Rok 1948 na Jablonecku

Rok 1948 je v historii naší země zapsán jako nepříliš slavný, nicméně významný. Vítězný únor nástěnky ve školách a výrobních podnicích po 40 let halil do revoluční rudé barvy, která oslavovala vítězství pracujícího lidu. Zdaleka ne pro všechny byl ale únor opravdu vítězný. Pro před druhou světovou válkou rychle se rozvíjející jablonecký sklářský a bižuterní průmysl znamenal únor 1948 další těžkou ránu. Následující text jsme si vypůjčili s laskavým svolením autora z knihy Jablonecká bižuterie od Petra Nového, vydané nakladatelstvím Grada v roce 2008. 

Na jaře 1945 Německo válku s konečnou platností prohrálo. Jablonecko, Tanvaldsko a Železnobrodsko obsadila Rudá armáda a do Sovětského svazu nuceně zamířili někteří jizerskohorští podnikatelé. Ještě v průběhu roku 1945 vešly v platnost prezidentské dekrety o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků. Zejména na základě prvního nařízení došlo k vyvlastnění takřka všech jizerskohorských výrobních a vývozních firem. Místa původních majitelů zaujali národní správci nebo ředitelé národních podniků. Následoval odsun českých Němců, kterým patřila drtivá většina firem v Jizerských horách. Po jeho skončení jich v kraji zůstalo, ne vždy dobrovolně, pouze kolem pěti tisíc, kteří byli deklarováni z hlediska jabloneckého průmyslu jako nezbytní (někteří z nich ze země se souhlasem vlády odešli v průběhu padesátých let).

Do roku 1947 byly konfiskované výrobní firmy sloučeny do nově vytvořených centrálních národních správ či národních podniků a po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 nastal čas znárodnění veškerých firem bez ohledu na národnost majitelů a jejich postoje za války. Do větších celků byly v roce 1947 spojeny též menší vývozní firmy. V Jablonci nad Nisou poté zůstalo 46 exportních domů. Zároveň zaniklo Grémium vývozců, které nahradila nově zřízená Společná národní správa jabloneckých vývozních domů. Její úkol spočíval ve stabilizaci poměrů v zahraničním obchodě s bižuterií. Centralizace jabloneckého exportu byla dokonána po roce 1948, kdy pod Společnou národní správu zamířilo dalších patnáct znárodněných vývozních firem.

Poslední formální spojovník s jabloneckým exportem před rokem 1945 – vžitá praxe zaplacení zboží v pátek téhož týdne – zmizela roku 1949. Na jaře stejného roku se vývozní domy staly součástí Skloexportu, československé akciové společnosti pro vývoz skla v Praze. Již počátkem roku 1950 byly opět vyňaty a předány Likvidační správě exportních domů se sídlem v Jablonci nad Nisou, čímž definitivně zmizely ze světa. Tzv. majetkové podstaty nakonec roku 1952 získal Jablonex, československá akciová společnost pro vývoz jabloneckého zboží, později zřízený jako podnik zahraničního obchodu.