Neznámá historie našeho města – 1. díl
Rodina Josefa Scheiblera
Továrník, developer a filantrop Josef Scheibler (1850–1924) patřil k těm jabloneckým osobnostem, jejichž cesta na výsluní nebyla snadná. Traduje se, že zdědil pouze dva zlaté a petrolejovou lampu, takže na svůj první průřezový stroj si vydělával pasířinou. Na zakázku poté vyřezával kovové polotovary pro výrobu černé bižuterie. Po dvou desetiletích provozu rozšířil svou nabídku i strojové vybavení natolik, že mohl vystavět vlastní továrnu. Nacházela se ve vnitrobloku domu č. 37 v Podhorské ulici, jenž byl zároveň i jeho rodinným sídlem. Na počátku 20. století již firma Scheibler’s Söhne nabízela na patnáct tisíc vlastních vzorků pro kovovou bižuterii, které sama prodávala do Vídně, Berlína, Velké Británie a USA.
Josef Scheibler byl nejen úspěšným podnikatelem, ale také velkorysým donátorem, jemuž vděčíme za vznik unikátního secesního kostela na náměstí, které později dokonce neslo jeho jméno (dnes nám. B. Němcové). K Scheiblerovým developerským projektům patří výstavba řady secesních domů v Husově ulici, ty dnes spolu s kostelem tvoří ojedinělý secesní celek. Domy projektoval arch. Robert Hemmrich, kostel arch. Josef Zasche.
Zatímco s arch. Hemmrichem mohl J. Scheibler spolupracovat i na dalších jabloneckých realizacích (např. v Lidické ulici), arch. Zasche přesídlil do Prahy, a tudíž pro rodinu vypracoval pouze podobu rodinné hrobky. Majestátní, ale střízlivě řešená hrobka dosud stojí v křížení cest u centrálního kříže hlavního jabloneckého hřbitova. Další hrobky rodiny Scheiblerovy bohužel záhadně zmizely v letech 2005–2006. Na jejich místě je dnes ohrazená propadlina.
Vnuk Josefa Scheiblera, Pierre Christophe Schlevogt – evropsky významný šperkař a designér, významně finančně přispěl starokatolické obci na rekonstrukci zmiňovaného kostela a rovněž na vykoupení přilehlé fary ze soukromého vlastnictví. V roce 2009 mu Jablonec nad Nisou udělil městskou medaili Josefa Pfeiffera.
Milan Bajer, na základě článků a knih Borka Tichého a Petra Nového
