plán, investoři mají nějaká práva. My po nich chceme, aby důsledně zrealizovali veřejná prostranství. Další naše pozemky chceme vyměnit s vlastníky tak, aby se tam nestavělo, neakceptujeme tam žádné sídliště ani bytové domy, byť výjimka Ministerstva životního prostředí by je povolovala. Chceme podrobná pravidla pro výstavbu, aby do území zapadala. Na nějakou výstavbu tam investor ale právo má.
Teď se tam V Pastvinách staví dům na obrovských základech, je tam 30 cm půdy a zbytek je rula, do toho fouká jižní vichr. Běžte se tam podívat, bude z toho poušť. Co s tím chcete dělat?
Petr Klápště: regulační plán rozhoduje o technické infrastruktuře a naší podmínkou je, aby veškerá dešťová voda, která tam spadne, byla zasakována v místě. To je věc, kterou jako město můžeme udělat a udělat chceme.
Kdy se mohou občané seznámit s návrhem regulačního plánu?
Další veřejné jednání k této problematice bude na podzim.
V měsíčníku byla zmíněna oprava bytů, resp. že vznikal dlouhodobý vnitřní dluh města vzhledem k tomu, že nejsou opraveny byty.
Štěpán Matek: propagovala se tu nejnižší zadluženost města, ale to nereflektuje ten vnitřní dluh, to chátrání infrastruktury. Stav některých druhů infrastruktury je tristní, kdyby se k systematickým investicím přistoupilo dříve, tak by to nyní ten veřejný rozpočet zatížilo mnohem méně. Byty jsme začali opravovat, vyčlenila se na to částka 10 mil. korun, abychom tento rok zprovoznili minimálně 20 bytů.
Jakub Chuchlík: mám doplnění k výčtu ploch, jak je tu představoval Petr Klápště. Na řadě míst v Proseči chybí kanalizace a vodovod a my jsme v situaci, že na části těch ploch, které byly zmiňované a jsou určené historicky pro zástavbu, máme zavedený vodovod a kanalizaci, což vycházelo z developerských záměrů. Předpokládalo se, že se připojí asi 750 obyvatel a do dnešního dne to bylo v řádech jednotek lidí, kteří se připojili. My tam máme infrastrukturu a čeká nás vracení poskytnuté spoluúčasti, protože je to v místech, kde zástavbu spíše nechceme. Nyní řešíme, jak se hospodárně zachovat.
Chci zareagovat na vystoupení paní před chvílí. Rozpor, co se týče tohoto území, zde existuje, ale pan Klápště je ten, který nám hodně pomáhal, aby to bylo zakotveno v územním plánu jako regulační plán, tzn. je nějakým způsobem možné s tím pracovat, aby ta příroda tady žila i aby výstavba mohla pokračovat. Dnes se mluví o tom, že není voda a nebude, zde jsou mokřady, rybníky. Voda tu je a čím masivnější výstavba bude, tím víc to bude proti vodě. Je nutné v rámci možností udělat to, aby výstavba byla co nejšetrnější k přírodě.
V místě, kde jsou řadovky, uprostřed je navážka jako by se chystala výstavba, aby tam mohla zajíždět nákladní auta. Je tam něco povoleno?
Petr Klápště: víme o té navážce, žádná legální výstavba tam povolena není a ani dle územního plánu být nemůže.
V celé Proseči není vodovod a kanalizace. Udělá město něco pro to, aby zde ta voda a kanalizace byla?
Jakub Chuchlík: minulé vedení pro to něco dělalo, zdědili jsme řešení kanalizace ve třech variantách, je hotový projekt vodovodu, který se má příští rok realizovat (je to zatím část Proseče, není to celé území). Je to projekt, který by se měl realizovat příští rok.
Pavel Sluka: není to velká část Proseče, ale přesto, je to hlavně řešení objektu Prosečská č. p. 200 a 199. V této oblasti byla dlouhodobá problematika se zasolenými studněmi z vozovky, nyní se pracuje na projektové dokumentaci a příští rok by se to mělo realizovat. Z ulice Na Palouku v horní části by mělo dojít k napojení do spodní části na křižovatku s ulicí Prosečská až k objektu č. p. 200. Je tam spoluúčast ŘSD, kdy město bude financovat vlastní vodovod a přípojky k jednotlivým objektům bude realizovat a hradit ŘSD.
Petr Klápště: ve zbylých oblastech ty přípojky již nezaplatí ŘSD, ale bude to na vás. My máme program na podporu výstavby technické infrastruktury, ze kterého je možné si na ty přípojky vzít podporu. My jsme nově tuto podporu zrušili pro novostavby a bude to výhradně pro stávající objekty.
Řeší někdo celkově Proseč?
Jakub Chuchlík: máme to již nakreslené, bylo to tu zmíněno, ale jsou to varianty, které generují náklady ne jenom na straně naší, ale i vaší. Přišlo nám dobré nejdříve zjistit, která z těch variant je pro vás jako uživatele nejvhodnější. Nejlepší by bylo, co se týká kanalizace, všechnu pustit gravitačně dolů a Prosečskou vést základní řad. Tam je ten hlavní problém dohody na věcných břemenech v komunikaci I. třídy. Bylo již zmíněno, že vodovod, který je v kooperaci s ŘSD je za menší peníze (co se týká věcných břemen), díky tomu, že se to koordinuje s jejich vlastní potřebou. Ve chvíli, kdy by to byla jenom naše potřeba, tak nám nasadí takové poplatky za věcná břemena, že ta nejlogičtější varianta začne vycházet finančně nerealisticky. Z toho důvodu vznikly další dvě varianty, které mají technické a provozní důsledky, nejsou ideální variantou, ale jsou řešením v této situaci.
Pavel Sluka: tento projekt i celková situace včetně variant je k nahlédnutí na oddělení investiční výstavby. Díky tomu, že došlo k dohodě s ŘSD, tak se věcné břemeno podařilo snížit o 80 % na částku okolo 200 tis. Kč. A jinak ten úsek, jak jsem tu popisoval, by jenom na věcném břemenu zatížil město částkou 1,7 mil. Kč.
Pan Pelta vlastní půl Proseče. Chci se zeptat, viděli jste ty jeho plány? Má tam namalovanou zástavbu. Mám tam taky pozemky a z mých pozemků představitelé města udělali veřejnou zeleň. Nejsem s takovým jednáním spokojen. Co s tím mám udělat?
Štěpán Matek: pan Pelta byl dlouholetým zastupitelem Jablonce a občané ho opakovaně volili. Nemáme k tomu více co říci.
Milan Kroupa: dodal bych, že tu pláčete nad Prosečí, ale Vrkoslavice mají obdobnou situaci. Pan Pelta má těch pozemků k výstavbě připravených velmi mnoho a je nutné říci, že tam, kde jsou pozemky pana Pelty, tak jsou obvykle v územním plánu schváleny k výstavbě rodinných domů, a ty, co nejsou jeho a jsou třeba i sousední a jsou k výstavbě také vhodné, tak obvykle nejsou určeny k výstavbě. Jsou to křivdy z minulosti, které se nenapraví. Jestli máte pocit, že váš majetek je v územním plánu chybně zanesen, můžete oslovit pana Klápštěho a třeba vám dokážeme vyjít vstříc.
Petr Klápště: postup je takový, že můžete dát podnět na změnu územního plánu, který u nás eviduje pořizovatel, tedy paní Smrčková, vedoucí oddělení územního plánování.
Máme žádost o vodovod, máme veřejný příslib přes 40 let. Víc jak 10 let je na to vydané stavební povolení, opakovaně prodlužované, žádná břemena tam nejsou, vedlo by se to městskou komunikací. Pořád se nic neděje, komunikace je z poloviny v dezolátním stavu.
My nenárokujeme opravu, protože nám přišlo nesmyslné požadovat nový asfalt, kdyby se tam dělal vodovod. Překvapuje mě, že se řeší věcná břemena. Takže vyřešte to tady, kde jsou ta stavební povolení.
Milan Kroupa: největší problém, který tu máte je vodovod a kanalizace. Dejte nám, prosím, čas, abychom se v tom zorientovali, projednáme to a pokusíme se vám vyjít maximálně vstříc.
Na konci minulého volebního období proběhla zkouška úzkého autobusu, kterým se revidovala jízda po Hlavní ulici až do Vratislavic. Pokračuje tento projekt?
Milan Kroupa: ten projekt tu byl v době, kdy se uvažovalo, že Jablonecká dopravní bude zajištovat část dopravy sama. V této chvíli máme v Jablonci BusLine. Nezaznamenal jsem žádný požadavek, že by měl autobus zajíždět někam do Proseče, takže pokud máte takový požadavek, tak ho, prosím, směřujte přímo na mě, zkusím to projednat.
Petr Klápště: my s tím již trochu pracujeme. Po otočku jezdí stávající velký autobus, a už to dělá vzhledem k profilu ulice problém, pak je tam vize protažení dál k tramvaji. Je nutné pořešit zastávky a rozšíření vozovky pro ně, aby měl autobus kde bezpečně zastavit. Pan Wejnar vytipoval nějaká místa, již jsme to projednávali na výboru pro územní plánování a rozvoj města.
Jedná se mi o Pekelské rybníky, vlastní je Bytex, jsou mu ale ukradené. Horní rybník je skoro bez vody, je z toho smeťák, přitom toto území bylo vždy jako relaxační prostor. Dneska je to zarostlé, jsou tam popadané stromy. Může město udělat něco alespoň s okolím a případně vstoupit do jednání s Bytexem?
Štěpán Matek: s tím se rád seznámím, sedneme si na to.
My máme na Proseči také jeden zanešený rybník.
Petr Klápště: podmínkou plánované zástavby v těchto místech je, že investor revitalizuje na svoje náklady tento rybník do podoby přírodě blízkého mokřadu, aby tam byla stabilně voda a vodní živočichové.
Bydlíme v řadovkách, my tam máme vodu i kanalizaci. Bohužel ty cesty, co tam jsou, patří firmě NATUR CZ, která je v exekuci. S městem se několik let vyjednává, že odkoupí ty silnice. Nyní, když jde firma do exekuce, budou ty pozemky za nízkou částku.
Otakar Kypta: my jsme se před půl rokem tímto tématem hodně zabývali. Investor přišel za městem, abychom od něj pozemky s komunikacemi odkoupili. Ty komunikace jsou však postaveny špatně, nemají správný základ, nejsou postaveny podle technických podmínek města. Pokud by si je město převzalo třeba i zadarmo, bude do nich muset okamžitě investovat.
Ivana Řimnáčová: víme o tom problému, má informace je, že firma NATUR CZ na sebe uvalí insolvenci. Ty silnice jsou opravdu v jejich majetku. V okamžiku, pokud je to zablokované na katastru, je to velký problém z právního hlediska. Vím, že ta žádost tu byla, na to odpověděl pan Kypta. Město schvalovalo pravidla, za jakých podmínek převezme komunikace do svého vlastnictví, aby je mohlo udržovat.
Dvakrát jsem se kvůli této problematice sešel s náměstkem Velem. Ten slíbil, že v tom bude jednat. Rád bych na vás apeloval, abyste v tom pokračovali. Zájem města byl to převzít.
Štěpán Matek: řekl jste jednu zásadní věc, že ta firma má nějaké požadavky. Teď se ta situace mění, ale musíme si uvědomit, že město nemůže nakoupit dráž než za cenu obvyklou, to by mělo rozsáhlé trestně právní důsledky.
Jakub Chuchlík: je to developerský projekt, který má mnoho pochybení ve vztahu města a developera. Ten celý komplex je napojen na vodovod a kanalizaci, která stála město prostředky bez adekvátního podílu developera. Dále ty komunikace nebyly zasmluvněny v takovém standardu, aby se daly následně převzít, a všechny infrastrukturní prvky, jako že tam není prostor pro děti na hraní atd., se my teď můžeme pokusit sanovat dohodou, ale ty chyby tam jsou, nejedná se o naplňování povinností.
Kdy se dočká 300 členů bytového družstva Horní Proseč po čtyřech letech jednání převodu bytů do osobního vlastnictví?
Milan Kroupa: navrhuji separátní schůzku pro členy družstva.
Štěpán Matek: zúčastním se osobně členské schůze 24. 4. 2019.
Před třemi lety jsme tu projednávali oblast za poslední tramvajovou zatáčkou, není tam přechod, když se přejde ulice, je tam tma, měla být vypracována projektová dokumentace, od té doby se nic neděje.
Otakar Kypta: je to hotové, jenom se pracuje na veřejném osvětlení.
U garáží na křižovatce před mostkem již přibyla jedna lampa a další dvě prý budou do podzimu.
Pavel Sluka: smlouva je podepsaná, jsou uvolněné finanční prostředky a přechod pro chodce včetně osvětlení se bude realizovat v letošním letním období.
Ulice U Zahradnictví je pokreslená, že se bude dělat kanalizace. Máte konkrétnější termín, kdy to spustíte, abychom byli připraveni?
Pavel Sluka: jedná se o druhou část první etapy, stavební činnost bude probíhat od dubna, lidé budou informování včas.
Při státní silnici Prosečská jsou všechny studny zasoleny. Dočetl jsem se na stránkách, že povede cyklostezka Zlatou uličkou dolů přes mostek, bude zde nový povrch, ale zřejmě, jak jsem pochopil, bude nový povrch jenom na půlce. Když tam ta technika bude, nešlo by to udělat celé?
Pavel Kozák: bude to v celém úseku, část jako rekonstrukce, část úplně nový povrch.
Pavel Sluka: ŘSD zde bude provádět i dešťovou kanalizaci, aby se ta sůl z komunikace nedostávala do studní.
Slyšela jsem, že se tramvajová zastávka Nový Svět bude rekonstruovat a že by tam měla být výhybna. Co je na tom pravdy?
Jakub Chuchlík: bude se rekonstruovat podobně jako všechny ostatní zastávky v rámci rekonstrukce a prodloužení tramvajové trati. Jak to tam přesně bude vypadat, vám nyní neřeknu, ale brzy bude projekt zveřejněný.
