Po stopách jablonecké elektrické malodráhy

Jablonec nad Nisou si letos připomíná zajímavé výročí – je to přesně 125 let od chvíle, kdy se poprvé rozjela tramvaj na trase z Rychnova do Janova. Tato událost nebyla jen dalším krokem v dopravě, ale stala se symbolem průmyslového rozvoje Jablonce. U příležitosti tohoto kulatého výročí se chystají vzpomínkové jízdy historickým autobusem RTO a komentované prohlídky, které nás zavedou zpět do časů, kdy se městem proháněly tramvaje. Pro sběratele je vydána i výroční turistická vizitka.

Malodráha a průmysl

Jablonecká elektrická malodráha byla skutečným fenoménem, který Jablonci velmi pomohl v průmyslovém rozvoji. Nesloužila jen k přepravě osob, ale zajišťovala nákladní, a dokonce i poštovní dopravu. Speciální tramvaje fungovaly jako pojízdné poštovní schránky a nákladní vozy umožňovaly export jabloneckého zboží do celého světa. Tato doprava nebyla pouliční tramvají v dnešním slova smyslu, ale spíše zmenšenou železnicí s vlastními nádražíčky. Dodnes se dochovala v areálu remize a také v Janově.

Počátky a rozvoj

Vznik malodráhy iniciovali jablonečtí průmyslníci (v čele s G. Hoffmannem), kteří nechtěli zůstat izolovaní po tom, co se v 50. letech 19. století nepodařilo prosadit trasování pardubicko-liberecké železnice přes Jablonec, tehdy ještě velmi malý.

„V 90. letech úsilí vedlo k získání koncese a zahájení výstavby s hlavní prioritou napojení na Rychnov, ke stanici státní dráhy. Proto i zahájení provozu na prvním úseku 7. 2. 1900 proběhlo právě na trase do Rychnova, stavba tratí rychle postupovala a do podzimu téhož roku už se jezdilo i do Janova, na městské trati Brandl – Novoveská ul. a nákladní Brandl – Ostrý Roh. Na základní síť rozchodu 1 000 mm se postupně napojila síť vleček jabloneckých podniků, vznikla velká překladiště v Brandlu a Rychnově a r. 1904 byla zahájena i přeprava pošty rovněž včetně vlečkového napojení (zbytky kolejí na dvoře hlavní pošty jsou uchovány dodnes),“ přidává zajímavosti k počátku malodráhy Viktor Liška z Boveraclubu.

Úspěšný rozvoj malodráhy sice na čas zbrzdila první světová válka, ale ve 20. letech město investovalo do modernizace a pořídilo nové, výkonnější vozy. Jablonecká elektrická dráha si tak získala uznání i v mezinárodním měřítku.

Krize a válka

„Ve 30. letech se ovšem Jablonecké elektrické dráhy dostaly do finančních potíží, což zamezilo dalším rozvojovým plánům a zpozdilo dodávky dalších nových tramvají, vliv měla i vznikající konkurence automobilové dopravy. Krizi ukončil až začátek II. světové války, kdy měli tehdejší vládci velké plány na rozvoj tramvajové dopravy v celé aglomeraci podél Nisy, ale nakonec se z toho nic neuskutečnilo a válka způsobila jen opětovné přetížení a velké opotřebení celého provozu,“ popisuje vývoj událostí Viktor Liška.

Po druhé světové válce nastal útlum nákladní dopravy a malodráha se proměnila v klasickou tramvaj, jen s větší mírou úseků mimo obec. V roce 1955 došlo k historickému propojení sítě s Libercem, čímž vznikla proslulá linka číslo 11. „Konečně nastaly příhodné podmínky pro stavbu tratě do Liberce. Budovatelské nadšení umožnilo zahájit výstavbu brigádnicky už koncem 40. let, do poloviny 50. let bylo hotovo a tramvajové sítě Jablonce a Liberce byly od 1. 1. 1955 oficiálně propojeny díky nové lince 11. Další plány (např. prodloužení v Janově) už dokončeny nebyly, podařilo se jen vybudovat kolejovou smyčku v Rychnově (dodnes využívanou MHD) a triangl blízko konečné v Janově. Naopak rekonstrukce dnešní Podhorské ulice vedla už koncem 50. let k zastavení provozu městské linky 2 Paseky – hlavní nádraží a jejímu nahrazení autobusy,“ říká Viktor Liška.

Konec tramvají

Další rozvoj nepřišel a v roce 1965 byl provoz i na hlavní jablonecké trati zastaven a nahrazen autobusy. „Hlavní trať Rychnov – Janov se ještě dočkala dílčích investic na začátku 60. let, ale v roce 1963 padlo rozhodnutí ji také zrušit. Nakonec měla namále i zánovní trať do Liberce. Na konci března 1965 tedy tramvaje opouští linku 1 a Jablonci zůstává již jen podíl na výpravě tramvají linky 11, pro remizi v Pražské to byl razantní pokles výkonů kolejové dopravy. Pro tehdejší Dopravní podnik města Jablonce n. N. byl provoz tramvají ‚přítěží‘, navrhoval i zrušení tratě do Liberce. Nakonec bylo vyjednáno převzetí celého provozu linky libereckým DP a na silvestra 1969 tak Jablonec vypravil své vlastní tramvaje naposledy. Linka 11 po mnoha peripetiích přežila v tramvajové podobě dodnes a stále aktuální je i naděje na její prodloužení do centra Jablonce na nový terminál,“ uzavírá své vyprávění Viktor Liška.

Přijďte si zavzpomínat a nahlédnout do historie

Aby se na slávu jablonecké malodráhy nezapomnělo, připravilo turistické infocentrum ve spolupráci s Boveraclubem, BusLine a Jabloneckou dopravní na sobotu 4. října jedinečnou akci – vzpomínkové jízdy historickým autobusem RTO po trase bývalé tramvajové trati. Během jízdy zajímavosti prozradí Tomáš Krebs z Boveraclubu. Mimořádně bude možné v rámci komentovaných prohlídek také navštívit původní garáže U Remíze a tramvajové překladiště v Janově.

Jízdní řád historického autobusu RTO

• Pražská – areál bývalé tramvajové remízy: 10.00 a 13.30 hodin.
• Rychnov – plocha bývalého tramvajového překladiště: 10.10 a 13.40 hodin.
• Janov – zastávka MHD (hotel Praha): 12.00 a 15.30 hodin.
• Komentované prohlídky garáží U Remíze: 9.00, 10.30, 12.30 a 14.00 hodin.

Jízdné je symbolické: 50 Kč pro dospělé a 30 Kč pro děti od 6 let a studenty.

Výroční turistické vizitky ke 125. výročí tramvajové dopravy v Jablonci n. N. zakoupíte buď přímo na místě, nebo v turistickém infocentru v Domě Scheybalových a v budově radnice.