Ani letošní rok se primátor Petr Beitl a jeho náměstci – Pavel Svoboda, Miloš Vele a Lukáš Pleticha, nevyhýbali kontaktům s veřejností. Naopak i letos se uskutečnil další díl cyklu setkávání s občany v jednotlivých lokalitách města. Oproti předešlým letům byla ta letošní méně vyhrocená, většinou probíhala v klidném, až přátelském duchu.
Co je důvodem onoho klidu. Ubyla konfliktní témata? Zlepšila se kvalita života ve městě? Není volební rok? Asi od všeho trochu. Velkým důvodem zklidnění atmosféry je asi fakt, že opravdu kontroverzní témata, která však většinou zahrnují početně omezenou komunitu občanů, se projednávají separátně – rekonstrukce parkovacích míst, kácení zeleně, obnova parků apod.
Občané mohou také rozhodovat o tom, jaký charakter získají nová, uvolněná území, jako to bylo v případě prostoru po zbouraném domě v ulici Pobřežní 5. Problémem je, že ani na tato setkání často nedorazí všichni, jichž se téma dotýká, a vyvolávají jednání až v okamžiku, kdy se začne s realizací.
Vraťme se však k jednotlivým setkáním primátora a jeho náměstků s občany, která letos probíhala v poměrně rozsáhlém časovém období, a to od 10. března do 4. června. Zápisy z nich jsou na webových stránkách města www.mestojablonec.cz v části Setkání s občany. Co měla všechna společné, to byla upozornění na špatné stavy konkrétních ulic nebo chodníků.
Nejsilnějším tématem tohoto setkání byl Integrovaný plán rozvoje města ve vymezené zóně Žižkův Vrch a okolí. Příští rok končí všechny projekty, které se v této městské čtvrti od roku 2009 stihly vytvořit. Ti, kdo zde bydlí, mnohdy žehrají nad množstvím investovaných peněz do, dle jejich mínění, často zbytečností, jakými je například velké množství hřišť. Ti, kdo zde nežijí, obyvatelům Žižkova Vrchu závidí a chtěli by, aby se do jejich lokalit investovala stejná částka, aby se vybudovala hřiště, parkoviště, opravily se komunikace a chodníky, parkovací a kontejnerová stání, obnovilo se veřejné osvětlení a zeleň. Znovu se zde zmínily semafory v Turnovské ulici, které mají řídit provoz u Kauflandu, probírala se v dopravních špičkách ucpaná křižovatka U Zeleného stromu, ale i absence asfaltových cest v novém lesoparku, které by však radikálně narušily jeho přírodní ráz. Vcelku však bylo setkání klidné bez větších rozporů.
Každoročně diskutovaným tématem kokonínského setkání bývala čistička odpadních vod. Ano, bývala. Znovu se totiž otevřela jednání o možném připojení na rychnovskou ČOV. A tak se zde řešily hlavně povrchy ulic poničené stavební technikou a tranzity aut, ale i letitý problém parkování kamionů na soukromém pozemku firmy IMP. Zazněla tu však také pochvala na adresu města a jeho způsob nakládání s odpady.
Jedno z nejpříjemnějších setkání tohoto roku. Mluvilo se o stavu ulice Želivského a o reklamacích některých úseků, o generální rekonstrukci ulice Ladova i o rovnání zatáček silnice I/14, a tím rychlejším spojení mezi oběma městy, ale i o souvisejících uzavírkách a dalších dopravních omezeních. V souvislosti s výstavbou nové komunikace také místní obyvatelé požádali o rekonstrukci ulice Pod Vodárnou, která dopravními stavbami v posledních letech velmi trpí, neboť právě tudy je vedená objízdná trasa. Bohužel se zde občané dočkali odmítnutí, a to v případě ulice Třeboňská, která se na rozdíl od Pomněnkové nebude společně s ulicí Ladovou rekonstruovat.
Toto setkání si vysloužilo druhé nej letošního roku. Na rozdíl od rýnovického, toto bylo nejbojovnější, zejména ohledně chybějící infrastruktury – zvláště absence škol, mateřské i základní – nové se nepostavily a staré prodaly. V určitém okamžiku již bylo třeba připomenout, že v minulosti právě zdejší občané žádali město, aby umožnilo přístup prosečských dětí do městských škol. A proto nyní děti spádově patří do školy v Mozartově ulici, kde je dostatečná kapacita a zajíždí sem ráno a odpoledne školní autobus. Kritika se vznesla na zrušenou vlakovou zastávku v Proseči, která byla málo využívaná, dobré spojení zajišťuje tramvajová linka, nespokojenost panuje se stavem komunikací, kanalizace – odpovědí je fakt, že při zvažování investic (školy, školky, kanalizace, komunikace) se vždy zvažuje počet zde žijících lidí.
V centru města vždy padají otázky, které se více dotazují na problematiku celého města než jen vymezených lokalit. K obecným tématům patřily dotazy na soukromé ubytovny a na to, kdo hradí náklady na ubytování těm, co mluví slovensky, kdo rozhoduje o domovském právu. Mluvilo se pochopitelně také o výstavbě obchodního domu Centrum místo velkoprodejny Jabloň, o harmonogramu, délce stavby, uzavírkách a dalších nepříjemnostech, které činnost tohoto typu provází. Dalším tématem byl také zrušený přejezd železniční trati k zahrádkářské kolonii pod Kynastem – správa železniční dopravní cesty však tvrdí, že zde nikdy s přejezdem nepočítala, pouze s přechodem, proto v duchu svého projektu zde osadila zábrany. A velkou debatu si vyžádalo řešení křižovatek ulic Palackého ve směru ke Mšenu, stav a budoucí osud bývalé dětské nemocnice v Bezručově ulici či bývalé porodnice v Turnovské ulici. Bolavým tématem jsou také dlouhodobé problémy s budovou někdejší galvanizovny a obyvateli domu v ulici Pod Skalkou, kteří obtěžují své sousedy.
Kaluže, komáři, neupravené okolí obchodního domu Tesco, přístřešky autobusových zastávek, které kvůli své výšce neplní funkci, nedbalá práce členů veřejně prospěšných prací – to byla hlavní témata diskuze na Šumavě. Ale sešly se také návrhy – přechod u zastávky MHD, jednosměrný provoz u základní školy v zimě či fontánka na pití na autobusovém nádraží. Došlo i na dotazy na omezení provozu při přepojovaní z CZT na nový systém dodávky tepla či na možnost nového systému vybírání poplatků za nakládání s odpadem. A pak opět komunikace, chodníky, zimní údržba.
Obyvatele Mšena zajímá přehrada, v jejíž blízkosti žijí, proto se ptali na další plány města s vodní nádrží a jejím okolím, na nové informace k Tajvanu. Velkým problémem mšenského sídliště, tak jako většiny sídlišť ze stejného období, je parkování, jehož je opravdu velký nedostatek. V době jejich vzniku vůz nevlastnily zdaleka všechny rodiny, dnes mají některé rodiny i více aut včetně automobilů k podnikání. A volných pozemků, jež by město mohlo využít k vybudování parkovacích míst, je málo. Jako chtějí jinde zeleň zachovat, tady zase žádají její pokácení, kritické připomínky padly také k zimní údržbě chodníků. Stížnost směřovala na neukázněné chalupáře, kteří vyhazují své odpadky do nezamčených popelnic, jejichž vlastníci pak musí doplácet za zvýšený svoz.
Tak to byla letošní setkání v krátkosti. Byla více či méně vášnivá, vedle slov kritických se objevila i ta pochvalná. Na každém setkání také primátor Petr Beitl zmínil, jakým způsobem může občan s úřadem komunikovat, pokud nechce přijít osobně, nebo nechce volat, jak upozornit na nešvary a jak sledovat jejich nápravu.
(jn)