Postřehy primátora Petra Beitla a náměstků Miloše Veleho a Lukáše Pletichy.
Petr Beitl
Právě komunikace s občany, tak jak probíhá v Jablonci, pomohla naší radnici získat 2. místo v celostátní soutěži Přívětivý úřad vyhlášené Ministerstvem vnitra ČR. Tato soutěž mapuje otevřenost a vstřícnost úřadů vůči občanům. Pravidelná setkávání a diskuze s občany stále nejsou v řadě měst České republiky běžnou součástí komunikace, mě proto velmi těší, že v Jablonci má tato praxe již více než desetiletou tradici. Rád bych touto cestou poděkoval i vám, občanům, za to, že jste si zvykli na naše společné besedy chodit, že atmosféra jednotlivých setkání je ve velké většině příjemná a konstruktivní. Zvlášť po letošním ročníku musím konstatovat, a těší mě to, že už na nás nechodíte pouze křičet, ale jste ochotní diskutovat a s větším či menším pochopením naslouchat i sobě navzájem. Setkání jsou důležitá pro obě strany. V osobním jednání se dá předejít nedorozuměním, která mohou vzniknout například v písemné či telefonické komunikaci. Na místě si vysvětlíme pro vás důležité záležitosti a poskytujeme si vzájemně zpětnou vazbu. Pro mě osobně jsou setkání cenná i v tom, že vidím, jak na konkrétní dotazy reagují naši úředníci. Cenu Přívětivý úřad jsme získali i díky vám, občanům města. Děkuji a těším se na další setkávání s vámi.
Miloš Vele
Musím říct, že za těch šest let, kdy se v pozici náměstka primátora setkání občanů s vedením města účastním, došlo k poměrně zásadnímu posunu v komunikaci na obou stranách. Besedy s občany jsou konstruktivnější a klidnější. Pravdou je, že se podařilo vyřešit jedno z hlavních konfliktních témat minulých let, které rezonovalo celým městem, a to je drahé teplo a teplárenství obecně. Posun směrem k lepšímu jsem zaznamenal i v otázce údržby a oprav městských komunikací, ať už jde o vozovky nebo chodníky či parkoviště. Je patrné, že se daří odvádět kus práce, která je ve městě vidět. Co mě ale zaráží a netěší, je, že v poslední době na nás lidé, a nejen na setkáních, přenášejí odpovědnost za mezilidské vztahy. Chtějí, abychom vyřešili jejich sousedské spory. Abychom řekli sousedovi, kde má parkovat, že si má shrabat listí nebo uklízet po svém psu, případně vypnout sekačku či rádio. To ale opravdu nemůžeme. Je jen na občanech, jak spolu budou vzájemně komunikovat a vycházet.
Lukáš Pleticha
Vedle obecných setkání s občany jsem prošel i řadou těch tematicky zaměřených. Ať už šlo v minulosti o veřejná setkání nad projekty v rámci IPRM, u nichž jsem stál úplně od počátku, nebo později nad projekty přeměny Tyršových sadů, lesoparku v Kokoníně či nyní k revitalizaci sídliště Šumava. Domnívám se, že je velmi důležité, aby lidé mohli vyjádřit své mínění, co v okolí chtějí, co potřebují nebo co je pro ně zbytečné. Pomáhá to odstraňovat naši provozní slepotu. Projekty tvoříme vždy s nejlepším úmyslem vylepšit místním jejich životní prostředí, ale právě oni nejlépe vědí, co jejich bydlení skutečně vylepší a co ne. Co se týká jarních setkání vedení města s občany, byl jsem mile překvapen konstruktivním přístupem několika občanů ze Zlaté uličky, kteří nepřišli s požadavkem „město udělej“, ale „město, poraď nám, co my můžeme udělat pro to, abychom společně mohli nepříjemnou situaci změnit“. Nápad zasednout ke kulatému stolu a společně vymyslet, jak nepříznivou situaci řešit, se mi líbí a jsem mu velmi nakloněný. Těším se na další jarní cyklus setkání i na ta nad novými projekty.