Setkání s občany 2019 - Mšeno
V úterý 30. dubna 2019 se ve školní jídelně ZŠ Mozartova uskutečnilo další ze série setkání s občany.
Přítomni byli primátor města Milan Kroupa, náměstek primátora pro rozvoj města Jakub Chuchlík, náměstek primátora pro ekonomiku a majetek Štěpán Matek, uvolněný člen rady města pro územní a strategické plánování a participaci Petr Klápště, vedoucí odboru územního a hospodářského rozvoje Otakar Kypta, vedoucí odboru stavebního a životního prostředí Ivana Řimnáčová, pověřený vedoucí odboru technického Pavel Kozák, vedoucí oddělení správy místního hospodářství Kamila Petrovická, vedoucí oddělení investiční výstavby Pavel Sluka, za oddělení správy veřejné zeleně Klára Halamová, ředitel městské policie Roman Šípek a okrskář pro oblast Mšeno nad Nisou a Břízky str. Luboš Nigrin. Náměstek primátora pro oblast humanitní David Mánek se ze setkání z pracovních důvodů omluvil.
Setkání moderovala Jana Fričová, která v úvodu přítomné pozvala na setkání, které se bude konat ve středu 22. května a bude na téma přehrada a její okolí. Začátek je v 18.00 hodin ve školní jídelně ZŠ Mozartova.
Jak to vypadá s parkovištěm v ulici Pobřežní? Vloni nám bylo přislíbeno, že se zrealizuje na podzim.
Jakub Chuchlík: letošní rozpočet jsme do velké míry zdědili, v něm tato stavba není zahrnuta, tzn. letos se parkoviště nebude realizovat. Připravujeme rozsáhlé, infrastrukturní investiční akce v centru města, dešťová kanalizace a další, začali jsme připravovat jmenovitý seznam investic na následující čtyři roky, připravujeme si limity pro naše volební období a možná i o rok delší, co bude možné z rozpočtu města zaplatit. Nyní vám nedokážeme plně říci, co se zrealizuje. Odpověď není asi moc uspokojivá, ale děláme to mj. proto, abychom věděli, kolik nám zbývá vedle těch velkých akcí prostoru. Uděláme si finanční představu, abychom mohli odpovědět třeba příští rok.
Pavel Sluka: stavební povolení je vydané, až se řekne, že lze začít, je to připravené a stavba může začít.
Budováním kontejnerového stání dojde ke zrušení parkovacích míst – na koho se máme obrátit?
Kamila Petrovická: po ukončení setkání byla záležitost s paní diskutována, navrhovala zrušení kontejnerového stání v ul. Mšenská (naproti BD Mšenská 10-12), a to z důvodu navýšení kapacity parkovacích míst. Bylo sděleno následující: V současnosti o zrušení tohoto kontejnerového přístřešku neuvažujeme (pouze v budoucnu může dojít k demontování přístřešku za účelem budoucí obnovy), naopak se na sídlištích všeobecně setkáváme s problémem, že není kam odpadní nádoby umístit, také je potřeba dodržet co nejkratší docházkovou vzdálenost pro občany. Všeobecně víme, že s tříděným odpadem nám nikdo chodit daleko nebude. S ohledem na to, že se produkce komunálního odpadu stále navyšuje, je tlak na separaci a recyklaci odpadů, tak musíme v sídlištních zástavbách často řešit a počítat i s navyšováním počtu odpadních nádob, s tím úzce souvisí otázka, kam nádoby případně umístit. Navyšování kapacity parkovacích míst je potřeba řešit komplexněji.
Jak to vypadá s možným provizorním parkovištěm vedle Mšenské 14-24? U kapličky, jak je zpevněná plocha – šachovnice, údajně tam někdo už něco vyměřoval, prý na parkoviště. Dnes tam děti jezdí na kole.
Jakub Chuchlík: tato odpověď je i na to kontejnerové stání, pracujeme na koncepční studii této části Mšena, která navazuje na přehradu, nedá se uspokojit každá část. Začínáme s tématem parkování zde, na tzv. šachovnici, i na další řadě míst sídlišť. Naší ambicí je na základě celkového návrhu zrealizovat věci, které občany nejvíce pálí. Nechceme to parkoviště dělat ad hoc, plán sídliště vycházel z tehdejších údajů, podle jednoho plánu. Nyní je zastaralý, vše by se mělo zohlednit v širším vztahu, dívat se na to jako na celek. Třeba co se týče výsadby, nájezdu a výjezdu z toho parkoviště, to vše bychom chtěli zohlednit z pohledu širších vztahů. Letos budeme mít představu, jak to má vypadat, příští rok bychom to mohli zprojektovat, a pak to můžeme zařadit do plánu investic dle možností, jako zmíněná akce Pobřežní.
Bydlím ve finských domcích v ul. Arbesova, trápí nás zdejší parkování. Řeší se to na těchto setkáních už čtyři roky. Je zde značka, že se zde nesmí stát, přitom tam auta stojí v celé řadě i hodinu. Není to přes den, ale hlavně, když jsou sportovní akce školy, nebo když to pronajmou. Jsme v obležení výfuků aut naše první řada finských domků, hlavně v zimě, kdy si auta topí. Bývalý primátor říkal, ať voláme MP, že jim dají pokutu a oni si to mezi sebou řeknou, ale městská policie nám to zakázala, že to musí řešit město. Nemáme kudy projít, parkují zde velká auta. Znepříjemňuje nám to žití. Vedle školy je nevyužité hřiště, mohlo by se k těm účelům využít.
Roman Šípek: o problému víme, je to jeden z důvodů, proč okrskáři začnou sloužit i v odpolední době, není to problém jen dopoledne, ale i v čase kroužků. Budeme se tím zabývat. Nyní zde děláme měření, aby vozidla nejezdila rychle, což je možná nebezpečnější, než že zde stojí, aby děti, když vyběhnou z kroužků, nevběhly pod auta. Ale budeme se věnovat i tomu stání, silnice k tomuto není koncipována.
Chodník před domem Mozartova 10-12 je v dezolátním stavu, je nebezpečný. Víte o tom, chystá se oprava?
Pavel Kozák: chodník Mozartova zařadíme do oprav, nyní je v plánu ulice Mechová, podél školky je chodník již hotový. Souhlasím s vámi, budeme to dělat postupně, časově dle finančních možností letos nebo za rok. Kontaktujte mě v půlce roku, dle možností zařadíme třeba část.
Štěpán Matek: na drobné opravy je jmenovitý seznam jako na investiční akce. Jak pro letošní rok, tak i pro příští rok připravíme tento seznam a zveřejníme ho, zatím budeme sbírat podněty pro opravy.
Stav zeleně v lokalitě Mozartova a Mechová je retro, občas se porazí přerostlý strom. Je ve výhledu revitalizace zeleně?
Cesta podél potoka – dělalo se zde osvětlení, je to stále v dezolátním stavu. Je to konečný stav? Dělníci naházeli do trávy kameny, aby zatím nezarostly.
Kamila Petrovická: stezka podél vody se dělala před zimou, z vegetačních důvodu to nebylo doděláno před zimou, firma měla termín jaro, řešili jsme tam zeleň, pěší stezky, celkový nevyhovující stav. O kamenech v trávě víme, upozornili jsme na to firmu, dokud to nebude v pořádku, tak nepřevezmeme.
Termínově by to mělo být do prázdnin.
Klára Halamová: zeleň se průběžně udržuje. Revitalizaci ze strany oddělení správy veřejné zeleně neplánujeme.
Štěpán Matek: plánuje se kompletní revitalizace sídliště. Na odboru rozvoje se to řeší projektově, my na technickém odboru zastavujeme veškerý rozvoj až na operativu, dokud nebude jasné, co se bude dělat, abychom některé věci, které se budou v rámci celého rozvoje plánovat, nedublovali.
Jakub Chuchlík: jedna věc je údržba zeleně, v jakém stavu je, a pak, jak je to zde druhově, její zdravotní stav, jestli není přežitá a neměla by se obnovit. Tato nová výsadba by měla být součástí celků – zde sázíme alej, zde soliter a má to nějaké vazby.
A je nějaký časový výhled?
Jakub Chuchlík: do této spodní části to neumím říci, začínáme v horní části, jak jsme říkali – šachovnicí u kapličky. Území přehrady je další téma, kterému se nyní věnujeme, aby prošlo obnovou. Vzhledem k finančním možnostem výhledy nejsou moc optimistické, nelze sem zahrnout všechny potřeby, které ve městě máme. Velké revitalizace jako byly na Žižkově vrchu, nebudou moci být v takovém plošném rozsahu, každá lavička, chodníček, strom, bude to celkový návrh a budou se brát ty nejpotřebnější věci. Když se bude řešit parkoviště či výsadba, tak v rámci celkového komplexu i s ohledem na možné dotace na výstavbu, abychom ušetřili městské peníze.
Štěpán Matek: koncept je to první, co musí vzniknout. Operativa, jako jednotlivé části, např. parky, lavičky, ta vždy probíhala na odboru správy majetku, my nechceme toto dublovat. Počkáme na tuto studii, co obsahuje a co můžeme jako technický odbor zlepšit. Jen menší věci, aby vcelku zapadaly do té koncepce a abychom na to z hlediska finančních prostředků dosáhli ve větším rozsahu.
Když má město priority, nyní třeba Šumava a okolí přehrady, tak Mšeno přijde zkrátka? Chce to říci rovnou, jestli to tak je. Rozumím vám, že vše nejde opravit najednou.
Štěpán Matek: revitalizace nebude vždy celá a kompletně celého území, bude probíhat dílčími projekty a ty budou navazovat na celkovou koncepci. Ideální stav by byl, kdybychom měli to sídliště nakreslené a vybrali si z toho ty věci, které je potřeba zrovna udělat. Ani ty plány se nedají nakreslit najednou. Co se Mšena týče, ve výhledu je horní část, protože tam to navazuje na tu přehradu.
Pavel Kozák: pro paneláky tady kolem jsme zadali projekt, který řeší parkování v této slepé části, kde se změní z podélného na šikmé, zvýší se nárůst parkovacích vozidel a v zadní části bude otočka, aby se dalo jet zpátky.
Milan Kroupa: uvažovali jsme o plánu, kdy bychom navrhli, jak by to území mělo vypadat koncepčně. Pak bychom ten koncept předali do rukou lidí v obytných domech, jestli byste se o to starali, navrhovali opravy, samozřejmě ve spolupráci s městem. Zajímalo by mě, kdybychom vám poskytli prostředky na základě nějakého přibližného plánu, jestli byste se toho zúčastnili. Prosím, zvedněte ruku, kdo by se zúčastnil, jen orientačně – malá menšina, jsem trošku zklamaný. Vize je taková, že bychom rozparcelovali prostor, aby vznikla koncepce, aby někdo nezasadil hrušku a někdo jiný smrk, město dodá materiál, dřeviny, a vy byste si území osadili a následně se o něj starali. My dodáme technické věci a vy se domluvíte a budete to spravovat. Můžete celou váhu vložit na bedra města, ale město nemá takový aparát, aby to dokázalo dle vašich představ spravovat. Vy můžete prostřednictvím osadních výborů přicházet s vlastními invencemi a pro město pak není velký problém vám zakoupený keř zafinancovat, ale je problém zasadit a údržovat. Vítali bychom vaši participaci na vašem území, považoval bych to za úžasnou formu spolupráce lidí a města.
Petr Klápště: doplním to ve smyslu, co má město za náklady, když se sází strom. Když ho sázíte vy na zahrádce, tak to znamená, že koupíte strom. Když ho sází město, tak kromě koupi platíme i lidi, kteří ho přivezou, zasadí a další dva roky ho sledují a zalévají. Tyto práce se platí včetně daní za hodinu práce, tak to narůstá, ale když vy vycházíte ráno z domu, zjistíte, že je to potřeba zalít oproti někomu zvenku, kdo tam čtvrt hodiny pojede, aby zjistil, jestli to tak je, pak odjede a někdo tam jede to zalít apod. V tom je ta potenciální úspora, vy to zjistíte přímo během dne, máte to před okny.
Pane primátore, ze své pozice dlouholetého zastupitele, jsem kdysi dávno něco podobného 2x navrhoval, ale byl jsem s tímto zahnán, ať zde nezavádím akce „Z“ nebo pracovní soboty. Jsem rád za takovýto příspěvek a změnu filozofie.
Milan Kroupa: nechceme nic zavádět, chceme městu ušetřit peníze a použít je jinde, kde je to potřeba, Pokud někdo točí peníze přes nějaké organizace, aby se daly použít někde jinde, tak to je jiná filozofie, než jakou používáme my. My se s vámi raději domluvíme, chceme, aby město bylo krásné. Vím, jaké jsou naše možnosti, a je pro nás snazší vám stromky dodat a vy si s tím poradíte, než když to vše budeme dělat my, bude to vždy dražší.
Šlo by se v rámci té revitalizace části u přehrady zaměřit na křížení nebo propojení ulic Josefa Hory a Mšenské? Dám vám námět dvou variant, jak to řešit.
Jakub Chuchlík: děkujeme.
K adopci zeleně, myslím si, že by se našli lidé, kteří by měli zájem něco někde vysadit, ale nedovolí si to na pozemku města. Tak kdyby byl projekt, kde to lze vysadit, že by to lidé využili a bylo by to tady hezké.
Milan Kroupa: prověřujeme váš zájem, protože jsme se o tom bavili pouze interně. Věřím, že důchodci by se rádi starali.
Já to takhle dělala u přehrady, pobíhali tam psi a zničili je pomočením.
Milan Kroupa: toto neovlivníme, určitá ztrátovost stromů je možná, umíme strom částečně ochránit i zase nahradit.
Petr Klápště: toto je důležitý námět, protože ti psi dokáží strom přehnojit, spálit, majitelé psů netuší, co tím jejich psi dokážou stromu udělat, je potřeba o tom mluvit a šířit povědomí i se ozvat, když se to děje. Na druhé straně jsou určité cesty, jak stromy ochránit, aby to ten pes udělal někde vedle.
Počítá se v revitalizaci, že je bříza alergen? Máme 15 m od domu tři velké břízy, vyšší jak šesté patro, alergici jsou na jaře nešťastní, když mají v bytě plno pylu. Bylo nám odpovězeno, že je problém, vysadit za ty břízy něco jiného. Břízy se ale nehodí k bytovým domům.
Jana Fričová: zamyslíme se nad tím, ale nejsme tady odborníci na alergie.
Kdo u kostela povolil vykácet tolik zdravých stromů?
Ivana Řimnáčová: u kostela se kácely tři stromy, jeden poškodil blesk a ostatní byly vyhodnoceny z hlediska zdravotního jako špatné, bylo vydané řádné povolení a uložena náhradní výsadba.
Stromy byly absolutně v pořádku, podle pařezu to bylo vidět. Po ořezání větví, stromů jsem neviděl, že by byly ošetřené.
Ivana Řimnáčová: kdepak, máme vše podrobně zdokumentované. Někdy se to podle pařezu nedá poznat.
Kácení je i věcí vlastníka pozemku, povolení musí mít stromy, které mají ve výšce 130 cm nad zemí a obvod více než 80 cm. U menších stromů, nejsou-li samostatně chráněny (např. jsou součástí významného krajinného prvku) je na vlastníkovi pozemku, jestli si je pokácí nebo ne.
Štěpán Matek: například v Letohradské padlo 19 topolů, ne všechny byly nemocné a stejně musely padnout.
Jakub Chuchlík: je to věcí povolování státní správy, kdy se vychází ze zákonných rámců. Povedeme diskuzi na téma náhradní výsadba, je otázka, kde je na ni prostor. Tam, kde to místo není, musíme mít k dispozici lokality, kde můžeme tu výsadbu nabídnout, aby opravdu vznikla, aby se nestávalo, že se o ni přijde.
Milan Kroupa: ano, uvědomujeme si, že jakákoliv zeleň vytváří klima ve městě. Myslím si, že do roka a do dne vznikne koncepce, jak bude zeleň vypadat, má to samozřejmě setrvačnost, musíme to připravit, vysadit, nebude to hned vzrostlé, nebude to vypadat tak pompézně, jako třeba za 15 let.
Jak to vypadá s výstavbou kruhového objezdu na Ostrém rohu?
Milan Kroupa: projektuje se to, příští rok to bude hotovo.
Otakar Kypta: připravuje se dokumentace pro stavební povolení. Do podzimu příštího roku to musí být hotové, protože máme dotaci na demolici dvou objektů. Řešili jsme zásahy do dopravy, nebude se dělat jen křižovatka, ale i cesta přes most, přes vodu. Nyní řešíme dopravu, křižovatka bude realizována ve 3 etapách, musí se to vyřešit tak, aby bylo kudy projet.
Východní břeh přehrady – vloni zde byl plán, že by se vedla ulice Průběžná pod stadionem rovně do Břízek. Odpadlo by ježdění k přehradě, kde se to křižuje se stezkou pro chodce a cyklisty, jezdí se zde v zářezu, nejsou pak vidět chodci. Je tu provoz. Mimo nás, obyvatel Sportovní ulice, jsou zde sportovní kluby, zahrádkáři, v létě akce na Tajvanu. Kdyby se tato část udělala a na Tajvan to bylo pouze pro pěší, tak by se všem lidem ve Mšeně ulevilo. Také od tělocvičny zpevněnou cestou přes louku chodí maminky s kočárky, jestli by šel přes tu louku udělat chodník. Při bouřkách teče voda z celého kopce Sportovní ulice přes louku, vymílá to hlínu, dochází k erozi. Vodu pustit někde bokem asfaltu, to by nebylo tak nákladné.
Jakub Chuchlík: je to záměr z minulého volebního období, je to starší idea k dokumentům k přehradě. Seznamujeme se s nimi. Tento projekt došel do fáze územního rozhodnutí, odpověď je podobná jako na jiné otázky, je to akce, která by se hradila čistě z městského rozpočtu, nevypadá to na žádné krajské nebo evropské peníze. Bude to otázkou priorit, kdy se to do plánu investic zařadí, nedokážu to nyní zodpovědět.
Ve které části Mšena bude postavena venkovní posilovna?
Petr Klápště: je to jedno z témat, chceme ji u přehrady, ale chceme to řešit v rámci revitalizace. U přehrady chceme ty plány letos, takže dolů do Mšena se dostaneme příští rok nebo další, v rámci toho dáme dohromady, kde toto zrealizovat.
Jana Fričová: přijďte o tomto podiskutovat na setkání 22. května, jak jsem zmínila v úvodu.
Kdo rozhoduje o vypínání semaforu na ulici Palackého? Od 17 hodin směr město, směr Lidl je to zde po vypnutí za trest. Je nemožné přejít. Jestli by nestálo za to, nechat semafory puštěné do 18 hodin, protože v 17 hodin je ještě dopravní špička. Na městské policii o tom prý nerozhodují.
Roman Šípek: městská policie se pouze podílí na zjišťování poznatků a informací, nerozhoduje o tom. Můžeme dát požadavek v rámci bezpečnostních opatření třeba při konání fotbalových utkání, aby semafory krátkodobě nebyly puštěné. Ale nerozhodujeme o tom, kdy se vypínají.
Pavel Kozák: jsem za tento dotaz rád, protože se nám na radnici dostávají také opačné podněty – už ty semafory vypněte, ať můžeme krásně plynule jet až do Mšena. Ale ty semafory zde jsou i pro chodce, aby se bylo možno dostat i z ostatních ulic. Časy jsou však nastavené, neřeší to úředníci na radnici, ale Policie ČR, je na to projekt, řeší to oddělení dopravní a silniční, nicméně celou ulicí Palackého se bude zabývat i dopravní komise.
Jakub Chuchlík: zdědili jsme rozpracovaný projekt cyklopruhů Palackého, kde je zařazeno i řešení obou světelných křižovatek. Tento projekt prošel na náš popud úpravou, to se ale týkalo té cyklistické části, ta světla jsou připravená, na podzim se bude žádat o dotaci, příští rok by křižovatka s ulicí Riegrova měla projít úpravou, kde je nakreslen jeden odbočovací pruh navíc a úprava světelného řízení s chytřejšími semafory.
Ten přechod od zastávky tam zůstane, tak jak je, nenasvětlený? Je to opravdu nebezpečné. Stále se s tím roky nic nedělá, byly zde i nehody.
Pavel Kozák: jak říkal pan náměstek, je na to projekt, Riegrova ulice se bude rozšiřovat, projekt řeší i přechody, bezpečnost chodců.
Štěpán Matek: to je jako s těmi stromy a lavičkami, v tuto chvíli něco vzniká a potom tam dát lampu, to zvládneme.
Hluboká ulice – řešily se zde parkovací plochy, byly připomínky, je zde 68 bytů a asi tak 25 parkovacích míst. Byty se rozprodávaly bez garáží. Za domem Hluboká 9 je veliké hřiště, využívané pouze feťáky, nešlo by z něj udělat parkoviště? Žádné děti si zde nehrají. Povalují se zde injekční stříkačky.
Zuzana Bencová (odd. investiční výstavby) – o zrušení hřiště ani následném vybudování parkoviště neuvažujeme. Stále je zde hodně dětí, pro které by nebylo v místě adekvátní vybavení.
Alena Polreichová (odd. interního auditu a stížností) – městskou policii jsme požádali o kontroly hřiště a úklid injekčních stříkaček.
Ulice 1. máje, Vladimírská a 9. květen – všechny jsou na zimu jednosměrné. Proč, a proč nejde některá nahoru a jiná dolů?
Pavel Kozák: dopravní úpravy se řeší se státní policií i lidmi atd. Jsou na to různé názory, někdo z občanů to chce mít takto, jiný opačně. Se směry jízdy se řeší i zimní údržba.
Štěpán Matek: podnět se mi celkem líbí, měla by to řešit dopravní komise na dalším jednání.
Výzva abychom byli aktivní se mi líbí, snažila jsem se o to. Před domy Mšenská 10–12 máme zeď na graffiti, od 14. ledna to není vyřešené, prý se to řeší, potřebuje se na to prý čas. Máme zde nevzhlednou sprejeřinu na dohled našich bytů.
Petr Klápště: pro představu přítomným – je to legální plocha graffiti, jsou zde stížnosti okolních obyvatel, že je to depresivní. Náměstek David Mánek to řeší, chce to ze schválených ploch vyjmout a objednat, aby zeď někdo pomaloval něčím vhodnějším. Když zůstane prázdná, tak ji graffiťáci stejně postříkají.
Štěpán Matek: k realizaci dojde, náklady budou 30 tis. Kč.
Jakub Chuchlík: prošlo to usnesením rady, postup, který pan Klápště popsal, se bude realizovat.
Bude to tedy trvat rok.
Jana Fričová: vše má své náležitostí, svůj postup.
Před dvěma lety se dělala generální oprava ZŠ Arbesova, byla nákladná, na hřiště asi nezbyly peníze. Děti ale na hřišti běhají v prachu. Uvažuje se o bezprašném povrchu? Je to jak na Sahaře.
Zuzana Bencová (odd. investiční výstavby) – na sportoviště za školou máme zpracovaný projekt, předpokládané náklady činí cca 30 mil. Kč, projekt řeší celkovou nedostatečnou kapacitu a stav zdejších sportovišť. Z tohoto důvodu nebudeme řešit pouze jedno hřiště a jeho povrch. Termín realizace prozatím není znám, ale v rozpočtu pro rok letošní tuto akci nemáme a pravděpodobně ani pro rok 2020 se s ní nepočítá. Rádi bychom využili nějakého dotačního titulu.
V ulici Sněhová není kanalizace, je zde 5 domů, dá se s tím něco dělat?
Jakub Chuchlík: obecně to je tak, že kanalizace je SVS, není města. Efektivita a jejich uvolení toho, že něco do správy převezmou, souvisí s tím, kolik lidí je na ni napojeno. Kdybychom se bavili o přesných metrech a tím pádem i o efektivitě, tak od toho lze odvodit reálnost.
Kam mám přijít, na jaký odbor?
Otakar Kypta: obraťte se na odbor rozvoje, prověříme to přes projektanta, pak dáme dotaz na SVS, město kanalizaci nesmí provozovat. Když budeme potřebné informace vědět, tak se o tom dá uvažovat. Ale nyní máme připravené jiné projekty, na které lidé také čekají, třeba v Proseči, bude to na dlouho.
Když nebudu vědět, kdy se to bude dělat, tak to případně budu řešit jinak.
Otakar Kypta: když budete mít od nás výsledek, že to nelze realizovat, jde to řešit i jinak. Na městě můžete požádat o dotaci na čističku odpadních vod.
Za námi ve Sněhové ulici je louka, patří městu, máme zde pronajatý kousek pozemku, neplatí ale předkupní právo. Je možnost si ten kousek odkoupit, přišel bych o půl zahrady. Dá se to řešit? Na radnici mi k tomu nic neřekli.
Štěpán Matek: zajděte na oddělení majetkoprávní, dejte si žádost.
Minulý měsíc nám to zamítli.
Štěpán Matek: dám vám kontakt, na koho se na úřadě obrátit.
Jana Fričová: domluvte se po ukončení setkání.
Sportovní areál Čelakovského – není zde dohled, žije si to vlastním životem.
Štěpán Matek: ano, situace je neutěšená. Správcovství zajišťuje městská firma SPORT Jablonec a ta ji nevykonává dobře. Došlo k obměně. První věc je správcovství zeleně, o které se stará magistrát, co se týče dvou dětských hřišť, která jsou katastrofální i z hlediska povrchů, tam dojde ke kompletní renovaci, začne se letos, peníze na to máme. Paralelně s tím řešíme to správcovství, jakým způsobem to udělat. Město využívá městské firmy, které ne vždy fungovaly dobře, je to tristní, řešíme to. K nápravě dojde již letos.
Je možné hřiště zastínit? Od 11 hodin zde svítí slunce.
Štěpán Matek: v tuto chvíli nedokážu odpovědět. Areál Čelakovského je zdejší jediná volnočasová plocha, s nápravami jsme začali, tento podnět je důležitý. Návrhy zvážíme.
V roce 2016 padly stromy, není zde žádný stín, na klouzačkách se nedá nic dělat.
Jana Fričová: s těmito podněty se můžete obracet na osadní výbor.
František Pešek (předseda Osadního výboru Mšeno): včera jsme se na schůzi těmito návrhy zabývali, doporučujeme plachtu – systém jak nad mnichovským olympijským stadionem, stromy za 15 let vyrostou a na gumovém povrchu bude spousta listí, které budeme hrabat. Obracejte se na nás, publikujeme přes městský web.
Když se vyjíždí ze sídliště do ulice U Hřiště, je zde značka obytná zóna – význam značky není asi moc lidem znám, nikdo to nedodržuje. Prosím zvážit jiné řešení, či osvětu, nebo sem dát trojúhelník.
Pavel Sluka: je to asi pět let, co se ulice rekonstruovala, dopravní značení je instalováno tak, jak bylo navrženo projektantem a po odsouhlasení dopravní policií. Podnět předáme dopravní komisi.
Roman Šípek: po místním šetření na popsaném místě došlo k iniciaci doplnění dopravního značení, aby byla přednost na uvedené křižovatce řidičům jasnější.
Nově postavený mostek vedle pěšiny, jak se přichází na ulici Želivského, býval zde přechod, prý je to ale nebezpečné. Je to zatáčka za sklenářstvím. Třeba zrcadlo sem dát, není vidět za roh.
Pavel Kozák: ulice Želivského je krajské správy, policie přechod zamítla z důvodu rozhledových polí, zrcadlo s ní zkusíme vykomunikovat.
Chci se optat na provozní dobu a dodržování nočního klidu hospůdek ve Mšeně. Máme problémy s hospůdkou U Bakaláře. Jde o dodržování nočního klidu, snažíme se s pronajímatelem domluvit. Provozní doba je zde do 22 hodin s otazníkem a o víkendu do 24 hodin. S tím, že kuřáci chodí kouřit ven, zbudoval jakousi předzahrádku, kuřáci zde kouří a baví se. Je jim jedno, že je ticho. Přijde léto, ale už nyní si nemůžeme otevřít okna, je zde kouř a hluk. Nemůžeme ani spát. Někdy personál vzájemnou domluvu neakceptuje. Volání na městskou policii nepomáhá.
Roman Šípek: není to první stížnost, hovořil jsem o tom s npor. Lukášem Ruthem, což je vedoucí oddělení Policie ČR ve Mšeně, mají to přes ulici, o situaci vědí i o stížnostech. Rozumím vám, ve 22 hodin se běžný lidský hovor mezi domy nese. Zákaz kouření uvnitř má opačný dopad. Lidská řeč i ve 2 h ráno není rušení nočního klidu, tohle státní policie ani městská řešit nebude, nemá jak. Není to přestupek. Chápu, že vás to neuspokojí. Stejné stížnosti jsou např. i k restauraci Chronos, nebo nad každou větší či menší restaurací. S provozovatelem hospůdky jsme v kontaktu já i pan Ruth ze státní policie, kdyby se stížnosti opakovaly, nemůžeme nic jiného, můžeme jen apelovat, abyste obyvatelé okolních domů nebyli rušeni. Provozovatel s kouřením pod vašimi okny nic dělat nebude, byl dotlačen k tomu, že se kouří venku. Předzahrádka – nevím, jestli je legální, to můžeme řešit.
Chci se zeptat, jestli na všechny investiční akce, které město pořádá (most, škola, silnice) existuje stavební dozor, kontrola odvedené práce?
Milan Kroupa: každá stavební akce má vždy stavební dozor.
Když je šlendrián, tak by měla přijít reklamace. Konkrétně – Na Roli u hřbitovní zdi je asfaltový povrch, nejprve udělali jednu půlku, pak druhou, spoj se musí zalít nějakým lepidlem, nevím přesně, jak se to jmenuje. A toto se dělalo asi v roce 2010. Ten spoj v říjnu, listopadu nebyl stále zalitý a pochopitelně příští rok na jaře, jak tam zatekla do toho voda, tak to rozpraskalo. Strabag tam musel stěhovat celou techniku, napadlo mě, co to bude stát, ta doprava? Tak mi neříkejte, že každá investiční akce je pod kontrolou.
Milan Kroupa: že se někdy najde někdo, kdo práci udělá špatně, to se bohužel najde, ale na druhou stranu máme záruky, a to nám umožňuje vymáhat nápravu škody.
Otakar Kypta: každá investiční akce má svého dodavatele, my ho musíme ze zákona vysoutěžit. Na akci máme externí stavební dozor a dozorujeme si to i svými lidmi. Máme také na stavbě člověka na bezpečnost práce a autorský dozor, vše je ze zákona. Máme pět let záruku. Jestli tam někdo stěhoval za dva roky techniku, tak ji stěhoval zadarmo a na svoje náklady v rámci reklamace.
Petr Klápště: v té době jsem co by architekt taky pro město něco dělal, narazili jsme v té době na zajímavou věc, dnes to děláme jinak. Prováděcí dokumentaci, to znamená dokumentaci, podle které dozor kontroluje stavební firmu, dělal dodavatel, ten, kdo podle ní měl být kontrolován. V tu chvíli, i když tam byl autorský dozor a technický dozor investora, tak měl určité limitované možnosti. Ale zadávání projekčních prací je něco, co děláme jinak. Vybíráme najednou všechny fáze, a tu prováděcí dokumentaci už budeme držet pevněji ve svých rukou.
Po revoluci se v zimě po několik let dělala běžecká stopa od Jablonexu v podstatě až na kolečko, nasadily se běžky u Jablonexu a jelo se kolem přehrady. Nešlo by to obnovit?
Štěpán Matek: dobrý podnět, je to podnět pro náš technický odbor.
V závěru pan náměstek Petr Klápště občany upozornil na web města: je zde rubrika participativní rozpočet, kde vy, občané, můžete navrhnout, co by se mělo do rozpočtu pro rok 2020 z vaší čtvrti dát. Zatím tam je na rok 2020 milion korun, případně v dalších letech přidáme, můžete dávat tipy, je to pro zlepšení majetku města ať již veřejných budov či veřejných prostranství, např. i ta plachta na hřiště, nebo nové stromy. Je zde jednoduchý formulář, který vyplníte, pošlete a zástupce úřadu vás vyrozumí, dotáhne se to do fáze rozpočtu roku 2020. Na podzim by se o tom hlasovalo a nejlepší nápad dáme do rozpočtu na příští rok. Je zde finanční limit, takže např. parkoviště se sem nevejde. Menší akce ano.
