Neznámá historie našeho města – 2. díl

Rodina Jakoba Mahly

Kdo měl ve druhé polovině 19. století štěstí a dostatek obchodního talentu, mohl v krátké době pohádkově zbohatnout. V jablonecké „Rakouské Kalifornii“ hledaly své štěstí zavedené obchodní společnosti i jejich bývalí zaměstnanci. Zkušenosti získané při práci obchodních cestujících po Indii se rozhodli zúročit i bratři Jakob a Heinrich Mahlovi. Krátce poté, co založili vlastní exportní firmu Gebrüder Mahla, byli s vývozem skleněné bižuterie a krystalerie natolik úspěšní, že si na náměstí Goetheplatz (dnes Dr. Farského) zřídili velký exportní dům (dnes největší jablonecké bižuterní centrum provozované Svazem výrobců skla a bižuterie). Později rozjeli i výrobu knoflíků, černé bižuterie, sponek, banglí ad. Se skleněnými knoflíky, vyráběnými ve vlastních smržovských továrnách, se bratři Mahlovi vypracovali mezi největší producenty a obchodníky tohoto zboží na světě. V dobách prosperity dávala jejich firma práci více než pěti stovkám zaměstnanců.

Oba bratři se veřejně angažovali. Jakob Mahla byl společensky nejvýraznějším jabloneckým občanem své doby a jeho význam dalece převyšoval i regionální horizont. Seznam spolků, komisí, výborů a organizací (jabloneckých, říšských i zahraničních), kterým předsedal nebo byl jejich členem, by vydal na samostatný článek. Byl rovněž velkým filantropem, takže i výčet obdarovaných organizací, spolků a jednotlivců by byl velmi dlouhý. Za své skutky obdržel řadu významných rytířských řádů.

Zásadní význam měl pro jablonecký Evangelický sbor, v jehož čele stál jako kurátor presbyteria deset let. Zasloužil se např. o zvětšení a modernizaci evangelického kostela a rovněž přispěl na jeho vybavení. Jako spolumajitel jabloneckých elektráren se navíc zavázal dodávat do něj čtvrt století elektřinu zdarma. Na Evangelický sbor myslel také ve své závěti, stejně jako na své zaměstnance a řadu spolků a institucí. Zemřel v roce 1918. Na rozdíl od většiny ostatních občanů té doby se nechal zpopelnit. Jeho urna byla uložena do rodinné hrobky, která dosud stojí na hlavním jabloneckém hřbitově (sektor J, č. 59).

Milan Bajer, na základě článků a knih Petra Nového