Neznámá historie našeho města – 4. díl

Rod Rösslerů

Jablonec pamatuje časy, kdy jeho ulice pulzovaly životem obchodníků, umělců a vizionářů. V dobách rakousko-uherské monarchie mu udávali rytmus především přistěhovalí podnikatelé, jejichž odvaha a vize překračovaly hranice regionu i země. Ve stínu rodin, významně ovlivňujících podobu a chod města, často zůstávaly rody usazené na Jablonecku po generace. Jejich cestu mezi podnikatelskou elitu omezoval nedostatek odvahy ke změnám i sepětí s místní tradicí.

K tradičním jabloneckým rodům, jejichž kořeny sahají hluboko do historie města, patřili Rösslerové. Mezi současnými obyvateli se toto příjmení objevuje zřídka, ale na jabloneckých hřbitovech je jedním z nejčastějších. Ačkoli Rösslerové nepatřili k průkopníkům průmyslové revoluce, jejich přínos kultuře a umění si zaslouží naši pozornost. 

Hermann Rössler vtiskl Jablonci svou stopu jako první místní knihkupec. Ve městě, kde se obchodovalo především s bižuterií a sklem, otevřel dveře do světa literatury. Jeho nakladatelství vydalo řadu kvalitních knih, které jsou dodnes ceněné pro svou řemeslnou i literární hodnotu. Mimo jiné i první obrazovou publikaci o Jablonci, díky čemuž se uchovaly vzpomínky na tehdejší tvář města pro budoucí generace.

Druhým z Rösslerů, který stojí za zmínku, je malíř Alfred Rössler (1906–1982). Jeho jméno by možná upadlo v zapomnění, nebýt nedávného objevu velké části jeho umělecké pozůstalosti. Desítky akvarelů, skic a kreseb znovu spatřily světlo světa a připomněly nám, že historie je často ukrytá v zaprášených půdách a starých krabicích. Díky tomuto objevu se malíř Alfred Rössler znovu vrací na stránky historie města.

Zatímco Alfredův odkaz může být čas od času připomenut formou výstavy, jméno malíře Rudolfa Rösslera (1884–1934) zůstane v rodném Jablonci zapomenuto. Přitom ve své době znali jeho dílo obyvatelé velké části Evropy – Rudolf totiž ve Vídni navrhoval bankovky. Některé návrhy vytvořil ve spolupráci s rodákem ze sousedního Liberce – Josefem Pfeifferem – grafikem a technickým ředitelem Tiskárny cenných papírů rakousko-uherské banky. Díky této pozoruhodné náhodě se v celé tehdejší monarchii platilo bankovkami, které navrhli dva rodáci z Jizerských hor. Rössler je jako spoluautor podepsán také pod některými českými bankovkami. Jedna z nich, pětitisícovka z r. 1919, se v minulém roce vydražila za rekordních 25 milionů korun. Příběh Rudolfa Rösslera tak žije dál – ukrytý v liniích čar na nejdražší české bankovce všech dob. Neviditelný, ale přesto přítomný. 

Milan Bajer