Setkání s občany 2019 – centrum města
V úterý 2. dubna 2019 se konalo v malém sále Eurocentra první z řady letošních setkání nového vedení města s občany.
Přítomni byli primátor města Milan Kroupa, náměstek primátora pro rozvoj města Jakub Chuchlík, náměstek primátora pro oblast humanitní David Mánek, uvolněný člen rady města pro územní a strategické plánování a participaci Petr Klápště, vedoucí odboru územního a hospodářského rozvoje Otakar Kypta, vedoucí odboru stavebního a životního prostředí Ivana Řimnáčová, pověřený vedoucí odboru technického Pavel Kozák, vedoucí oddělení správy veřejné zeleně Štěpánka Gaislerová, vedoucí oddělení správy místního hospodářství Kamila Petrovická, vedoucí oddělení investiční výstavby Pavel Sluka, ředitel městské policie Roman Šípek, zástupce ředitele městské policie Michal Švarc, okrskářka pro centrum města Věra Syrovátková, ředitel Jablonecké dopravní, a. s., Luboš Wejnar a zástupce Technických služeb Jablonec nad Nisou, s. r. o., Lucie Holubová.
Setkání moderovala Jana Fričová, která v úvodu přivítala všechny přítomné, představila zástupce města a také poslance Parlamentu ČR Petra Beitla a pozvala přítomné na mimořádné setkání dne 22. 5. 2019 od 18 hodin v ZŠ Mozartova, které se bude týkat jablonecké přehrady a jejího okolí.
Parkování je velká bolest v Jablonci nad Nisou, v ulici Máchova se parkuje obousměrně, větší vozidla (zásobování, pošta…) nemohou projet. Jde s tím něco udělat, alespoň zavést jednosměrné parkování? Ten stejný problém je v Opletalově ulici u pošty, stojí tam auta až do chodníku, nedá se projít. Ještě bych doplnil, že platí 5 m od křižovatky, kde by se nemělo parkovat, kdyby policie prošla Jablonec, mají vyděláno.
Pavel Kozák: provedeme místní šetření a projednáme to s Dopravním inspektorátem Policie ČR.
Roman Šípek – doplnění: problém neoprávněného parkování na chodnících a v blízkosti křižovatek v této chvíli mapujeme – analyzujeme místa, kde k tomuto problému dochází nejčastěji a rovněž je z hlediska bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, ale i chodců nejzávažnější. Těmto místům se následně budeme věnovat se zvýšenou pozorností. Pokud nás občané na tato místa chtějí upozornit, mají možnost se na mě obrátit prostřednictvím emailu.
Co se chystá na otočce tramvaje? Bude tento prostor využit k parkování?
Jakub Chuchlík: toto území je součástí studie, do budoucna bude prázdné. Nabízí se zde parkovací kapacita s dlouhodobým výhledem v souvislosti s využitím objektu bývalých městských lázní i budovy kraje, bývalé obchodní školy. Oba objekty vybízejí k veřejné funkci, a tedy to vyžaduje i parkovací kapacity. Toto území je začleněno do projektu, kterým řešíme dešťovou kanalizaci v centru města a rekonstrukci inženýrských sítí jednotlivých správců. Tento projekt je koordinován s projektem prodloužení tramvajové trati. Udělali jsme hned po nástupu do vedení města dvě architektonické soutěže, jedna řeší území Anenského náměstí a druhá území Poštovní ulice, křižovatky s ulicí Budovatelů a území bývalé točky tramvaje.
Jana Fričová: připravujeme podrobné informace a harmonogram prací do Jabloneckého měsíčníku.
Terminál, tvrdím, je velký nesmysl, vyhozené peníze. Prodloužení tramvaje nemá rozumné důvody. Zatím byly pouze všeobecné zprávy, nebyla žádná důvodová zpráva, žádný rozbor. Naruší to historický střed města, je to ekologicky špatné, v místě hotelu Merkur bude cestu 6x za hodinu křižovat tramvaj. Bydlím v centru města, vím, jak vypadá zhuštěná doprava, nedá se vyjet z Dvorské ani z Kostelní ulice, je přetížený střed města.
Jakub Chuchlík: terminál bude v místě bývalé tržnice v Kamenné ulici. Je to extrémně zanedbané území, kterému jakákoliv investice prospěje. Myslím, že při vhodné koordinaci všech tipů dopravy, které se tam dostanou, to naopak historickému centru pomůže. Myslím, že těžiště vašeho dotazu směřuje k záměru prodloužení tramvaje. Je dobré zmínit, že starý Jablonec byl protkaný tramvajemi, které jezdily v podobně stísněných profilech. Prošli jsme si dokumenty a studie projektu prodloužení tramvaje a projektu terminálu a přišlo nám vhodné v těchto projektech pokračovat. Velkou část tvoří dotační prostředky. Hlavní argument pro integraci dopravy je přestup mezi jednotlivými druhy dopravy. To, že člověk přijede tramvají a rovnou přestoupí na autobus nebo vlak, přináší nové využití města a jejího okolí, tam je ta hodnota. Zároveň tento záměr je spojený s kapacitním parkováním v centru města.
Petr Klápště: jenom na doplnění – bydlím na okraji města – řada lidí se na pohodlnější přestup těší. Lepší přestup je užitečnější pro ty, co nebydlí přímo v centru – když jedou MHD a nepotřebují do centra, ale přestoupit na jinou linku nebo dálkový autobus. Čili terminál bude užitečnější pro ty, kteří nebydlí v centru a pro obyvatele okolních vesnic.
Městská doprava je hustá u lázní, kde jsou všechny autobusové linky. Lidé, se kterými jsem o tom hovořil, se mnou souhlasili, z toho dva byli architekti. Když to někdo navrhnul, neznamená to, že se v tom musí pokračovat.
Milan Kroupa: chápu vaše argumenty, nicméně je potřeba si uvědomit, že tramvaj je z těch tří dopravních prostředků, které se pohybují mezi centry Jablonce a Liberce, nejvytíženější. Je to strategický dopravní prostředek a jeho integrace do terminálu je žádoucí.
Luboš Wejnar: je potřeba si uvědomit, že Jablonec je jeden z mála měst, které ještě nemá dopravní terminál.
Jenom bych podotknul, že kdyby to bylo obráceně, že by tramvaj jela do Liberce a končila u Textilany, byl by to stejný nesmysl, jako když teď končí u Tyršova parku. Připadá mi logické, že ta tramvaj dojede až do centra.
Milan Kroupa: děkuji za tento názor, to je přesně to, co chceme docílit. Je to komfort pro cestující, propojení autobusu, tramvaje a vlaků.
Jak to bude s předností tramvaje u Merkuru? Již teď tam vznikají fronty.
Jakub Chuchlík: bude tam světelná křižovatka.
Petr Klápště: tramvaj bude stát v zálivu, to tzn., že v momentě, kdy tam tramvaj bude stát v zastávce, budou auta moci projíždět. Ve chvíli, kdy bude vyjíždět ze zálivu, bude to světelně řízeno, tzn. zdržení oproti dnešnímu bude minimální. Čtyřikrát za hodinu se bavíme o zdržení v řádu desítek vteřin.
Otakar Kypta: jenom bych chtěl doplnit, že konečná tramvaje, kde je nyní, to bylo jen provizorní řešení. Nevědělo se, kam s ní, čekalo se na to, že se vyřeší, kam by se přesunula.
Spíš je problém, že meziměstská doprava se vede centrem města, že nejsou řešeny objízdné trasy od Liberce na Tanvald.
Petr Klápště: obchvat je nadále v územním plánu, co se týká konkrétního řešení, byla prověřena nová vhodnější trasa západní části obchvatu, která nevede skrz Srnčí důl a neničí ho. Nyní musí změnit trasu ve svých dokumentech kraj, pak se musí změnit územní plán města a teprve pak je možno stavět. Je to ale investice státu, ne města a zatím to vypadá, že mají prioritu jiné stavby.
Jaký je záměr s plochou stávajícího autobusového nádraží, která bude uvolněna?
Jakub Chuchlík: autoři terminálu mají rozpracovanou urbanistickou studii na plochu stávajícího autobusového nádraží i podél ulice 5. května. V první fázi se musela naplňovat znění stávajícího územního plánu. Máme dostatek času revidovat, jak toto území bylo v územním plánu definováno, a ještě nás čeká debata o tom, jak přesně se které části mají využívat. Rozhodně by toto území mělo dostat více pobytový charakter. S ohledem na to, že zde protéká Lužická Nisa, díky čemuž tam může být příjemné bydlení.
Kdysi v 90. letech byl záměr, že železniční trať se přebuduje na rychlospoj, že by se zvýšila intenzita provozu a nemusela by se řešit tramvajová doprava, protože ta je také nevýhodná z důvodu úzkokolejnosti a výhledově to nemá smysl.
Petr Klápště: vývoj je hodně dlouhý, skutečně se tady rozpracovával projekt Regiotramu – tedy řešení, kdy by tramvajová vozidla jezdila mezi Vratislavicemi a Brandlem po železničních kolejích, to bohužel padlo v roce 2005 nebo 2006 i proto, že město Jablonec tehdy prodalo klíčové pozemky pro jeho realizaci. Od té doby došlo k tomu, že se rekonstruovala železniční trať i část tramvajové trati. Rekonstruované části tramvajové trati jsou již připraveny na široký rozchod, stačí posunout kolejnici – to musíme brát v potaz při zvažování ekonomičnosti.
Uvažuje se o tom, že zobousměrníte ulici Poštovní? Jak se dostaneme z Jehlářské ulice na výjezd? Již nyní je to velký problém.
Milan Kroupa: jsme v počáteční fázi, ještě to budeme projednávat.
Zajímalo by mě, jestli je možné zřídit pro děti bezdomovců skřínky na osobní věci.
Milan Kroupa: k čemu by měly konkrétně sloužit?
Myslím si, že dětem bezdomovců se nedostane tak vysokého komfortu, aby si dokázaly uvážit, že jejich věci jsou bezpečné u rodičů, v tom místě, kde jsou. Nebylo by lepší, aby ty svoje cennosti, třeba čisté suché voňavé oblečení, si mohly schovat třeba do radnice?
Milan Kroupa: to je zajímavý podnět, zkusím se nad tím zamyslet a najít prostor, kde by se toto nechalo realizovat.
Jana Fričová: mohu se zeptat, ten projekt již někde existuje?
Myslím si, že nemáme tak silný sociální stát, abychom dokázali mít tuto péči na takové úrovni.
Jak mají technické služby zabezpečená sběrná místa, aby někteří jejich zaměstnanci nekšeftovali s vyhozenými věcmi. Vracejí je do oběhu a opět jsou plné popelnice.
Kamila Petrovická: již jsem tuto věc projednala s ředitelem svozové společnosti, nemohou s tím nic moc udělat. Slíbil, že pracovníky poučí. Jinak Severočeské komunální služby mají zabezpečené dvory a zodpovídají za to.
V ulici 28. října není jediný odpadkový koš, chodí tam lidé s jídlem z Centralu a pejskaři. Museli jsme svoji popelnici zamknout, nyní nám to odhazují vedle popelnice. Ten stejný problém je v ulici Máchova, Opletalova atd.
Pavel Kozák: bereme to jako podnět, projednáme možnosti doplnění košů.
Jaký bude osud kontejnerového stání v ul. Lipová 2–8? Bylo vyhořelé, máme to v zoufalém stavu, bydlíme tam jako na smetišti. Jak s tím dále naložíte?
Kamila Petrovická: s tímto kontejnerovým stáním byl problém, protože bylo zbudované z dotace. V takovém případě je tam nějaká doba udržitelnosti, takže jsme řešili změnu projektu, abychom to kontejnerové stání mohli upravit. V současné době dochází k rekonstrukci, mělo by být vyřešeno do konce dubna a budete si ho moci zamykat.
Jsem z ulice Skalka 2 a 3, jedná se nám o kanalizaci, chtěli bychom se připojit. Jedna fáze se udělala, čeká se na další, ale kdy to bude? Kde jsou trativody? Když je to ucpané, vrací se mi to do baráku. Je to prý ekonomicky nevýhodné. Jsme tam tři baráky.
Zámeček je v hrozném stavu, není ve vlastnictví města, lidé by to koupili, ale není tam ta kanalizace.
Otakar Kypta: tam jde o to, že kanalizaci, která se tam prováděla, dělala SVS, to nebyla záležitost města. My jsme tam nechtěli později rozkopat nově vybudovanou ulici, v případě Vašeho připojení, a tak jsme zrealizovali odbočku a sběrnou šachtu, která je již na hlavní kanalizační řad napojená. Kdybychom tam udělali Vámi požadovaných cca 40 m kanalizace, SVS by nám to nepřevzala. Vy si můžete do této sběrné šachty napojit svoje kanalizační přípojky.
Jakub Chuchlík: navrhuji k tomu jednání na radnici.
Je v plánu investice do Tyršových sadů? Jsou zanedbané, alespoň je třeba spravit chodníčky a záchody.
Jakub Chuchlík: nepochybně je to nezbytné, ten prostor by si to zasloužil, není to však na prvním místě seznamu věcí, které musíme udělat. Velké téma je nevyužití vztahu parku a Lužické Nisy. Kdyby se podařilo propojit tyto prvky, místo se prosvětlí a vytvoří se přehlednější prostor. A dále s tím souvisí záměr protažení cyklostezky. Do budoucna by měla vést přes Tyršovy sady kolem sokolovny na Anenské náměstí a do centra až na ulici 5. května. S ohledem na snahu oživit městské lázně a v návaznosti na projekt řešení ulic Poštovní, U Balvanu a stávající točky tramvaje by se tyhle záměry měly dát do nějakého vztahu. Přesný rok nevím, dáváme dohromady přehled investičních akcí, které nás v nejbližší době čekají.
Jana Fričová: připomeňme setkání, které plánujeme k problematice starých lázní v Klubu Na Rampě.
Jakub Chuchlík: tématu lázní bychom se chtěli věnovat v tomto roce minimálně ve fázi přípravy co s objektem a chceme to diskutovat na co nejširším plénu. Máme v plánu zřídit otevřenou pracovní skupinu, začátek její práce začne panelovou diskuzí právě v Klubu Na Rampě 16. 4. 2019. Hlavními hosty budou lidé, kteří se věnují podobným projektům.
Milan Kroupa: již vloni jsme se začali zabývat bezpečností v parku, protože je to místo, kde se schází bezdomovci a nepřizpůsobiví občané. Městská policie se bude tomu místu věnovat s velkou pozorností a dále budeme s tím prostorem pracovat. Minimálně chceme toto místo zpřehlednit, udělat nějaké úpravy, např. vymýtit keře nebo stromy, případně je přemístit.
V souvislosti s dešťovou kanalizací a zprůjezdněním ulic Poštovní a U Balvanu (část mezi Tyršovým sadem a parkem Nová Pasířská) si myslím, že by bylo lepší tyto dvě zelené plochy zcelit a věnovat se jim jako celku, než je rozdělit. Nešlo by tu dopravu vést ulicí Fügnerovou kolem sokolovny?
Jakub Chuchlík: je to stále diskutované téma, do jaké míry tyto dvě zelené plochy překousnout nově zavedenou dopravou mezi budovou lázní a budovou bývalé školy.
Dopravu tam budeme muset minimálně pro účely objízdných trast při realizaci tramvajové trasy zavést a následně se předpokládá, že tam v jednom směru doprava umožněná bude i do budoucna. Abychom snížili negativní vlivy, bude to řešeno režimovým opatřením a stavebními úpravami. Tzn. snížení rychlosti a jiná bezpečností opatření ve prospěch chodců.
Myslíte si, že ulice Fügnerova by nesloužila stejně dobře?
Jakub Chuchlík: minimálně nenavazuje přímo na uliční síť. Ulice Poštovní je v logické mřížce, navazuje na ulici U Balvanu. Ulice Fügnerova vytváří konfliktní místa bezprostředně u obytné Sadové ulice.
Petr Klápště: zásadní věc je, že potřebujeme nutně objízdnou trasu pro stavbu prodloužení tramvajové tratě a pro výstavbu dešťové kanalizace, a tam funguje pouze ulice U Balvanu (ne, Fügnerova). Toto je jediné řešení.
Jakub Chuchlík: stavební řešení však bude připravené tak, že preferuje vazbu mezi parky.
Kdy se to bude projednávat s občany dotčené lokality?
Petr Klápště: setkání na toto téma připravujeme, čekáme na informace, v jakém čase budou uzavírky, protože z toho plynou zásadní informace, které občany zajímají a my bychom je k tomu měli sdělovat.
Myslím, že občané budou proti, tzn., že vy s nimi budete diskutovat až po tom, co to bude hotové?
Petr Klápště: to samozřejmě ne, bude to před realizací, ale termín ještě stanoven nemáme.
Je na lázně nějaký dotační program? Umíte na to sehnat peníze?
Jakub Chuchlík: v první řadě je důležité vědět, co se tam má odehrávat, než začněme shánět peníze. Až bude shoda na tom, co tam bude, přijde na řadu financování. V rámci přípravy na panelovou diskuzi máme připraven seznam možností financování.
Bylo by možné, s ohledem na bezpečný průchod na polikliniku, zprovoznit zadní vchod pro mámy s kočárky nebo invalidy a udělat tam přechod pro chodce?
Jakub Chuchlík: bez ohledu na všechny stavební akce, které se tam chystají, je zde iniciativa vlastníků polikliniky, kteří se snaží vybudovat bezbariérový přístup z hlavního vchodu. Připravují rampu a výtah. Druhá část se týká vlastního projektu tramvaje a řešení té křižovatky. Diskutujeme možnosti, aby pěší trasy na sebe navazovaly.
Zajímá mě váš názor na otázku složení obyvatel města Jablonce a bezpečnost.
David Mánek: přesná čísla neumíme říci. Právě jsme aktuálně v rámci odboru zpracovávali data, která se týkají cizinců ve školách a školkách. Proběhlo školení centra integrace pro cizince. Ten problém na Jablonecku není tak velký. Doufám, že vývoj všech menšin nepřekročí u nás únosnou mez. Např. v České Lípě mají problémů mnohem více. Pokud se budeme bavit o romské menšině, ta je těžko evidovatelná. Výbor pro národnostní menšiny jsme stopli. Není k němu v tuto chvíli legislativní důvod, protože v Jablonci menšiny nedosahují takového množství.
Milan Kroupa: v této chvíli jsem udělal pro bezpečnost města maximum, máme nové odborníky u městské policie.
Co uvidí obyvatelé Jablonce v oblasti bezpečnosti nejvíce a nejdříve?
Roman Šípek: záleží na tom, čeho si obyvatelé všímají. Od ledna probíhají intenzivnější kontroly Tyršových sadů. Pracuje se na tom, aby se ve večerní době zvýšila bezpečnost a komfort centra města a přilehlých ulic. V tuto chvíli máme také poznatky o tom, že lidé nejsou spokojení s problematikou venčení psů v okolí přehrady. Takže to je také věc, které se v tuto chvíli věnujeme. Myšlenek a problémů k řešení je více.
Kde se objevila myšlenka zákazů vjezdu do centra od 9 do 17 hodin?
Milan Kroupa: objevila se u mě poté, co jsem se denně díval na to, jak taxikáři najíždějí lidem v centru na paty a zkracují si cestu. To bylo první rychlé řešení, které budeme upravovat, dnes bylo upraveno časově od 10 do 17 hodin, tzn. aby obchody, které otevírají v 9 hodin, stihly závozy. Ta myšlenka se dá upravovat. Zásadní je, aby se centrum a pěší zóna zkulturnila a nebyly tam automobilové závody. Budeme to ještě optimalizovat, aby to vyhovovalo všem.
S kým to bylo projednáno?
Milan Kroupa: bylo to projednáno s odborníky, panem Švarcem, s Policií ČR (dopravním inspektorátem, p. Kvíčalovou), s paní Šrýtrovou z oddělení dopravního a silničního magistrátu statutárního města.
Máme nově zvoleného radního pro participaci, předpokládal bych, že to bude projednáno s podnikateli.
Milan Kroupa: prvotně to bylo potřeba řešit rychle a nyní to budeme řešit dalším postupem.
Městská policie zde nemohla zasáhnout v rámci aktivit, které jste tady jmenoval?
Milan Kroupa: asi víte, jak to probíhalo za vás a asi víte, že nezasahovala. (Pozn.: dotaz vznesl minulý primátor Petr Beitl.)
Lidická se musí otvírat vždycky na zimu, to víme oba, a na léto se vždycky zavírala.
Milan Kroupa: otázka, jestli musí nebo nemusí být otevřená ulice Lidická přes zimu, je podle mě sporná. Současné opatření považuji za správné. Uvidíme, jakým způsobem se vykrystalizuje.
Nepokládám to za řešení dopravní, ale restriktivní vůči všem, kteří do toho centra potřebují přijet, protože zásobují atd.
Milan Kroupa: ano, pokud je to takto míněno, tak já znovu opakuji, že je to prvotní sanace toho problému a že v budoucnu budeme řešit nějaký další způsob, jak to udělat lépe, ať to bude dálkově ovládaná závora, nebo nějaké jiné řešení, ale cílem je, aby pěší zóna byla pěší zónou, a ne automobilovým závodištěm pro taxikáře i ostatní řidiče.
Petr Klápště: já to využiji k tomu, abych vysvětlil, co je participace a co není. Pokud hodím z okna cihlu, spadne na zem bez ohledu, jestli se dohodneme, že má spadnout, nebo že nemá spadnout. Jsou věci, které nějak fungují, a máme odborníky, kteří jim rozumějí. Pěší zóna je něco, co je definováno v legislativě. Máme tady policisty, kteří tomu rozumějí, a my se o ně potřebujeme opřít. Ale v řadě situací děláme pro ty odborníky zadání a tam má smysl, aby do toho promlouvali laici, uživatelé, občané. My nebudeme každou věc diskutovat, když řada věcí je záležitostí nějaké odborné práce. Zatím je skvělé, že tady ty dotazy a připomínky máme, padla spousta věcí, na základě kterých se nám podaří město zlepšit. Máme osadní výbory, máme aplikaci Jablonec v mobilu… Určitě nám podněty dávejte. Ale někde je potřeba respektovat odbornou autoritu.
Bylo by možné udělat z ulice Nová Pasířská obytnou zónu, nebo alespoň nechat jednosměrný provoz celoročně?
Tento podnět evidujeme a projednáme.
Roman Šípek – doplnění: o návrhu části obyvatel této ulice již víme od strážníka – okrskáře. Došlo ke konzultaci s dopravní inženýrkou Policie ČR, která uvedla, že ulice byla zrekonstruována dle schváleného projektu a nic nebrání obousměrnému provozu. Tomuto návrhu neodpovídá ani dopravně-bezpečnostní situace v ulici. Na druhou stranu vnímáme potřeby občanů dané lokality. K přijetí uvedeného řešení (celoroční jednosměrný provoz) je zapotřebí nadpoloviční souhlas všech obyvatel, resp. souhlas nadpoloviční většiny obyvatel každého vchodu.
Bývalá dětská nemocnice je v majetku města. Počítá se s nějakým využitím pro důchodce? Byla by vhodná, má velkou zahradu, důchodců přibývá, zrovna tak bývalé lázně by se hodily jako domov důchodců. Park je vedle, parkování také.
David Mánek: záměrů je několik a jedním z nich by mohlo být takové využití, není to však prioritní záměr v tuto chvíli. Na kraji se řeší studie a z ní bude vyplývat, co s dětskou nemocnicí bude, ale ta nesměřuje k domovu pro seniory.
Jak to vypadá s podílem hrazení Jablonce provozu tramvajové trati do Liberce?
Milan Kroupa: v této chvíli se to má tak, že provoz tramvaje mezi Jabloncem a Libercem stojí zhruba 97 až 100 mil. Kč, úhradově je tam asi 13 až 15 mil. plus. Bavíme se tedy o tom, že musíme zaplati cca 86 mil. Kč, aby tramvaj vůbec jezdila. Město Jablonec dlouhodobě navyšovalo svůj podíl této částky od roku 2010 do 2017, dnes jsme na 12 mil. Kč. Nechali jsme si zpracovat opravdu nezávislou studii (kterou jsme nijak neovlivnili, jak nám bylo podsouváno), která zohlednila zajímavá fakta. Ta studie počítá cestující, odkud kam v průměru za den jezdí, a ukázala, že zhruba 170 cestujících jede na území Jablonce, 2115 na území Liberce a 1389 mezi centry. Z toho vychází důležitý poměr cestujících mezi Jabloncem a Libercem, což je v podstatě krajská doprava. My se teď snažíme přesvědčit kraj, aby přijal svoji roli v rozpočtu financí a zaplatil ten poměr, který mu náleží. Včera bylo poslední jednání, kde navzdory všemu, co jste viděli v novinách a co se kde řeklo, město Jablonec, Liberec i dopravní podnik vystupovaly v konsenzu a se společným zájmem. Doufám, že Jablonec a Liberec bude platit to, co platí, a kraj doplatí zbytek. Chceme docílit politické dohody, ale nemůžeme akceptovat částku 23 mil. Kč, kterou nám dal dopravní podnik, to je nesmysl.
Je pravda že máte čas do začátku května z hlediska té výstavby?
Milan Kroupa: to není úplně pravda. Termín pro podání předběžné žádosti na dotaci, která je tam alokovaná, je na konci května, tzn. že my teď musíme dát do konce května dohromady memorandum, kde jsou tři strany – statutární město Jablonec nad Nisou, statutární město Liberec a samozřejmě Liberecký kraj. V této chvíli jsme ve fázi, že Jablonec a Liberec jsou dohodnuti na znění a čekáme na stanovisko kraje. Do konce května se tedy jedná o předběžnou žádost, do konce listopadu pak musíme dodat již veškeré podklady.
