Němí svědci dějin, kteří živým připomínají pomíjivou slávu

Archiv 19. prosince 2023

Od 1. ledna 2024 statutární město Jablonec nad Nisou spravuje městské hřbitovy na svém území samo. Zároveň se od stejného data mění nájem smuteční obřadní síně z dlouhodobého na krátkodobý. Navíc pak do svého majetku převzalo město téměř osm set opuštěných hrobů a hrobových míst.

„Ceník služeb ohledně plateb za hrobová místa apod. se nemění, mění se pouze ceník pronájmu smuteční síně. O ten projevily zájem čtyři pohřební služby, které na Jablonecku působí, včetně Pohřební služby Ladislav Kopal, která doposud hřbitovy spravovala,“ říká náměstek pro správu majetku Petr Roubíček.

Základní dobou trvání jednoho obřadu je jedna hodina, která zahrnuje otevření síně pro pozůstalé a smuteční hosty a vlastní obřad. „Hodinový nájem činí 2 500 Kč vč. DPH ve všední dny, 3 000 Kč v sobotu, neděli a ve svátky. Plánované překročení základní doby obřadu je třeba nahlásit předem v rezervačním systému, každá započatá čtvrthodina pak vyjde na 500 Kč,“ připomíná náměstek.

Ve městě je sedm hřbitovů, jež do konce roku 2023 spravovala soukromá pohřební služba. S tou bude město spolupracovat i nadále, ale o vlastní správu hřbitovů se starají nově dva úředníci magistrátu, a to přímo v kancelářích na hlavním hřbitově. Smuteční obřad budou pozůstalí sjednávat v jimi zvolené pohřební službě, urny si mohou vyzvedávat ve zmíněných kancelářích, kde mohou také platit za užívání hrobových míst prostřednictvím platebního terminálu.

O stav pietních míst se i nadále bude starat, stejně jako v minulosti, technický odbor magistrátu. Ten v roce 2022 zahájil revitalizaci hlavního hřbitova včetně ošetření tamní zeleně. O rok dříve, už v roce 2021, uvedlo město na svých webových stránkách v život aplikaci, která se týká městských hřbitovů a pomáhá například těm, kdo mapují historii svého rodu.

Unikátní počet opuštěných hrobek rozšířil městský majetek

Od 2. světové války jsou majetkové poměry na jabloneckých pohřebištích částečně neuspořádané. „Část hrobek a hrobových zařízení má své známé vlastníky, kteří za ně hradí nájemné dle uzavřených smluv. Po odsunu původních německých obyvatel však stovky hrobek, o které se jejich původní majitelé nemohli starat, postupně chátrají a stav některých se stává přímo nebezpečný,“ popisuje stav pohřebišť Petr Roubíček a pokračuje: „Definitivně se mohla vlastnická práva řešit až díky schválení nového zákona, který městům umožňuje zaevidovat opuštěné hrobky do svého majetku. Jablonec jich zaevidoval téměř osm set, což je v rámci ČR zcela mimořádný počet. Pokud by tak neučinil, připadly by od 1. ledna 2024 Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a ten by s nimi mohl volně nakládat. Proto bylo nutné situaci do konce roku 2023 vyřešit.“

Stát odmítl, město nemohlo a majitelé byli neznámí

Jablonec nad Nisou se situaci opuštěných německých hrobek pokoušel řešit již na přelomu tisíciletí. Podle zákonů platných v té době měl hrobky do své péče převzít stát, tedy okresní úřad. Ten odmítl, město je převzít nemohlo a původní majitelé byli neznámí. Situace více než složitá.

A tak se město obrátilo na specialisty. Ti navrhli, aby Jablonec na vlastní náklady udržoval náhrobky i hrobová místa vzhledem k pietě a citlivosti poválečného vyhoštění sudetských Němců. Městský úřad začal nejprve hledat právní dědice opuštěných německých hrobů i s pomocí různých institucí a spolků v čele s pražským Velvyslanectvím SRN s úspěchem nepatrným. Památkový ústav Ústí nad Labem poté sepsal hrobky, u kterých doporučil zvýšenou ochranu pro jejich architektonickou a historickou hodnotu. Ty nejvýznamnější, z nichž některé jsou architektonicky unikátní i v rámci celé ČR, město začalo postupně rekonstruovat. Investovalo sice do cizího majetku, ale je povinné pečovat o kulturní dědictví a o opuštěné německé hroby nacházející se na území druhého státu, což mu ukládá česko-německá smlouva o přátelství.

„Mezi opuštěnými hrobkami jsou takové, které jsou cennou připomínkou městských dějin a památkou na významné obyvatele. Město tak například opravilo hrob starosty Fischera či hrobku rodiny Pfeiffer–Kral,“ říká Milan Bajer, který má na magistrátě agendu pohřebnictví na starosti. Hřbitovy totiž podle Bajera nejsou pouze místem pro odkládání lidských ostatků, jsou také němými svědky dějin, kteří živým připomínají pomíjivou slávu i chyby předků. (jn)

Smuteční síň prošla v roce 2013 kompletní rekonstrukcí za téměř 4 miliony korun. Na dva miliony korun vyšla rekonstrukce domku hřbitovní správy včetně veřejných toalet. Domek dostal v letech 2014–15 novou střechu a okna, vstupní dveře i fasádu.

V Jablonci nad Nisou je sedm hřbitovů

Hlavní hřbitov Jablonec nad Nisou s rozptylovou loučkou v ulici Na Roli
Urnový háj v ulici Hřbitovní
Jablonecké Paseky v ulici Tichá
Rýnovice v ulici Pod Vodárnou
Proseč nad Nisou v ulici U Zahradnictví
Vrkoslavice v ulici U Čertova kamene
Kokonín v ulici Schovaná

Rozhodnutí restaurovat hrobku významné jablonecké rodiny Pfeiffer–Kral padlo v roce 2012. Nejprve byly odborně sejmuté zbytky mozaiky, kterou tvořil opakující se motiv květin. Tu restaurátoři pečlivě obnovili do původní podoby, což si vyžádalo náklady ve výši 400 tis. Kč. Hrobka byla zároveň očištěná, kamenné prvky ošetřené a zrestaurovaný je i velký bronzový medailon, který spolu s mozaiku tvoří dominantu hrobky Pfeiffer–Kral.