Tvůrcem Betlému z Jizerských hor, který vznikl při příležitosti letošní vánoční výstavy v Městské galerii MY, je výtvarník Pavel Pecina. Po absolvování Akademie výtvarných umění v Praze se stal ilustrátorem ve svobodném povolání. Navrhování betlémů se věnuje od roku 2009.
Liší se nějak práce ilustrátora knih, což je vaše hlavní profese, od činnosti autora obrazového betlému?
Ilustrování knih a navrhování betlémů se příliš neliší. Při vytváření jesliček a vystřihovánek obecně ale musím více přemýšlet prostorově. Snažím se také pamatovat na toho, kdo bude betlém stříhat, a zjednodušuji proto některé tvary tak, aby nebyly pro nůžky příliš složité.
Betlém z Jizerských hor jste vytvořil na základě podnětu Městské galerie MY v Jablonci nad Nisou. Vaše ostatní betlémy vznikaly také tak, že vás někdo požádal o jejich vytvoření, nebo impuls vyšel přímo od vás?
Prozatím jsem vydal deset autorských vystřihovacích betlémů. Kromě Betlému z Jizerských hor vznikly ještě další dva na zadání. Plánský betlém jsem nakreslil na objednávku města Planá u Mariánských Lázní. Obsahuje ilustrace mnoha staveb z města a také známé osobnosti a řemesla s ním spojené. Betlém svatého Františka objednal představený františkánského kláštera ve slovinském Brezje. Je umístěný do krajiny u italského městečka Greccio a byl vydán k 800. výročí založení tradice stavění betlémů svatým Františkem z Assisi, které jsme slavili v loňském roce. Ostatní betlémy jsem si vymyslel sám a zasadil jsem je do míst a měst, která jsou mi blízká. Je mezi nimi moje rodná Chrudim, Hlinsko se svou historickou čtvrtí příznačně nazvanou Betlém a stará Praha.
Betlémská scéna vašeho nového betlému je situována do srdce Jizerských hor, na Jizerku. Jak se takové místo pro scénu s narozením malého Ježíška vybírá?
Když jsem přemýšlel o hlavním motivu Betlému z Jizerských hor, nabízela se dvě možná řešení. Buď spojit kolážovitě několik typických míst dohromady do jedné kompozice, nebo najít jedno konkrétní místo a to zpracovat. Osada Jizerka, kterou jsem si nakonec zvolil, působí velmi horsky, má dostatečné množství historických staveb a jedinečnou atmosféru. Myslím, že jsem vybral krásné místo, a doufám, že se mi jeho ducha podařilo zachytit. Časově jsem betlém zasadil do období přelomu 19. a 20. století.
V oblasti Jizerských hor a sousedních Krkonoš se udržovala tradice malovaných betlémů, zajímáte se o tuto dávnou tvorbu a může být pro vás určitou inspirací?
S lidovými betlémy z Jizerských hor jsem se seznámil v knize Jizerské hory editora Romana Karpaše. Inspiroval jsem se také historickými ilustracemi a fotografiemi obyčejného života a řemesel v této oblasti. Zaujal mě kreslíř a grafik Krkonoš Erich Fuchs a také práce badatele, kreslíře a etnografa Josefa Václava Scheybala.
Jak takový betlém vzniká v 21. století, kdy výtvarníci disponují různými moderními technologiemi?
Asi budete překvapen, ale vzniká téměř výhradně ručně. Nejprve si vymyslím motiv. Jeho struktura musí být u všech betlémů obdobná, ale mohu měnit prostředí i atmosféru. Poté promýšlím základní koncepci vystřihovánky, to je hlavně rýsování a měření. Je potřeba vypočítat konstrukci a „napasovat“ ji do tiskového archu. Jsem rád, když se mi podaří udělat betlém zcela rozebíratelný a s minimem lepení, takže musím přemýšlet o různých „zámcích“ pro sesazení dílů. Na tuto práci navazuje vytvoření modelové skici se všemi stavbami a figurkami. Pak přichází zpracování definitivní ilustrace. Kreslím klasicky tužkami a lavírovacími fixami na papír. Tak vznikne černobílá kresba. A pouze v následující fázi přicházejí ke slovu moderní technologie. Rád ladím barvy a měním je, dokud s nimi nejsem spokojený. Proto ilustrace dokončuji na počítači, kde si můžu hrát s barevností. Jinak není použití počítačových aplikací moje priorita.
Můžete jako tvůrce odhadnout, jakým směrem se bude ubírat české betlémářství v budoucích letech? Udrží se tento u nás typický obor?
Doufám, že se udrží. Občas se setkávám s tvorbou mladších autorů. A když vidím betlémy, které kreslily nebo modelovaly děti, tak si myslím, že je tento příběh stále živý. Vytvářet nebo aspoň vystřihovat a stavět betlém před Vánocemi může spojit generace a dodat klid do jinak spíše hektického předvánočního období.
Jan Strnad