Petr Činčala - Muži hledají maminku s výhodami, ženy sexy muže
Petr Činčala je zakladatelem Národního týdne manželství v České republice. Rodilý Liberečák, který spolupracuje v Jablonci s týmem dobrovolníků, žije nyní v USA, kde čtvrtým rokem zkoumá postoje a chování lidí (Human Subject Research) a učí na Andrewsově universitě ve státě Michigan. Vystudovaný teolog v Americe tvoří dotazník, jenž by pomohl manželům „změřit“ kvalitu jejich vztahu ve srovnání s jinými páry. Problematika manželství ho prý provází kdekoli, protože sám je také manžel.
Kdy a proč vás napadlo založit v ČR Národní týden manželství?
Na podzim 2005 na konferenci v Portugalsku jsem se seznámil s již řadu let probíhajícím týdnem manželství v Anglii a jeho zakladatelem Richardem Kanem, který ho chtěl rozšířit mezinárodně. Jak se ukázalo, bylo to setkání klíčové.
Říkáte, že manželský vztah je ta nejkrásnější, ale zároveň velmi křehká věc, o kterou je třeba dobře pečovat. Jak?
Znám řadu lidí v dlouhodobém manželství a říkají to samé. Jenže záleží na tom, jak se k manželství přistupuje. Je to nejúčinnější a zároveň nejnáročnější platforma osobního růstu. Vyžaduje sebezapření a odříkání, přináší nejhlubší zranění, frustraci, zklamání (sama ze sebe i druhé strany). Budovat dobré manželství nelze bez ochoty dát do toho vše, být ochoten riskovat, investovat energii, čas, peníze. V dlouhodobém procesu sžívání se, zvykání si jeden na druhého, smiřování se s nedokonalostmi a ochotou vidět i ty pozitivní věci dochází postupem času k něčemu magickému. Vztah, který je stále křehký a neobejde se bez výměn názorů i kompromisů, nabývá na hodnotě, přináší radost, vděčnost, hluboký pocit uspokojení. To ovšem není možné bez vytrvalé práce na sobě a bez vnitřního dozrávání.
Vystudoval jste teologii, myslíte si, že duchovně založení lidé mají obecně pevnější manželství než ti bez víry?
Na jedné straně se domnívám, že spiritualita je nedílnou součástí každého a umožňuje rozvoj harmonických láskyplných vztahů, protože základem vztahu (ať k Bohu, sama sobě či bližnímu) je právě víra – důvěra. Bylo by však nepravdivé tvrdit, že nábožensky založení lidé mají automaticky pevnější manželství. Setkal jsem se s případy lidí, kteří objevili svůj spirituální rozměr ve středním věku nebo ještě později. Jakmile je odezva u obou manželů, obvykle to prospěje a přispěje ke zkvalitnění jejich vztahů.
Není manželství v současné době už přežitá instituce?
Z hlediska společenského klimatu žel je. K velké škodě. Jsou lidé šťastnější? Spokojenější? Láska ztratila hloubku a trvalou hodnotu. Tím nejvíc trpí děti. Od malička jsou svědky scénářů, jež je směřují k povrchním hodnotám, a nastavují je tak k selhání ve vztazích.
Proč mnoho dvojic do manželství nevstupuje, ale žije takříkajíc na psí knížku?
Mladí lidé vyžadují dokonalost, aniž by sami byli ochotni na sobě pracovat. Muži hledají maminku s výhodami, ženy sexy muže, který je finančně zaopatří. Vztahy jsou často „na zkoušku“ se zadními vrátky otevřenými. Do toho se rodí děti. Žije se způsobem, kdy vztah brzy citově vyhoří, a proč si tedy komplikovat život sňatkem?
Dalo by se říci, že takové svazky jsou pevnější, protože to tzv. ani jeden nemá jisté?
Dva jsou zprvu zamilovaní, a to do svých představ o druhé osobě. Zamilovanost je taky stav, v němž se dva snaží vypadat lépe než ve skutečnosti. Jenže to po čase unaví. Pozitivní rozvoj charakteru je velmi obtížný v ovzduší strachu z odmítnutí. Naopak láska postavená na bezpodmínečném přijetí, osobním příkladu, celoživotním závazku je podhoubím pro pozitivní změnu a mě osobně nenechala bez kladné odezvy.
Rozcházejí se lidé kvůli maličkostem, přitom by manželství bylo možné zachránit?
Myslím si, že lidem schází pozitivní příklady, schází jim povědomí o tom, že vztahy mají své zákonitosti, svá pravidla, nemají know-how, jak vztahy budovat. V důsledku toho je vztah po čase unaví a stává se neperspektivním. Nebo hledají ideál, kdy se naplní jejich vlastní potřeby za cenu pokud možno nejmenšího úsilí, což je iluze živená filmy, časopisy, internetem atd. Jsem svědkem rozvodů/rozchodů v situacích, kdy jedna strana se konečně probrala, je ochotná na sobě pracovat a budovat vztah, zatímco druhá už to vzdala. Škoda, protože taková krize mohla posloužit k oživení a prohloubení vztahu.
V čem jim může pomoci Národní týden manželství?
NTM poskytuje možnost podívat se na pozitivní příklady manželství a oslavit je. Nabízí také příležitost manželům zastavit se a zjistit, jak na tom jejich vztah je; příležitost něco hezkého pro svůj vztah udělat, nechat inspirovat sebe či ostatní, trávit spolu čas bez dětí, nalézt nástroj k řešení krize či impulz pro pozitivní změnu.
Můžete porovnat vztahy a náhled na manželství u nás a v zahraničí? Jde to vůbec?
Lidé jsou všude stejní a přesto každá kultura má své odlišnosti včetně manýrů, které buď prospívají vztahům, nebo podporují vztahovou dysfunkci. Nedostatek času na sebe, (ne)komunikace, nerealistická očekávání či vychladnutí vztahů jdou ruku v ruce se současným vývojem společnosti napříč moderní civilizací. Paradoxně je dnes mnohem více nástrojů, jak dobré vztahy budovat, ale to jaksi není v módě.
Co je pro dobré manželství to nejdůležitější?
Zjednodušený recept: Happy wife! Happy life!
Jana Fričová
