V minulých číslech Jabloneckého měsíčníku jsme přinesli zprávy o vzniku nového místa pro pořádání koncertů, plesů, konferencí, firemních večírků a dalších akcí – opět totiž ožil sál v hotelu Praha v Komenského ulici. O historii sálu i objektu jako takového jsme už psali. Teď nás zajímá, jak vidí budoucnost sálu majitel objektu Jaromír Schubert.
Oživit objekt hotelu Praha a pokud možno mu vrátit někdejší lesk byl takový můj sen. V současné době je budova, myslím, důstojně využívaná. V přízemí jsou čtyři prodejní jednotky a v patrech patnáct kanceláří a nebytových prostor. Dům je bezbariérový, má výtah. Sál je třešinkou na dortu, prostě k tomu objektu patří. V plánu na příští rok mám ještě dobudovat klimatizaci v kulturním centru a zimní zahradu směrem do vnitrobloku, aby prostředí pro návštěvníky bylo co nejvíce komfortní.
Kulturní centrum v prvním patře tvoří sál, přilehlý bar, šatny, toalety. Bar je otevřený denně?
Ne, to nebyl záměr. Bar patří k sálu a bude otevřený v době konání nějaké akce. Ale je možné jej otevřít pro návštěvníky salonku a malého sálu – vestibulu.
Jak chcete využívat sál kulturního centra, počítáte s vlastní dramaturgií?
Hlavní náplní sálu by měly být zejména externí akce. To znamená, že nabízíme Jablonečanům, spolkům, firmám a školám možnost pronájmu kultivovaného prostoru s veškerým komfortem pro vystupující včetně zázemí pro návštěvníky. Sál je vhodný pro menší plesy, taneční kurzy, firemní večírky, schůze, přehlídky, konference, přednášky, zkrátka důstojný reprezentační prostor.
Na příští rok plánuje Jaromír Schubert vydat publikaci, která prostřednictvím textů a fotografií zmapuje historii významné jablonecké budovy, původního hotelu Geling, dnes hotelu Praha. Proto by rád svůj archiv doplnil o další informace a fotografie. „Na první letošní otevření kulturního centra 9. září přišla i paní, která chodila do školy a kamarádila s jednou z dcer původního majitele, pana Gelinga. Velmi rád bych se s ní ještě setkal, bohužel si nepamatuju jméno, ale určitě začínalo na Mühl…, měli prý doma velký lis a zavítal k nim prý i císař,“ říká Schubert. Na své někdejší působiště se přišel podívat i muž, který před 50 lety pod hlavičkou podniku Restaurace a jídelny hotelu Praha šéfoval. Jmenoval se Hozák. I jeho by Jaromír Schubert rád znovu potkal a vyplnil tak další bílá místa na pomyslné historické mapě hotelu Praha. Konečně se při slavnostním otevření 9. září setkal s pamětníkem, který v tehdejší Žalhostinské vinárně (pod sálem) sledoval první striptýzovou produkci v socialistickém Československu a dokonce z ní pořizoval fotografie. Negativy však prý nyní nemůže dohledat. I jeho jméno by nás zajímalo. Pokud jste se poznali, nebo víte, o koho se jedná, kontaktujte přímo Jaromíra Schuberta nebo redakci měsíčníku, rádi vám setkání zprostředkujeme.
Co říkáte tomu, že došlo k obnovení sálu v hotelu Praha?
Jan Strnad, galerista
Hotel Geling patří v dějinách Jablonce nad Nisou mezi významná místa, probíhaly zde důležité společenské i kulturní události. Po druhé světové válce, s novým názvem Praha, si hotel udržel své výjimečné postavení. Lze si jen přát, aby se obnovený hlavní hotelový sál stal opět důstojným reprezentativním stánkem a při jeho provozu se navázalo na bohaté tradice.
Olga Fröhlichová, sbormistryně SPS Janáček
Obnovení sálu v hotelu Praha velmi vítám, myslím, že Jablonci něco podobného chybělo. Je uprostřed města, má poměrně velkou kapacitu a je vhodný např. pro sborové koncerty. Akustiku bohužel zatím nemůžu posoudit, ale velmi se těším, až si tam s Janáčkem zazpíváme.
Jana Hamplová, vedoucí folklorního souboru Nisanka
Rozhodně je to skvělá zpráva pro všechny kulturu milující Jablonečáky. Hlavním kulturním prostorem určitě zůstává Eurocentrum, jehož velký sál je však příliš rozlehlý pro akce pro 150–200 osob. Sami jsme s Nisankou sál jako jediní vyzkoušeli čerstvě po rekonstrukci v roce 2010 při návštěvě brazilského souboru z Nova Petrópolis. V té době ale ještě neměl připravené zázemí a nebyl v něm žádný mobiliář. Toto již neplatí a tak se těšíme, že sál brzy pro naši příští zajímavou akci využijeme.
RNDr. Jiří Čeřovský, ředitel ZŠ Liberecká, starosta města v letech 1994–2006
Velké uznání majiteli, panu Šubrtovi, že dokázal po dlouhé době ze z devastovaného objektu vytvořit opět reprezentativní sál, který připomíná úspěšnou historii města.
(mh)